Dílo: Labyrint světa a ráj srdce (Komenský)

Předmět: ČJ – rozbory děl

Přidal(a): TerkaCZ

Rozbor: Labyrint světa a ráj srdce

Základní údaje o díle

• Literární forma: próza
• Literární druh: epika
• Literární žánr: alegorický cestopis (traktát), filozofická próza
• Rok vydání (originál): 1623
• Původní jazyk: čeština​

Téma

• Dílo alegoricky zobrazuje marnost , chaos a nesmyslnost světského života , v němž člověk (poutník) neúspěšně hledá štěstí a pokoj v různých povoláních, stavech a rozkoších.
• Druhá část ukazuje jedinou cestu k pravému a plnému štěstí, které poutník nalézá v duchovním životě, když se uzavírá s Pánem Bohem ve svém srdci.

Motivy

• Marnost nad marnostmi (biblický motiv z knihy Kazatel/Kohelet)
• Alegorie labyrintu světa (chaos, bludy) versus ráj srdce (pokoj, řád)
• Putování jako symbol poznání světa a cesty k Bohu
• Symbolické rekvizity: uzda Vetenosti a Urputnosti, brýle Domněn a Zvyku (zkreslující vnímání světa)
• Personifikace Smrti, Osudu, Moudrosti (ve skutečnosti Marnosti) Kristus jako Spasitel a Pán srdce

Hlavní myšlenka

• Svět je plný falešných iluzí a marností, které nevyhnutelně vedou k utrpení, zklamání a zoufalství.
• Pravé štěstí, svoboda a pokoj spočívají pouze v obrácení se k Bohu, vnitřním životě srdce a opuštění světských tužeb, v souladu s křesťanskou mystikou.

Námět

• Námět je ovlivněn Komenského osobními a historickými zkušenostmi po bitvě na Bílé hoře a v době třicetileté války (exil, ztráta blízkých).
• Dílo je inspirováno biblickými texty (Kniha Kazatel, Žalmy) a motivy barokní marnosti (vanitas) a křesťanské mystiky.

Kompozice a struktura

• Dílo má 45 kapitol a je rozděleno na dvě hlavní části:
  • Labyrint světa (cca 1–30 kapitol): Poutník zkoumá město světa, jeho ulice (stavy a povolání) a rýnek (chaos), nachází jen marnost.
  • Ráj srdce (cca 31–45 kapitol): Poutník se po zhroucení obrací k Bohu v srdci, prožívá vizi neviditelné církve (kesanů) a nachází pokoj.
• Kompozice je chronologická (postup putování) a rámcová, s mnoha alegorickými vizemi a reflexivními vsuvkami.

Vypravěč

• Ich-forma poutníka (mladého muže, který hledá smysl života).
• Vypravěč je zpočátku naivní a nespolehlivý (zkreslené vnímání světa brýlemi Domněn), posléze se stává moudrým a duchovně osvíceným.
• Styl je silně subjektivní a reflexivní, plný introspekce a biblických citací.

Jazyk a styl

• Stará čeština, barokní styl, bohatá, archaická slovní zásoba, dlouhá souvětí.
• Styl je alegorický, didaktický (poučný) a filozofický s častým užitím personifikace, alegorie, metafory a biblických parafrází (např. „marnost nad marnostmi“ ).
• Výrazné kontrasty (Svět vs. Bůh, Chaos vs. Řád).

Charakteristika hlavních postav

• Poutník: Hlavní hrdina a vypravěč. Mladý člověk hledající ideální životní cestu, který prochází duchovním poznáním a osvobozením.
• Všezvěd, příjmím Všudybud: Poutníkův první průvodce, symbol lidské zvědavosti a drzosti mysli. Představuje zástupce světské moudrosti a vede poutníka do labyrintu.
• Mámení (Tlumočník Marnosti): Poutníkův druhý průvodce, symbol světského sebeklamu a zvyku. Přesvědčuje poutníka o přijatelnosti a kráse marností, čímž zkresluje jeho pohled.
• Královna Moudrosti (Marnost): Vládne labyrintu, ačkoli se vydává za Moudrost, poutník a čtenář poznávají, že je to ve skutečnosti Marnost. Její hrad symbolizuje pomíjivé štěstí a slávu světa.
• Osud: Personifikace vyššího principu, který rozděluje povolání lidem prostřednictvím losování.
• Šalamoun: Biblická postava (Šalamoun) odhalující marnost světa v předmluvě. V druhé části díla vystupuje jako symbol moudrosti, soudící Marnost.
• Kristus (Pán srdce): Duchovní vůdce a Spasitel, kterého poutník nachází ve svém srdci. Je Pánem ráje srdce a zjevuje poutníkovi pravdu a pokoj.

Časoprostor

• Místo: Alegorický prostor
  • Labyrint světa: Okrouhlé město symbolizující svět (ulice stavů, Rýnek, Hrad Fortuny).
  • Ráj srdce: Vnitřní prostor lidské duše, kam se poutník uzavírá s Bohem.
• Čas: Nadčasové putování lidské duše. Děj není zasazen do konkrétních dat, ale odráží období baroka (17. století) a pocity po prohrané bitvě na Bílé hoře.

Stručný děj

Mladý Poutník se vydává do světa, aby našel ideální a pokojné povolání. Pod vedením průvodců Všudybuda (Zvědavosti) a Mámení (Sebeklamu) a s brýlemi Domněn na nose prozkoumává labyrint světa (stavy, povolání, rozkoše, Hrad Fortuny) a všude nachází jen chaos, lež, utrpení a marnost. Zoufalý Poutník ztrácí své průvodce a propadá se do vnitřní temnoty (symbolické smrti). Zde nachází Krista, Pána srdce, který mu ukazuje pravdu. Poutník se obrací k Bohu, opouští světské bludy a nachází vnitřní pokoj a ráj v srdci.

Podrobný obsah díla

Poutník, mladý muž hledající štěstí a smysl života, se vydává do světa, aby prozkoumal všechna lidská povolání a stavy. Na cestě potkává průvodce Všezvěda, příjmím Všudybud (symbol zvědavosti a světského rozumu), a Mámení (Tlumočníka Marnosti, symbol sebeklamu a zvyku), kteří ho uvádějí do labyrintu. Poutník je nucen nasadit si symbolické rekvizity, které zkreslují jeho vidění a jednání: uzdu Vetenosti a Urputnosti (nepokojná touha) a brýle Domněn a Zvyku (zkreslují realitu).

Poutník vystoupí na věž, odkud spatří labyrint světa – okrouhlé město s branami Života a Rozchodu, s ulicemi jednotlivých stavů (domovní, řemeslníci, učenci, duchovní, vrchnost, rytíři) a centrálním Rýnkem chaosu. U hrnce losů rozděluje Osud lidem povolání. Poutník se snaží vybrat si mezi stavy, ale v každém vidí jen bídu, neupřímnost, podvody, hádky, zvířecí rysy lidí (larvy) a všeobecný chaos. Na Rýnku pozoruje personifikovanou Smrt s lukem a šípy, kterou lidé v zaslepenosti ignorují, i přesto, že ji všude zasévá. Marnost vrcholí na Hradě Fortuny, kde slepí boháči padají z trůnů a veškeré rozkoše vedou k pádu.

Zoufalý Poutník, zděšený marností a hrůzami světa, utíká a ztratí své průvodce. V bouři se ocitá ve stavu blízkém smrti. Když se uzavře do svého srdce, nachází zde Krista, Pána srdce, a prožívá obrácení. Kristus mu odhaluje pravdu: svět je satanský stroj plný marností. Poutník je nyní svědkem neviditelné církve (tzv. kesanů) – společenství věřících, kteří žijí v pokoře, lásce a jednotě, svobodní od světa. Poutník odhazuje brýle Domněn, přijímá Kristovo vedení a nachází Ráj srdce: pravý pokoj, svobodu a věčnou radost. Opouští labyrint navěky.

Vlastní zhodnocení

Labyrint světa a ráj srdce je geniální alegorie barokní doby, která fascinuje kontrastem chaosu světa a klidem Božího srdce. Nejzajímavější je alegorická hloubka, barokní jazyk a duchovní poselství. Kniha učí skutečné hodnoty života.

Článek Labyrint světa a ráj srdce (Jan Ámos Komenský) – rozbor díla se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Jan Amos Komenský

Předmět: Pedagogika

Přidal(a): mp

Životopisná data 

• 3. 1592 – 15. 11. 1670
• Žil v době třicetileté války (1618-1648).
• České reformace, bojoval proti katolíkům.
• Patří mezi zakladatele pedagogické vědy o výchově
• Učitel národa
• Narodil se – Nivnice možná Komňa možná Uherský Brod 
  • Na den jeho narození 28. 3. se slaví Den učitelů
  • Po smrti rodičů se musel postarat sám o sebe – vychováván tetou

Přerov

• • 1608 nastoupil na latinskou školu v Přerově.
  • Rok studoval na teologické fakultě v Heidelbergu. 1613 (21let)
  • 1614 se stal v Přerově členem Jednoty bratrské (protestantské) 

Fulnek

• • 1616 se stal kazatelem Jednoty bratrské ve Fulneku. 
  • 1622 španělské vojsko vypálilo Fulnek, ztratil rodinu, přišel o majetek o své rukopisy, musel se skrývat.
  • Napsal zde Labyrint světa a ráj srdce (1623). 

Lešno (Polsko) celkem 3x (dohromady zde strávil 19 let)

• 1628 odešel do exilu do Lešna. Protože probíhala rekatolizace (jediným povoleným náboženstvím je katolické) Kdo se nechtěl stát katolíkem, musel zemi opustit.
• Pevně věřil v návrat do vlasti, promýšlel nové učebnice:
• začal tvořit Velkou didaktiku, Informatoria, učebnice
• Brána jazyků otevřená (encyklopedický spis) – pro učitelé napsal návod, jak tuto jazykovou učebnici používat

Anglie, Švédsko

• 1641 Londýn (strávil zde 2 roky)
• 1642 odešel do Švédska, 
• Do roku 1648 pobýval v Elblagu u Gdaňska 

Lešno

• 1648 se vrátil do Lešna, byl zvolen biskupem Jednoty bratrské 
• Napsal knihu – Kšaft umírající matky Jednoty bratrské 
• 1648 Vestfálský mír ukončuje třicetiletou válku
  • Probíhala protireformace a tím byl zamezen návrat exulantů

Blatný Potok

• Napsal spis Škola vševědná – jde o plán založení sedmitřídní pansofické školy. 
• Poprvé osvětluje myšlenku obrázkového návodu k poznávání věcí. Roku 1653 sepsal zjednodušenou jazykovou učebnici Orbis sensualium pictus. Jde o smyslové poznávání a zároveň výuku jazykovou. 
• 1654 vydal dramatické zpracování knihy Brána jazyků otevřená v 8 divadelních hrách nazvané Schola ludus- Škola hrou či Škola na jevišti

Lešno

• Napsal Obecnou poradu o nápravě věci lidských, kde vyslovil názor, že svět by se dal změnit výchovou
• 1656 za bojů Švédů s Poláky shořel v Lešně Komenskému všechen jeho majetek i spisy.

Amsterdam

• 1656 odešel do Amsterdamu, kde strávil poslední léta svého života.
• Zemřel 15. listopadu 1670 v Amsterodamu. 
• Je pohřben v Naardenu, kde se v současnosti nachází jeho muzeum- Comenius Museum

Období po smrti J. A. Komenského 

• Církev v Čechách se snažila o to, aby byl Komenský zapomenut což se podařilo až do konce 18. století. 
• Na základech položených Komenským staví své školské reformy v 19.stol. J. F. Herbart.
• V roce 1910 vznikla komeniologie, věda zkoumající život a dílo Komenského. 

Dílo J. A. Komenského 

Velká didaktika

• o výchově obsahujícím úplnou soustavu pedagogických pojmů
• Didaktiku Komenský nevnímá jen jako teorii vyučování, ale jako obecnou pedagogiku J.A. Komenský je proto považován za zakladatele pedagogiky jako vědy. 
• Na Didaktiku měla navazovat Informatoria o jednotlivých stupních školy – určená pro učitele. Z Informatorií se dochovalo pouze Informatorium školy mateřské. 

Informatorium školy mateřské

• Jako jeden z prvních upozorňuje na nutnost systematické školní výchovy, zpracoval obsah výchovy. 
• Informatorium školy mateřské mělo sloužit matkám jako návod  na výchovu dětí do 6let. Nalezneme zde i rady budoucím matkám o tom, jak pečovat o plod v době těhotenství. 

V knize upozorňuje: 

• na důležitost smyslu výchovy dítěte 
• že pro dítě je významný pohyb spojený s hrou
• že by si dítě mělo osvojit manuální dovednosti
• na důležitost mravní, citové, rozumové, náboženské a estetické výchovy
• že pro vývoj dítěte je také velmi důležitý význam prostředí ve kterém vyrůstá

Komenského názory na výchovu

• Propagoval myšlenku pansofie (vševěda) – Učení všechny všemu. Věřil, že tímto způsobem vymizí ze světa války a zlo.
• Označení „Učitel národu“ – vychovatel všech lidí k míru a ke spolupráci mezi národy.
• Odsuzoval verbalismus (učení se slovy), chtěl ať se dítě učí smysly (smyslové učení)
• Učebny vybaveny pomůckami, knihami a obrazy 
• „Vina na nechutí žáků k učení má učitel.“
• „Učení má být radostné.“
• Učit by se mělo od nejlehčího po nejtěžší
• „Naprosto nezbytné je neustálé opakování, procvičování.“

Komenský děti dělí na:

• bystré a poslušné (vhodné pro vědeckou práci)
• bystré, ale liknavé (líné, nepevné, nesoustředěné)
• bystré, ale nezkrotné
• málo bystré, ale přitom buď poslušné nebo nezkrotné
• Výchova = rozhodující !! (základ pansofické myšlenky)
• Výchovný cíl – mravnost

Zpracoval čtyřstupňový systém vzdělání:

• do 6 let = doma, mateřský klín 
• 6–12 = školy obecné – v každém městě 
• 12–18 = škola latinská (gymnázium) – krajské město
• 18 – 24/25 = akademie – v hlavních městech.

Článek Jan Amos Komenský – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.