Otázka: Svět na přelomu 19. a 20. století
Předmět: Dějepis
Přidal(a):Klára
Obsah: formování kapitalistické společnosti, nová společenská vrstva podnikatelů, vznik a boje dělnického hnutí, nové objevy, světové mocnosti, novodobý kolonialismus a imperialismus, mezinárodní vztahy, ohniska konfliktů před 1. světovou válkou
Během napoleonských válek si Velká Británie zajistila nadvládu na světových mořích velmocenské postavení Anglie bylo umožněno vyhranými válkami, rozsáhlým koloniálním bohatstvím a hospodářským rozvojem v Anglii.
Anglie prožila jako první země světa hospodářský rozmach, který je nazýván první průmyslová revoluce
Anglie zcela změnila tvář země a způsob práce i obživy podstatné části obyvatelstva venkovské obyvatelstvo odcházelo pracovat do nových průmyslových center, kde se živili v hutích, železárnách, dolech nebo textilních továrnách, v obchodě a dopravě.
Změny v průmyslu
- Složení společnosti se v nových pracovních a životních podmínkách proměnilo lidé ve městech se začali dělit na početné dělnictvo (proletariát) a ostatní zaměstnance, kteří postupně s úřednictvem a inteligencí vytvořili tzv. střední vrstvy a na méně početné továrníky, bankéře a obchodníky, ty souhrnné nazýváme buržoazie nebo také kapitalisté
- V místech s dostatkem surovin (voda, dřevo, uhlí, železná ruda) a s dostatkem pracovní síly začaly vznikat nové průmyslové provozy rozvoj těžby uhlí, železné rudy a výroby železa umožňovaly mnohé technické vynálezy symbolem průmyslové revoluce se stal především parní stroj, hlavně parní stroj zdokonalený Jamesem Wattem, došlo k nasazení parního stroje v dolech, hutích, při válcování železa, k tažení vozů a k pohodu lodí, k parnímu stroji se postupně přidružily další nové technické a technologické postupy vznikaly nové průmyslové obory, např. strojírenství
Doprava a strojírenství
- Vrcholným dílem strojírenské dovednosti byla lokomotiva, první funkční lokomotivu sestrojil v roce 1714 George Stephenson první železnice světa byla otevřena v roce 1825 mezi anglickými městy Stockton a Darlington, v roce 1830 pak první velká veřejná železnice mezi Manchesterem a Liverpoolem
- První funkční paroloď sestrojil Američan Robert Fulton v roce 1807 a provozoval s ní paroplavbu na řece Hudson 1819 přeplul první britský parník Atlantský oceán od 30.let 19.století přispěl k přenosu správ elektrický telegraf
- Nové dopravní prostředky umožňovaly rozvážet zboží a cestující na velké vzdálenosti, tím urychlovaly rozvoj anglického průmyslu a zemědělství.
Ekonomika a průmysl
- Odbytiště průmyslových výrobků se zvětšovala, až vznikl opravdu světový trh průmyslníci a obchodníci žádali osobní, politickou a náboženskou svobodu a úplnou svobodu podnikání a obchodování, které bylo dosud svázáno vysokými dovozními a vývozními cly a zastaralými právními předpisy odstranění všech překážek, které stály v cestě svobodnému podnikání a vytváření svobodného trhu, požadovali zastánci tzv. hospodářského liberalismu, ten získal ve Velké Británii mnoho stoupenců.
- VB se stala prvním teritoriem svobodného dovozu a vývozu, to upevnilo její postavení nejbohatší země a skutečné „dílny světa“ po roce 1800 se průmyslové revoluce rozšířila do západoevropských států a po roce 1850 zasáhla také střední Evropu většina evropských států zpočátku dovážela nové průmyslové zboží Anglie, od 30. let 19.století se vedle anglických měst Birmingham, Leeds, Liverpool, Sheffield rozšířila průmyslová výroba i do Francie do okolí Paříže, Lyonu, do Belgie (Brusel), do Pruska v Porýní, do Slezska, Saska a do habsburské monarchie (okolí Vídně, Štýrský Hradec, Ostrava, Brno, Liberec, Praha, Kladno)
Společnost
- Společně s průmyslovou revolucí došlo k velkým přesunům obyvatelstva z venkova do měst, vznikl trh výrobků a vytvořil se trh pracovní síly, o ceně pracovní síly rozhodoval vztah nabídky a poptávky lidí hledajících práci bylo zpravidla víc než pracovních míst, podnikatelé mohli snižovat jejich mzdy a využívat i práci dětí a žen.
- Průvodním jevem zrodu nové kapitalistické společnosti tak byla sociální bída a nelidské pracovní podmínky dělníci se dalšímu zhoršování svých životních podmínek zprvu bránili například rozbíjením strojů, později se začali sdružovat do odborových organizací, které stávkami a vyjednáváním s kapitalisty usilovaly o snižování pracovní doby na 12 a později 10 hodin denně, o zákaz práce dětí do určitého věku nebo zavádění sociálních zařízení, která by se postarala o dělníky a jejich rodiny v případě nemoci, úrazu nebo úmrtí v Anglii, Francii a v Německu se touto dělnickou či sociální otázkou zabývala řada sociálních myslitelů (Karl Marx, Friedrich Engels, Pierre Joseph Proudhon) řešení, která nabízeli, byla různá – zrušení soukromého vlastnictví, zespolečenštění výrobních prostředků, uchopení moci dělnickou třídou realitě bližší byla opatření anglického průmyslníka Roberta Owena, který pro své dělníky zřizoval sociální instituce, stavěl domy a staral se o jejich vzdělání.
