Otázka: Hydrosféra

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): punkegobox

Kontinentální vodstvo- koloběh vody, ledovce, jezera, řeky, podzemní vody.

Vodní obal Země = Hydrosféra

  – tvořena vodou povrchovou, podpovrchovou, vodou obsažené v zemské atmosféře (v atmosféře se vyskytuje ve 3 skupenstvích – pevné, kapalné, plynné)

– voda pokrývá většinu povrchu země (71 %)

– 97% vody ve světovém oceánu (slaná) – přítomnost řady minerálních látek a solí

– 3% vody na pevnině (sladká) – voda v ledovcích, řekách, atmosféře, jezerech

Koloběh vody (hydrologický cyklus)

– způsobeno sluneční energií a zemskou přitažlivostí

– vlivem tepla se voda vypařuje ze zemského povrchu, z hladiny oceánů, řek, jezer

– pára stoupá a v určité výšce vytváří mraky, které se pohybují v atmosféře

– dojde ke kondenzaci vodních par – formou deště/sněhu padají vlivem přitažlivosti na zemský povrch

– převážné množství vody – zpět na hladinu oceánů

menší část srážek – dopadá na pevninu, kde se z nich stává voda povrchová a podpovrchová

a) velký koloběh vody – dochází k přesunům vody mezi oceánem a pevninou

b) malý koloběh vody- dochází k němu nad oceány nebo bezodtokovými oblastmi pevniny

PEVNINSKÉ VODSTVO

– vodu na pevnině tvoří vody povrchové, voda ve sněhu a ledu, vody podpovrchové

1. 1.      povrchové vody

– vody odtékající nebo zadržené v přirozených/umělých nádržích

– procházejí ze srážek, tajícího sněhu a ledu, z podzemních vod – vytékají ve formě pramenů

 a) řeka

– zajišťují odtok vody z kontinentů do oceánů

– tvoří základní součást oběhu vody na Zemi

– 79 % z celkové rozlohy je odvodňováno do světových oceánů –> odtokové oblasti

– 21 % připadá na oblasti bezodtokové – řeky končí v bezodtokových jezerech nebo se ztrácejí v bažinách

typy řek:

tropické řeky- vyrovnané průtoky během roku (Kongo)

monzunové řeky- maximum v letním, minimum v zimním období (Brahmaputra)

středomořské řeky- maximum v zimě, minimum v létě (Ebro, Tibera)

sibiřské řeky- minimum v zimě maximum v létě ( Ob, Lena, Jenisej)

řeky mírného pásu- maximum na jaře, minimum v létě (Odra)

nejdelší řeka: Amazonka (6762 km), Nil (6690 km), Jang-c´-tiang (6300 km)

největší plocha povodí: Amazonka (6 915 000 Km²), Kongo (3 680 000 Km²)

největší průtok: Amazonka (219 000 m³/s)

vodní toky

pramen řeky= místo vzniku tok, místo kde voda vyvěrá na povrch

tok – horní = nejvyšší rychlost, údolí ve tvaru V, bez usazenin

– střední = rychlost i spád jsou nižší, koryto ve tvaru U, více usazenin

– dolní = Meandry (řeka mění tvar i více než 180°), údolí je ploché

přítoky= pravé a levé (podle směru toku řeky)

říční síť= všechny vodní toky na určitém území, soustava řeky a přítoků

povodí= území, ze kterého odvádí všechnu vodu jedna řeka

rozvodí = hranice mezi povodími

úmoří = území, ze kterého tečou všechny řeky do jednoho moře

průtok vody = množství vody, které proteče řekou v určitém místě za 1s

c) jezera

     – přirozená sníženina zemského povrchu vyplněná vodou

– velká zásobárna povrchové vody

– podle vzniku dělíme na:

    vznik endogenními silami

      a) vulkanická – zaplněné krátery vyhaslých sopek nebo vodou zaplněné jícny

– Crater Lake, Lago di Bracciano – Itálie

b) tektonická  – poklesem zemské kůry podél zlomů (Bajkal, Tanganika)

– tektonickými pohyby (Kaspické jezero)

    vznik exogenními silami

       a) ledovcová – vznik působením ledovce

– karové – vznik po odtátí ledovce

– hrazené- ledovcové údolí zacpáno  ledovcovou morénou

– Alpy, Šumava

b) krasová – zaplavením krasových depresí

– jezera v Dinárském krasu

    smíšeného původu

        – původně vznikla endogenními silami, později byla přetvořena exogenními silami

– Ladožské, Oněžské jezero

– bezodtoková – Aralské jezero (vysychá), Kaspické moře

    – bezpřítoková – napájeny pouze podzemní/dešťovou vodou – ples

– sladkovodní jezera – Ladožské, Oněžské jezero, Bajkal

    – slané jezero – Kaspické moře

největší jezero: Kaspické moře, Hořejší jezero, Viktoriino jezero

nejhlubší jezero: Bajkal (nejstarší na zemi)

b) umělé vodní nádrže – rybníky, přehradní nádrže

      – rybník – mělká vodní nádrž, hospodářské využití – chov ryb, rekreace

– průtočné, pramenité, nebeské

– přehradní nádrže – uměle vytvořené k zadržení vody

– zásobní, vyrovnávací, ochranné

1. 2.      tající led a sníh

– převážná část sladké vody(90%) na pevninách je akumulována v ledovcích

– vznikají nad sněhovou čárou – hranice trvalé sněhové pokrývky a také tání sněhu

– přeměna sněhu na firn -> na firnový led-> na ledovcový led

– celková rozloha 15 mil. km²

– pohyb: vlastní vahou sjíždějí po svahu

– podílejí se na modelování zemského povrchu, vznik – ledovcová údolí, morény, ledovcová jezera (Ladožské, Oněžské)

a) pevninské ledovce – plošně nejrozsáhlejší

Antarktický ledovec – pokrývá 90% ledovcové hmoty na pevnině

Grónsko – 8%

b) horské ledovce – zaujímají 1,4% všech ledovců

– Himaláje, Alpy

1. 3.      podpovrchové vody

– druhá největší zásobárna sladké vody – 25% (po ledovcích)

a) půdní voda

b) podzemní vodu – proniká do hlubších vrstev

– minerální prameny: 1. studené

2. termální (teplé-více než 25°,horké-více než 50°)

– artéské studny – v pouštích

– juvenilní voda – voda z velkých hloubek

                     – gejzíry – v pravidelných intervalech vystřikují podzemní vodu – teplá

                                            – Island, Nový Zéland, USA

SVĚTOVÝ OCEÁN

-všechny oceány a moře tvoří souvislou vodní plochu zvanou světový oceán

– z celkové plochy připadá 71 % na světový oceán

– tvoří ho 4 oceány (Atlantský, Indický, Tichý, Severní ledový oceán)

+ mnoho okrajových a středozemních moří

– okrajová – 11 % plochy svět.oceánu

– oddělena poloostrovy, ostrovy

– Beringovo moře, Severní moře

– mezikontinentální – Středozemní moře, Rudé moře

– vnitřní – téměř obklopena pevninou, s oceánem spojena průlivy

– Baltské moře

vlastnosti mořské vody

– nejcharakterističtější vlastností mořské vody –  její slanost

– nejslanější je mořská voda v subtropech- voda nejvíce vypařuje

(nejslanější Rudé moře- 42% slanosti).

– nejmenší slanost – vysoká zeměpisná šířka, vlivem menšího výparu a většího říčního přítoku.

(Baltské moře- 2-25% slanosti)

 a) teplota:

– hlavní zdroj – sluneční záření, které je pohlcováno povrchem oceánů až z 85 %

– oceán se otepluje nebo ochlazuje vlivem mořských proudů

– nejvyšší teplota – severně od rovníku

-> největší teplené mořské proudy se přesouvají z jižní polokoule přes rovník na sever a  přenášejí sebou velké množství tepelné energie

– chladnější jsou východní části oceánů, protože tam pronikají studené mořské proudy

b) hustota– rozdíly hustoty vody ovlivňují mořské proudy, jejich teplota

– platí také, že čím je voda slanější tím má větší hustotu

– nejvyšší hustota – v polárních mořích (se zeměpisnou šířkou – zvyšuje)

c) barva podle přítomnosti/absence různých látek

d) pohyby kvůli atmosférickému a astronomickému vlivu jsou oceánské vody neustále v pohybu

mořské proudy

– způsobují přenos obrovského množství vody na velké vzdálenosti

                         – přesun vodních pas – v horizontálním i vertikálním stavu

– vznikají díky pasátům (směruje je Corriolisova síla – na sev. polokouli doprava)

– na jejich směr může mít vliv i tvar pobřeží, salinita a monzuny

(kvůli monzunům je v Indickém oceánu nepravidelný systém mořských proudů – dvakrát za rok se obrátí).

– studené proudy: od pólů a směřují k rovníku (Labradorský, Benguelský)

– teplé proudy: od rovníku k pólům (Golfský proud, Brazilský)

slapové jevy– příliv a odliv

  vlnění – příčinou – působení větru na hladinu –  čím je vlna blíž u břehu tím je vyšší

Eolická vlna – normální, běžná vlna, vyvolána větrem

            Příboj – prudká vlna, která naráží do skalnatého pobřeží, erozní účinky

            Driftová vlna – zalomí se, mají ji rádi surfaři

           Tsunami – příčinou jsou seizmické otřesy oceánského dna

(pořád se vlní nahoru dolu, a když dojde k pobřeží, je tam mělčina, takže už se nemůže vlnit dolů, proto se vlní o to víc nahoru)

Článek Hydrosféra – maturitní otázka (5) se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Hydrosféra

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): punkegobox

Vodní obal Země

• 6% sladká voda
  • 4,3% podpovrchová
  • 1,7% ledovce

• 94% slaná voda

Oceány a moře

– světový oceán – více než 70% celkového povrchu Země

– 5 oceánů (5. = Jižní oceán u Antarktidy)

– moře – okraj oceánu u pevniny, většinou šelfové

– zálivy – menší části oceánů nebo moří vnikající do pevniny (Guinejský, Biskajský..)

– průlivy – zůžené části moří/oceánů mezi pevninou nebo souší a ostrovy (Bospor, Gibraltarský…)

Vlastnosti mořské vody

1. slanost (salinita)

–        způsobována minerálními látkami, udávána v promile %

–        průměr 35%  (v 1l cca 35g soli)

–        nejslanější – jezera, Mrtvé moře (přes 300% )

–        zvyšována výparem, snižována přítokem řek

–        nejméně slané – Botnický záliv (cca 3%  )

2.barva

–        ovlivňována pohlcováním světelných paprsků – závisí na obsahu minerálních částic, množství planktonu, hloubce

–        bílá – hodně vzduchu, ledovcová řeka

–        hnědá – bahno

–        zelená – plankton

–        červená – jíl, korály

3. teplota

–        hlavní zdroj tepla – sluneční záření – pohlcováno povrchem ocenánů až z 85%

–        svět. oceán – důležitá zásobárna tepla pro celou zeměkouli, podílí se na režimu atmosféry

–        průměrná teplota povrchové vrstvy vody svět. oceánu – 17°C , nejteplejší Tichý oceán

Pohyby mořské vody

1. dmutí

–        příliv a odliv

–        ovlivněn rotací kolem barycentra

2. vlnění

–        způsobeno působením větru na hladinu -> pohyb v kruzích, tím vznik vln

3. oceánské proudy

–        způsobeno větrem, rotací Země, rozdíly v teplotách

4. náhodné pohyby

–        tsunami (zemětřesení, vznik sopky -> zvýšení mořského dna; erupce podmořské sopky)

Oceánské dno

1. okraje pevnin – pevninský šelf, pevninský svah, pevninské úpatí

–        pevninský šelf – zasahuje do hloubek 130m od pobřeží, jsou na něm zásoby nerostných surovin (ropa, zemní plyn), bohaté loviště ryb

2. oceánské pánve – 74% oceánu, přes 40% Země, v hloubkách 3 – 6 km

3. středooceánské hřbety – místo kontaktu zemských desek -> častá zemětřesení

4. podmořské příkopy – úzké prohlubně mořského dna, nejhlubší Mariánský příkop (přes 11km)

Vodstvo pevnin

• povrchové vody, voda ve sněhu a ledu, podpovrchové vody

Jezera

– přírodně vytvořená vodní plocha oddělená od světového ocánu

– význam: ovlivňování podnebí, důležitý zdroj pitné i užitkové vody, lodní doprava, rekreace

– druhy jezer podle vzniku:

1. tektonická – vznik poklesem ker zemské kůry podél zlomů (Kaspické moře, Viktoriino j.)

2. zlomová – Tanganika, Bajkal

3. ledovcová – skandinávská jezera

4. pobřežní – zanešený záliv

5. sopečná (vulkanická) – vznik v kráterech vyhaslých sopek, zahrazením údolí ztuhlou lávou          (Crater Lake v USA)

6. krasová – Skadarské jezero

7. říční erozí – kolem dolních toků řek (Dunaj, Nil…)

Řeky

– tvoří dohromady říční síť – každá má hlavní tok a přítoky

– počátek každého vodního toku – pramen – místo, kde podzemní voda vyvěrá nad povrch (může být i výtok vody z jezera či ledovce)

– konec – vyschnutí; ústí

– odtokový režim:

–        měnící se množství vody protékající řekou za rok

–        závisí na poloze pramene/zdroje a podnebí

–        ledovcový, monzunový, rovníkový, sibiřský…

– pojmy:

–        délka vodního toku – vzdálenost od pramene k ústí

–        spád vodního toku – rozdíl nadmořské výšky mezi 2 libovolně zvolenými body řeky (v % )

–        povodí – území, ze kterého tok odvádí povrchovou i podpovrch. vodu

–        rozvodí – hranice mezi jednotlivými povodími

–        průtok řeky – množství vody, kt. proteče průtočným profilem vodního toku za jednotku času

–

– vodopády – vznik např. sesuvem půdy, tektonickou činností…

– přehradní nádrže – význam: vodohospodářské účely (ochrana před povodněmi, úprava průtoku řeky), zásobování obyvatelstva, průmysu a zemědělství vodou; výroba el. energie; rekreace

– bažiny – značné rezervoáry vody, kt. vznikly v oblasti znesnadněného odtoku vody; Okavango, Sibiř, Kanada, Skandinávie (roztátý led, sníh)

– zásoby nerostného bohatství

– rybníky – uměle vytvořené člověkem, slouží k chobu ryb, rekreaci, zásoby vody; krajinářský a ekologický význam

Podpovrchové vody

– až 97% veškeré kapalné vody na souši

– voda vzniklá vsakováním srážkové vody (infiltrací) nebo kondenzací vodních par

– v oblastech pouští – artézské studny – vznik po navrtání nepropustné krycí vrstvy artéských pánví (nevětší v Austrálii)

– teplé prameny – prameny, ve kt. vyvěrá voda s vyšíí teplotou, než je okolní teplota půdy a vzduchu

– termální prameny 37-50°C, vřídla nad 50 °C

Ledovce

– přes 1,5% světové zásoby vody, 68% ze zásob sladké vody

– pevninské – Grónský, Antarktický, na Kanadském souostroví – zůstává po nich rovina, ledovcová jezera, bludné balvany

– horské – vytváří horské údolí, fjordy, karty, morény

Článek Hydrosféra – maturitní otázka (4) se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.