Švýcarsko – Politický systém

 

   Otázka: Politický systém ve Švýcarsku

   Předmět: Politologie, Právo

   Přidal(a): zdencado

 

 

Obsah:

 

1 Úvod

V této seminární práci se budu věnovat politickému systému Švýcarska. Na začátku vás seznámím s historií této země, dále si představíme i její základní informace. Pak rozebereme moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. Na závěr se podíváme na politické strany a významné osobnosti státu.

Za úkol jsme dostali napsat seminární práci na téma politický systém vybrané země. Vybrala jsem si Švýcarsko, protože mě zajímá jeho politický systém.

Doufám, že se vám tato práce bude líbit a zjistíte něco, co jste ještě nevěděli.

 

2  Základní informace

  • dlouhá forma názvu: Švýcarská konfederace
  • počet obyvatel: 7 581 520
  • rozloha: 41 290 km2
  • hlavní město: Bern
  • státní zřízení: Federativní stranická direktoriální republika
  • forma vlády: formálně konfederací, ale s podobnou strukturou jako federální republika
  • úřední jazyky:
    • němčina (oficiální) 63,7%
    • francouzština (oficiální) 20,4%
    • italština (oficiální) 6,5%
    • srbochorvatština 1,5%
    • albánština 1,3%
    • portugalština 1,2%
    • španělština 1,1%
    • angličtina 1%
    • rétorománština (oficiální) 0,5%
    • ostatní 2,8%
  • měna: švýcarský frank
  • nejvyšší bod: Dufourspitze 4634 m
  • správní členění: 26 kantonů
  • národnostní složení:
    • Němci 65%
    • Francouzi 18%,
    • Italové 10%
    • Romansch 1%
    • ostatní 6%
  • náboženství:
    • římskokatolické 41,8%
    • protestanti 35,3%
    • muslimské 4,3%
    • ortodoxní 1,8%
    • ostatní křesťanské 0,4%
    • ostatní 1%
    • nespecifikovaný 4,3%
    • nemá 11,1%
  • hospodářství: ekonomicky prosperující
  • zemědělství: obilí, ovoce, zeleniny, masa, vejce
  • státní symboly:
    • vlajka
    • hymna
    • státní znak

 

3 Historie Švýcarska

Na území Švýcarska byli Keltové a po nich Germáni. Švýcarsko bylo po určitou dobu součástí Římské říše a po jejím rozpadu říše Franské. Nejslavnější událost byla roku 1291, kdy vzniklo švýcarské spříseženstvo.

Historie 14. a 15. století je přehlídkou vojenských úspěchů Švýcarů v bojích proti Habsburkům i vévodům burgundským.

Švýcarsko se stalo jedním z center reformace, jejímiž vůdčími osobnostmi byl v Curychu kazatel Huldrych Zwingli a v Ženevě vyhoštěný francouzský právník Jan Kalvín.

Protestantské vyznání víry vyhovovalo bohatším městským kantonům na severu a západě (mj. Ženeva, Curych, Bern, Basilej), konzervativnější venkovské kantony (Uri, Schwyz, Unterwalden, Luzern, Zug) ve středu země zůstaly katolické. Proběhlo několik občanských válek, v nichž byly obě strany zhruba stejně silné. Všechny kantony však zůstaly loajální konfederaci.

Během třicetileté války (1618-48) se kantony nedokázaly dohodnout, na kterou stranu se přiklonit, a tak zůstalo Švýcarsko se svou silnou armádou nadále neutrální.

V roce 1847 propukla občanská válka, když se katolické kantony („Sonderbund“) pokusily odtrhnout, byly však protestanty velmi rychle poraženy. Následně vznikla v roce 1848 nová federální ústava, která je v hlavních rysech platná dodnes.

V roce 1850 byla ve všech kantonech zavedena jednotná měna, švýcarský frank. V 19. století také došlo k mohutnému rozvoji průmyslu a kvalifikované řemeslné výroby (textilie, krajky, hodiny a hodinky, farmaceutické výrobky, čokoláda…). Budovaly se silnice a železnice, což zpřístupnilo alpské oblasti a napomohlo rozvoji cestovního ruchu. Vzniklo mnoho komerčních bank. V roce 1863 založil pacifista Henry Dunant v Ženevě Mezinárodní červený kříž.[3]

„Ve Švýcarsku vyvolala červencová revoluce vzestup moderního liberalismu – liberální „regeneraci“, která vyvolala konflikt se spolkem sedmi katolických a konzervativních kantonů (tzn. Sochderbundem) a válku s ním (1847).“[4]

Za 1. světové války si Švýcarsko udrželo svou neutralitu. I během 2. světové války si udrželo neutralitu, přestože bylo obklopeno Německem, Itálii a Francii. Švýcarsko sloužilo jako neutrální půda pro schůzky obou znepřátelených stran.

V roce 1971 zde dostali ženy své volební právo.

Nyní ve Švýcarsku sídlí mezinárodní organizace OSN. Švýcarsko není členem EU. O vstupu do Evropské Unie se však zatím neuvažuje, ačkoliv francouzsky mluvící kantony by si to přály[5]

 

3 Státní zřízení

Švýcarsko se skládá z 23 suverénních států, kantonů (3 z nich jsou složeny z půlkantonů).

 

3.1 Kanton

Každý kanton má vlastní parlament, zákony, vládu, rozpočet a také i ústavu. [6]

„Kantony jsou původní státy, které v roce 1848 vytvořily jeden spolkový stát, kterému přenechaly část své suverenity.“[7]

 

 4 Politický systém

„Občanům se podřizuje politická moc na úrovni obcí, kantonů a konfederace. Občan představuje ve Švýcarsku nejvyššího suveréna a tento fakt zakotvuje spolková ústava, a dále ústavy jednotlivých kantonů. Práva, která spadají do zájmů občanů, jsou v praxi dočasně propůjčena reprezentantům. Obyvatelé mají právo na všech úrovních, tj. na úrovni obcí, měst, kantonů a spolkové úrovni. Mezi politická práva patří referendum, které je povinné v případě změn v ústavě a fakultativní v případě změny zákona. Dále mají občané právo na petici a na vyslovení iniciativy (souhlasu, který stvrdí svým podpisem), na základě které se může uskutečnit celostátní hlasování o novém návrhu zákona.“[8]

 

5 Zákonodárná moc

Zákonodárná moc dvoukomorového Federálního shromáždění, se skládá z rady států a Národní rady.[9] Typická je rovnomocnost komor, každý návrh zákona musí schválit obě komory.

 

5.1 Rada států

Rada států má 46 křesel.

Primární reprezentace členských států či konstitutivních subjektů federace. Každý kanton reprezentují 2 poslanci a z polokantonů 1 poslanec.

 

5.2 Národní rady

Národní rada má 200 poslanců, na 4 roky a je volena na základě proporčního volebního systému. Zastupuje občany.[10] Členové Národní rady mají svůj mandát v parlamentu jako vedlejší činnost, kromě toho totiž vykonávají ještě své zaměstnání. [11]

 

6 Výkonná moc

Je vedena spolkovou radou. Z ní se na jeden rok volí spolkový prezident. Každý spolkový rada (ministr) spravuje jeden ze sedmi úřadů. Spolková rada má 4 letý mandát, je možné znovuzvolení,  je založena na principu kolegiality a zodpovídá za své rozhodnutí jako celek. Vláda je však přesto parlamentu podřízena, odpovídá se mu ze své činnosti a přijímá od něj pokyny, v případě konfliktu vláda nerezignuje, ale přizpůsobí se požadavkům parlamentu.[12]

 

6.1 Prezident

„Prezident konfederace je volen ze členů Spolkové rady na jeden rok. Prezident má dle ústavy pozici jako první mezi rovnými, nemá pravomoc rozpustit parlament, pouze reprezentuje Švýcarsko. Johann N. Schneider-Ammann, (FDP), ministerstvo hospodářství a současný předseda Spolkové vlády (prezident Švýcarské konfederace).“[13]

 

7 Soudní moc

Soudní moc je zajištěna Spolkovým nejvyšším soudem, Soudem sociálního pojištění a vojenskými soud.[14]

„Federální soud je nejvyšším orgánem soudní moci v Konfederaci. Organizace a řízení před soudem jsou upraveny zákonem a Federální soud také sám vykonává svou vlastní správu. Federální soud vznikl již po přijetí první ústavy v roce 1848.“[15]

„Každý kanton má svou vlastní sestavu státních orgánů a různé úřady, které jsou zodpovědné za státní správu na úseku soudnictví.“[16]

 

8 Politické strany a jejich vůdci:

„SPS =  Sociálnědemokratická strana Švýcarska, zal. 1888, reprezentována s výjimkou 1 ve všech kantonálních parlamentech (levice)

CVP = Křesťanskodemokratická lidová strana, zal. 1912 – těžiště v katolických kantonech, reprezentována s výjimkou 1 ve všech kantonálních parlamentech, součástí vládní koalice již 110 let (politický střed) [Christophe Darbellay]

FDP = Svobodomyslná demokratická strana, zal. 1894, reprezentována s výjimkou 1 ve všech kantonálních parlamentech, tradičný pol proud šv. Liberalismu (pravý střed)

SVP = Švýcarská lidová strana, zal. 1917, vznik odštěpením od FDP, do rl 1971 nazývána Švýcarská rolnicko-živnostenská a měšťanská strana, z toho vyplývají i voliči – dnes v 19 kantonálních parlamentech (pravice)“ [Toni Brunner][17]

 

9. Významné osobnosti státu

9.1 Benjamin Constant

Narodil se roku 1767 ve Švýcarsku. Stal se jednou z vedoucích osobností francouzské literatury. Stejně tak byl význačným politikem, filosofem a žurnalistou. Byl představitelem liberalismu. Mezi jeho významná díla patří Antická svoboda v porovnání s tou moderní či Principy politiky aplikovatelné pro všechny vlády.[18]

 

9.2 Jonas Furrer

Narodil se roku 1805 ve Winterthuru. Po vystudování Politického institutu v Curychu se rozhodl studovat práva. Jeho politická kariéra začíná roku 1834, kdy je zvolen do Velké rady (Grossen rat). V roce 1837 se stává prezidentem. Byl prvním prezidentem novodobé Švýcarské konfederace.[19]

 

10. Závěr

V této seminární práci jsem se snažila seznámit čtenáře s politickým systémem Švýcarska. Zabývala jsem se mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní.

Snažila jsem se blíže přiblížit a vysvětlit systém kantonů.

Tvoru této seminární práce hodnotím kladně. Překvapivě mě to i bavilo, vybrala jsem si zajímavý stát. Doufám, že informace získané z této práce využijeme.

 

11. Poznámkový aparát

[1] Švýcarsko (Switzerland): Podrobné informace o zemi [online]. [cit. 2016-12-18]. Dostupné z: http://www.celysvet.cz/svycarsko-statistika-info-stat-zeme-zemepis-cestovani

2 O Švýcarsku [online]. [cit. 2016-12-18]. Dostupné z: http://www.svycarsko.kvalitne.cz/statni_symboly.html

3 Historie Švýcarska [online]. [cit. 2016-12-19]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/svycarsko/historie

4 GEISS, Imanuel. Dějiny světa v souvislostech. Český Brod: Ivo Železný, 1999. ISBN 80-240-0453-4.

5 Historie Švýcarska [online]. [cit. 2016-12-19]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/svycarsko/historie

6 Švýcarsko – Státní zřízení / politika [online]. [cit. 2016-12-19]. Dostupné z: http://vjrott.com/cz/clanky/ch-politika.html

7 Švýcarské kantony [online]. [cit. 2016-12-19]. Dostupné z: http://svycarsko.svetadily.cz/clanky/Svycarske-kantony

8 Švýcarsko [online]. [cit. 2016-12-20]. Dostupné z: https://www.aktualne.cz/wiki/zahranici/svycarsko/r~i:wiki:2103/?redirected=1482254836

9 Švýcarsko (Switzerland): Podrobné informace o zemi, fotografie, mapy, obyvatelstvo, města, hospodářství, životní prostředí [online]. [cit. 2016-12-20]. Dostupné z: http://www.celysvet.cz/svycarsko-statistika-info-stat-zeme-zemepis-cestovanix

[1]0 Švýcarsko – Státní zřízení / politika [online]. [cit. 2016-12-19]. Dostupné z: http://vjrott.com/cz/clanky/ch-politika.html

11 Vztahy nejvyšších ústavních orgánů ve Švýcarsku [online]. In: . [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: theses.cz/id/a2d349/87804-324489908.pdf

12 Vztahy nejvyšších ústavních orgánů ve Švýcarsku [online]. In: . [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: theses.cz/id/a2d349/87804-324489908.pdf

13 Švýcarsko [online]. [cit. 2016-12-20]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/svycarsko/index.html

14 Švýcarsko politickohistorické údaje [online]. [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://zeme.sopka.cz/zeme_kapitola.php?idZeme=225&klic=1232

15 JALŮVKOVÁ, Marie. Vztahy nejvyšších ústavních orgánů ve Švýcarsku [online]. In: . [cit. 2016-12-20]. Dostupné z: vhttp://theses.cz/id/a2d349/87804-324489908.pdf

16  HURYCHOVÁ, Lucie. Problémy trestního soudnictví nad mládeží [online]. In: . [cit. 2016-12-20]. Dostupné z: file:///H:/Dokumenty/Download/DPTX_2012_1_11220_0_263109_0_129716%20(1).pdf

17 Vztahy nejvyšších ústavních orgánů ve Švýcarsku [online]. In: . [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: theses.cz/id/a2d349/87804-324489908.pdf

18 Benjamin Constant [online]. [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: https://www.britannica.com/biography/Benjamin-Constant

19 Jonas Furrer [online]. [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: https://www.britannica.com/biography/Jonas-Furrer

 

12. Seznam použité literatury

  • GEISS, Imanuel. Dějiny světa v souvislostech. Český Brod: Ivo Železný, 1999. ISBN 80-240-0453-4.
  • Švýcarsko (Switzerland): Podrobné informace o zemi [online]. [cit. 2016-12-18]. Dostupné z: http://www.celysvet.cz/svycarsko-statistika-info-stat-zeme-zemepis-cestovani
  •  O Švýcarsku [online]. [cit. 2016-12-18]. Dostupné z: http://www.svycarsko.kvalitne.cz/statni_symboly.html
  •  Historie Švýcarska [online]. [cit. 2016-12-19]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/svycarsko/historie
  •  GEISS, Imanuel. Dějiny světa v souvislostech. Český Brod: Ivo Železný, 1999. ISBN 80-240-0453-4.
  •  Historie Švýcarska [online]. [cit. 2016-12-19]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/svycarsko/historie
  •  Švýcarsko – Státní zřízení / politika [online]. [cit. 2016-12-19]. Dostupné z: http://vjrott.com/cz/clanky/ch-politika.html
  •  Švýcarské kantony [online]. [cit. 2016-12-19]. Dostupné z: http://svycarsko.svetadily.cz/clanky/Svycarske-kantony
  •  Švýcarsko [online]. [cit. 2016-12-20]. Dostupné z: https://www.aktualne.cz/wiki/zahranici/svycarsko/r~i:wiki:2103/?redirected=1482254836
  • Švýcarsko (Switzerland): Podrobné informace o zemi, fotografie, mapy, obyvatelstvo, města, hospodářství, životní prostředí [online]. [cit. 2016-12-20]. Dostupné z: http://www.celysvet.cz/svycarsko-statistika-info-stat-zeme-zemepis-cestovanix
  • Švýcarsko – Státní zřízení / politika [online]. [cit. 2016-12-19]. Dostupné z: http://vjrott.com/cz/clanky/ch-politika.html
  • Vztahy nejvyšších ústavních orgánů ve Švýcarsku [online]. In: . [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: theses.cz/id/a2d349/87804-324489908.pdf
  • Vztahy nejvyšších ústavních orgánů ve Švýcarsku [online]. In: . [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: theses.cz/id/a2d349/87804-324489908.pdf
  • Švýcarsko [online]. [cit. 2016-12-20]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/svycarsko/index.html
  • Švýcarsko politickohistorické údaje [online]. [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: http://zeme.sopka.cz/zeme_kapitola.php?idZeme=225&klic=1232
  • JALŮVKOVÁ, Marie. Vztahy nejvyšších ústavních orgánů ve Švýcarsku [online]. In: . [cit. 2016-12-20]. Dostupné z: vhttp://theses.cz/id/a2d349/87804-324489908.pdf
  •  HURYCHOVÁ, Lucie. Problémy trestního soudnictví nad mládeží [online]. In: . [cit. 2016-12-20]. Dostupné z: file:///H:/Dokumenty/Download/DPTX_2012_1_11220_0_263109_0_129716%20(1).pdf
  • Vztahy nejvyšších ústavních orgánů ve Švýcarsku [online]. In: . [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: theses.cz/id/a2d349/87804-324489908.pdf
  • Benjamin Constant [online]. [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: https://www.britannica.com/biography/Benjamin-Constant
  • Jonas Furrer [online]. [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: https://www.britannica.com/biography/Jonas-Furrer
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Content is protected !!