Otázka: Československo 1918 – 1938
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Terezie Chiara
- charakteristika politického systému a ekonomiky
- nejdůležitější zákony a reformy, ústava
- zahraničně-politická orientace ČSR
- růst německého a slovenského nacionalismu
- rok 1938, Mnichovská dohoda
Československo 1918 – 1938
- 1. charakteristika politického systému a ekonomiky
pro období mezi lety 1918 – 1938 se v Československu vžilo označení první republiky
nově vniklý stát jako jeden z mála, zůstával po celou dobu své existence striktně demokratický a za tyto ideály humanity a demokracie republika vděčila zakladateli T. G. Masarykovi
po zřízení nového státu vnikla vláda všenárodní koalice – zde byly zastoupeny všechny politické strany spolu se zástupci zahraničního odboje
prezidentem se stal 14. 11. 1918 T. G. Masaryk (vrátil se z emigrace až 21. 11.)
první vláda vyřešila již chystané měnové a pozemkové reformy
dalším úkolem Kramářovi vlády byla příprava ústavy
NĚMECKÁ MENŠINA (problémy hranic)
3 miliony zejména v pohraničních oblastech
jejich představitelé pro ně chtěli uplatnění práv na sebeurčení
(+ Těšín – zásah ČS armády proti polské menšině); území připojeno mezi oba státy
samostatný zemský stát – vyhlášen německými poslanci, kteří byli v Čechách zvoleni v roce 1911 do vídeňského parlamentu
složen ze 4 provincií
na severní Moravě provincie Sudetenland
političtí představitelé „českých“ a „moravských“ Němců chtěli připojení k Rakousku případně Německu
- ozbrojené střety
složitá situace na Slovensku – Čeští vojáci se pokusili 2. listopadu 1918 Slovensko obsadit – ale bylo jich málo a špatně vyzbrojeni
také na Slovensko vpadli 13. listopadu Maďaři – po zásahu Dohody se na chvilku stáhli, ale vrátili se na jaře roku 1919 – vytlačili slabá československá vojska, ale vše bylo ukončeno Trianonskou smlouvou (Maďarsko se přestalo snažit o zisk Slovenska a vyklidilo území)
HOSPODÁŘSTVÍ
nadšení X nesnáze všedního života po válce
nedostatek mouky, chleba, mléka, masa, bot, oblečení
průmysl orientovaný na válečné potřeby
půjčování od lichvářů – bleskové půjčky (velké úroky)
Česko Z – průmyslová vyspělost
S – zaostalé; zemědělství, těžba a zpracování dřeva
+velká nezaměstnanost (1 milion)
Slovensko nedostatek odborníků – byli tu Češi – pro Slováky pocit méněcennosti
Podkarpatská Rus nejvíce zaostalá, primitivní zemědělství
2. ústava, reformy, zákony
29. února 1920 byla přijata Ústava
pro ČSR a všem občanům zaručena plná práva – volební, náboženské, majetkové; jedinou povinností byla branná povinnost
výkonná moc oddělena od moci soudní a zákonodárné (tyto složky měly nad sebou dozor)
v čele státu stal prezident volený na 7 let
zákonodárnou moc mělo dvoukomorové Národní shromáždění – nejvyšší zákonodárný orgán ČSSR, Poslanecká sněmovna 300 členů na 6 let a Senát 80 členů na 8 let
PĚTKA = 5 nejvýznamnějších politiků (představitelů nejsilnější politické strany)
mimoparlamentní orgán, rozhodující slovo, společná řešení
vázané kandidátky – poslanci se podle nich zavazovali k závislosti na spol. stanovících vlastní strany
Antonín Švehla – nejvlivnější agrárník
KOALIČNÍ VLÁDY – z výsledků voleb, komunisté vždy programově opozičně
prezident, parlament, vláda a seskupení „Hrad“
HRAD – Masaryk a společníci
= hradní politici = legionáři, členové různých politických stran, které Masaryk znal, intelektuálové (novináři, spisovatelé – F. X. Šalda, E. Bass, K. Poláček)
„pátečníci“ = každý pátek se sešli ve vile Karla Čapka (Bass, Poláček, Vančura, Olbracht, Medek,…)
zrušení šlechtických titulů, ČSR je republikou
měnová reforma – od března 1919; měna – nová česká měna jednou z 10 nestabilnějších i nejsilnějších měn světa – zásluhou Aloise Rašína (finanční génius)
první bankovky – Alfons Mucha
pozemková reforma – duben 1919; 3 zákony – zákon půdy nad 150 ha, rozdělení půdy mezi střední rolníky a bezzemky, zákon půdy za náhradu
lesy majetkem státu, bez náhrady zabrána půda Habsburků a tzv. nepřátel národa – Němci, Rakušané, Maďaři
sociální reforma – 8. hod. pracovní doba, podpora v nezaměstnanosti, úrazové a nemocenské pojištění, zákaz těžké práce žen a dětí, zákon na ochranu nájemníků,…
jazykový zákon – státní a oficiální jazyk je československý – národ český 46% a slovenský
pokud obyvatelé tvořili alespoň 20% v okrese, mohli se vzdělávat ve svém jazyce
zákon na ochranu republiky – 1923; po atentátu na Rašína kvůli přísné radikalizaci některých politických stran (KSČM nebo hlinkovci) zpřísněné tresty za rozvracení republiky
3. ZAHRANIČNÍ ORIENTACE ČSR
Francie – nejdůležitější obchodní a kulturní partner
1935 smlouva se SSSR – ekonomická a vojenská spolupráce (v SSSR elektrifikace, rozvoj průmyslu – letecký, automobilový, strojírenský, nerostné bohatství, vodní elektrárny)
SSSR schopen zásobovat armádu ČSR, ale musíme o pomoc požádat, abychom je nenařkli, že nás zabírají
Malá dohoda – 1920 Francie patronem, ale ne přímým členem
ČSR, Jugoslávie, Rumunsko X Habsburkové, Maďarsko
strach – obrana proti Habsburkům, že by chtěli navrácení majetku a moci
výhodné pro Rumunsko a Jugoslávii, pro nás ne – my jsme do těchto zemí dodávali průmyslové výrobky
4. růst německého a slovenského nacionalismu
důvodem hospodářský krize
Hitler – program sjednocených Němců (Mein Kampf)
chce autonomii pro sudetské Němce, požadavky vůči vládě měly být postupně stupňovány tak, aby nemohly být splněny a vina, za ztroskotání jednání mohla být svalena na ČS vládu
1935 vnik SdP – Sudetoněmecká strana v čele s Konrádem Henleinem
HSLS = Hlinkova slovenská ludová strana, Hlinka – požadavek autonomie pro Slovensko
Národní obec fašistická – generál Rudolf Gajda (chce fašismus)
1935 parlamentní volby
Národní sjednocení – spojení národních demokratů a Národní ligy
heslo – „nic než národ“= nacionalismus, u českých voličů neuspělo
vládní koaliční strany s programem boje proti fašismu a obrany demokracie si pozici udržely
abdikace Masaryka – návrh nástupce Edvarda Beneše
volby – komunisté se postavili za Beneše proti HSLS a SdP, agrárníkům
18. 12. 1935 Beneš zvolen prezidentem
5. rok 1938, Mnichovská dohoda
Hossbackův protokol – Hitler chce území ČSR a klidně bude válčit; rozbije ČSR s pomocí sudetských Němců (5. kolona – spojení s Německem)
SdP – šíření fašismu v pohraničí – velká nezaměstnanost, utiskování, nejsou naplněna jejich národností práva (ale nebyla to pravda)
březen 1938 Hitler se na chvíli přestal věnovat ČSR
12. 3 1938 „anšlus“ Rakouska = připojení bez boje
Hitlerova vojska tam vstoupila a byla nadšeně uvítána
duben 1938 pokračování v rozbíjení ČSR
v Karlových Varech sjezd SdP – vyhlášen program strany
- volné hlásání nacistické ideologie na území ČSR
- autonomie pro sudetské Němce
- zrušení hospodářských změn z roku 1918
útok na princip fungování ČRS, více a více požadavků pro vyvolání výbušné situace Č X N
21. 5. 1938 vyhlášena částečná mobilizace
přijato s nadšením – konečně přestanou sudetští Němci terorizovat, konečně se budeme bránit
ve stejné době volby – SdP 90% hlasů – nemohli být opomíjeni a stále pokračovali v požadavcích a jednáních o právech Němců v ČSR
VB a Francie – opakovaně prohlásili, že Hitler může získat pohraničí, ale ne válkou a určili „objektivního“ pozorovatele sporu lorda Runcimana
září 1938 ČS vláda vypracovala 4. národní plán = autonomie pro sudetské Němce
12. 9. 1938 horší se situace v pohraničí – ČS vláda nucena vyhlásit stané právo (= válečný stav, pozastaveny zákony); vedení SdP utíká ze země
15. 9. 1938 přijel britský premiér lord Chamberlain do Německa a osobně jednal s Hitlerem o situaci v ČSR
Hitler má právo na Sudety
VB a Francie ČSR proti Německu nepomohou (= porušeno spojenectví)
Daladier a Chamberlain poslali Čechům nótu, v níž je ČSR žádáno o odstoupení Sudetů (jedna třetina území, 3 milionů obyvatel) Němcům (pokud ne, může si za následky sami); přijmout nótu?
23. 9. 1938 úplná mobilizace
schyluje se k válce, ale nikdo bojovat nechce
29. 9. 1938 mezinárodní konference v Mnichově
Německo (Hitler), Itálie (Mussolini), VB (Neville Chamberlain), Francie (Eduard Daladier)
ČSR nepřizváno na jednání
29. – 30. 1938 podepsána Mnichovská dohoda (vrchol appeasementu; mysleli si, že Hitler už víc chtít nebude)
Češi musí do týdne odstoupit území obývané Němci (na tomto území textilní továrny, komplikace dopravy,…)
Beneš přijímá – ČSR přijde o jednu třetinu území a 3 miliony obyvatel, nové hranice
tzv. „Druhá okleštěná republika (30. 9. – 15. 3. 1939)
Beneš abdikoval a odletěl do Anglie
volba nového prezidenta – Emil Hácha
v čele vlády – generál Syrový, Rudolf Beran (agrárník)
nová vláda = vláda odborníků
1938 zakázána komunistická strana
systém dvou politických stran Národní souručenství, Národní strana práce
