Válka s Mloky (K. Čapek) – rozbor díla

 

Dílo: Válka s Mloky (Karel Čapek)

Předmět: ČJ – rozbory děl

Přidal(a): TerkaCZ

 

Rozbor díla: Válka s Mloky

Základní charakteristika:

• Literární forma: próza
• Literární druh: epika
• Literární žánr: vědeckofantastický román, satira, alegorie
• Rok vydání: 1936
• Určeno: čtenářům se zájmem o společenskou kritiku, politickou satiru, sci-fi a moderní českou literaturu

 

Téma

• Román líčí objevení inteligentních mloků kapitánem van Tochem na ostrově Tana Masa, jejich domestikaci a rozšíření po světě jako levné pracovní síly. Postupně se mloci učí, rozvíjejí techniku a organizují se, až se vzbouří proti lidstvu.
• Hlavním tématem je varování před lidskou chamtivostí, krátkozrakostí, bezohledností a neschopností poučit se ze svých chyb. Čapek kritizuje zneužívání vědy a techniky, byrokracii, nacionalismus, rasismus a mediální manipulaci. Ukazuje, jak lidé ignorují varování a dovolují, aby jejich výtvory ohrozily samotnou existenci civilizace.

 

Hlavní myšlenka

• Lidská společnost je schopna zničit sama sebe svým nezřízeným pokrokem, chamtivostí a neodpovědným jednáním. Pokrok bez morálních zábran vede k apokalypse.
• Čapek varuje před opakováním historických chyb, před slepou vírou v techniku a ekonomický růst bez ohledu na důsledky.

 

Námět

• Román vychází z dobových obav z totalitních režimů, zneužití vědy a techniky a obecné kritiky lidské společnosti.

 

Motivy

• Objev a domestikace mloků
• Využívání a otroctví
• Vědecký pokrok a jeho limity
• Rasismus, nacionalismus, propaganda
• Vzpoura a válka
• Apokalypsa a zánik civilizace
• Ironie a satira na společenské jevy

 

Kompozice a struktura

• Román je rozdělen do tří částí: Objevení, Rozmach a Válka.
• Děj je chronologický, prokládán fiktivními novinovými články, zprávami a dokumenty, které vytvářejí dojem autenticity a mnohosti pohledů.
• Styl je dynamický, střídají se epické pasáže, dialogy, parodie a filozofické úvahy.

 

Vypravěč

• Vševědoucí er-forma s ironickým a satirickým nadhledem. Vypravěč často komentuje dění a hodnotí lidské chyby s humorem i kritikou.

 

Jazyk a styl

• Čapek používá bohatý, různorodý jazyk – od hovorové češtiny po stylizované úřední a novinářské texty. Styl je satirický, ironický, místy groteskní, s jazykovými hříčkami a parodiemi. Časté jsou fiktivní dokumenty a novinové zprávy, které zesměšňují byrokracii a mediální manipulaci.

 

Charakteristika hlavních postav

• Kapitán J. van Toch: Holandský kapitán, původem z Jevíčka, robustní, výřečný, často rozčilený a neomalený, ale v jádru dobrosrdečný a citlivý. Má soucit se zvířaty, mloky považuje za „moudrá a hodná zvířata“. Je podnikavý, vynalézavý a posedlý svým „velkým kšeftem“ s mlochem, kterého považuje za poctivý obchod. Jeho vztah k mlocích je téměř otcovský a ochranitelský, sám jim dává jména a učí je používat nástroje. Jeho naivita a upřímnost z něj dělají tragikomickou postavu, která nevědomky spustí celosvětovou katastrofu.
• G. H. Bondy: Prezident velkého průmyslového koncernu, „kapitán průmyslu“, typický představitel moderního kapitalismu. Je inteligentní, pragmatický, podnikavý a zpočátku i skeptický k van Tochovým historkám, ale má v sobě fantazii a cit pro velké vize. Rychle pochopí obchodní potenciál mloků a rozvine jejich využití do celosvětového průmyslu. Jeho jednání je motivováno ekonomickým zájmem, ale není cynik – v některých chvílích cítí zodpovědnost a obavy z následků. Přesto je typickým zástupcem třídy, která dává přednost zisku před etikou a dlouhodobými důsledky.
• František Povondra: Vrátný v Bondyho vile, „malý český člověk“, svědomitý, loajální, pečlivý a hrdý na svůj post. Jeho život je prostoupen pocitem odpovědnosti za „velké věci“, které se dějí díky jeho rozhodnutí pustit van Tocha k Bondymu. Povondra je typický maloměšťák, který žije v úzkém kruhu rodiny a práce, je hrdý na svůj podíl na „dějinách“, ale zároveň je pasivní a neschopný ovlivnit běh událostí. Jeho postava je ironicky stylizovaná jako svědek i spolutvůrce katastrofy, kterou sám nechápe.
• Mloci (Andrias Scheuchzeri): Zpočátku zvířata, později inteligentní, organizovaná a technicky zdatná civilizace. Mloci jsou učenliví, napodobují lidské chování, používají nástroje a zbraně, staví hráze, podmořská města, a nakonec se organizují do celosvětové mločské společnosti. Mají vlastní jazyk, schopnost komunikace, a nakonec i politické požadavky. Zpočátku jsou podřízení, ale postupně se stávají rovnocennými (a nakonec nadřazenými) lidem. Jejich vývoj je zrcadlem lidské civilizace – od nevinnosti přes růst moci až po agresi a expanzi.

 

Vedlejší postavy

• Novináři a redaktoři (např. Golombek, Valenta): představují mediální svět, který je povrchní, senzacechtivý a často zkresluje skutečnost.
• Daják (lovec žraloků): drsný domorodec, který pomáhá van Tochovi vyhubit žraloky ohrožující mloky.
• Mr. Abe Loeb, drahoušek Li, Fred, Judy, kapitán jachty: americká epizoda, která paroduje americkou společnost, snobismus, povrchnost a mediální senzace.
• Andy (Andrias Scheuchzeri v londýnské zoo): mlok, který se naučí mluvit a číst noviny, parodie na lidskou společnost a její povrchnost.
• Vědci, politici, podnikatelé, úředníci: objevují se v řadě epizod jako zástupci různých pohledů na „mlocí otázku“, všichni jsou karikováni jako krátkozrací, omezení a neschopní domyslet důsledky svého jednání.

 

Časoprostor

• Doba: 1. polovina 20. století (blízká budoucnost)
• Místo: Celosvětové dění – Tichomoří, Evropa, Amerika, ostrovy i pevnina

 

Stručný obsah

Kapitán van Toch objeví na ostrově Tana Masa inteligentní mloky, kteří jsou schopni používat nástroje a učit se. Začne je chránit a cvičit, aby lovili perly. Po návratu do Evropy přesvědčí průmyslníka Bondyho investovat do rozšíření mloků. Mloci jsou rozváženi po celém světě jako levná pracovní síla, rychle se množí a učí nové dovednosti. Zprávy o nich zaplavují média, vznikají vědecké studie i propaganda. Mloci jsou politicky využíváni, ale zároveň začínají být hrozbou – staví hráze, ničí přírodu, organizují se a nakonec se vzbouří. Válka s mloky devastuje svět, lidstvo je vytlačeno z pobřeží a hrozí zánik civilizace. Román končí otevřeně, bez jasného východiska, s varováním před lidskou pýchou a krátkozrakostí.

 

Podrobný děj

Kapitán J. van Toch na ostrově Tana Masa v Tichomoří narazí na zvláštní tvory – velké, učenlivé mloky, kteří žijí v zátoce Devil Bay. Sblíží se s nimi, začne je chránit před žraloky a učí je otevírat perlorodky. Uvědomí si jejich potenciál a po návratu do Evropy přesvědčí průmyslníka G. H. Bondyho, aby investoval do přepravy mloků a jejich rozšíření. Bondy založí podnik, který mloky rozváží po světě a využívá je jako levnou pracovní sílu. Mloci se rychle množí, jsou využíváni v průmyslu, stavebnictví i dopravě. Veřejnost je rozdělena: část lidí v mlocích vidí pokrok, jiní varují před jejich šířením. Média, politici i vědci se předhánějí ve zprávách o mlocích, vznikají různé teorie o jejich původu a významu.

Mloci se rychle učí lidským dovednostem, staví hráze, podmořská města, používají nástroje a začínají se organizovat. Objevují se první konflikty, mloci napadají žraloky, mizí perly i škeble, domorodci jsou vytlačováni z pobřeží. S rozvojem „mlocí otázky“ se stávají předmětem mezinárodních sporů a politických machinací. Každý stát chce mít „své“ mloky, v některých zemích jsou diskriminováni, v jiných využíváni jako vojáci nebo pracovní síla. Objevuje se rasismus, nacionalismus, propaganda a snaha využít mloky k vlastnímu prospěchu. Lidé však ignorují varování a pokračují v šíření mloků po celém světě.

Mloci postupně získávají vlastní identitu, rozvíjejí techniku, začínají vyrábět zbraně a požadují nová území. Jejich populace roste do milionů a brzy začnou ničit pevniny, rozšiřovat moře a vytlačovat lidstvo z pobřežních oblastí. Vypukne „válka s mloky“ – mloci ničí hráze, zaplavují pevniny, ničí města a infrastrukturu. Lidé jsou rozděleni, neschopní se sjednotit a čelit hrozbě. Mezinárodní konference, jednání a pokusy o kompromis selhávají, protože každý stát hájí pouze své zájmy.

V závěru románu je svět na pokraji zkázy: mloci ovládají většinu planety, lidstvo je vytlačeno do několika málo oblastí a hrozí, že pevniny zcela zmizí pod hladinou. Vypravěč a „autor“ fiktivně diskutují o možnostech záchrany, ale žádné jasné řešení nenabízejí. Román končí otevřeně, s varováním před lidskou pýchou, krátkozrakostí a neschopností poučit se z vlastních chyb.

 

Vlastní zhodnocení

Válka s Mloky je mistrovskou satirou a varováním před nebezpečím nekontrolovaného pokroku a lidské bezohlednosti. Čapek v ní spojuje vědeckofantastický příběh s hlubokou společenskou kritikou a filozofickou reflexí. Dílo je aktuální i dnes a vybízí k zamyšlení nad odpovědností člověka za svět, který vytváří.