Otázka: Svět v období imperialismu
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Anna
SVĚT V OBDOBÍ IMPERIALISMU: 1848 – 1914
období vnitřního vývoje Evropy a rozšiřování její nadvlády ve světě
SJEDNOCENÍ ITÁLIE
- dlouhodobý proces risorgimento od 20. let 19. století
- 19. stol – pokusy radikálů Giuseppe Mazzini = italský vlastenec a politik, zakladatel Mladé Itálie = organizace 1831 – 1848, cíl: vytvoření jednotné demokratické italské republiky
- první pokus 1849 – spor s R-U, 1. válka o nezávislost (neúspěšná) ztráta Benátska a Lombardie
- v 50. letech dva politické tábory se stejným cílem:
- umírnění
Camillo Cavour = ministerský předseda Sardinie
cíl: konstituční monarchie v čele s Viktorem Emmanuelem II. - radikálové
levicový republikánský program
Guiseppe Garibaldi – italský revolucionář, vojevůdce a politik - italská válka o nezávislost
- Sardinsko (+ Francie) vs. Rakousko
- bitva u Magenty 1859 (S Itálie) – dobrovolnický sbor v čele s Garibaldim + francouzská armáda Napoleona III., Rakušané i přes převahu poraženi a vyklidili Milán
- bitva u Solferina 6. 1856 – francouzsko-sardinská armáda poráží R-U, zisk Lombardie
Výprava tisíce 1860
- soukromá Garibaldiho akce
- povstání proti vládě Bourbonů na Sicílii
- původně 1000 dobrovolníků (dobyta za 1 měsíc)
- do podzimu obsazeno celé Neapolsko → dar Sardinii → spojení S a J Itálie
Vznik království 1861
- v čele Viktor Emmanuel II. – Savojská dynastie
integrace zbytku území
- Benátsko v rámci rakousko-pruské války 1866
- zánik papežského státu 1870 (papežovi zůstává Vatikán)
- 1871 hlavním městem Řím
SJEDNOCENÍ NĚMECKA
- první neúspěšný pokus 1848
- od 50. let iniciátorem sjednocení Prusko
- hlavní postavou Otto von Bismarck – vévoda z Lauenburgu, jeden z nejvýznamnějších politiků 19. století a budovatel sjednoceného Německa; první ministr (tj. premiér) Pruska a první v řadě německých kancléřů; nekompromisní přístup k řešení politických problémů a autoritativní vystupování vůči sněmu mu vyneslo přezdívku Železný kancléř
- odpůrci sjednocení: Francie – nepřítel, Habsburkové – rozpad monarchie a ztráta vlivu
Průběh
3 postupné kroky, 3 války
Válka o Šlesvicko a Holštýnsko 1864
- německé území pod nadvládou Dánska
- společný rakousko-pruský postup
- po vítězství společná správa
Prusko-rakouská válka
- vznik Severoněmeckého spolku (viz 20)
Prusko-francouzská válka 19. 7. 1870 – 10. 5. 1871
- záminkou spor o nástupnictví na španělský trůn: Bismarck tajnou dohodou prosadil Leopolda z rodu Hohenzellernů (oslabení Francie)
- po zveřejnění pruský princ odstoupil z kandidatury
- roznětkou k válce Emžské depeše – dokument vytvořený v roce 1870, zmanipulovaný Bismarckem – zostuzení francouzské vlády jejími přehnanými nároky, lid žádá odplatu, Napoleon III. tak vyhlásil válku všemu německému → semknutí Němců
- společné tažení všech německých států
- 9. 1870 bitva u Sedanu – vítězství Němců → zajetí Napoleona III. a okupace S Francie
- důsledky: ve Francii revoluce – vznik republiky
1871 mírová smlouva
Německo zisk Alsasko-Lotrinska (ekonomicky rozvinuté)
- 1. 1871 vyhlášeno Německé císařství
Německé císařství
- v čele císař Vilém I.
- říšský kancléř Bismarck
- konzervativní strany X liberální opozice
- sociální zákonodárství avšak zákaz sociální demokracie
- Kulturkampf – neúspěšný politický boj 70. let 19. století v Německu, vedený Bismarckovou vládou proti katolické církvi a straně Zentrum, Bismarck zavádí antiklerikální zákony (státní dohled nad církvemi a školami, zavedení civilních sňatků), vede k posílení strany Zentrum a oslabení Kulturkampfu
MOCENSKÉ BLOKY
francouzsko-německá rivalita (porážka v prusko-francouzské válce)
cílem najít spojence pro případný nový konflikt
Bismarckova snaha navázat na Svatou Alianci
1873 – Spolek tří císařů: Rusko, Německo, Rakousko-Uhersko
– vzájemná pomoc v případě útoku další mocnosti
kvůli situaci na Balkáně ochladnutí rusko-německých vztahů, naopak sblížení Německa a R-U
1879 – Dvojspolek: Německo, Rakousko-Uhersko
– neutralita v případě války s třetí velmocí
1882 – připojení Itálie = Trojspolek
Francie a Rusko stojí v izolaci → sblížení, zpočátku jen diplomatické, poté půjčka Rusku
1894 – Dvojdohoda: Francie, Rusko
– cílem vytvoření mocenské rovnováhy, nikoliv míru
na přelomu století jednání Francie a Británie o rozdělení sfér vlivu v koloniích
Británie uznává vliv Francie v Maroku, Francie na oplátku britskou okupaci Egypta
1904 – Entente Cordiale „srdečná dohoda“ o koloniích: VB, Francie
ve střední Asii: VB x Rusko
VB obava z ruského pronikání do Afghánistánu (obava o vliv i Indii) i v Černomoří
vymezení zájmových sfér, Rusko připojeno k Dvojdohodě
1907 – Trojdohoda: VB, Francie, Rusko
IMPERIALISMUS A KOLONIALISMUS
imperialismus = expanzivní militantní politika, snaha o zisk nadvlády nad územím a cílem vytvořit velmoc
už od 15. stol., 2. pol. 19. stol. tzv. neoimperialismus – sílí jeho agresivita
kolonialismus = rozšiřování suverenity státu na území mimo vlastní hranice za účelem zlepšení ekonomiky, využití tamější pracovní síly a přírodní ch zdrojů
zdůvodňováno pozitivním dopadem: šíření civilizace a kultury, ekonomická prosperita, demokracie
negativní aspekty: krveprolití, otroctví, rasové předsudky vůči domorodému obyvatelstvu
Příčiny
- ekonomické – potřeba levných surovin, odbytiště pro masovou produkci průmyslu
- nacionalismus – snaha získat prestiž, šíření kultury
- misie – křesťanští misionáři hlásají víru domorodým národům
- rychlý nárůst populace – potřeba emigrace
- rozvoj vědy a techniky – námořní flotila, moderní zbraně
- břemeno bílého muže: pocit kulturní nadřazenosti na Západě; také upřímné přesvědčení,
že je povinností bílých učit barevné „primitivní“ obyvatele Afriky a Asie (R. Kipling)
- předsudky teorie darwinismu: chybná aplikace „přežití nejlepších a přírodní selekce“, bílá rasa považována za nejpokročilejší a tudíž oprávněnou podmanit si ostatní (Rhodes)
Důsledky
+ redukce místních konfliktů
+ zlepšení sociálního zabezpečení
+ ekonomický růst (díky novým technologiím)
+ rozšíření misií
– ztráta politické svobody
– šíření chorob
– vykořisťování
ROZDĚLENÍ KOLONIÍ
Britské impérium
největší koloniální mocnost
20% území světa, 25% obyvatel
zakladatelem obchodní expanze → vliv i mimo přímé kolonie díky obchodním stanicím
- dominia – autonomní kolonie: Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Jihoafrická Unie
- závislá území: Cejlon, Jamajka, Egypt, Uganda
- Indie – korunní kolonie, tzv. britská perla; 1876 samosprávné císařství v čele s Viktorií
Búrské války
snaha Britů ovládnout bohatou Jižní Afriku
oblast od 18. stol. osídlena nizozemskými kolonisty = Búrové
v 60. letech obsazeno Kapsko
První búrská válka 1880 – 81
- neúspěšný pokus Britů ovládnout území
Druhá búrská válka 1899 – 1902
- příčinou nalezení zlata a diamantů
- zpočátku tuhý búrských bojovníků (Británie není tak silná jak si myslí)
- búrské partyzánské skupiny
- krutý postup Britů – první koncentrační tábory (všechny zajmou, aby nemohli podporovat partyzány)
- 1902 celé území obsazeno
Francie
(druhé) císařství Napoleona III. – Charles Louis Napoleon Bonaparte, syn krále Ludvíka Bonaparte a
královny Hortensie de Beauharnais; francouzský diktátor a dokonalý vojenský taktik; jelikož měl rád architekturu, nechal přestavět Paříž
hospodářská modernizace
aktivní zahraniční politika – obliba lidu
války: Krymská, Prusko-rakouská, Prusko-francouzská – vznik republiky
velké finanční problémy
Pařížská komuna březen 1871
= označení různých způsobů samosprávy, obvykle města. Komuna obvykle spravuje majetek, který je v kolektivním vlastnictví jejích členů. V historii se objevovaly na půdě náboženských a reformních hnutí, např.: v 10. – 13. století v oblasti Itálie, Francie, Nizozemska
- vzpoura dělníků a socialistů v Paříži kvůli neúnosným podmínkám
- vyvrcholením prohra v prusko-francouzské válce
- na pomoc komunardům Národní garda, vojsko má zakročit, to však nechce útočit proti krajanům
- květen: dohoda vlády o míru s Prusy → spolupráce vojsk → poražení komuny (brutální)
Třetí republika 1875 – 1940
- nová ústava, nejdemokratičtější v Evropě
- postupná stabilizace, spojenectví s Ruskem
- dlouhodobým cílem protiněmecký revanšismus = tendence odplácet, hlásání a prosazování
odplaty, ideologie a politika odvety, hlásající útočnou válku k odčinění porážky
Dreyfusova aféra – označení politického skandálu, který na konci 19. a na počátku 20. století vážně destabilizoval francouzskou Třetí republiku. Hlavní postavou této aféry byl kapitán Alfréd Dreyfus, dělostřelecký důstojník židovského původu, jenž byl kvůli údajné vlastizradě nespravedlivě odsouzen k doživotnímu vězení. Spory ohledně jeho viny měly dalekosáhlý dopad na francouzskou vnitropolitickou scénu, neboť hluboce polarizovaly celou francouzskou společnost
Francouzský kolonialismus
- tradiční koloniální velmoc
- v 18. stol. ztráta většiny kolonií (sedmiletá válka a revoluce: Kanada, Louisiana, Indie)
- v 19. stol snaha o získání nových
- větší intenzita za Napoleona III. – Francouzská Polynésie (dodnes)
- nejintenzivnější výboje v období třetí republiky
- Francouzská Indočína (Vietnam, Laos, Kambodža)
- kolonizace Afriky: Alžírsko (nejstabilnější), Tunisko, Fr. západní Afrika, Fr. rovníková Afrika, Madagaskar, Džibutsko, Maroko
Německo
až v 80. letech
Německá východní Afrika (Tanzanie, Rwanda), Německá jihozápadní Afrika (Namibie), Togo, Kamerun, Samoa, Německá Nová Guinea (vše ztraceno 1918)
bagdádská dráha – železniční trať, navazující na trať Berlín-Istanbul a spojující Istanbul s Bagdádem, vybudována s přestávkami 1903–1941; strategický význam – měla se stát nástrojem politické
i ekonomické expanze německých imperialistů na Blízkém a Středním východě; v případě války mohla sloužit k rychlému přesunu vojsk proti britským základnám v této oblasti
Rusko
imperiální velmoc
ekonomická zaostalost, konzervativní vláda
Alexandr II.
snaha o modernizaci Ruska: zrušení nevolnictví, soudní reformy
Imperiální politika
- expanze na Balkán
- střední Asie, Dálný Východ – Vladivostok
- 1890 – 1903 vybudována Transsibiřská magistrála
USA
vnitřní imperialismus – dlouhodobá expanze na Z
od 90. let 18. stol války proti Indiánům
posun na Z → vytvoření hranice → nezákonné překročení kolonisty → masakr kolonistů → zásah armády → masakr Indiánů → posun hranice
1846 – 48 válka s Mexikem, zisk: Kalifornie, Nové Mexico, Arizona, Texas
1867 koupě Aljašky od Ruska
Afrika 1880/1914
BALKÁNSKÝ SUD PRACHU
malé území a mnoho národnostních etnik
jazyková, kulturní a především náboženská bariéra
velká část pod nadvládou slábnoucí Osmanské říše
Krymská válka 1853 – 56
- cílem expanze Ruska na Balkán na úkor Osmanů + ovládnutí Bosporu a Dardanel
- vpád do Dunajského knížectví → vyhlášení války
- bitva u Sinopu 1853 – zničení osmanského loďstva
- 1854 Francie a VB na straně Turecka
- hlavní boje o ruský Sevastopol, dobyt 1855 – ruská kapitulace (ztráta ústí Dunaje)
- Pařížský mír 1856
vlny národně osvobozeneckých hnutí → vznik Rumunska
v 70. letech povstání v Bulharsku → vojenský zásah Ruska
Rusko-turecká válka 1877 – 78
- Rusko vítězí
- nezávislost Černé Hory, Srbska a Rumunska
- 78 Sanstefanská mírová smlouva: Velké Bulharsko (knížectví pod patronátem Ruska)
- Osmanská říše opouští Balkán
naplnění Sanstefanského míru by znamenalo silné postavení Ruska na Balkánu
obava VB a R-U
Berlínský kongres červenec – srpen 1878
- zmaření Velkého Bulharska
- samostatnost: Černá Hora, Rumunsko, Srbsko; autonomie: Bulharsko
- rakouská správa Bosny a Hercegoviny
státy málo ekonomicky rozvinuté → zahraniční půjčky → závislost na evropských mocnostech
Balkánské války 1912 – 13
- 1908 vyhlášena nezávislost Bulharské carství
- 1912 Srbsko a Bulharské carství Smlouva o přátelství, později připojení Řecka a Černé Hory
- požadují území Osmanské říše, ta vyhlašuje válku
- První válka 1912: odražen útok na Osmanskou říši, příměří
- Druhá válka: převrat v Cařihradu 1913, ofenziva Osmanů, rychle poraženi, příměří
Balkánský svaz spor o Makedonii, Bulharsko zpočátku úspěšná ofenziva,
nakonec poraženo, Bukurešťský mír
KAŽDODENNÍ ŽIVOT
- antisemitismus
- sionismus – ideový směr, který vznikl v druhé polovině 19. století mezi evropskými Židy, hlavním cílem jeho představitelů bylo a je přesídlení Židů do Izraele a vybudování a udržení židovského státu
- rozvoj kapitalismu (Henry Ford – montážní linka)
- nové společenské vrstvy – buržoazie, střední, dělnictvo
- množství chudého městského obyvatelstva
- vznik sociálního zákonodárství – státní regulace
- rozšiřování volebního práva – sufražetky = ženy usilující za volební právo, ve Velké Británii a Francii od roku 1900
- vzorem životní styl buržoazie → zlatý věk, krásná epocha
Věda, technika
- přelom století velký vědeckotechnický pokrok
- elektřina- Edison, Tesla
- lékařství- očkování
- přenos zvuku a obrazu
- spalovací motor
Architektura
- secese – poslední jednotný styl
- důraz na pohodlí, dekorativnost
- dekorativnost poté zavrhnuta – zdůraznění účelnosti
Bydlení
- kvalitnější
- infrastruktura – vodovody, kanalizace, osvětlení, komunikace
- zásobování měst – jatka, vodárny, plynárny, elektrárny
- v ČR: třípatrové domy, pavlačové
Móda
- udává Francie
- čistota a cudnost
- zdůraznění ženskosti upnutými živůtky a vosími pasy
- květované nebo kostkované vzory
- výrazné klobouky, krajkové slunečníky
- frak, úzké kalhoty v jiné barvě
- složitá kravata, cylindr, hůlka „špacírka“
Umění
- snaho a netradičnost a nezávislost → abstraktní umění
- vliv společenských změn
- rychlé střídání směrů: impresionismus, expresionismus, naturalismus, psychologismus, kubismus, futurismus, dada
- umělci: Van Gogh, Picasso, Munch
