Úvod do filozofie – dělení, přehled, definice, vztah mýtu a filozofie

 

   Otázka: Úvod do filozofie

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Marky96

 

 

 

 

filozofie = věda, která zkoumá nejobecnější otázky přírody, společnosti a lidského myšlení

Počátky filozofie

  • předpokládá se – 6. století př. n. l.
  • vznikla ve Starověkém Řecku (v oblasti Malé Asie, kde Řekové zakládali města, osady -> dnešní Turecko – zachované památky v přístavních městech Miletos a Efesos)

 

pojem filozofie = filein (milovat) + sopia (moudrost) = láska k moudrosti

  • poprvé tento pojem použil Pythagoras, jeho myšlenku rozvinul Sokrates – moudří jsou pouze Bohové
  • poznatky o nejstarších filozofech a jejich názorech nacházíme v podobě zlomků = tvrzení, výroky, úryvky, úvahy o světě, byly citovány mladšími filozofy např. Aristoteles
  • antická filozofie čerpala z kulturního dědictví, náboženství
  • ovlivněna civilizacemi
  • v nejstarších dobách měla filozofie podobu tzv. pansofie = vševěda
  • filozofie byla vševědou, zahrnovala veškeré vědění o světě (úvahy o hvězdách, zvířatech, matematice, léčení, otázky fyziky,…) -> poznatků nebylo mnoho
  • pansofia tvořila souhrn otázek o tomto světě, o duši, o člověku, o společnosti,… -> otázky neustále narůstaly -> postupně začaly vznikat okruhy otázek

 

otázky (ontologické, gnoseologické, kosmologické, logické, etické, estetické, axiologické)

  • ontologické = otázky bytí, co je podstatou světa
  • jestli je svět materiální nebo duchovní
  • ontologie = nauka o bytí, co je podstatou světa

 

  • gnoseologické = otázky poznání tohoto světa
  • je náš svět poznatelný, nebo není, nebo jen částečně?
  • jakým způsobem lze poznat svět – rozumově či smyslově, citově?
  • co je to pravda? (řeší problém pravdy – je relativní, je to stav mysli, tvrzení na základě reality)
  • gnoseologie

 

  • kosmologické = otázky (úvahy) o světě jako celku
  • je náš svět chaotický nebo zákonitý?
  • jak vznikl svět?
  • kosmologie = nauka, která řeší otázky vzniku světa

 

  • logické = úvahy o našem myšlení (o jeho zákonitostech)
  • logikazakladatelem je Aristoteles (v Antice)

 

  • etické = otázky morálky, co je a co není dobré (otázky dobra a zla) – vznikly ještě před filozofií
  • etika

 

  • estetické = otázky krásy
  • subjektivní vnímání krásy (subjekt = každý z nás, osobnost)
  • estetika =nauka o umění, jeho funkcích a důležitosti (estetická, vzdělávací, zábavná, emocionální,…)

 

  • axiologické = otázky o hodnotách (axial = hodnota)
  • vyjadřují priority v našem životě, lidské hodnoty (rodina, vzdělání, přátelé, zdraví,…)
  • každý má jiný žebříček hodnot (závisí na věku, životní situaci, povaze,…)
  • axiologie


další otázky

antropologické otázky

filozofie přírody = filozofické otázky přírody v našem světě

 

dějiny filozofie = vývoj filozofie (historický vývoj filozofických názorů)

filozofie dějin = filozofický pohled na historii dějin (dějiny z hlediska filozofie)

  • filozof zkoumá, jestli jsou nebo nejsou v dějinách náhody, kdo víc ovlivňuje dějiny (jestli silné osobnosti,…)

 

  • FILOZOFICKÉ VĚDY

Počátky Antické historie

 

Aristoteles = řecký filozof (384 – 322 př. n. l.)

  • Metafyzika

 

Diogenes Lertský = řecký filozof a životopisec (1. polovina 3. st. př. n. l.)

  • O životech, učeních a výrocích slavných filozofů

 

Plutarchos = antický filozof, historik a životopisec (50 – 120 n. l.)

  • Srovnávací životopisy – nejvýznamnější dílo, Etika

 

Speciální vědy

  • vedle filozofických věd máme také speciální vědy
  • začali se oddělovat od filozofie
  • speciální vědy zkoumaly tento svět ze svého specifického hlediska
  • nejvyšší rozvoj středověk, ale hlavně novověk

 

dělení:

  1. společenské (humanitní) – historie, pedagogika, sociologie,…
  2. přírodní – medicína, fyzika, chemie,…

 

Vztah filozofie a speciálních věd

  • filozofie a speciální vědy se navzájem ovlivňují a obohacují
  • filozofie vychází z konkrétních poznatků speciálních věd a tyto poznatky zobecňuje
  • speciální vědy pracují s obecnými poznatky filozofie (viz. filozofické otázky medicíny, pedagogiky,…)

 

Filozofické pojmy materialismus a idealismus

 

materialismus = směr nebo filozofický názor na svět, který má představu, že základem tohoto světa je materiálno (může mít mnoho podob, je to hmota) – tvoří podstatu bytí, bylo zde nejdříve

  • základem světa je materiálno

 

  • naivní materialismus = existence pralátky, z které vzešel svět

v renesanci a novověku

  • mechanický materialismus = základem světa je hmota, která se řídí zákony mechaniky („člověk je určitá podoba stroje“)

v novověku

  • dialektický mechanismus = dialektika prosazovala vývoj, hmota se neustále vyvíjí

 

idealismus = filozofický názor a směr, který má představu, že základem světa je duchovno

  • duchovno zde bylo dříve, tvořilo základ
  • souvisí s náboženstvím (představy Boha, ideí,…)

 

dělíme ho:

a) subjektivní – základ světa je tvořen člověkem, zejména jeho vědomím

George Berkeley (Bárkly)

„svět sám o sobě neexistuje, je pouhým souborem mých počitků“

/počitky– vjemy z našich smyslů/

  • položil na dlaň višni

„višně sama o sobě není (objektivně neexistuje), je pouze souborem počitků“

„veškerý svět závisí na člověku“, „Esse percipi“ = existovat znamená vnímat

(věci, které jsou vnímány existují)

 

b) objektivní – základem světa je duchovno (duchovní princip) vně člověka, představa Boha

Platon – „někde mimo nás je svět ideí“

 

dodnes najdeme spory mezi materialisty a idealisty

 

Vztah filozofie a náboženství

 

religionistika = věda, která se zabývá náboženstvím

 

náboženství = složitý společenský jev, je založen na duchovní činnosti

základní rysy:

  • víra (nejčastěji v Bohy = božský princip, v posvátné pravdy, přírodní síly, démony,…)
  • kult (obřady, mše,…)
  • morálka (vychází z daného náboženství)
  • svátky, tradice -> kultura
  • architektura, sochařství -> umění

 

  • vyjadřuje určitý pohled na svět

 

dělení náboženství

  • světová – rozšířena po celém světě (křesťanství, islám, hinduismus, budhismus, judaismus,…)
  • národní – rozšířena v rámci národa (kofucionismus, šintoismus,…)

 

  • monoteistická – vyjadřují víru v jednoho Boha (křesťanství, islám,…)
  • polyteistická – vyjadřuje víru ve více Bohů (buddhismus, antické náboženství, hinduismus,…)

 

  • zoomorfní – bohové mají podobu zvířat (Egypt)
  • antropomorfní – představa bohů podobná člověku (Antika)

další: moderní, staré,…

 

  • vztah mezi filozofií a náboženstvím je někdy označován jako vztah mezi věděním a vírou
  • náboženství a filozofie jsou pohledy na svět
  • v průběhu dějin se přibližovali – Antika, středověk a naopak – novověk -> existovaly odděleně

 

Filozoficko-teologické pojmy

teismus = názor na svět, který říká, že prvotní příčina světa je Bůh, oddělují svět a Boha

panteismus = svět (příroda) je totožná s Bohem – Bůh je příroda, prvotní příčina světa je Bůh

deismus = Bůh je prvotní příčinou světa, Bůh stvořil svět, ale nadále do jeho chodu nezasahuje

ateismus = názor na svět, který odmítá víru v Boha

Friedrich Nietze – „Bůh je mrtev“, positivismus, …

 

filozofické pojmy

  • materialismus = filozofický názor a směr, který má představu, že základem tohoto světa je materiálno
  • idealismus = filozofický názor a směr, který má představu, že základem světa je duchovno
  • bytí = filozofický název něčeho, co je – ideální = idee, materiální = hmota
  • subjektivní = spojeno s člověkem, jednotlivec
  • objektivní = mimo subjekt, předmět bádání, zkoumání
  • dialektika = umění vést rozhovor, v novověku = věda studující vývoj (světa, společnosti)

dialektik = člověk, který zastává názor, že se svět neustále mění

  • monismus = 1 základ světa (materialismus, idealismus)
  • dualismus = 2 základy světa (René Descartes – dualismus)
  • pluralismus = mnoho základů světa (atomisté)
  • agnosticismus = nepoznatelnost světa – svět je částečně/úplně nepoznatelný
  • dialektická negace = představuje moment vývoje, neznamená popření něčeho ale, že něco zůstane z předchozího stádia (politologie, sociologie)
  • metafyzická negace = absolutní popření něčeho

párové kategorie = nejobecnější filozofické pojmy, které filozofie používá

(široký okruh ve vědách – přesahují rámec filozofie)

 

  • příčina a účinek -> kauzální stav
    • příčina = jev vyvolávající jiný jev
    • účinek = výsledek působení příčiny
  • podstata a jev
    • podstata = vnitřní stránka předmětů, vyjadřuje složitost
    • jev = vnější stránka, vnímána smysly)

 

  • nutnost a nahodilost
    • nutnost = zákonitost, určitá souvislost, která musí proběhnout za určitých podmínek
    • nahodilost = nějaká souvislost, která za určitých podmínek může proběhnout, ale nemusí

 

  • kvantita a kvalita
    • kvantita = množství, počet
    • kvalita = jakost, uspořádání věcí – vnitřní stavba, organizace

 

  • celek a část
    • část je součástí celku
  • obsah a forma
    • forma = tvar

 

předfilozofické názory na svět – vztah filozofie a mytologie

  • náboženský názor na svět
  • estetické a etické otázky
  • mytologický názor na svět

 

vztah filozofie a mýtu

Filozofie i mytologie jsou pohledy na svět, které se v něčem shodují.

mýty (starověké, babylonské, keltské, antické, biblické,…)

  • mytologický názor předcházel mytologii
  • mýtos = vyprávění, příběh
  • nejstarší mýty se nám nejčastěji zachovali na základě ústní tradice (popis života ve společnosti)
  • kosmologické úvahy, o vzniku světa, společnosti, historický popis událostí, náboženské úvahy, etické názory, estetické, axiologické,…
  • v mytologii převládá symbolika, fantazie, emoce, víra v nadpřirozené jevy
  • ve filozofii převládá rozumovost, logika – racionální pohled na svět
  • vyšší pohled = přechod od mýtu k logu
  • mýty se vyvíjely paralelně s filozofií, vyvíjí se dodnes
  • př. Antické – Ilias a Odyssea, biblické, africké, latinsko-americké,…
  • filozofie se snaží racionálně zdůvodnit
  • v současné podobě v sobě filozofie zahrnuje poznání přírody, společnosti, lidského myšlení a i složku názorovou, názor na svět, výklad světa,…
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.