Otázka: Utváření středověké Evropy
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Vity
Začíná zánikem Západořímské říše (476 n.l.)
-úpadek kultury a vzdělanosti
-Zemědělský charakter:hák, orba, hnojení(popel), lov, rybolov, dobytek na tah,
-Vznik vesnic: názvy obcí, → počátek feudalismu (lenní systém- velitel skupiny dobude území, to rozdělí mezi lidi-později i dědičně). →šlechta a poddaní→daně.
Barbarské státy:
Francká říše:
-5.st. →Frankové si volí prvního krále – Chlodvíka(dynastie Merovejců)
-6.st- Sálský zákoník (lex salica)= zvykové právo francké a římské říše→ od 7.st. dominantní síla z. Evr.
→oslabení královské moci, správcové královského majetku→král reprezentativní formu (vládli majordomové).
-1. významným majordomem byl Karel Martel, který v roce 732 porazil araby v bitvě u poities.
-761- majordomus Pipin se prohlásil králem ( potvrdil jej papež, a na oplátku 764 táhl do itálie a založil papežský stát – Pipinova donace
Karel Veliký- diplomat, válečník →snaha co nejvíce rozšířit území (úspěšně)
Pohraniční marky: (marka = vojensky organizované pohraniční území pod správou zvláštních hrabat zvaných Markrabě
774-přijal titul langobardského krále →800 ho papež korunoval císařem→ obnovení císařství na západní evropě→ šíření křesťanské víry
814 umřel a byl pochován v Cáchách→ 843- veronská smlouva rozděluje říši mezi karlovi 3 syny →západofrancká (francie), východofrancká ( německo) a Lotharinge (sev. Itálie a Burgundsko)
Byzantská říše:
Panovníky východoř. ř. vyvodili z rozkládající se záp. ř. že mají nárok vládnout na celém území impéria.
Justinián I. –dobil severoafrické pobřeží (kmen Vandalů), po roce 550 pronikl i na Apeninský poloostrov, jádrem moci Ravenna (z této doby kostely s mozaikovou výzdobou)
Justiniánův zákoník (529-533) –základ starořímské právo a potlačení povstání nepokojeného obyvatelstva.
Za jeho vlády dosáhla říše vrcholu→ po jeho smrti zratila mnohá území a celé 7.a 8. St. Se bránila nájezdům Avarů, Slovanů, Peršanů a Arabů. Konstantinopol ubráněna díky řeckému ohni ( směs která hoří i na vodě)
Církev: chloubou státu kultura, umění souviselo s křesťanstvím, → sepětí státu a křesťanské církve (cézaropapismus) →soustředění moci do jednoho člověka →napětí mezi záp. křesťany a mezi římskost. církví i mezi panovníky.rozdíl ve způsobu vedení mše, a jazyku( latina X řečtina) →církevní schizma- 1054 – byz. ř. čekal boj s Turky a již se nezvchopila. Pokračovatelem tétocírkve je pravoslavná církev.
Vikingové:
Středoevropským státům hrozilo nebezpečí ze severu. 8.- 11.st →útočili vikingové (předkové dnešních Švédů, Norů, Dánů a Islanďanů) na svých lodích na britské ostrovy. Dlouho odmítali přijmout křesťanství. Viking= bojovník, pirát, číhající ve fjordu. Útočili nejspíš kvůli nehostinosti severu, nebo v některých oblastech došlo k přelidnění (uplatňovali mnohoženství a dědicem půdy byl pouze nejstarší syn).
Byli výborní válečníci, významné postavení družina a její náčelník(Jarl).
Vymezení sféry zájmu- Norové →britské ostrovy, objevili Island, Grónsko, kolem roku 1000 až k severním břehům Ameriky.
Švédové→území pozdější Rusi, zde se jim řikalo Varjagové
Dánové→západofrancká říše, jihovýchodní Anglie,
Na dobytých územích se leckdy usadili (například Normandie). V tehdejší době měli ¨dokonalé lodi¨.
Písmo (runy), naslouchaly ságám ( díla popisující hrdinské činy)
Arabská říše:
Od počátku 8.st. pronikalo šíření islámské víry → jeho prvním hlasatelem byl Muhammad ar. obchodník – původně vůdce karavan. Kočovnické kmeny arabů obývali část arabského poloostrova a uctívali mnoho božstev a posvátných symbolů uložených ve městě Mekka.→Islám- uctívání jediného boha – Aláha (muslimové). Vychází ze starého zákona a posvátnou knihou je Korán. Musí konat předepsané modlitby, dodržovat půst, a jednou za život vykonat posvátnou pouť. Bezpodmínečná nutnost šířit Islám. Chrámy- minarety, u nich štíhlé věže- mešity.
622 utíká Muhammad z Mekky do Mediny – musel bojovat se zastánci starých kultů = počátek muslimského letopočtu.
Vznik ar. říše: nová víra sjednotila kmeny a vedla k vytvoření silné a rozsáhlé říše. Po Muhammadově smrti se vojska vydala na vítězná tažení s cílem rozšířit islám a podrobit si co nejvíce území. Během 1. poloviny 7.st. si podrobili Sýrii, Mezopotámii, Egypt, Palestinu a Persii. 711 pronikly až na evropskou pevninu. Zde porazili germánské a římské obyvatelstvo v bývalé Hispánii a odtud podnikali přes Pyreneje výpravy na Franckou říši.→732 porážka od Karla Martela v bitvě u Poitiers.
Největší vzepětí v 8. a 9. století kdy vládl z Bagdádu chalífa Hárůn ar-Rašíd.→po jeho smrti rozpad do několika emirátů→ později je všechny ovládal emirát córdobský.
→ v podstatě celý středověk byli křesťané a muslimové nepřáteli, ale zároveň se i ovlivňovali. → arabové nakonec ovládli celý obchod mezi asii a evropou→ nové zemědělské plodiny, způsoby hospodaření, seznámení s výsledky muslimských učenců ( matematika, filozofie, zeměpis, astronomie a medicína), ale i umění a architektura.
Křesťanství mělo velký vliv na utváření evropy.
Římskokatolická církev snila o rozšíření víry na další území→ války s islámem →první úspěšné na Pyrenejském poloostrově kde se rozpadl mocný córdobský chalífát.→ferdinand ovládl bojo o toto území a zahájil reconquistu(zpětné dobývání) která skončila až 1492 ve 12 století ovládli křesťané většinu poloostrova → v západní oblasti vzniklo portugalské království.
Křižácké výpravy: vojáky spojovala křesťanská víra, kříž měli na zbroji i na praporech(→křižáci).
Cílem bylo osvobodit svatou zemi ( palestinu) od muslimů a zajistit volný přístup při pouti do jeruzaléma k božímu hrobu a šířit křesťanství i mimo evropu.
Účastnili se zejména šlechtické rody z Francie, Belgie, Nizozemí, německých oblastí Svaté říše římské, Anglie i Česka. Na cestu se vydávali i poddaní ( spodina) která si slibovala válečnou kořist.
1. Křížová výprava– se souhlasem papeže vyhlášena roku 1095. Již cestou se vyžívala v pogromech na židy. Dostali se přes Byzantskou říši a Sýrii k Jeruzalému a roku 1099 se ho zmocnili→jeruzalémské království.v roce 1189 padl jeruzalém znovu do muslimských rukou a ani dalších 7 výprav ho nedostalo zpět.
Dětská křížová výprava: Neúspěchy na východě vedli některé fanatiky k doměnce že svatou zemi osvobodí pouze děti, které ještě nemají žádné hříchy. 1212 však měla tato výprava smutný osud→ část dětí ani nedorazila, a zbylá část byla prodána do otroctví.
Řady z výprav se zúčastnili i někteří evropští panovníci (Fridrich I., Fridrich II., Richard Lví srdce, Vladislav II. a další.
Některé výpravy měli i jiné cíle. Například v letech 1202-1204 využili výpravy Benátky, aby oslabili svého obchodního konkurenta Byzantskou říši.
Rytířské řády: jejich existenci potvrzují ruiny křižáckých hradů.
Původně vznikali, aby střežili svatá místa a pečovali o poutníky. Nejznámější řádem, který dodnes existuje jsou Johanité ( podle Jana Jeruzalémského) poskytující zdravotní služby. (dnes také maltézští rytíři)
Na blízkém východě působil také řád německých rytířů, který pohanské prusy obrátil na křesťany.
Templáři: pečovali o svatá místa v Jeruzalémě. Jejich bohatství se nelíbilo francouzskému králi Filipovi IV. Sličnému a na začátku 14 st. si vynutil zrušení templářů a jejich hlavní představitele nechal popravit. O jejich pokladech se dodnes povídají legendy, v praze je připomíná Tamplová ulice a pověst o bezhlavém rytíři.
Křížovníci: jediný řád českého původu, vyvinul se ze špitálního bratrstva, založeného roku 1233 sv. Anežkou Přemyslovnou.
Křížová tažení přinesla zeměpisný rozhled a přispěla k poznávání jiných kultur a způsobu života, jídelníčku (i přes to že s tamními kulturami převážně válčili). → pěstování cukrové třtiny, užívání bavlny, výroba papíru- který postupně začal nahrazovat pergamen.
Po skončení výprav na blízký východ byla podnikána jako náhrada výprava do Pobaltí, kde stále žili pohané. Nejvíce odolávala Litva (křest přijmut až 1835).
Křižácké výpravy proti kacířům směřovali proti katarům ve Francii a v 15 st. proti českým husitům. V plánu byla ještě výprava proti Turkům, která se nakonec z důvodu odlišných zájmů jednotlivých států nekonala.
