Umění starověku – Egypt, Řecko, Řím – dějiny umění

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

dějiny

 

   Otázka: Umění starověku – Egypt, Řecko, Řím

   Předmět: Dějiny umění

   Přidal(a): nikola

 

 

 

 

EGYPT

Období:        

5000 – 2700 př. n. 1.- předdynastické období

2700 – 2200 př. n. 1.- Stará říše

2200 – 1500 př. n. 1.- Střední říše

1500 – 1000 př. n. 1.- Nová říše

 

ARCHITEKTURA

Nejpopulárnějšími památkami Egypta=pyramidy a mastaby(období Staré říše). Chrámy (Nová říše)

 

MASTABY

Mají tvar komolého jehlanu, byly nejčastěji budovány poblíž pyramid pro dvořany a úředníky. Stavba měla komoru pro pohřbívání až 30m pod zemí. Byly řazeny pravidelně vedle sebe a někdy vytvářely celá města. Existuje teorie, že stupňovitým vršením jedné mastaby na druhou vznikly pyramidy.

 

PYRAMIDY

NEJSTARŠÍ Pyramida = Džoserova (výška 60 metrů, 107×116 metrů) – Stupňovitý tvar, leží u Sakkary a souvisí s kultem slunečního boha Réa.

NEJVĚTŠÍ PryramidaCheopsova – výška 146 metrů, strany 230 metrů. Nachází se na pláni u Gízy. V sousedství leží Sfinga, 20 metrů vysoká socha vytesaná do vápencového pahorku – symbol krále Raachefa. Vedle Cheopsovy pyramidy- Menkaureova a Chafreova

 

CHRÁMY

Byly stavěny nad přirozeným terénem nebo byly hloubeny do strmých skal (chrámy skalní).

NEJZNÁMĚJŠÍ chrámy – chrám boha Amona v Luxoru (východní část Nilu). V Karnaku se nachází celá řada chrámů a dalších staveb. NEJSTARŠÍ sluneční chrám Skalní chrám Abú Simbel (v blízkosti hl.m. Staré říše Memfis), zádušní chrámy královny Hatšepsovet, krále Ramesse II., krále Thutmose…

 

OBELISKY

Nejprve sloužil ke kultovním účelům, později se stal významným symbolem moci. Nové říši byly stavěny po dvou u vchodu do chrámu. Byly zdobené hieroglyfy a věnované božstvu, kterému byl zasvěcen chrám. Nyní zdobí mnoho měst – Řím, Paříž atd. stavební materiál: kámen, dřevo

základní stavební princip: převládá architráv (tedy vodorovný kámen na vzpěrách), pouze výjimečně v pyramidách i klenba. Právě architrávovým způsobem byl v Kamaku postaven chrám s největším kamenným sálem a kamenným stropem na světě – síň je dlouhá 152 metrů, šířka 51 metrů.

 

SOCHAŘSTVÍ

Životní a nadživotní velikost, správné proporce. Převážně představitelé vyšších vrstev a

božstvo. Později i jemná modelace výrazu obličeje. Kamenné plastiky často barevné, do očí

byly dávány i drahé kameny Př. barevné sochy může sloužit jeden z nejstarších portrétů v

dějinách lidstva – postava princezny Nofrety (spolu se sochou prince Rahotepa pochází z

doby 2600 let př.n.l.). Pohřební masky-Nejznámější patřila Tutanchamónovi (nalezena roku

1922 v Údolí králů). reliéfy: mnohdy zaměňovány s malbou, jsou velice nízké a barevny

(např.na stěnách chrámů,pyramidách).

 

MALÍŘSTVÍ

Teprve 20. století přináší posun v hodnocení. Negativita byla strnulosti a neživosti. Bylo

především písmem ornamentálním, to přibližovalo svět, vyprávělo o světě lidí, faraónů, bohů,

stalo se nástrojem k utváření názorů. Lidské postavy malovali: hlava a končetiny z profilu,

trup a oko zpředu. Fantazie a náhoda zde neměly místo. Jednotlivé obrazy jsou znaky a

takovýto způsob zobrazování postačil k vyjádření všeho podstatného.

Barva není odrazem reality, je symbolem (např. rezavá – neplodnost, světlá žluť – pleť

ženského těla, hnědočervená – barva těla mužského atd.). Většinou neuplatňovali ani

perspektivu a vzdálenost vyjadřovali tak, že postavy a předměty umisťovali nad sebe

(tzv. pásová perspektiva).

technika malby: přírodní hlinky na omítce (štuk, sádra), jako štětec roztřepený rákos, náměty: obrovská žánrová pestrost (náboženské motivy, zoomorfní náměty, obyčejný život atd.).

———————————————————————————————————–

 

ŘECKO

Kultura vyzrálé společnosti, k jejímuž vyvrcholení došlo za Perikla (Athény, 5. století př. n. 1.)

První olympiáda od roku 776 př. n. 1.

 

Období:        

období prehistorické – 12. až 9. století př. n. 1.

období archaické – 8. až 6. století př. n. l.

období klasické– 5. až 4. století př. n. 1.

období helénistické – 3. až 1. století př. n. 1.

 

ARCHITEKTURA

Chrámové stavby-budovaných nejdříve ze dřeva, později z kamene. K vrcholu byl doveden architrávový systém. Rozeznáváme několik řádů a základním rozlišovacím prvkem je sloup:

 

a) řád dórský – domov Peloponnés- Je prostý a střízlivý, proporčně je ze všech řádů nejhmotnější.

Jeho hlavice je tvořena 2 základními prvky – echinus a abakus. Dřík sloupu je kanelován. Protože Dórové uctívali bohyni Héru, je mnoho chrámů zasvěceno právě jí (např. v Olympii). Nejvýznamnější památkou je Parthenón-Athénská Akropole r. 447 . Jeho architekti: Iktínos a Kallikrates. Výzdobu provedl Feidias. Po obvodu chrámu je umístěn vlys s nízkým reliéfem, také dílo Feidia.

 

b) řád iónskyoblíben v městských státech malé Asie, nejstarší památky z století př.n.l.

Je lehčí než dórský, jinak celková skladba je podobná. Sloup je štíhlejší, má trojdělení na patku, dřík a hlavici Asi nejznámější stavbou je jeden z divů světa, Artemidin chrám v Efesu (délka 120 m, vysoké 18 m) R. 356 byl chrám podpálen. Znovuobnovený chrám je dnes v troskách. Architektura v Malé Asii byla usilovala o efektnost. Svědčí o tom například město Pergamon (Diův oltář), div světa mauzoleum v Halikarnasu.

 

c) řád korintský – vznik 400 př. n. 1. z iónského řádu, liší se větší zdobností. Korintský řád je využit například při stavbě Olympeionu v Athénách.

 

Nejoblíbenější chrám= chrám ochozový (peripteros) – například Parthenón. Další typy řeckých staveb – hippodromy, lázně, divadla (například Dionýsovo divadlo v Athénách, divadlo v Epidauru).

stavební technika – převážně kámen spojovaný na sucho čepy nebo dřevěnými hmoždinkami, též cihly a dřevo.

 

SOCHAŘSTVÍ

Prvním projevem jsou malé hliněné sošky ženského pohlaví. Později v 8. století př. n. 1. vzniká monumentální plastika (především sochy mladých atletů a žen v dlouhém šatu), v níž již můžeme dešifrovat náznaky pozdějšího ideálu antické krásy. V 5. století př. n. 1., tedy v období klasického umění Řecka, můžeme hovořit o živosti, kráse a harmonii. Sochařství bylo vázáno na architekturu.

Námětově dominuje jednoznačně zájem o lidskou postavu.Celé řecké sochařství můžeme charakterizovat jako snahu o hledání ideálu.

 

Mvrón – je nazýván sochařem pohybu – jeho bronzové postavy zachycují okamžik atletova života, moment, kdy dává v sázku celou svoji duši, energii (socha Diskobola, sousoší Marsya a Athény).

 

Polvkleitos – vyznačuje se hledáním harmonie tělesných proporcí, pohybu těla. Díky své dokonalosti byla nejslavnější socha Polykleita Doryforos pojmenována slovem Kánon.

 

Feidias – Je považován za největšího génia řeckého umění. Kromě výzdoby Parthenónu se proslavil bájnou sochou Dia v Olympii (výšky 12 metrů) tělo bylo vyřezáno ze slonoviny, zlato pokrývalo vlasy a vousy. Byla převezena do Istanbulu a zde zřejmě podlehla ohni.

 

Praxitelés – socha Afrodité, Hermes s malým Dionýsem

Sochařství v období helénském-

Sousoší Láokoón, výraz tělesného i duševního vzrušení,

 

Nike Samot/iráckou-symbol průzračnosti a ladnosti, ale také velké množství venuší.

 

MALÍŘSTVÍ

Specializovalo se především na freskovou tvorbu (vnitřky chrámů byly bohatě pomalovány),později se setkáváme s deskovým malířstvím. Malby na keramice (zprvu vázy zdobeny geometrickými motivy, později hovoříme o tzv. černofigurovém a červenofigurovém stylu).

Dlouhou dobu metoda obrysové kresby, později v období helénském malba se všemi jejími atributy – barva modelovala tvar, byla prostředkem k vyjádření světla a stínu. Námětově čerpali umělci nejen z mytologie, ale i z běžného života.

NEJSLAVNĚJŠÍApellés z Kolofónu, dvorní portrétista Alexandra Velikého (proslul zejména obrazem Venuše vynořující se z moře).

—————————————————————————————————————–

 

ŘÍM

Období: 8.století př. n. l. – 6. století n. l.

 

ARCHITEKTURA

Přišla s velice zajímavou novinkou: byl vytvořen jakýsi ideální model římského města, který se pak jen v drobných obměnách opakoval. V takovém typickém standardním městě byly kromě jiného bazilika (základ pozdějších křesťanských chrámů), divadlo, amfiteátr (nezastřešená stavba eliptického půdorysu pro hry a zápasy, se stupňovitým hledištěm a arénou uprostřed), cirk (podkovovitá stavba pro jízdní závody), thermy (komplex lázeňských budov) a další.

Bylo v úvodu naznačeno, že Římané jsou výbornými techniky. Tomu odpovídá bohatá síť dálkových silnic, výstavba vodovodů a akvaduktů (stavba s řadou mostních oblouků, někdy i nad sebou v patrech, nesoucí nad terénem spádový vodovod – např. Agrippův akvadukt v Nimes). Stejně tak byli Římané mistry v budování mostů (např. Trajánův most přes Dunaj) a až vášnivá byla jejich obliba ve stavění vítězných oblouků.

 

významné římské památky

Panteon (Řím) – stavba, která inspirovala renesanční architekty. Je zaklenut rozměrnou

kupolí z dutých cihel a ve výšce 43,2 m, zároven i šířka budovy, je kruhový otvor, který

ozařuje mramorovou dlažbu uvnitř.

 

Koloseum v Římě – největší římský amfiteátr (1.století n.l.), který se stal vzorem pro budování podobných staveb po celé říši. Hlediště pojalo přes 40 000 sedících diváků, dalších 5000 mohlo stát!

 

vítězné oblouky – dodnes zachováno přes 100 vítězných oblouků. Nejproslulejší jsou Titův vítězný oblouk v Římě, Konstantinův oblouk tamtéž nebo Traianův oblouk v Beneventu.

 

fóra – nejkrásnějším a největším fórem v Římě bylo fórum Traianovo. Téměř neporušený sloup je zakončen sochou a je celý zdoben reliéfy, které líčí vítězství římských legií nad Dáky- například Diokleciánovy thermy

 

vily – exkluzivní sídla, nejznámější vilou je Hadriánova – dnes jen rozvaliny prozrazují gigantickou stavbu s divadlem, knihovnami, lázněmi, chrámy atd.

 

SOCHAŘSTVÍ

Římské sochařství čerpá z odkazu Řeků. Setkáváme především s portrétním uměním. Pouze v

Římě bylo císaři Augustovi postaveno přes 80 soch! Proslulá je rovněž bronzová jezdecká

socha Marca Aurelia.

 

MALÍŘSTVÍ

Bylo dosaženo tak vysokého stupně iluzionismu, že imaginární prostor fresek opticky

zvětšoval celou místnost. Plocha zdi byla většinou rozdělována malovanými

architektonickými prvky, mezi nimiž se otvíraly průhledy na městskou či venkovskou

krajinu, případně byl divákovi nabídnut pohled přímo do ulice.

Nejznámější malby byly nalezeny například ve vykopávkách v Pompejích (vila Vettiů) nebo

v samotném Římě (Liviina vila)

Napsat komentář