Trávicí soustava – maturitní otázka


Otázka: Trávicí soustava 

Předmět: Veterinářství

Přidal(a): Kateřina Paulusová

 

 

Přehled orgánů trávicí soustavy:

  • Dutina ústní (cavum oris)
  • Hltan  (pharynx)
  • Jícen (oesophagus)
  • Žaludek (ventriculus, gaster)
  • Střevní trakt (intestinum, enteron)
  • Játra (hepar)
  • Slinivka břišní (pancreas)

 

Stavba stěny trávicí trubice:

  • Sliznice (kutánní, žláznatá)
  • Podslizniční vazivo (cévy, nervy, mízní tkáň)
  • Svalová vrstva (žíhaná – hladká svalovina, vnitřní kruhová, zevní podélná)
  • Povrchová vrstva (adventicie – seróza)
    • pohrudnice (pleura)   
    • pobřišnice (peritoneum)      
      • okruží  
      • opona 
      • vaz

     

Dutina ústní (cavum oris) 

  • Pysky: dolní, horní – mulec (bo), nosní zrcátko (ov), chřípí (eg), rypák (su), čenich (ca)
  • Tváře: kuželovité bradavky (bo)
  • Dásně: val kolem zubního lůžka, skusná deska (Ru)
  • Tvrdé patro: patrový šev, patrové lišty, řezáková bradavka a kanálek – Jacobsonův orgán (flémování)
  • Měkké patro: patrový oblouk, mandle
  • Jazyk: kořen, tělo, hrot (jazylka, uzdička), slizniční bradavky (houbovité + hrazené + lístkovité = chuťové pohárky; nitkovité)

Mandle

  • lymfatický orgán
  • nahloučeniny bílých krvinek
  • obranyschopnost organismu

Zuby (dentes) 

Podle postavení v čelisti:

  • řezáky – dentes incisivi
  • špičáky – dentes canini
  • třenáky – dentes praemolares
  • stoličky – dentes molares

Podle délky trvání:

  • mléčné – trvalé

Podle délky růstu:

  • trvale rostoucí – s omezenou dobou růstu (hypselodontní – brachyodontní)

Slinné žlázy (glandulae salivales)

Velké slinné žlázy: 

  • Příušní slinná žláza – glandula parotis
  • Podčelistní slinná žláza – glandula mandibularis
  • Podjazyková slinná žláza – glandula sublingualis

Malé slinné žlázy

Sliny 

  • zvlhčování sliznice i potravy
  • rozpouštějí chuťové látky
  • obsahují enzymy (α-amyláza, lysozym)
  • udržují stálé pH předžaludku přežvýkavců

Hltan (pharynx) 

  • 7 otvorů
  • vystlán kutánní sliznicí 
  • křížení cesty trávicí s cestou dechovou
  • Epiglotis= hrtanová příklopka (z elastické chrupavky)

Jícen (oesophagus) 

  • Polykání
  • Krkání
  • Zvracení (eq, hlodavci, zajícovci!!!)
  • Rejekce (bo, ov, cap)
  • Pobřišnice (peritoneum): 
    • Nástěnná  
    • Vmezeřená
      • okruží
      • opony 
      • vazy
    • Orgánová  
      • vystán kutánní sliznicí 

Žaludek (ventriculus, gaster) 

  • česlo (kardie), vrátník (pylorus), tělo (fundus)
  • nachází se v brániční kopuli, sinistrálně
  • vakovitý orgán
  • shromažďuje a částečně tráví potravu
  • podle stavby: 
    • Žaludek jednoduchý- žláznatá sliznice
    • Žaludek složitý- kombinace sliznic, kutánní sliznice od jícnu + slepý vak, zbytek žláznaté 
  • podle počtu komor: 
    • Jednokomorový
    • Vícekomorový (Ru)
  • zvířata, co nezvrací- složitý žaludek s kutánní sliznicí (eq, hlodavci, zajícovci)

 

Funkce žaludku 

  • Mechanické zpracování (0,5 – 2 h) 
  • Chemické zpracování 
    • Anorganické látky – HCl (koagulace bílkovin, aktivaci pepsinogenu na pepsin), kyselá reakce/prostředí
    • Organické látky         
      • enzymy proteolytické- enzym pepsin (bílkoviny – AK – játra) 
      • enzymy lipolytické- enzym žaludeční lipáza (tuky- glycerol a mastné kyseliny)
      • mucin (hlen)- ochrana sliznice před kyselou reakcí 

 

Předžaludek a žaludek přežvýkavců (proventriculus et ventriculus)

  • vývojově u Ru jako vychlípeniny jícnu  

předžaludky:

  • Bachor (rumen) – papily, levá strana dutiny břišní (DB), kutánní sliznice
  • Čepec (reticulum) – hřebeny-na malé straně papily, sklípky, levá strana DB, kutánní sliznice
  • Kniha (omasus) – listy, kutánní sliznice, pravá strana DB
  • vlastní žaludek:
  • Slez (abomasus) – žláznatá sliznice, bez papil, pravá strana DB
  • vláknina (celulóza) trávena v předžaludcích nálevníky 
  • čepcobachorový splav- u telat, když nejsou plně vyvinuté předžaludky, mléko teče přes něj, vynechá předžaludky a teče přímo do slezu

 

Bachor (rumen) 

  • sinistrálně v břišní dutině 
    • 100-120 l (bo)
    • 20 l (cap,ov) 
  • vaky odděleny brázdami- odpovídají bachorovým pilířům 
  • kutánní sliznice, 1 cm vysoké papily 

 

Čepec (reticulum)

  • ve ventrální polovině brániční kopule 
  • kraniálně od bachoru 
  • s bachorem spojen čepcobachorovým spalevem
  • 5-8 litrů 
  • kutánní sliznice, 1 cm vysoké hřebeny
  • sklípky pokryty papilami

 

Kniha (omasum) 

  • dextrálně a kaudálně od čepce a nad slezem v dextrální polovině brániční kopule
  • 10-15 litrů
    • kutánní sliznice, listy kryté papilami
    • bo: 100 listů 
    • ov,cap: 80 listů  

 

Slez (abomasum) 

  • =vlastní žaludek přežvýkavců 
  • dextrálně na spodině předního úseku dutiny břišní 
  • 10-20 litrů 
  • žláznatá sliznice 

 

Funkce předžaludků a žaludku přežvýkavců 

Mechanické zpracování potravy (vlákniny)

  • kontrakce předžaludků (bachorové rotace + bachorové pauzy/období klidu)¨
  • přežvykování + kontrakce předžaludků
  • přežvykování = ruminace:
    • hltavé přijímání potravy a hromadění v bachoru 
    • rejekce (antiperistaltické pohyby + proslinění
    • přežvykování (60x/min)
    • polykání a mechanické zpracování potravy

Chemické trávení (enzymy mikroorganismů)

  • bakterie 80 % a nálevníci 20 % mikroorganismů 
  • enzymatické štěpení potravy – těkavé mastné kyseliny, plyny (CO2, CH4…)
  • nálevníci: požírají rostlinné a bakteriální bílkoviny (bílkoviny vlastního těla)
    • strávení po přechodu do slezu – těkavé mastné kyseliny + mikrobiální protein = zdroj živin pro přežvýkavce 
    • + syntéza vitaminu B (B-komplex) a K bakteriemi

 

Střevní trakt (enteron, intestinum) 

  • Tenké střevo (intestinum tenue): vstřebávání hl. živin, pak vody
    • dvanáctník (intestinum duodenum)
    • lačník (intestinum jejunum)- nejintenzivnější vstřebávání 
    • kyčelník (intestinum ileum)
  • Tlusté střevo (intestinum crassum): vstřebávání hl. vody, pak živin
    • slepé střevo (intestinum coecum)- největší u býložravců nepřežvýkavých (eq)
    • tračník (intestinum colon)- tračníkové bludiště
    • konečník (intestinum rectum)- anus (anální ampule)
  • délka střeva závisí na charakteru potravy – býložravci (herbivora) – všežravci (omnivora) – masožravci (carnivora)
  • slepé střevo koně, koprofagie u drobných hlodavců, cekotrofie u zajícovců

 

Funkce střev

Mechanické zpracování zažitiny (chymus)

  • pohyby segmentační, kývavé, peristaltické a pohyby klků (mikroskopické) 

Chemické trávení

  • střevní šťáva (NaHCO3, hlen) – zásaditá reakce, neutralizuje kys. prostředí žaludku)
    • Proteolytické enzymy: bílkoviny – aminokyseliny
    • Lipolytické enzymy: tuky – glycerol, masné kyseliny
    • Glykolytické enzymy (sacharolytické): složité cukry (škrob) – jednoduché cukry
    • Mikrobiální enzymy: býložravci nepřežvýkaví (kůň, králík)

Vstřebávání živin a vody – zůstatek – trus (faeces), kálení (defekace)

 

Jiné mechanismy trávení 

  • Koně – velké slepé střevo, hlodavci, zajícovci
  • a) celulolytické střevní bakterie
    • E. Coli, bez nálevníků 
    • uvolňují se mastné kyseliny, zdroj živin
    • mastné kyseliny vstřebávané v tračníku
  • b) plyny
    • vylučovány větry (flatulencí)
    • CH4, CO2
    • u hlodavců- fyziologická koprofágie, lepší využití těch živin (výkal 2x projde trávicím traktem)
  • c) u zajícovců
    • měkké bobky jsou oddělovány od tvrdé
    • měkké bobky při stěně střeva, trvdé bobky odcházejí ven (středem)
    • měkké bobky ráno vyjídávány od řitě

 

Slinivka břišní (pancreas)

Exokrinní funkce 

  • bledě růžové, žláza s vývodnou částí
  • produkuje pankreatickou šťávu (zásaditá, NaHCO3, hlen), součást trávicího traktu
  • vyústění pankreatickým vývodem do dvanáctníku
  • Proteolytické enzymy: bílkoviny – aminokyseliny
  • Lipolytické enzymy: tuky – glycerol, masné kyseliny
  • Glykolytické enzymy (sacharolytické): složité cukry (škrob) – jednoduché cukry

Endokrinní funkce

  • do krve, bez vývodu, hormony
  • Langerhansovy ostrůvky endokrinní tkáně produkují inzulín a glukagon (udržují homeostázu-stálou hladinu cukru v krvi)
  • glukagon-zvyšuje hladinu cukru v krvi
  • inzulín-snižuje hladinu cukru v krvi

 

Játra (hepar)

  • největší žláza trávicí soustavy
  • v předním úseku brániční kopule, dextrálně (v dutině břišní)
  • hnědočervená barva v normálním stavu
  • tuhá ale křehká struktura (jako bahno)
  • kraniokaudálně zploštěná 

 

Stavba jater

  • na povrchu vazivová blána, vmezeřené vazivo, jaterní lalůčky, jaterní bky (hepatocyty)

 

Krevní oběh jater

  • (1) výživný (jaterní tepna- O2); (2) funkční (vrátnicová žíla- živiny, z nepár. org.-žaludek, střeva)
  • 7 jaterní lalůčky (centrální žíla)
  • jaterní žíla – zadní dutá žíla

 

Žlučové cesty

  • jaterní bky – žlučové kapiláry – žlučovody – (žlučový měchýř) – žlučový vývod – dvanácterník
  • žlučový měchýř fyziologicky chybí u koní, potkanů, jelenů, srnců, holubů

 

Funkce jater

  • Metabolická (zpracování a ukládání živin, glykogen, ale i tuk a vitamíny A,D,E,K a B12)
  • Detoxikační (NH3 – močovina, odstraňování toxinů)
  • Tvorba a odbourávání krve (embryonální erytropoéza=produkce červených krvinek-erytrocytů, odumírání erytrocytů, uvolňování železa)
  • Srážení krve (fibrinogen, protrombin-bílkoviny, hlavně heparin-antikoagulační látka)
  • Zásobárna krve (až 20% veškeré krve organismu)
  • Součást imunitního systému (ve stěnách jaterních cév, fagocytóza)
  • Tvorba žluče
  • Tvorba tepla

 

Žluč 

  • tvořena neustále, žluto-zlatá barva
  • shromažďována ve žlučníku, tam zahušťována a obohacena o mucin – žlutozelená barva
  • potrava ve střevě – žluč začne téci – dvanácterník
  • Složení žluče
    • voda, NaHCO3, žlučové kyseliny, hlen (ochrana sliznice), žlučová barva (bilirubin, biliverdin)
    • pH: 7,7-8,2 (zásadité)

 

Funkce žluče

  • emulgace tuků (smísení tuků s tekutou složkou)
  • aktivace lipolytických enzymů
  • umožňuje vstřebávání vitamínům rozpustných v tucích (A, D, E, K) 
  • úprava pH dvanáctníku pro působení pankreatických a střevních enzymů 
  • podporuje motorickou činnost střev
  • baktericidní vlastnosti

 

Termoregulace

  • řízena neurohumorálně (nervově a hormonálně)
  • teplota se zvyšuje: během dne (v noci klesá), s příjmem potravy (při hladovění klesá), při svalové práci, říji, vzrušení, březosti
  • tvorba tepla je zajištěna oxidací cukrů a tuků + pohyb a svalový třes
  • výdej tepla je regulován pocením, vztyčením chlupů nebo peří a rozšířením kožních cév
  • podle stálosti teploty:
    • živočichové s nestálou tělesnou teplotou (poikilotermní)- ryby, plazi, hadi
    • živočichové se stálou tělesnou teplotou (homoiotermní)-savci, ptáci
  • zimní spánek (hibernace)
  • nepravý zimní spánek (pseudohibernace)

💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Content is protected !!