Otázka: Ústavní vývoj v ČR
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Marťas
1500 – Vladislavské zemské zřízení
1627 – obnovení zemského zřízení – dědičná moc Habsburků
1848 – revoluční rok (proti feudálům a absolutistickému vládnutí) → revoluce poražena
– Rakouská monarchie – absolutismus
1867 – prosincová ústava → rakouskouherské vyrovnání (dualismus) konstituční monarchie
1918 – rozpad Rakousko-Uherska
- Národní výbor – příprava na vznik Československa
28.10.1918 – vyhlášení ČS
- recepční norma – právní dohody jako v Rakousku Uhersku platí na území ČSR do doby, než budou mít vlastní
13.11.1918 – přijata prozatímní ústava
29.2.1920 – Ústava Československé republiky → 9.5.1948 novelizována (po skon. 2.)
1945:
1) Benešovy dekrety – odsun němců, zabavování majetku
2) Košický vládní program
Ústava
- USA – preambule
- Francie – dvoukomorový parlament (= Národní shromáždění)
– 7 letá volba prezidenta
– aklamace = veřejné hlasování
- Švýcarská konfederace – pravomoce vlády, slabý prezident
- Rakousko-Uhersko (1867) – občanská práva
Zákonodárná moc – parlament = Národní shromáždění
- Sídlo: Rudolfinum (do 1973)
Senát (vyšší komora) – pasivní – 45, věk 40; aktivní – 26, věk 21
Poslanecká sněmovna (nižší komora) – pasivní 30, věk 21; aktivní 21, věk 18
→ poslanec neodpovídá občanům
Výkonná moc – prezident (35 let)
- volen oběma komorami, přímá volba
- volen na 5 let
- suspensivní právo ‚‚VETA‘‘
- vládu sestavuje premiér, premiéra volí prezident
Soudní moc – systém nezávislých soudů, soudci voleni doživotně
9.5.1948 – Květnová ústava – reaguje na změnu společenského zřízení, které proběhli v únoru
- Asymetrická = nevyvážená ústava
- Unitární stát – jeden systém institucí
- 1 vláda – sbor pověřenců, 1 parlament – český národ a slovenský národ
- omezeno soukromé vlastnictví (půda do 50 hektarů – venkov, firma do 50ti zaměstnanců) → všelidové vlastnictví
- na venkově – kolektivizace = sdružování
11.7.1960 – Socialistická ústava
- změna názvu ČSSR
- národní znak → lev nemá korunku, ale pěticípou hvězdu
- článek 4 → dělníci mají zbraně
→ dovoluje existenci jedné politické straně =KSČ
- Národní fronta – spadá pod KSČ, musíte mít svolení od NF (?), když chcete něco založit
- mizí pojem → soukromé vlastnictví
→ je nahrazen – všelidové = národní
- skupinové – družstevní JZD
- osobní – je v ústavě přesně definováno
– spolupráce se SSSR
1968 – ústavní zákon o federaci platí od 1.1.1969
Legislativní moc – Federální shromáždění
- zákonodární orgán, který platí v obou částech bez výjimky
- dvoukomorový
- Sněmovna národů – 150 poslanců (75 českých 75 slovenských)
- Sněmovna lidu – 200 poslanců ( na základě sociálního původu: dělníci, rolníci)
ČSR – Česká národní rada, SSR – Slovenská národní rada → národní parlamenty, které přijímají zákony, které platí jen na jejich území, ale nesmějí být v rozporu se zákony které vydalo FS (Federální shromáždění)
Výkonná moc – Federální vláda
- ministerstvo – zahraničí (MZV), obrany (MNO), financí (MF) – společné
- vláda – ČSR, SSR
1989
- změna názvu státu ČSFR
- změna státního znaku – lvíček má korunku
- pluralitní politický systém – zrušen článek 4 z roku 1960
- povoleno soukromé vlastnictví
- zahraniční politika se všemi demokratickými zeměmi
1.1.1993 – rozpad ČSR
- ústava byla přijata 16.12.1992
- ústavu přijali: Klaus (ekonom) – předseda české vlády; Uhde (dramatik) – předseda národní české vlády
Ústava
- skládá se: preambule, 8 hlav, 113 článků
- základní ustanovení
- moc zákonodárná, výkonná, soudní; Nejvyšší kontrolní úřad, Česká národní banka
- územní samospráva
- přechodná i závěrečná ustanovení
- součástí i Listina základních práv a svobod
- Symboly – velký a malý znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť, státní hymna
Hlava – Listina základních práv a svobod
- Preambule
Zákonodárná moc (legislativní iniciativa)
- návrh zákona může podat poslanec, senát, vláda, hejtmani
- schválit zákon může poslanecká sněmovna a senát
- po schválení zákona (po třetím čtení) v poslanecké sněmovně → senát (30 dní na rozhodnutí jestli to schválí); (když to neschválí, vrací se to do PS a čte se opět první čtení) po schválení → k prezidentovi (jestliže to nepodepíše, vrací se to do PS, když přehlasuje prezidenta, musí to podepsat)
- stav legislativní nouze – lze zkrátit lhůty mezi čtením
- zákon o státním rozpočtu schvaluje pouze poslanecká sněmovna
- rozpočtové provizorium – když není na nový rok schválen zákon o státním rozpočtu
- nikdo nemůže být zároveň poslanec a senátor; prezident a soudce
- může být zároveň ministr, poslanec a hejtman
- když není PS, funkci přebírá senát a přijímá pouze nezbytná opatření
- interpelace – každý poslanec má právo, vznášet dotaz na vládu
Moc výkonná
- moc prezidenta – má právo udělovat amnestii
- jmenuje soudce
- svolává a rozpouští zasedání PS
- zastupuje stát na venek
- podepisuje zákony
- vláda – vrcholný orgán výkonné moci
- skládá se: z předsedy vlády, místopředsedy vlády, ministrů
- vláda je odpovědná PS
- interpelace
- demise – proces, kdy vláda odchází
Moc soudní
- soudy – soustava soudů tvoří: Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Vrchní krajské a okresní soudy
Nejvyšší kontrolní úřad
- nezávislí orgán, kontroluje hospodaření se státním majetkem
- prezident NKÚ – nejvyšší představitel
Česká národní banka
- jediná národní banka
- emitní – vydává a tiskne peníze
- drží stabilitu koruny → drží pomocí úroků
