Otázka: Vývoj člověka
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Jan Gutvirt
Homo habilis (člověk zručný, schopný)
Doba: 3-2,5 milionu let př.n.l.
– nejstarší forma rodu homo
Znaky: – 120-130 cm vysoký
– celé ochlupení těla
– 1x ohnutí páteře
– kráčivá chůze
– větší kapacita mozkovny vůči předchůdcům
– zdokonalení stavby ruky
– vyklenuté chodidlo
– artikulované zvuky
Obličej: – větší část obličejová než mozková
– chybí čelo
– výrazné čelisti a nadočnicové oblouky
– nos ani brada nevystupuje z obličeje
Potrava: – sběr plodin, bobulí, ovoce, vejcí, kořínků
– lov drobných zvířat: hlodavci, ještěrky, želvy
Způsob života: – v menších tlupách (10 členů)
– v korunách stromů, v křovinách
Nástroje: – ostré kameny – nejdříve jen ty, co našel, později i vyrobil otloukáním kamenů o sebe. Této technice se říká štípání. ( řezal maso, kůži, dřevo)
– kost
– klacek
Nálezy: – Afrika: Olduvajská rokle v Tanzánii
Homo Erectus (člověk vzpřímený)
Doba: 2 miliony let př.n.l.
Znaky: – 160 – 170 cm vysoký
– mohutnější než předchůdce (homo habilis)
– celé ochlupení těla
– 2X prohnutá páteř
– obličejová část již vystupuje méně
– palec proti ostatním prstům ruky
– zvětšení mozkovny
Obličej: – nestálé čelo
– velké nadočnicové oblouky
– větší nos
Potrava: – lov i sběr
Lov: – loví už i větší zvířata, tzv. kolektivní lov – loví ve skupinách, více lovců dohromady
– loví osamocená zvířata nebo je od stáda oddělí a pak je uloví: sloni, nosorožci, koně, bizoni, jeleni
– ulovená zvířata měli na delší dobu
– sledují zvěř (odkud, kam, kdy), poznali, že pohyb zvěře je v jednotlivých obdobích pravidelný, že se opakuje. Za zvěří také docházeli. Z toho se vyvinula přechodná obydlí: u řek, jezer…
Nástroje: – výroba hrubě opracovaných kamenných nástrojů
– pěstní klín, sekáče, úštěpy, hroty
– pěstní klín se užíval k hrabání, bodání,řezání. Jemněji opracován než sekáč. Souviselo to se zdokonalenou technikou výroby: Kámen, budoucí pěstní klín, si člověk položil na větší kámen, kovadlinu. Dalším kamenem, otloukačem, tvaroval nástroj a zaostřoval jeho hranu, břit.
Způsob života: – zvětšování tlup (až 30členů)
– primitivní přístřešky z prutů, v jeskyních
– skřekové, zvukové vyjadřování – pomocí více zvuků dovedli vyjádřit, co potřebovali: tzv. předartikulační období řeči.
– uměl používat oheň, avšak ne rozdělat
– kanibalismus
Nálezy: – východní Afrika
– Jáva
– Čína (homo erectus pekinensis)
– Německo (homo erectus heidelbergensis)
– Maďarsko (homo erectus paleohungaricus)
– Čechy: Přezletice u Prahy, Stráská skála u Brna
Homo sapiens (člověk dnešního typu, moudrý, 2x rozumný. Má také druhotné označení – pračlověk)
Doba: 200 tisíc – 40 tisíc let př.n.l.
Znaky: – 160 cm vysoký (postavou nebyl větší než čl. vzpřímený)
– částečné ochlupení těla
– vyrovnává se obličejová a mozková část hlavy: postupně začíná převažovat mozkovna
– vyklenutější čelo
– rychlejší duševní vývoj
Obličej: – méně výrazné nadočnicové oblouky
– výraznější nos a brada
Potrava: – sběr i lov
Lov: – lepší výzbroj, proto si také dovolili lovit velká a nebezpečná zvířata: jeskynní medvědi
– kolektivní lov + specializovaný lov: specializují se při lovu na určitý druh zvířete
– při lovu využívají nejen zbraně, ale i primitivní pasti
– při lovu používali oštěpy s ostrými hroty, které byly pevnější a ostřejší
Nástroje: – vysoká pracovní schopnost: nástroje z pazourku, křemene
– velké množství různých nástrojů, každý nástroj byl ale určen jen k jediné činnosti
– vyráběli hroty, nože, škrabadla, vrtáky, rydla – čepelová industrie
– dokonalejší ostří
Způsob života: – bydleli v jeskynních nebo v oválných chatách z kostí, paroží a větví
– společný život: nutnost spolupracovat a pomáhat si
– počátky rodů: skupina pokrevně příbuzných lidí, kteří si vzájemně pomáhali a ocfhraňovali se
– dorizumívali se jednoduchou řečí
– kanibalismus (součást rituálů)
Oheň: – používá, umí i rozdělat
– poskytuje mu teplo, světlo, ohřev potravy, ochranu před zvěří
První pohřby: – lidé uvažují o tom, kam se po smrti poděje dech = duše zemřelého
– mysleli, že duše žije dál, proto do hrobů dávali zbraně a nástroje, které za svého života užíval
– pohřbívali do hrobů ve skrčené poloze, nespalovali
Nálezy: – Německo: Steinheim a Neanderthal u Duseldorfu: homo sapiens neanderthalensis
– jižní Francie
– Afrika
– Blízký východ: homo sapiens palaestinensis
– Slovensko: Gánovce
– Morava: jeskyně Šipka u Štramberka
jeskyně Kůlna v Moravském krasu
Poddruh člověka rozumného:
homo sapiens neandethalensis (tedy neandrtálec)
– název podle naleziště v Německu
– v různých oblastech se rozlišují různé typy a mezi nimi jsou značné anatomické rozdíly: proto se neandrtálci člení do několika zvláštních skupin
– naleziště: Afrika, Evropa, Asie
– nálezů je více, poměrně hojný typ člověka
– zdokonalená technika opracování nástrojů
– mrtví pohřbeni na boku, skrčení, na lůžku z větví, hrob ozdoben květy
– kult medvěda: dokládají lebky v jeskynních (uctíval i jiná zvířata)
medvěd: – zdroj potravy
– nebezpečný protivník
– zárodky řeči
– držení těla bylo blízko dnešnímu člověku
– široká ruka s krátkými, silnými prsty
– kanibalismus
– umí rozdělat oheň
Vývojový vztah mezi neandrtálcem a čl. dnešního typu
– není dosud plně vyřešen
2 protichůdné názory:
- neandrtálec je přímý předchůdce dnešního člověka
- —- „ —– je slepá vývojová linie
Vzájemný poměr mezi neadrtálcem a čl. dnešího typu
– rovněž není vyřešen,
2 protichůdné názory
- navzájem se mísí
- žijí nezávisle vedle sebe
(existuje dokonce názor, že neandrtálec sloužil vývojově vyššímu typu člověka – člověku dnešnímu – jako potrava)
Homo sapiens sapiens (člověk dnešního typu, 2x rozumný, současný, „hotový“)
Doba: 40 tisíc př.n.l.
Znaky: – téměř shodný se současným člověkem
– vysoký, urostlý, mohutná atletická postava
– široký hrudník
– 170-180 cm vysoký
Obličej: – široký obličej
– vyklenuté čelo
– brada vysutá dopředu
– mozkovna dosáhla největšího objemu ze všech předchůdců
Potrava: – především specializovaný lov velké zvěře: mamuti, koně, bizoni (lovci mamutů)
– nálezy tisíců zvířecích částí dokazuje, že dovedl nalovit velké množství zvěře zcela dostatečné pro jeho obživu
– za zvěří buď putují nebo setrvávají déle na jednom místě, musí tam však být dostatek lovené zvěře
Nástroje: – čepelová industrie: vyráběly se tzv. čepele (úzké a tenké úštěpy oddělené z kamene) Získávaly se pomocí hole, na jejímž konci byl ostrý kostěný hrot, Člověk na holi naléhal celým tělem.
– z kostí vyráběli hroty štítů, z parohů např. kopáče
– první dálkové zbraně: luk a šíp, oštěp
– spojování materiálů: dřevo + kámen
– opracování kamene je již velmi důkladné (pěstní klín) a jemné, zpracovávají hlavně pazourek ( pazourek byl však velmi vzácná surovina a dovážel se, mnohdy i na velké vzdálenosti – počátek obchodu)
– kamenné, kostěné nástroje opracovávané růrznými způsoby
Způsob života: – poměrně velké tlupy, společný život
– bydlí v jeskyních nebo skalních převisech. Také budují zahloubené chaty pokryté kožešinami
– používají kožešinový oděv, ketý byl již sešíván jehlicemi
– růst populace
– rozsáhlá migrace
– dokonalá článkovaná řeč
Duchovní život: – bohatý, projevil se ve více oblastech:
- pohřbívání, úcta k mrtvým, představy o duši. Hroby se bohatě zdobily: mušle, kosti, zvířecí zuby.
věřili, že po smrti duše opouští tělo zemřelého, nebylo ale možno jednoznačně vyloučit, že by se duše někdy navrátila, proto hroby vybavovali nářadím, zbraněmi…
- víra v působení různých duchů. V přírodě se setkávali s jevy, které si nedovedli vysvětlit. Neznali příčiny blesku, bouří, větrných smrští, vánic, dešťů, povodní. Znali jen jejich blahodárné či ničící účinky, ale nevěděli, kdy, jak a proč znovu boudou působit. Z nevědomosti začali věřit, působení přírodních živlů je dílem duchů, tajemných, neviditelných bytostí. Z touhy získat si jejich přízeň je začali uctívat a přinášet jim oběti. Obětovali jim to, co bylo pro ně nejcennější – potravu. Způsob přinášení obětí se postupem doby změnil ve složité obřady plné tajemnosti. Tak vzniklo náboženství. Lidé je vytvořili z potřeby vysvětlit si přírodu.
Umělecké cítění:
- malby – v jeskyních: lovná zvěř (mamut, bizon, kůň)
- rytiny – obrázky zvířat vyryté do kamenů, kostí
- sošky – vyřezávané z kostí, modelované z hlíny
– znázornění zvířat je realistické, mnohdy jsou zachyceny i zásahy zbraní, to mělo symbolizovat přání úspěšných lovů
– znázornění i náboženských představ: šaman v kožešinovém oděvu a s parohy na hlavě
– kult plodnosti: Venuše – sošky – objeveny hlavně na Moravě na mnoha místech, i v Dolních Věstonicích
Přirozená dělba práce: – lovem se zabývají jen muži, ženy sbíraly jedlé plody, staraly se o oheň, pečovaly o děti. Práce byla rozdělena mezi muže a ženy podle jejich přirozených schopností. Lidé si více uvědomovali sounáležitost, pomáhali si, upevňoval se rod. Členové rodu byli rovnoprávní, rovným dílem si mezi sebou rozdělovali úlovky i nasbírané plody…
Rozšíření lidí dnešního typu po celé zeměkouli:
Na konci starší doby ledové vázaly ledovce již tolik vody, že hladiny moří klesly a mezi jednotlivými kontinenty se objevily úzké pruhy pevniny, tzv. mosty. Po nich lidé přešli do ostatních kontinentů. Různé životní podmínky způsobily, že se lidé od sebe začali odlišovat např. barvou pleti, vlasů, ale i jazyky. Jejich duševní schopnosti však zůstávaly stejné.
Od mezolitu 8 tisíc – 5 a půl tisíce let př.n.l. se začaly vytvářet tři základní formy (rasy):
- bílá
- černá
- žlutá
Všechny rasy mají společný genetický původ a jsou si antropologicky rovnocenné.
Naleziště:
Francie: Cro-Magnon (homo sapiens Cromagtnon)
Čechy: Jenerálka (Praha)
Morava: Věstonice
Mikulov
Pavlov
Macocha (jeskyně Pekárka)
Slovensko: jeskyně Barca u Košic
