Téma: Veřejná obchodní společnost, komanditní společnost
Předmět: Obchodní právo
Zaslal(a): Ovenka
OSOBNÍ SPOLEČNOSTI – VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST
- Společnost alespoň dvou osob -> je to vždycky smlouva
- Společníci se osobně angažují na činnosti a správě majetku a ručí za dluhy společnosti společně a nerozdílně (mezi nimi je solidarita), když zákon neříká v jakém rozsahu, tak a contrario neomezeně
- Určena pro malé podnikání, především rodinného typu, kde si společníci věří
- Hodí se pro výkon svobodných povolání (včetně advokacie)
- Účel: tradičně za účelem podnikání, po rekodifikaci i za účelem správy majetku (to není podnikání, není třeba žádných živnostenských oprávnění
- Zakladatelé: PO, FO, české, zahraniční, u kapitálových společností speciální nárok (§ 95 ZOK) – společníkem nemůže být ten, na jehož majetek byl zřízen konkurz
- Nenabývá se tak status podnikatele
- Ručení: zákonné úprava je kogentní (společníci ho nemohou platně omezit, ochrana věřitelů je součást veřejného pořádku), neomezená, aplikujeme úpravu ručení v OZ (je subsidiární § 2021 – věřitel nejprve musí písemně vyzvat v.o.s., lhůta a pak teprve může vystoupit na společníka), se zánikem zajištěného dluhu zaniká a ručení (§ 2026 a 39 ZOK) – výjimka z akcesority, pokud zrušena s likvidací, tak ručí stejně jako za jejího trvání, ochrana třetích osob, § 2028
- Společenská smlouva – forma písemná, ověřené podpisy
- Organizační struktura
- Nejvyšší orgán (všichni společníci v.o.s.) – zásadní rozhodnutí dispozitivně o změně společenské smlouvy, jednomyslně, každý společník přitom bude mít jeden hlas, společenská smlouva může určit, že se rozhoduje většinou hlasů
- Statutární orgán (§ 444 odst. 4) – každý společník (dispozitivně ze zákona), musí splňovat podmínky živnostenského zákona, ale nemají status podnikatele, nesmí mít překážky, pro které by nedostali živnostenské oprávnění, společenská smlouva by mohla říct, že statutárním orgánem jsou pouze někteří společníci, může určit nějakého neodvolatelného společníka – zastupuje a jedná ve všech věcí, náleží mu obchodní vedení, rozhoduje o vnitřních záležitostech
- Povinnosti společníků – loajality vůči společnosti a vůči ostatním společníkům, chovat se čestně a zachovávat její řád (§ 212 OZ) = úprava všech korporací, nesmí zneužívat své hlasovací právo (soud může rozhodnout, že k takovému hlasu se nepřihlíží), nemusí zájmy společníků nadřazovat nad své vlastní, dodržovat zákaz konkurence (§ 109 ZOK) – nesmí podnikat v předmětu podnikání té společnosti, nesmí zprostředkovávat obchody pro jiného
- Nedodržení povinnost (konkurence) – § 5 ZOK – vydat prospěch společnosti nebo převést na společnost z toho vzniklá práva, může žádat náhradu škody, § 119 ZOK – podílet se na ztrátě společnosti, neplést s ručením!! – tohle je povinnost vůči společnosti, zahladit ztrátu společnosti, vkladovou povinnost mají, pokud je ve společenské smlouvě, § 103 ZOK – vnášet vklad poskytnutím práce/služeb (projektování, účtování, vymýšlení počítačových programů) – výslovně to musí stanovit společenská smlouva, musí s tím souhlasit všichni společníci, i když obvykle stačí jen většinový souhlas, tady musí být jednomyslnost, sankce za nedodržení vkladů -> úrok z prodlení nebo tadiční řízení (musí být ustanoven ve společenské smlouvě) – vyloučení společníka ze společnosti samotným rozhodnutím Nejvyššího orgánu společnosti pokud se dodrží proces (marné uplynutí), úhrada ztráty je vlastně dluh
- Práva společníků – podílet se na zisku (§ 112), ve v.o.s. se vždy rozděluje celý zisk, podmínky rozdělování zisku musí být ve smlouvě, vše, co se vytvoří, se rozdělí, § 40 ZOK – aby si nepřivodila úpadek, „lví klauzule“ – nemravnost, rozpor s dobrými mravy (jeden společník 90% zisku a nepodílí se na ztrátách – i volnost má své mantinely), právo na vypořádací podíl – pokud účast společníka končí za trvání společnosti, ani v tadičním řízení taky nepropadá majetek společnosti, § 116 ZOK – převod společníka ve v.o.s. se zakazuje – neekonomické, kromě D to většina států zakazuje dispozitivně, může nahlížet do všech dokladů společnosti, kontrolovat údaje, může si k tomu zmocnit zástupce, ale zaváže ho mlčenlivostí, žaloba za společnost (ut singul) na toho, kdo společnost poškodil, za podmínky, že je společnost nečinná, tak je aktivně legitimován společník, může navrhnout zrušení společnosti soudem z vážných důvodů (§ 115) – např. společnost je trvale ztrátová
- Zrušovací důvody: společník vypoví, smrt účastníka, zánikem společníka, je-li PO, zbankrotování společníka, schválení oddlužení
KOMANDITNÍ SPOLEČNOST
- Legální definice § 118 ZOK – společnost, v níž, alespoň jeden společník ručí za dluhy omezeně (komanditista), a alespoň jeden neomezeně (komplementář)
- Málo frekventovaná, máme jich jen několik set
- Přiměřeně úprava v.o.s. s výjimkou převoditelnosti podílů komanditistů
- Komanditista je vždy povinen přivést nějaký vklad, minimum není stanoveno, ručení do výše dosud nesplaceného vkladu zapsaného v rejstříku
- Komanditní suma – částka uvedená ve společenské smlouvě, nesmí být nižší než výše vkladu, komanditista ručí za výši zapsané sumy – bude stejná jako vklad (pak ale nemá smysl), nebo větší – a to je to, o co komanditista ručí víc
- Založení: jediný rozdíl je v tom, že se musí uvést, kdo je komplementář, kdo komanditista a vklad komanditisty – nad rámec veřejné společnosti
- Organizační struktura – neomezeně ručí komplementář – rozhoduje o závazcích = statutární orgán, nejvyšší orgán komplementáři i komanditisté dohromady
- Práva a povinnosti: jako v.o.s., povinnost podílet se na ztrátě a uhradit mají jen komplementáři – respektive před zdaněním jednu polovinu nese společnost jako taková, druhou komplementář, komanditisté – vkladová povinnost (minimum není stanoveno), podílet se na zisku (tak, jak se dohodnou ve smlouvě), společnost zaplatí daň z příjmu z PO a teprve zbytek rozdělen mezi komanditisty, právo na vypořádací podíl, podíl na likvidačním zůstatku, § 113
Koncerny – společnost je podrobena jednotnému řízení (řídící a řízená osoba)
- Osoba vlivná a ovlivněná – nevytvářejí žádné podnikatelské seskupení
Koncernová vstřícnost – inspirace ve Francii (Rosenblum)
- 71 ZOK – vymezení osoby vlivné – „každý, kdo má vliv“ – může to být prakticky kdokoli, kdo je schopen se prosadit
