Vrtání – maturitní otázka

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

Otázka: Vrtání

Předmět: Technologie

Přidal(a): David Veselík

 

 

Hlavní řezný pohyb koná nástroj a pohyb je rotační. Vedlejší řezný pohyb koná opět nástroj, pohyb je posuvný.

 

Druhy vrtáků:

  • Kopinatý, dělový, šroubovitý (nejvíc se používá)
  • Vrtáky podbrušujeme pro zmenšení jejich tlaku.
  • Do procesu vrtání zahrnujeme i zahlubování, vyhrubování, vystružování.

 

Pracovní části šroubovitého vrtáku:

  • 2 šroubovité drážky, odvádějí třísky a umožňují příchod chladicí kapaliny k břitům.
  • Čelní plocha tvoří 2 pracovní ostří spojené příčným ostřím.
  • Kuželové plochy jsou podbroušeny pod úhlem hřbetu Alfa. Úhel čela Gama je dán stoupáním šroubovice, nejdůležitější úhel břitu Beta – příčné ostří, který  při vrtání klade největší odpor, se zmenšuje podbroušením.
  • Fazetka – vede vrták v díře a kalibruje ji.
  • Úhel špičky Epsilon: se volí podle druhu vrtaného materiálu, zakončen je 2 ostřími.

 

Řezné podmínky:

  • 1) řezná rychlost, označujeme písmenem V (m/min) jsou dány tabulky s doporučenou řeznou rychlostí.
  • 2) posuv – označujeme písmenem s (mm/ot) řezné podmínky závisí na materiálu obrobku a vrtáku. Doporučený posuv je v tabulkách.
    • Při vrtání nastavujeme otáčky n=100*v/3,14 * d
    • Kde d je průměr vrtáku, kterým vrtáme.
  • 3) hloubka třísky h
    • Doporučené řezné rychlosti:
      • Běžná ocel: 25-30 m/min           0,1-0,3 m/ot
      • Legovaná ocel: 15-20 m/min     0,05-0,2 m/ot
      • Litina: 25-30 m/min                     0,15-0,4 m/ot
      • Barevné kovy  50-100 m/min     0,1-0,4 m/ot
    • Obvodová rychlost se mění podle průměru, malý průměr má malou rychlost, větší otáčky. Velký vrták má malé otáčky.

 

Materiál vrtáků:

  • Vrtáky se vyrábí především z vysoce výkonné rychlořezné oceli (RO)  z důvodů dobré kvality a poměrně nízkých nákladů.
  • (RO) rychlořezná ocel je legovaná: W, Cr, Mo, V.

 

Upínání vrtáků:

  • Vrtáky mají upínací stopku buď válcovou, nebo kuželovou.
  • Válcová stopka se používá do průměru cca. 20 mm, upínají se do 3. čelisťových sklíčidel – hlavička
  • Sklíčidlo má kuželovou stopku, která se upíná do vřetena vrtačky.

 

Kuželová stopka:

  • Používá se pro větší průměry vrtáků, zajišťuje přesnější uložení vrtáku a lepší přenos vrtací síly. Kuželové stopky jsou normalizovány (Morse kužel – 0 – 6 stupňů)
  • Vrták se nasazuje přímo do dutiny vrtačky, nebo pomocí redukční vložky. Pro zachování přesnosti se mohou použít pouze 2 vložky do sebe, uvolnění vrtáku se provádí pomocí vyrážecího klínu.

 

Ostření vrtáků:

  • Broušení vrtáků se provádí na nástrojové nebo stolní brusce, buď ručně, nebo v přípravku. Ruční broušení je méně přesné a při nekvalitním broušení je pak vrtaná díra eliptická (šišatá elipsa) a nepřesná.

 

Orýsování pro vrtání:

  • Před vrtáním musíme polohu díry orýsovat a odůlčikovat, při vrtání do šikmé plochy můžeme buď použít vrtací pouzdro, nebo si šikmou plochu si musíme upravit.

 

Pravidla při upínání vrtáků:

  • Otáčivé síly vřetene působí na obrobek. Aby se zabránilo úrazům (poranění ruky) musí být obrobek při vrtání pevně upnut. Obrobky se upínají do svěráku.

 

Pravidla při upínání obrobků:

  • Před upínáním musí být čistý vrtací stůl vrtačky, upínací plochy nástrojů, upínací prvky, aby se dosáhlo přesného upnutí (nástroje i obrobku)
  • Zajistěte obrobky proti odstředivým silám (otáčení) obrobky, které nejsou pevně upnuté, vibrují, díra je nepřesná – dlouhé malé průměry. Šroubovité vrtáky se lehce lámou, když jsou obrobky špatně upnuty nebo nejsou vůbec upnuty. Také se tak stává, když se na vrták působí velkou silou.
  • Tyto nebezpečí vznikají při vrtání plechů:
    • Následek: úrazy, poškození obrobku, lámání vrtáků
  • Krátké, malé obrobky – upínat do strojního svěráku – může být vybaven rovnými souběžnicovými upínacími čelistmi, nebo otočnými čelistmi.
  • Plechy a podobné materiály se musí přidržovat pomocí ruční svěrky, obrobky na dřevěný podklad se položí.
  • Válcové obrobky: se upínají ve středícím svěráku nebo pomocí vrtacího prizmatu s upínacím trnem.
  • Těžké, velké obrobky – stůl vrtačky – pomocí šroubů
  • Upínání není zapotřebí jen tehdy, když se díry, které se musí vyvrtat, jsou malé, nemusí být přesné a obrobky jsou dostatečně velké.

 

Druhy vrtaček:

  • Ruční elektrické vrtačky = jsou přesné a používají se tam, kde nemůžeme použít vrtačky stolní.
  • Stolní vrtačky = používají se pro menší průměry, vrtáky do 13 mm.
  • Sloupové vrtačky = mají pevný kruhový sloup, který nese přestavitelný otočný vřeteník s motorem a převodovkou.
  • Stojanová vrtačka = pracovní stůl i vřeteník se posunuje po vodících lištách stojanu
  • Otočné vrtačky = pro vrtání středních a velkých otvorů, vrtačka má válcový sloup, na kterém je otočné a svisle posunovatelné upevněné rameno vrtačky. Na rameno je vodorovně posunovatelný vřeteník.
  • Souřadnicové vrtačky = používají se pro výrobu přesných děr, s přesnými roztečemi.

 

Pravidla při vrtání:

  • 1) Zkontrolovat zvolený počet otáček vřetene a posuvu.
  • 2) Opatrně navrtávat
  • 3) Tvrdé plochy, šikmé plochy, navrtávat pozorně, vrták se lehce zasekne a láme se, otáčky a posuv snížit.
  • 4) Obrobek neposunovat při vrtání
  • 5) Třísky vzniklé odstraňovat, aby mohla přitékat chladicí kapalina.
  • 6) Hlavní břit a jeho hrany se lámou kvůli velkému posuvu a velké řezné rychlosti.
  • 7) Vrták skřípe – otupené ostří, příliš velký posuv
  • 8) Dovrtávání – vrtat opatrně, odlehčit břit vrtáku, břity vrtáku se mohou lehce zaseknout a může se zlomit vrták, zvláště při dovrtávání zešikmené spodní strany obrobku, vrták uhýbá a hrozí jeho zlomení.

 

Chladící prostředky a mazadla:

  • Při vrtání se vyvíjí teplo, vzniklé hlavně třením a oddělováním třísky. Při obrábění (vrtání, zahlubování, řezání závitu) se používají kapaliny, které v sobě spojují mazací a chladící účinky.

 

Pravidla při chlazení a mazání:

  • Chladicí kapalinu nepřivádíme po kapkách, nýbrž pomocí klidného a neustálého proudu. Kapalina musí mít čas, aby přijala vzniklé teplo, čím vyšší jsou teploty a čím větší zahřívací místa, tím větší množství chladicí kapaliny je zapotřebí.
  • Kapalinu přivádíme do místa řezu ihned při zahájení obrábění, přehřáté nástroje neochlazujeme rychle ve studené kapalině, došlo by k tvoření povrchových trhlin a při další práci by se nástroje lámaly.

 

Vyhrubování:

  • Úkolem vyhrubování je zpřesnění geometrických parametrů obráběné díry. Po této operaci následuje vystružování.
  • Nástroje jsou výhrubníky, ty se děl: stopkový, nástrčný.

 

Vystružování:

  • Vystružování jsou operace opracování vnitřních rotačních ploch, následuje po vyhrubování, vystružování je přesnější než vyhrubování.

 

Zahlubování:

  • Záhlubníkem, sražení hran u díry, můžeme použít i ruční záhlubník.


Další podobné materiály na webu: