Svět v období imperialismu – maturitní otázka z dějepisu

dějiny

 

   Otázka: Svět v období imperialismu

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a):  Anna

 

SVĚT V OBDOBÍ IMPERIALISMU: 1848 – 1914

období vnitřního vývoje Evropy a rozšiřování její nadvlády ve světě

 

SJEDNOCENÍ ITÁLIE

  • dlouhodobý proces risorgimento od 20. let 19. století
  • 19. stol – pokusy radikálů Giuseppe Mazzini = italský vlastenec a politik, zakladatel Mladé Itálie = organizace 1831 – 1848, cíl: vytvoření jednotné demokratické italské republiky
  • první pokus 1849 – spor s R-U, 1. válka o nezávislost (neúspěšná) ztráta Benátska a Lombardie

 

  • v 50. letech dva politické tábory se stejným cílem:
  1. umírnění
    Camillo Cavour = ministerský předseda Sardinie
    cíl: konstituční monarchie v čele s Viktorem Emmanuelem II.
  2. radikálové
    levicový republikánský program
    Guiseppe Garibaldi – italský revolucionář, vojevůdce a politik
  3. italská válka o nezávislost
  • Sardinsko (+ Francie) vs. Rakousko
  • bitva u Magenty 1859 (S Itálie) – dobrovolnický sbor v čele s Garibaldim + francouzská armáda Napoleona III., Rakušané i přes převahu poraženi a vyklidili Milán
  • bitva u Solferina 6. 1856 – francouzsko-sardinská armáda poráží R-U, zisk Lombardie

 

Výprava tisíce 1860

  • soukromá Garibaldiho akce
  • povstání proti vládě Bourbonů na Sicílii
  • původně 1000 dobrovolníků (dobyta za 1 měsíc)
  • do podzimu obsazeno celé Neapolsko → dar Sardinii → spojení S a J Itálie

 

Vznik království 1861

  • v čele Viktor Emmanuel II. – Savojská dynastie

 

integrace zbytku území

  • Benátsko v rámci rakousko-pruské války 1866
  • zánik papežského státu 1870 (papežovi zůstává Vatikán)
  • 1871 hlavním městem Řím

 

SJEDNOCENÍ NĚMECKA

  • první neúspěšný pokus 1848
  • od 50. let iniciátorem sjednocení Prusko
  • hlavní postavou Otto von Bismarck – vévoda z Lauenburgu, jeden z nejvýznamnějších politiků 19. století a budovatel sjednoceného Německa; první ministr (tj. premiér) Pruska a první v řadě německých kancléřů; nekompromisní přístup k řešení politických problémů a autoritativní vystupování vůči sněmu mu vyneslo přezdívku Železný kancléř
  • odpůrci sjednocení: Francie – nepřítel, Habsburkové – rozpad monarchie a ztráta vlivu

 

Průběh

3 postupné kroky, 3 války

Válka o Šlesvicko a Holštýnsko 1864

  • německé území pod nadvládou Dánska
  • společný rakousko-pruský postup
  • po vítězství společná správa

 

Prusko-rakouská válka

  • vznik Severoněmeckého spolku (viz 20)

 

Prusko-francouzská válka 19. 7. 1870 – 10. 5. 1871

  • záminkou spor o nástupnictví na španělský trůn: Bismarck tajnou dohodou prosadil Leopolda z rodu Hohenzellernů (oslabení Francie)
  • po zveřejnění pruský princ odstoupil z kandidatury
  • roznětkou k válce Emžské depeše – dokument vytvořený v roce 1870, zmanipulovaný Bismarckem – zostuzení francouzské vlády jejími přehnanými nároky, lid žádá odplatu, Napoleon III. tak vyhlásil válku všemu německému → semknutí Němců
  • společné tažení všech německých států
  • 9. 1870 bitva u Sedanu – vítězství Němců → zajetí Napoleona III. a okupace S Francie
  • důsledky: ve Francii revoluce – vznik republiky

1871 mírová smlouva

Německo zisk Alsasko-Lotrinska (ekonomicky rozvinuté)

    1. 1. 1871 vyhlášeno Německé císařství

 

Německé císařství

  • v čele císař Vilém I.
  • říšský kancléř Bismarck
  • konzervativní strany X  liberální opozice
  • sociální zákonodárství avšak zákaz sociální demokracie
  • Kulturkampf – neúspěšný politický boj 70. let 19. století v Německu, vedený Bismarckovou vládou proti katolické církvi a straně Zentrum, Bismarck zavádí antiklerikální zákony (státní dohled nad církvemi a školami, zavedení civilních sňatků), vede k posílení strany Zentrum a oslabení Kulturkampfu

 

MOCENSKÉ BLOKY

francouzsko-německá rivalita (porážka v prusko-francouzské válce)

cílem najít spojence pro případný nový konflikt

Bismarckova snaha navázat na Svatou Alianci

1873 – Spolek tří císařů: Rusko, Německo, Rakousko-Uhersko

– vzájemná pomoc v případě útoku další mocnosti

kvůli situaci na Balkáně ochladnutí rusko-německých vztahů, naopak sblížení Německa a R-U

1879 – Dvojspolek: Německo, Rakousko-Uhersko

– neutralita v případě války s třetí velmocí

1882 – připojení Itálie = Trojspolek

Francie a Rusko stojí v izolaci → sblížení, zpočátku jen diplomatické, poté půjčka Rusku

1894 – Dvojdohoda: Francie, Rusko

– cílem vytvoření mocenské rovnováhy, nikoliv míru

na přelomu století jednání Francie a Británie o rozdělení sfér vlivu v koloniích

Británie uznává vliv Francie v Maroku, Francie na oplátku britskou okupaci Egypta

1904 – Entente Cordiale „srdečná dohoda“ o koloniích: VB, Francie

ve střední Asii: VB x Rusko

VB obava z ruského pronikání do Afghánistánu (obava o vliv i Indii) i v Černomoří

vymezení zájmových sfér, Rusko připojeno k Dvojdohodě

1907 – Trojdohoda: VB, Francie, Rusko

 

IMPERIALISMUS A KOLONIALISMUS

imperialismus = expanzivní militantní politika, snaha o zisk nadvlády nad územím a cílem vytvořit velmoc

už od 15. stol., 2. pol. 19. stol. tzv. neoimperialismus – sílí jeho agresivita

kolonialismus = rozšiřování suverenity státu na území mimo vlastní hranice za účelem zlepšení ekonomiky, využití tamější pracovní síly a přírodní ch zdrojů

 

zdůvodňováno pozitivním dopadem: šíření civilizace a kultury, ekonomická prosperita, demokracie

negativní aspekty: krveprolití, otroctví, rasové předsudky vůči domorodému obyvatelstvu

Příčiny

  • ekonomické – potřeba levných surovin, odbytiště pro masovou produkci průmyslu
  • nacionalismus – snaha získat prestiž, šíření kultury
  • misie – křesťanští misionáři hlásají víru domorodým národům
  • rychlý nárůst populace – potřeba emigrace
  • rozvoj vědy a techniky – námořní flotila, moderní zbraně
  • břemeno bílého muže: pocit kulturní nadřazenosti na Západě; také upřímné přesvědčení,

že je povinností bílých učit barevné „primitivní“ obyvatele Afriky a Asie (R. Kipling)

  • předsudky teorie darwinismu: chybná aplikace „přežití nejlepších a přírodní selekce“, bílá rasa považována za nejpokročilejší a tudíž oprávněnou podmanit si ostatní (Rhodes)

 

Důsledky

+ redukce místních konfliktů

+ zlepšení sociálního zabezpečení

+ ekonomický růst (díky novým technologiím)

+ rozšíření misií

– ztráta politické svobody

– šíření chorob

– vykořisťování

 

ROZDĚLENÍ KOLONIÍ

Britské impérium

největší koloniální mocnost

20% území světa, 25% obyvatel

zakladatelem obchodní expanze → vliv i mimo přímé kolonie díky obchodním stanicím

  1. dominia – autonomní kolonie: Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Jihoafrická Unie
  2. závislá území: Cejlon, Jamajka, Egypt, Uganda
  3. Indie – korunní kolonie, tzv. britská perla; 1876 samosprávné císařství v čele s Viktorií

 

Búrské války

snaha Britů ovládnout bohatou Jižní Afriku

oblast od 18. stol. osídlena nizozemskými kolonisty = Búrové

v 60. letech obsazeno Kapsko

 

První búrská válka 1880 – 81

  • neúspěšný pokus Britů ovládnout území

 

Druhá búrská válka 1899 – 1902

  • příčinou nalezení zlata a diamantů
  • zpočátku tuhý búrských bojovníků (Británie není tak silná jak si myslí)
  • búrské partyzánské skupiny
  • krutý postup Britů – první koncentrační tábory (všechny zajmou, aby nemohli podporovat partyzány)
  • 1902 celé území obsazeno

 

Francie

(druhé) císařství Napoleona III. – Charles Louis Napoleon Bonaparte, syn krále Ludvíka Bonaparte a

královny Hortensie de Beauharnais; francouzský diktátor a dokonalý vojenský taktik; jelikož měl rád architekturu, nechal přestavět Paříž

hospodářská modernizace

aktivní zahraniční politika – obliba lidu

války: Krymská, Prusko-rakouská, Prusko-francouzská – vznik republiky

velké finanční problémy

Pařížská komuna březen 1871

= označení různých způsobů samosprávy, obvykle města. Komuna obvykle spravuje majetek, který je v kolektivním vlastnictví jejích členů. V historii se objevovaly na půdě náboženských a reformních hnutí, např.: v 10. – 13. století v oblasti Itálie, Francie, Nizozemska

  • vzpoura dělníků a socialistů v Paříži kvůli neúnosným podmínkám
  • vyvrcholením prohra v prusko-francouzské válce
  • na pomoc komunardům Národní garda, vojsko má zakročit, to však nechce útočit proti krajanům
  • květen: dohoda vlády o míru s Prusy → spolupráce vojsk → poražení komuny (brutální)

 

Třetí republika 1875 – 1940

  • nová ústava, nejdemokratičtější v Evropě
  • postupná stabilizace, spojenectví s Ruskem
  • dlouhodobým cílem protiněmecký revanšismus = tendence odplácet, hlásání a prosazování

 

odplaty, ideologie a politika odvety, hlásající útočnou válku k odčinění porážky

Dreyfusova aféra – označení politického skandálu, který na konci 19. a na počátku 20. století vážně destabilizoval francouzskou Třetí republiku. Hlavní postavou této aféry byl kapitán Alfréd Dreyfus, dělostřelecký důstojník židovského původu, jenž byl kvůli údajné vlastizradě nespravedlivě odsouzen k doživotnímu vězení. Spory ohledně jeho viny měly dalekosáhlý dopad na francouzskou vnitropolitickou scénu, neboť hluboce polarizovaly celou francouzskou společnost

 

Francouzský kolonialismus

  • tradiční koloniální velmoc
  • v 18. stol. ztráta většiny kolonií (sedmiletá válka a revoluce: Kanada, Louisiana, Indie)
  • v 19. stol snaha o získání nových
  • větší intenzita za Napoleona III. – Francouzská Polynésie (dodnes)
  • nejintenzivnější výboje v období třetí republiky
  • Francouzská Indočína (Vietnam, Laos, Kambodža)
  • kolonizace Afriky: Alžírsko (nejstabilnější), Tunisko, Fr. západní Afrika, Fr. rovníková Afrika, Madagaskar, Džibutsko, Maroko

 

Německo

až v 80. letech

Německá východní Afrika (Tanzanie, Rwanda), Německá jihozápadní Afrika (Namibie), Togo, Kamerun, Samoa, Německá Nová Guinea (vše ztraceno 1918)

bagdádská dráha – železniční trať, navazující na trať Berlín-Istanbul a spojující Istanbul s Bagdádem, vybudována s přestávkami 1903–1941; strategický význam – měla se stát nástrojem politické

i ekonomické expanze německých imperialistů na Blízkém a Středním východě; v případě války mohla sloužit k rychlému přesunu vojsk proti britským základnám v této oblasti

 

Rusko

imperiální velmoc

ekonomická zaostalost, konzervativní vláda

Alexandr II.

snaha o modernizaci Ruska: zrušení nevolnictví, soudní reformy

Imperiální politika

  • expanze na Balkán
  • střední Asie, Dálný Východ – Vladivostok
  • 1890 – 1903 vybudována Transsibiřská magistrála

 

USA

vnitřní imperialismus – dlouhodobá expanze na Z

od 90. let 18. stol války proti Indiánům

posun na Z → vytvoření hranice → nezákonné překročení kolonisty → masakr kolonistů → zásah armády → masakr Indiánů → posun hranice

1846 – 48 válka s Mexikem, zisk: Kalifornie, Nové Mexico, Arizona, Texas

1867 koupě Aljašky od Ruska

Afrika 1880/1914

 

BALKÁNSKÝ SUD PRACHU

malé území a mnoho národnostních etnik

jazyková, kulturní a především náboženská bariéra

velká část pod nadvládou slábnoucí Osmanské říše

 

Krymská válka 1853 – 56

  • cílem expanze Ruska na Balkán na úkor Osmanů + ovládnutí Bosporu a Dardanel
  • vpád do Dunajského knížectví → vyhlášení války
  • bitva u Sinopu 1853 – zničení osmanského loďstva
  • 1854 Francie a VB na straně Turecka
  • hlavní boje o ruský Sevastopol, dobyt 1855 – ruská kapitulace (ztráta ústí Dunaje)
  • Pařížský mír 1856

vlny národně osvobozeneckých hnutí → vznik Rumunska

v 70. letech povstání v Bulharsku → vojenský zásah Ruska

 

Rusko-turecká válka 1877 – 78

  • Rusko vítězí
  • nezávislost Černé Hory, Srbska a Rumunska
  • 78 Sanstefanská mírová smlouva: Velké Bulharsko (knížectví pod patronátem Ruska)
  • Osmanská říše opouští Balkán

naplnění Sanstefanského míru by znamenalo silné postavení Ruska na Balkánu

obava VB a R-U

 

Berlínský kongres červenec – srpen 1878

  • zmaření Velkého Bulharska
  • samostatnost: Černá Hora, Rumunsko, Srbsko; autonomie: Bulharsko
  • rakouská správa Bosny a Hercegoviny

státy málo ekonomicky rozvinuté → zahraniční půjčky → závislost na evropských mocnostech

 

Balkánské války 1912 – 13

  • 1908 vyhlášena nezávislost Bulharské carství
  • 1912 Srbsko a Bulharské carství Smlouva o přátelství, později připojení Řecka a Černé Hory
  • požadují území Osmanské říše, ta vyhlašuje válku
  • První válka 1912: odražen útok na Osmanskou říši, příměří
  • Druhá válka: převrat v Cařihradu 1913, ofenziva Osmanů, rychle poraženi, příměří

Balkánský svaz spor o Makedonii, Bulharsko zpočátku úspěšná ofenziva,

nakonec poraženo, Bukurešťský mír

 

KAŽDODENNÍ ŽIVOT

  • antisemitismus
  • sionismus – ideový směr, který vznikl v druhé polovině 19. století mezi evropskými Židy, hlavním cílem jeho představitelů bylo a je přesídlení Židů do Izraele a vybudování a udržení židovského státu
  • rozvoj kapitalismu (Henry Ford – montážní linka)
  • nové společenské vrstvy – buržoazie, střední, dělnictvo
  • množství chudého městského obyvatelstva
  • vznik sociálního zákonodárství – státní regulace
  • rozšiřování volebního práva – sufražetky = ženy usilující za volební právo, ve Velké Británii a Francii od roku 1900
  • vzorem životní styl buržoazie → zlatý věk, krásná epocha

 

Věda, technika

  • přelom století velký vědeckotechnický pokrok
  • elektřina- Edison, Tesla
  • lékařství- očkování
  • přenos zvuku a obrazu
  • spalovací motor

 

Architektura

  • secese – poslední jednotný styl
  • důraz na pohodlí, dekorativnost
  • dekorativnost poté zavrhnuta – zdůraznění účelnosti

 

Bydlení

  • kvalitnější
  • infrastruktura – vodovody, kanalizace, osvětlení, komunikace
  • zásobování měst – jatka, vodárny, plynárny, elektrárny
  • v ČR: třípatrové domy, pavlačové

 

Móda

  • udává Francie
  • čistota a cudnost
  • zdůraznění ženskosti upnutými živůtky a vosími pasy
  • květované nebo kostkované vzory
  • výrazné klobouky, krajkové slunečníky
  • frak, úzké kalhoty v jiné barvě
  • složitá kravata, cylindr, hůlka „špacírka“

 

Umění

  • snaho a netradičnost a nezávislost → abstraktní umění
  • vliv společenských změn
  • rychlé střídání směrů: impresionismus, expresionismus, naturalismus, psychologismus, kubismus, futurismus, dada
  • umělci: Van Gogh, Picasso, Munch
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Content is protected !!