<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Dějiny hudby Archivy - Studijni-svet.cz</title>
	<atom:link href="https://studijni-svet.cz/tag/dejiny-hudby/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://studijni-svet.cz/tag/dejiny-hudby/</link>
	<description>Studijní materiály do školy a k maturitě</description>
	<lastBuildDate>Mon, 20 Mar 2023 13:06:41 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.4</generator>

<image>
	<url>https://studijni-svet.cz/wp-content/uploads/2024/08/apple-touch-icon-150x150.png</url>
	<title>Dějiny hudby Archivy - Studijni-svet.cz</title>
	<link>https://studijni-svet.cz/tag/dejiny-hudby/</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Romantismus v hudbě &#8211; maturitní otázka</title>
		<link>https://studijni-svet.cz/romantismus-v-hudbe-maturitni-otazka/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[webguru]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 22 May 2023 23:17:02 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Hudební výchova]]></category>
		<category><![CDATA[Dějiny hudby]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://studijni-svet.cz/?p=24997</guid>

					<description><![CDATA[<p>&#160; Otázka: Romantismus v hudbě Předmět: Hudební výchova (dějiny hudby) Přidal(a): Martin Jalůvka &#160; Hudební romantismus základní charakteristika romantické hudby představitelé raného romantismu: (C. M. von Weber, F. Schubert, R. Schumann, &#160; Mendelssohn &#8211; Bartholdy, F. Chopin) píseň v období romantismu Romantismus Celé 19. století se sbližují a osamostatňují jednotlivé národní kultury Vliv exotických kultur Asie, ... <a title="Romantismus v hudbě &#8211; maturitní otázka" class="read-more" href="https://studijni-svet.cz/romantismus-v-hudbe-maturitni-otazka/" aria-label="Číst více o Romantismus v hudbě &#8211; maturitní otázka">Read more</a></p>
<p>Článek <a href="https://studijni-svet.cz/romantismus-v-hudbe-maturitni-otazka/">Romantismus v hudbě &#8211; maturitní otázka</a> se nejdříve objevil na <a href="https://studijni-svet.cz">Studijni-svet.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<h2><img decoding="async" class="alignleft wp-image-104" src="https://studijni-svet.cz/wp-content/uploads/ICONS/PREDMETY/Ostatni.png" alt="dějiny-hudby" /></h2>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Otázka:</strong> Romantismus v hudbě</p>
<p><strong>Předmět:</strong> Hudební výchova (dějiny hudby)</p>
<p><strong>Přidal(a): </strong>Martin Jalůvka</p>
<p>&nbsp;</p>
<h2><span id="more-24997"></span><b>Hudební romantismus</b></h2>
<ul>
<li>základní charakteristika romantické hudby</li>
<li>představitelé raného romantismu: (C. M. von Weber, F. Schubert, R. Schumann,</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><b>Mendelssohn &#8211; Bartholdy, F. Chopin)</b></p>
<p><b>píseň v období romantismu</b></p>
<p><b>Romantismus</b></p>
<ul>
<li><span style="font-weight: 400;">Celé 19. století se sbližují a osamostatňují jednotlivé národní kultury</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Vliv exotických kultur Asie, Afriky, vliv Ameriky na evropskou hudbu</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">V souvislosti s revolučním národním uvědomováním nastává proces hlubšího uvědomování kultury vlastního národa</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Není patrná snaha tvořit jednotné kosmopolitní umění jako v klasicismu</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Umělci osobně svobodní, ale jejich ekonomické poměry většinou nejsou dobré</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Vytvářejí si sny o budoucnosti, někteří se vrací do zidealizovaného středověku, jiní se snaží ponořit do lůna přírody</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Umělci revoltují proti společnosti</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Vítězí cit a fantazie nad rozumem</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Odklon od přísných klasicistních forem, hlavní není dokonalost, ale osobitý a opravdový výraz</span></li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><b>Znaky hudebního romantismu </b></p>
<ul>
<li><span style="font-weight: 400;">Velmi často má zvukomalebnou funkci</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Často se spojuje s námětem – programem &#8211; PROGRAMNÍ HUDBA </span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Narušování klasických forem, rozvolňování &#8211; vznik nových forem</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Melodika vroucí, až sentimentální,  často národní námět – vliv lidové písně</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Bohatá rytmika – často synkopy, trioly</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Složitá harmonie – septakordy, zvětšené i zmenšené, alterované akordy, časté modulace, použití chromatiky, která rozrušuje klasickou harmonii</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Harmonie nositelkou napětí, atmosféry</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Instrumentace využívá všech barevných možností nástrojů, hledají se nové barevné kombinace</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Zdokonalování dechových nástrojů, žesťů</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Vznik nových nástrojů – anglický roh, saxofon,..</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Značné rozšíření orchestru – zejména díky H. Berlioze (napsal učebnici instrumentace), ale i vlivem R. Wagnera, G. Mahlera a dalších</span></li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><b>Nové hudební formy</b></p>
<ul>
<li aria-level="1"><b>Komorní píseň</b>
<ul>
<li><span style="font-weight: 400;">Pro jeden hlas, s doprovodem klavíru </span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Dělení –    strofická báseň – doprovod stejný u všech slok</span>
<ul>
<li><span style="font-weight: 400;">prokomponovaná báseň – doprovod je u každé sloky jiný</span></li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
<li aria-level="1"><b>Symfonická báseň</b>
<ul>
<li><b> </b><span style="font-weight: 400;">Jednovětá instrumentální skladba s mimohudebním programem</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Inspirace literaturou, přírodou (např. Smetanova Vltava)</span></li>
</ul>
</li>
<li aria-level="1"><b>Programní symfonie</b>
<ul>
<li><span style="font-weight: 400;">Vícevětá instrumentální skladba s mimohud. Programem</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Inspirace stejná jako u symf. básně (např. Fantastická symfonie H. Berlioze)</span>
<ul>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="2"><span style="font-weight: 400;">Důležitá je zde tzv. idée fixe – utkvělá myšlenka – hudební motiv představující postavu, situaci,..</span></li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><b>Periodizace romantismu </b></p>
<ul>
<li><span style="font-weight: 400;">raný romantismus – F. Schubert, C. M. von Weber</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">rozvinutý romantismus – F. Mendelssohn – Bartholdy, R. Schumann, F. Chopin</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">novoromantismus – H. Berlioz, F. Liszt, R. Wagner</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">klasicko – romantická syntéza – J. Brahms, A. Bruckner</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">národní školy</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">pozdní romantismus – R. Strauss, G. Mahler</span></li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><b>Franz Schubert</b></p>
<ul>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="1"><span style="font-weight: 400;">Jeden ze zakladatelů romantismu, tvůrce komorní písně</span></li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><b>Život</b></p>
<ul>
<li><span style="font-weight: 400;">Z těžkých životních poměrů </span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">V dětství choralistou, par učitelským pomocníkem, nakonec svobodným umělcem ve Vídni</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Samouk, nechtělo se mu studovat přísná klasicistní pravidla, komponuje spíše intuitivně</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Velké nadání, hlavně pro melodie</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Měl velké množství přátel, kteří ho finančně podporovali</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Pořádal pravidelně tzv. Schuberiády – večírky, kde se hrála a zpívala jeho díla</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Postupně začíná žít spíše bohémským životem, nakazí se syfilidou</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Přátelé zakládali rodiny –&gt; přestával docházet</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Nedosáhl za svého života většího ohlasu</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Zhoršovalo se mu zdraví, umírá v domě svého bratra</span></li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><b>Dílo </b></p>
<ul>
<li><span style="font-weight: 400;">Za svého poměrně krátkého života složil poměrně velké množství skladeb</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Uznáván až po své smrti</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Především lyrikem a melodikem, vyhovovaly mu menší útvary, kde mohl uplatnit svou melodičnost</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Psal ale i rozměrnější skladby např. symfonie</span></li>
<li><b>Písňová tvorba </b><span style="font-weight: 400;">– stěžejní význam, „králem písní“</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Na texty soudobých slavných básníků (např. J. W. Goethe, H. Heine,..)</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Král duchů</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Markéta u přeslice</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Pstruh</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Smrt a dívka</span></li>
<li><b>Písňové cykly &#8211; </b><span style="font-weight: 400;">vrchol jeho tvorby &#8211; Labutí zpěv, Zimní cesta, Spanilá mlynářka</span></li>
<li><b>Klavírní dílo – </b><span style="font-weight: 400;">sonáty</span>
<ul>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="2"><span style="font-weight: 400;">Impromptu, Fantazie f moll pro 4 ruce</span></li>
</ul>
</li>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="1"><span style="font-weight: 400;">Komorní dílo</span>
<ul>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="2"><span style="font-weight: 400;">16 smyčcových kvartetů</span></li>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="2"><span style="font-weight: 400;">Např. D moll „Smrt a dívka“, s variací na stejnojmennou píseň </span></li>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="2"><span style="font-weight: 400;">Klavírní kvintet „Pstruh“, s variací na stejnojmennou píseň</span></li>
</ul>
</li>
<li><b>Symfonie</b></li>
<li><span style="font-weight: 400;">č. 8 h moll „Nedokončená“ – 2 věty</span></li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><b>Carl Maria von Weber</b></p>
<ul>
<li><span style="font-weight: 400;">Německý hudební skladatel</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Otec divadelním podnikatelem, od dětství v kočovné divadelní společnosti</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Prošel několika zaměstnáními, zakotvil jako hudebník</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Žákem mj. Michaela Haydna</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Populárním klavíristou a skladatelem menších klavírních a komorních forem</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Poté operním kapelníkem, bojuje za ryze národní podobu německé opery</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Dílčí reforma operní předehry</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Tématicky propojil opery s předehrou, dosud byla operní předehra samostatná skladba</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Působil jako kapelník v operních domech, např. ve Vratislavi, Praze nebo Drážďanech</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">1813 kapelníkem opery ve Stavovském divadle</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Pozvedl pražskou operu na vysokou úroveň, uvádí díla i starších autorů – Mozarta, Beethovena,…</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Oženil se v Praze</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Později se nepohodl s vedením -&gt; odchod do Drážďan</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">V Drážďanech vrcholí jeho skladatelská činnost</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Opera Čarostřelec – první romantická opera -&gt; světově známá</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Později působil v Londýně</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Zhoršení zdraví I přes návštěvy lékařů</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Umírá v Londýně</span></li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><b>Dílo</b></p>
<p><b>Opery</b></p>
<ul>
<li><span style="font-weight: 400;">„Čarostřelec“ – 1. romantická opera (1821)</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Singspiel</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Podle české pověsti, české prostředí, jména německá</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">prostém lidovém životě, tajemné démonické lesy, nadpřirozené jevy</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Moderní instrumentace – využité hlubokých poloh dechů, nové barvy smyčců</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Velký úspěch</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">„Euryanthe“</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Odehrává se ve středověku, s rytířskou tematikou</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Nebyla přijata dobře, zřejmě pro slabé libreto</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">„Oberon“</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Pohádkový námět, prostředí skřítků a víl</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">psal také symfonie, koncerty pro klarinet, klavír nebo 1 koncert pro orchestr</span></li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><b>Klavírní skladby </b></p>
<ul>
<li><span style="font-weight: 400;">„Rondo brilliant“</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">„Vyzvání k tanci“</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Považováno za 1. koncertní valčík, mnohokrát instrumentováno</span></li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><b>Rozvinutý romantismus</b></h2>
<p><b>Felix Mendelssohn – Bartholdy</b></p>
<ul>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="1"><span style="font-weight: 400;">Z bohaté rodiny židovského bankéře, dědeček významným judaistickým filozofem</span></li>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="1"><span style="font-weight: 400;">Záhy se stal obdivovaným skladatelem, dirigentem, organizátorem</span></li>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="1"><span style="font-weight: 400;">Hovořil čtyřmi jazyky, znal se s významnými osobnostmi doby, např. s Goethem</span>
<ul>
<li><span style="font-weight: 400;">Znal dílo F. Schuberta, C. M. Webera</span></li>
</ul>
</li>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="1"><span style="font-weight: 400;">Skladbě ho vyučoval Carl Friedrich Zelter, který byl velkým obdivovatelem J. S. Bacha</span></li>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="1"><span style="font-weight: 400;">První symfonie v 12-14 letech</span></li>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="1"><span style="font-weight: 400;">První mistrovské dílo – předehra k Noci svatojánské (v 17 letech)</span></li>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="1"><span style="font-weight: 400;">Nejprve hrál své skladby soukromě, pro zámožné přátele a známé bohaté rodiny</span></li>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="1"><span style="font-weight: 400;">V letech 1826 – 1829 nastudoval a oddirigoval Bachovy Matoušovy pašije (v upravené verzi) -&gt; obrovský úspěch u publika</span>
<ul>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="2"><span style="font-weight: 400;">Nastartoval zájem o Bachovu hudbu</span></li>
</ul>
</li>
<li><span style="font-weight: 400;">1829 cesta do Británie, úspěchy</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Británii navštíví mnohokrát, inspirace při komponování (předehra Hebridy, symfonie č. 3 Skotská)</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Seznámení s Waltrem Scottem, návštěva Edinburského hradu</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Vystoupení na mnoha festivalech v Německu, dirigentem v Lipsku</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Zal. Lipskou konzervatoř (spolu s R. Schumannem)</span></li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><b>Dílo</b></p>
<p><b>Klavírní tvorba</b></p>
<ul>
<li aria-level="1"><span style="font-weight: 400;">Cyklus klavírních skladeb „</span><b>Písně beze slov</b><span style="font-weight: 400;">“</span></li>
</ul>
<p><b>Předehry </b><span style="font-weight: 400;">(skladby s programním charakterem, předchůdkyněmi symfonických básní)</span></p>
<ul>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="1"><span style="font-weight: 400;">Předehra ke Snu noci Svatojánské</span></li>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="1"><span style="font-weight: 400;">Hebridy – inspirován tajemnými básněmi z Britského ostrova</span></li>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="1"><span style="font-weight: 400;">Klid moře a šťastná plavba</span></li>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="1"><span style="font-weight: 400;">Pohádka o krásné Meluzíně</span></li>
</ul>
<p><span style="font-weight: 400;">Scénická hudba ke hře W. Shakespeara Sen noci Svatojánské (nejhranější všeobecně známý a používaný Svatební pochod) </span></p>
<p><b>Symfonie</b></p>
<ul>
<li><span style="font-weight: 400;">č. 3 a moll – Skotská – inspirována pobytem ve Skotsku</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">č. 4 a dur – Italská – insp. Itálií, seznámil se zde s H. Berliozem, který zde zrovna pobýval</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">č. 5 d moll – Reformační – studium Bacha, rysy protestantského chorálu</span></li>
</ul>
<p><b>Oratoria</b></p>
<ul>
<li><span style="font-weight: 400;">studium barokní hudby znamenalo pro Mendelssohna seznámení i s dalšími skladateli kromě J. S. Bacha – např. s dílem G. F. Händela</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Oratorium „Paul“</span></li>
</ul>
<p><span style="font-weight: 400;">       „Eliáš“</span></p>
<ul>
<li><span style="font-weight: 400;">Houslový koncert e moll – jeden z nejslavnějších houslových koncertů</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Sborové a církevní skladby</span><span style="font-weight: 400;"><br />
</span><b></b></li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><span style="font-weight: 400;"><b>Robert Schumann</b><br />
</span></p>
<ul>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="1"><span style="font-weight: 400;">Nar. do knihkupecké rodiny, otec podporoval jeho zájem o hudbu </span></li>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="1"><span style="font-weight: 400;">Studoval gymnázium, pak práva na univerzitě v Lipsku – věnoval se víc hudbě než studiu</span></li>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="1"><span style="font-weight: 400;">Studuje klavír u proslulého prof. Friedricha Wiecka</span></li>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="1"><span style="font-weight: 400;">Fascinován koncertem N. Paganiniho – chce hrát tak skvěle na klavír jako Paganini hraje na housle</span></li>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="1"><span style="font-weight: 400;">Snažil se zvětšit rozsah své ruky tak nešťastně, že mu zchromla</span></li>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="1"><span style="font-weight: 400;">Zal. s několika přáteli proslulý časopis Neue Zeitschrift für Musik</span>
<ul>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="2"><span style="font-weight: 400;">Proklamoval zde zásady nového umění, bojoval proti průměrnosti a šablonovitosti tvorby i reprodukce</span></li>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="2"><span style="font-weight: 400;">Většinu časopisu psal sám pod různými pseudonymy</span></li>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="2"><span style="font-weight: 400;">Představoval veřejnosti nové nadějné skladatele i interprety</span>
<ul>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="3"><span style="font-weight: 400;"> (např. Chopina, Brahmse)</span></li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
<li><span style="font-weight: 400;">Oženil se s dcerou svého učitele Wiecka Clarou (také pianistka i skladatelka)</span>
<ul>
<li><span style="font-weight: 400;">Schumann skládal klavírní skladby pro ni, když už sám nemohl hrát</span></li>
</ul>
</li>
<li><span style="font-weight: 400;">Onemocněl duševní chorobou – uzavřel se do sebe – odstoupil z místa dirigenta</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Dokonce se pokusil o sebevraždu skokem do Rýna</span>
<ul>
<li><span style="font-weight: 400;">Zachráněn, ale zbytek života strávil v sanatoriu pro duševně choré</span></li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><b>Dílo</b></p>
<ul>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="1"><span style="font-weight: 400;">V mládí navázal na dílo Schuberta a Webera, jeho skladby vynikají lyričností, citovostí a subjektivismem</span></li>
</ul>
<p><b>Písňová tvorba</b></p>
<ul>
<li><span style="font-weight: 400;">Přes 130 písní</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Na texty např. Heineho, Goetha, G. G. Byrona</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Písňové cykly</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">„Láska a život ženy“, „Láska básníkova“</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">„Myrty“</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Písně v cyklech tématicky propojeny, méně strofické, více prokomponované</span></li>
</ul>
<p><b>Symfonie</b><span style="font-weight: 400;">: 4 kusy</span></p>
<ul>
<li aria-level="1"><span style="font-weight: 400;">Nejslavnější č. 1 B dur „Jarní“</span></li>
</ul>
<p><b>Koncerty</b></p>
<ul>
<li><span style="font-weight: 400;">Koncert pro klavír a moll</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Psaný pro Claru</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">1847 proveden v Praze, Clara hrála na klavír, Schumann dirigoval</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Velmi úspěšný</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Na koncertě byl i mladý Bedřich Smetana – později Schumannovi navštívil</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Koncert pro violoncello a orchestr a moll</span></li>
</ul>
<p><b>Předehry </b></p>
<ul>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="1"><span style="font-weight: 400;">Manfred – k Byronovu stejnojmennému dramatu</span></li>
</ul>
<p><b>Klavírní tvorba</b></p>
<ul>
<li><b>„Dětské scény“ </b><span style="font-weight: 400;">– klavírní cyklus, má části např. Snění, O cizích zemích a lidech</span></li>
<li><b>Motýli, Karneval </b></li>
<li><b>Oratoria a opery –</b><span style="font-weight: 400;"> světské oratorium „Ráj a Peri“, opera „ Genoveva“</span></li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><b>Frederic Chopin</b></p>
<ul>
<li><span style="font-weight: 400;">Polský skladatel, klavírní virtuoz</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Otec Francouz, matka ze šlechtické rodiny</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Dětství prožil ve Varšavě, od 6 let začal studovat klavír u českého učitele</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Po 7 letech psal první skladby</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Po absolvování konzervatoře koncertoval úspěšně ve Vídni, Drážďanech a v Teplicích</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Ve 20 letech opustil Polsko, kam se nikdy nevrátil</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Do Vídně, poté do Paříže, kde působí jako učitel hudby</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Pohybuje se mezi předními umělci doby, navázal cca 10 let dlouhý vztah s George Sandovou</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Poté pobýval na Mallorce, kde onemocněl tuberkulózou</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Časté pobyty v lázních</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Ve 38 letech úpdnikl uměleckou cestu do Anglie a Skotska</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Odtud se vrátil už těžce nemocen do Paříže, kde zemřel</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Pohřben v Paříži, srdce převezeno ve stříbrné schránce do Varšavy , kde je uloženo</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Na jeho počest se ve Varšavě konají mezinárodní soutěže klavíristů</span></li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><b>Dílo</b></p>
<ul>
<li><span style="font-weight: 400;">Zejména skladby pro sólový klavír, ve všech skladbách klavírní part</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Od dětství inspirován lidovou hudbou</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Mazurky, polonézy, valčíky – nejznámější valčík Des dur „Minutový“, valčík cis moll</span></li>
</ul>
<p><b>Preludia</b></p>
<ul>
<li aria-level="1"><span style="font-weight: 400;">Např. Preludium cis moll</span></li>
</ul>
<p><b>Nokturna</b></p>
<ul>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="1"><span style="font-weight: 400;">Nejslavnější Nokturno c moll</span></li>
</ul>
<p><b>Balady, Imprompta, scherza, fantazie</b></p>
<ul>
<li style="font-weight: 400;" aria-level="1"><span style="font-weight: 400;">Např. Fantazie impromptu cis moll</span></li>
</ul>
<p><b>Klavírní etudy</b></p>
<ul>
<li><span style="font-weight: 400;">2 cykly klavírních etud po 12 skladbách – zde vidíme typický Chopinův styl – arpeggia (rozložené akordy), trylky, běhy</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Nejslavnější je etuda č. 12 c moll „Revoluční“ – vznikla po pádu varšavského pozvstání</span></li>
</ul>
<p><b>Díla pro klavír a orchestr</b></p>
<ul>
<li><span style="font-weight: 400;">Díla pro klavír a orchestr</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">2 klavírní koncerty – č. 1 e moll, č. 2. f moll</span></li>
</ul>
<p><b>Komorní dílo</b></p>
<ul>
<li><span style="font-weight: 400;">Polonnéza C dur pro violoncello a klavír</span><b></b></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Skládal také písně</span></li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><b>Píseň v romantismu</b></p>
<ul>
<li><span style="font-weight: 400;">Sborové i solové písně</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Píseň je oblíbená pro své spojení hudby s básnickým slovem</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Vyvíjí se jednodušší strofické písně a složitější prokomponované, kde hudba sleduje text</span></li>
<li><span style="font-weight: 400;">Zhudebněná tragická + epická báseň = balada (i v hudbě).</span></li>
</ul>
<p>Článek <a href="https://studijni-svet.cz/romantismus-v-hudbe-maturitni-otazka/">Romantismus v hudbě &#8211; maturitní otázka</a> se nejdříve objevil na <a href="https://studijni-svet.cz">Studijni-svet.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
