Otázka: Vývoj lidské společnosti v pravěku a rané době dějinné
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Anonym
RANÁ DOBA DĚJINNÁ = tam, kde chybí starověk = U NÁS!!!
Antropogeneze (vývoj druhu člověka)
– HOMMO HABILLIS (zručný)
– HOMMO ERECTUS (vzpřímený)
– HOMMO SAPPIENS (rozumný)
o Existuje více druhů, například člověk neandrtálský
o Poddruh HOMMO SAPPIENS SAPPIENS (dnešního typu)
– Před Hommo existoval AUSTRALOPITHECUS
– První předchůdce člověka = Sivapithecus – přímá linie z opic (šimpanz)
o Ramapithecus – na konci třetihor
Teorie stvoření života
1) KREOCIONISTICKÁ – náboženská
2) EVOLUČNÍ – samovolný proces (biologická)
3) ŽIVOT PŘIVEZEN Z VESMÍRU
HOMOLIZACE = POLIDŠTĚNÍ
– Znaky:
o Vzpřímená postava (2x esovitá páteř)
o Mozek, mozkovna -> myšlení, rozum, …
o Palec proti čtyřem prstům
DĚLENÍ PRAVĚKU
Podle materiálu:
a. Kamenná
i. Paleolit
ii. Mezolit
iii. Neolit
iv. Eneolit (Evropa), Chalkolit (sev. Afrika, blízký východ)
b. Bronzová
c. Železná
Podle společenství:
1. Období tlupy (bez krevního příbuzenství, hlavním úkolem: přežít a mít potomky)
2. Období rodu (pokrevní příbuzenství, až od mezolitu)
Podle způsobu obživy
1. Období sběračské (kořistnické hosp.)
2. Období výrobní (zemědělci a pastevci, od neolitu = Neolitická revoluce)
DOBA KAMENNÁ
Paleolit (3-4 mil. Př. n. l. = starší doba kamenná)
o Lidé závislí na přírodě, KOŘISTNICKÉ HOSPODÁŘSTVÍ (nevýrobní, přisvojovací)
Nejstarší paleolit (3,5-1 mil. Př. n. l.)
Nálezy: východní Afrika, Tanzanie – Olduvajskároskle
Vývoj HOMMO HABILLIS – ve skupinkách, krátkodobá tábořiště
Nástroje: štípáním, jednoduché úštěpky, sekáče
Starý paleolit (1 mil. – 300 tisíce př. n. l.)
Vývoj HOMMO ERECTUS – dovede používat oheň, lov drobných zvířat, ryb, ptáků a větších savců (kůň, jelen, bizon), jednoduché pevnější příbytky
Naleziště: Afrika, Evropa, Asie, Čína, Přesletice u Prahy
Nástroje: pěstní klín (univerzální srdcovitý tvar)
VELKÉ OCHLAZENÍ =>Skandidávský ledovec dosáhl maximální šířky
Střední paleolit (300 – 40 tisíc př. n. l.)
Formy HOMMO SAPPIENS + varianty neandrtálce
Naleziště: Arika, Evropa, Asie, přední východ
Nástroje: kamenné úštěpy, pěstní klíny
Lov zvěře, specializovaný lov (sob, mamut, medvěd), sběr
Lovecké tlupy, rozdělávání ohně, PRVNÍ RITUÁLNÍ POHŘBY
Mladý paleolit (40 – 8 tisíc př. n. l.)
Vývoj HOMMO SAPPIENS SAPPIENS – biologicky rovnocenný s dnešním člověkem
Naleziště: jihovýchodní a střední Evropa, přední východ, Dolní Věstonice (Věstonická Venuše)
Čepelová technika (kamenné a kostěné nástroje), dlouhé, úzké, kamenné, štípané čepele, škrabadla, hroty, rydla, vruty, vrtáčky
Pevnější skupiny, plně artikulovaná řeč, specializovaný lov velkých zvířat (luky, šípy, oštěpy)
Jeskyně, chýše, skalní převisy, chaty, jednoduché kce
Úcta k zemřelým
PRVNÍ JESKYNNÍ MALBY – náboženské představy, výtvory z pálené hlíny, řezbářská výroba
Mezolit (8000 – 5500 př. n. l. = střední doba kamenná)
o Závěr kočovného způsobu života
o 1. Ochočené zvíře = pes
o U nás po ústupu ledovce
o Na Blízkém východě nebyl mezolit vůbec (rovnou neolit)
Neolit (5500 – 4000 př. n. l.)
o NEOLITICKÁ REVOLUCE – přechod od kořistnického způsobu hospodářství k výrobnímu hospodářství (vznik zemědělství) – nové plodiny (pěstují), políčka – chráněna
o Kočovné pastevectví, spousta zvířat ochočených
o První pevní příbytky – vepřovice = cihly ze sušené hlíny
o První pálené hliněné nádoby
o Kamenné nástroje: obsidián – sopečné sklo, pazourek
o Vzniká řemeslo, výroba tkanin – primitivní tkalcovské stavy (len, konopí, vlna)
o Kolonizace -> žďáření (vypalování lesů)
o naleziště – Bylany u Kutné Hory, Mohelnice u Zábřehu na Moravě
o Lidé žijící v jedné vesnici jsou navzájem všichni příbuzní, jsou členy jednoho rodu (rodová občina). Podle druhu keramiky rozlišujeme u nás v neolitu tyto kultury:
1) Kultura (lid) s lineární keramikou – na nádobách se jako ozdoby používají ryté linie.
2) Kultura (lid) s vypíchanou keramikou – nádoby zdobeny vypíchanými „důlky“. (u nás mladší než kultura s lineární keramikou)
Eneolit (4000–2200 př. n. l. = pozdní doba kamenná, chalkolit= pozdní eneolit)
o Šíření mědi, oradlo a vůz, objevení kovu (metalurgie), hornictví, dálkový obchod, megalitické stavby (kamenné kultovní pohřební kameny)
o Na Blízkém východě a ve Středomoří se používá název chalkolit (doba měděná) – člověk už umí tavit měď, měděné nástroje jsou ale drahé a vzácné, kámen se používá víc. Makotřasy u Kladna – objeven důkaz slévání mědi, takže měď známa i u nás! (ojedinělý nález).
o V zemědělství se začíná používat hák (oradlo), vynález vozu (ne v Americe – až do Kolumba nebylo známo kolo!). Posiluje se postavení muže v rodině i v společnosti (patriarchát). Ve vesnici už nejsou všichni lidé příbuzní, jsou to pouze sousedé (sousedská občina).
DOBA BRONZOVÁ
– Bronz – slitina mědi a cínu -> výroba šperků
– V Evropě rozvinut dálkový obchod
STARŠÍ DOBA BRONZOVÁ (2200 – 1600 př. n. l.)
o Únětice u Prahy – pohřebiště -> únětické kultura
o Kůlovitékce, keramika = koflík = hrneček s ouškem těsně nad dnes
o Skrčená poloha, žárové hroby, rakve dlabané ze stromu
o Zbraně (dýky, sekery, hroty kopí, srp, sekeromlaty), šperky, řemesla (kov)
STŘEDNÍ DOBA BRONZOVÁ (1600 – 1250 př. n. l.)
o Zpomalen celkový vývoj (ochlazení)
o Milodary
o Rozvoj mykénské civilizace = PRVNÍ STÁTNÍ ZŘÍZENÍ V EVROPĚ
o Ve střední Evropě první meče
o Převaha chovatelství (přír. podmínky)
o Základ společenství= KMENOVÉ SVAZY v čele s náčelníky -> ovládnutí území pomocí ozbrojené síly
MLADŠÍ DOBA BRONZOVÁ (1250 – 750 př. n. l.)
o Oteplení, evropský rozkvět kultur
o Žárové pohřby -> popel ->POPELNICE (urna) – 1000 hrobů, uloženy spolu s milodary
o Náboženské představy a kulty – věřili v mnoho bohů (Slunce, Měsíc, hvězdy,…), uctívali bohyně (úrody, ohně,…) => přízeň dary, zvířecí oběti => vylupování hrobů (hodnotné milodary)
o KNOVÍZSKÁ KULTURA – Knovíz u Slaného (stř. Čechy) – pohřební rituály atd.
– Čechy v době bronzové
o Stále ještě nedokážeme rozlišit v Čechách etnika, jen kultury:
1)Únětická kultura – název podle obce Únětice u Prahy. Centrum kultury bylo asi na našem území, zasahovala ale i do okolních zemí. (starší a střední doba bronzová)
2)Mohylová kultura – podle způsobu pohřbívání (mohyly). (střední doba bronzová)
3)Kultura (lid) popelnicových polí – podle způsobu pohřbívání. Mrtví spalováni a ukládáni do „popelnic“ (keramické urny). Mladší doba bronzová. V rámci lidu popelnicových polí rozlišujeme například kulturu knovízskou (Knovíz u Slaného), milavečskou (Milavče u Domažlic), lužickou a další. Místy jsou nacházeny pravděpodobné stopy rituálního kanibalismu).
DOBA ŽELEZNÁ
STARŠÍ DOBA ŽELEZNÁ = HAŠLTATSKÁ (750 – 450 př. n. l.)
o Rozpad staré struktury osad, zhoršení klimatu
o Rozmach Řeckých států, rozvoj civilizace Etrusků (stř. Itálie)
o Evropa – železné zbraně a nástroje
o Naleziště u Hallstattu v Rakousku -> pravěká těžba
o HUTNICTVÍ – tavení železných rud – sekery, srpy, meče, kosy,…
o Chov tura domácího
o KOLÁŘSTVÍ – dvou a čtyřkolové dřevěné vozy s železnými doplňky – neměly plná dřevěná kola
o Náčelníci obklopováni vojenskou družinou -> hradiště jako sídla, správní střediska
o Halštatské osídlení ohroženo vpádem Skytů
– Čechy v době halštatské
o Nejvýznamnější kulturou u nás byla kultura bylanská (Bylany u Kutné Hory).
MLADŠÍ DOBA ŽELEZNÁ = LATÉNSKÁ (450 př. n. l. – 0)
o Podle naleziště v La Tène ve Švýcarsku
o Do popředí keltské kmeny
Římané jim říkali Galové
Velmi výbojní -> expanze Keltů do Evropy
Na území dnešních Čech keltský kmen BÓJŮ – podle nich název (Boiohemum = země Bójů → Bohemia)
• Náboženství: druidové = keltští kněží – uctívali posvátné háje (svatý dub, jmelí,…)
• Vynikající hrnčíři -> hrnčířský kruh, kováři, první mince na našem území (tzv. keltské duhovky – zlaté a stříbrné)
• Stavěli u nás OPPIDA = velká opevněná hradiště a hospodářská centra (Závist u Zbraslavi, Stradonice u Berouna
o Vrchol pravěkého vývoje v Evropě
Po mladé době železné nastává DOBA ŘÍMSKÁ-> po době římské pak DOBA STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ
