Otázka: Vývoj lidské společnosti v pravěku
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Hna
- periodizace, vymezení období, obecné pojmy (antropogeneze, hominizace…)
- paleolit (nálezy z našeho území)
- mezolit; neolit (1. společenská dělba práce)
- chalkolit; eneolit (jednotlivé evropské kultury)
- doba bronzová, železná a římská
- z období pravěku nejsou zachovány žádné písemnné zprávy – pouze doklady o lidské existenci = kosti a činnosti = nástroje, zbraně, šperky (souhrnně Archeologické prameny)
- vznik člověka jako vývojově nejvyššího druhu živočišné říše – jedna z nejvýznamějších událostí vývoje přírody
- je to nejdelší etapa dějin – trvala 2-3 miliony let
- trvá do počátku starověku – v Evropě končí pravěk později
Teorie/názory na vznik a vývoj člověka
- KREACIONISTICKÁ teorie = z biblického stvoření
- Boží existence a stvoření přírody
- člověk = Boží stvoření, vnímán jako odpovědný za život Bohu
- uvědomování možnosti vývoje jedinců v rámci jednoho druhu – ale za
nepřekročení hranic daného biologického druhu
- nemohou se vyvinout nové druhy
- EVOLUCIONISTÉ = Darwinova teorie
- teorie o postupném vývoji jednotlivých druhů r. 1859
- předpoklad, že lidský druh se pomalu vyvíjel ze zvířecích předků společných poloopicím a opicím → z nich se vyčlenili primáti → potom člověk
- lidský druh se vyvinul z dnes jich vyhynulých druhů, které měly význam jako mezičlánky ve vývoji mezi zvířetem a člověkem
Fáze vývoje člověka z opice
1) Antropogeneze
- proces vzniku, vývoje a utváření člověka jako biologické a sociální bytosti
- probíhá neustálý vývoj – jak biologický, tak i sociologický
2) Hominizace
polidšťování:
- napřipování postavy = vývoj páteře – usnadnění chůze
- vývoj ruky → jako orgán práce
- zvětšování mozku – klenutí lebky → vývoj mluvícího ústrojí = řeč
3) Socializace
– utváření sociální bytosti = sdružování → tlupa → kmen → rod
4) Ontogeneze
– individuální vývoj organismu, který zahrnuje vývoj zárodku → průběh celého života
→ stárnutí → smrt jedince
5) Fylogeneze
- kmenový (historický) vývoj organismů
- postupný vznik a vývoj rostlin, živočichů a člověka v průběhu geologických obdob Země → od jednoduchých forem → k formám složitějším
6) Prehistorie
- věda, která má za úkol popsat pravěký vývoj člověka i celé Země
- 4 miliard až 5-3 miliony let → do vzniku staroorientálních států
Archeologie
- zabývá se hledáním a analyzací hmotných pramenů
7) Antropologie
- věda o původu a vývoji člověka
VÝVOJ ČLOVĚKA
- Ramapithecus
- žil 16-8 miliónů let př.n.l.
- Společný předchůdce dnešních lidoopů a člověka
- výška 100-110 cm, kapacita mozkovny – 350 cm3, částečná chůze po zadních nohách
- pohyb na větvích stromů, na zemi – klátivá chůze
- žije v malých tlupách
- živí se rostlinnou stravou – je vegetarián → hlavně plody a semena
- příležitostné úžívání nalezených předmětů jako nástroje – klacky, kameny
- nálezy fosilních ostatků → východní Afrika, Čína, Indie, Evropa
- Australopithecus
- žil 5-1,5 miliónů př.n.l.
- označován jako africká jižní opice
- průměrně = výška 120-125 cm, váha 35-45 kg, téměř vzpřímený
- výskyt v pěti samostatně žijícíh poddruzích:
ROBUSTUS, BOISEI, AETHIOPICUS, AFRICANUS, AFARENSIS
- nejmenší → afarensis, 100 cm výška
- největší → robustus , 165 cm výška a 70 kg váha
- pohyb po dvou nohách – na stromech ručkoval → krátké zadní končetiny → postava téměř vzpřímená
- mozkovna asi 450 cm3 – mozek měl rýhy a závity (ale ani polovina váhy dnešního mozku člověka)
- chrup a stavba kostry připomíná člověka
- žil v malé tlupě – 10 až 15 jedinců
- živil se sběrem plodů, semen – ale i konzumace masa menších chycených živočichů
- schopnost rukou vyrábět a používat primitivní nástroje – klacky, kámen, kosti – sporné ale, jestli s úmyslem a soustavně
- žil ve stepích a lesostepích – východní a jižní Afrika
- Homo Habilis
- žil před 2,5-1,5 miliónů př.n.l.
- Nejstarší zástupce rodu HOMO – tedy člověka
- nápadně větší kapacita mozku – 650 až 800 cm3
- výška 120-125 cm – dokonale vzpřímený, hmotnost 30 a 40 kg
- vyvinutý stavba ruky, klenuté chodidlo – velmi podobný člověku, ale zůstávají ještě znaky australopithecuse
- málo fosilních pozůstatků – úlomky kostí lebky a končetin
- všežravci
- první chatrče ze dřeva a koží v menších osadách
- zhotovování a používání jednoduchých kamenných nástrojů – na lov zvěře
- vydávali artikulované zvuky = počátky řeči a souvislého myšlení
- výskyt Tanzánie, Etiopie – savany, řídké lesy, skalnatá údolí v oblasti Olduvaj (Tanzánie)
- Homo Erectus
- 2 miliony – 200 000 př.n.l.
- Člověk vzpřímený
- patří sem i Pithecanthropus, Sinanthropus, člověk Heidelberský, člověk Jávský
- významný poddruh Homo erectus pekinensis – pekingský
- vetší a mírně klenutou mozkovnu, lebeční kapacita 750 – 1250 cm3
- hlava předkloněná, obličej hrubě tvarovaný s malým širokým nosem
- čelisti silné a vystouplé – spodní čelist téměř bez brady – obličej mohutný
- nízké čelo – ubíhalo nazad, nadočnicové oblouky nadměrně vyvinuté
- podle tvaru nalezené stehenní kosti → 165-170 cm
- jednoduché – hrubě opracované, ale funkční – kamenné nástroje
- používal oheň
- lovil zvěř, sbíral plody
- žil ve větších skupinách – upravoval si jeskynní obydlí
- zvětšení hrdla → rychlejší rozvoj modulované řeči a samostatného myšlení = dorozumívají se posunky a zvuky
- setkání i s kanibalismem – násilně otevřená spodina lebeční
- výsktyt → východni Afrika, Sumatra, Jáva, Čína, Neměcko, Maďarsko, Řecko
- spolu s rozvojem Homo erectus – pozvolené završení procesu hominizace
- Homo sapiens
- před 350-400 000 př.n.l.
- Člověk rozumný, moudrý
- rychlý proces sapientace – směřuje k člověku dnešního typu
- dva základní poddruhy:
Homo sapiens stenheimensis (anteneandrtálec)
– žije zpočátku v době meziledové před asi 300-15 000 př.n.l.
Homo neandertalensis (klasický neadrtálec)
– žije v době ledové asi 80-50 000 př.n.l.
– vývojově mladší
– jmenuje se podle naleziště = Neaderthal v Německu
- typická robustní kostra, čelo bylo více klenuté s nadočnicovými oblouky, jinak podoba dnešním lidem
- lebeční kapacita okolo u anteneandrtálce 1200 cm3, u neadrtálce 1350-1700 cm3
- pohřbívali mrtvé – do skrčené polohy (naleziště v severním Iráku) → vytvořená představa o posmrtném životě = vybavení na posmrtný život v hrobě
- rozšířený i kanibalismus jako součást rituálních obřadů
- rozdělával oheň
- byl schopen pracovat = vyrobené nástroje z pazourku, používal křemenné hroty a úštěpy
- schopnost zhotovovat i kombinované nástroje → ze dřeva a kamene
- nejstarší nálezy → u nás jeskyně Kůlna, Šipka u Štamberka a nedaleko Předmostí u Přerova
→ na Slovensku neadrtálec v Gánovicích u Popradu
- Homo sapiens sapiens
- výskyt před 40 000 lety př.n.l.
- Nazývají se také krómaňonci = podle naleziště Cro-Magnon ve Francii
→ dnes ale označení anatomicky moderní člověk
- výška 170-180 cm, hmotnost asi 80 kg
- lebka i zuby odpovídali dnešnímu člověku
- ve srovnání s neadrtálcem – odlišná stavba těla i končetin → významným rozdílem dopředu vysunutá brada a méně robustní tělo
- plně rozvinutá řeč a s tím i rychlé rozvíjení myšlení
- žili v tlupách – asi 30 členů a dorozumívali se mezi sebou
- lovili větší zvířata (i mamuty) – používali oštěpy, kopí a kyje
- stádní zvířata lovili vyrobenými luky a šípy
- v tlupě dělba práce mezi muže a ženy – muži loví a ženy sbírají
- vytváření zahloubené chýše a vyráběli oděv – kožešiny (kostěné jehly)
- využívali tzv. metodu štípaná industrie = pří štípání kamenů pod správným úhlem získal kamenný nástroj požadovaný tvar → díky tomu ostré úštěpky k následnému řezání
- své mrtvé pohřbívali – do hrobu dávali i šperky a zbraně
- rozvinutí uměleckého cítění – velkolepé malby na stěnách jeskyní – v severním Španělsku a jižní Francii
- nejznámější naleziště = ve Francii Cro-Magnon
= na Moravě Mikulov, Dolní Věstonice, Pavlov, jeskyně Macocha, Předmostí u Přerova
= na Slovensku jeskyně Barca u Košic (další ale můžeme najít v celé Evropě)
Doby v pravěku
DOBA KAMENNÁ
Starší doba kamenná – PALEOLIT
Nejstarší Paleolit
- zde žijí zástupci rodu Homo habilis, pak postupně nahrazeni Homo erectusem
Starý Paleolit
- žije zde Homo erectus a později Homo heidelbergensis
Střední Paleolit
- Homo erectus spíše obývá teplejší oblasti Středomoří
- neadrtálci se pak dokáži přizpůsobit naopak době ledové
- dále se rozvíjí Homo sapiens a Homo sapiens sapiens
- v tomto období rozvoj a zůznorodost opracování kamene – industrie drobnotvarná
Mladý Paleolit
- Homo sapiens sapiens vytlačuje neadrtálce
- kámen opracováván čepelovou technikou
- doba lovců mamutů v Evropě
- přibývají nálezi nábožensko-uměleckých projevů
- Věstonická venuše – objevena 1925 Karlem Absolonem – kult matka plodnosti
Pozdní Paleolit
- závěrečné období starší doby kamenné
- střídavé oteplování klimatu
- v severnějších oblastech – rozvoj fauny a flóry (borové a březové lesy)
Střední doba kamenná – MEZOLIT
- přizpůsobování člověka k dnešním klimatickým podmínkám
- v Evropě – ústup zalednění, trvalé oteplení klimatu
- místo severské tundry – lesnatá krajina
- ubylo velkých zvířat – na místo toho dnešní lesní zvěr (jelen, zajíc, vodní ptáci, ryby)
- tyto nové druhy – rychlejší a obtížněji se lovili – proto musel člověk používat kombinované náření = kamenné hroty zasazené do dřeva
- při rybolovu se používala harpuna
- objevuje se domestikace zvířat – pes koza, ovce, vepř, kráva
- drcení zrn obilnin – umělé pěstování
- stavěli se rodové chaty+přístřešky z kůry, rákosu, větví a kůže
- tudíž zvětšování hustoty obyvatelstva
- během 6 tisíc let př.n.l. – lovci vystřídáni pastevci a zemědělci – cesta ke vzniku zemědělství
- vynález lodě, pádla, udice = lepší rybolov
Mladší doba kamenná – NEOLIT
- přisvojovací hospodářství přechází v produktivní hospodářství
- nastává v různých oblastech v rozdílných dobách
– nejdříve oblast Úrodného půlměsíce v Mezopotámii a východním Středomoří 10 až 8 tisíc let př.n.l.
– pak Dálný východ 8 tisíc let př.n.l.
– pak Evropa 6 tisíc let př.n.l.
- Lidé začínají žít usedlým způsobem života
- pálené cíhly – na jeden dům pro rodinu
- rozvíjí se řemeslná výroba – nádoby k uskladnění zrní, mléka a vody
→ podle toho archeologická kultura
= např. voluty → ozdobné lineární spirály, lineární keramika, poprvé nalezena u nás v
Bylanech u Kutné Hory
= keramika vypíchaná, navazuje na lineární, ale místo čar ji zdobí vpichy – u nás Šárka u
Prahy
= později se objevuje malovaná keramika lengyelská
- kultické sošky žen
- rozvíjení tkalcovství, učení se zdokonalovat nástroje (hlazené a vrtané)
- půda k hospodaření se získávala vypalováním → žhářením a mýcením lesů
→ pole pak byla úrodná a vyčerpala se do 10-14 let
- na obdělávání polí sloužily – motiky, orací háky, ale i tažná síla zvířat
- nejčastěji používané nástroje – kamenné sekery, srpy a mlýnky na obilí
- přírodní jevy se vysvětlovaly jako nadpřirozená síla – tu si chtěli naklonit rituálními obřady
- víra v posmrtný život – obřady
Pozdní doba kamenná – ENEOLIT A CHALKOLIT
- rozvoj zemědelství
- první dělba práce – kmeny se rozdělují na pastevectví, nebo na zemědělství
- zdokonalení hlazené a vrtané industrie, textilu, hrnčířství a nově – zprácování kovů
- k orání – dřevěné oradlo tažené dobytkem
- rozvíjení dálkového směnného obchodu – obchod s obylím, dobytkem, látkami, kožešinami, solí, jantaerm a mědí
- rostoucí význam muže jako živitele a ochránce rodiny před nepřáteli
- nový model organizace společnosti – PATRIARCHÁT
→ nahrazuje dosavadni MATRIARCHÁT a kult matky jako zachovatelky rodu
- objevují se nádoby z pálené hlíny – mají zobákovitá nálevkovitá hrdla = kultura nálevkovitých pohárů → bývají zdobené ositknutím šňůrky = kultura šňůrkové keramiky
- objevují se nádoby, které se červeně malují a mají bílý vzor – připomínají obrácený zvon, tudíž = kultura zvoncových pohárů
- eneolit na Předním východě – nazývá se chalkolit = doba měděná
→ vychází z objevu kovů a následným rozvojem metalurgie (zisk kovu z rud)
→ dále vynález kola a první použití oradla
→ koncem období zakládány první městské státy s opevněním
→ začíná se používat písmo, začíná pomalu období starověku
Doba bronzová
- výrazný zvrat – místo kamene se používá bronz (kvůli dobré tavitelnosti) bronz = slitina mědi a cínu
- výroba měděných výrobků = přínáší ulehčení a zrychlení práce
- ve zpracování těchto kovů se užívá dřevěné uhlí – následné odlévání kovů do forem = kadlubů
- hlavní zdroj obživy → zemědelství → zdokonalení úpravy a konzervace potravin
→ chov dobytka
- druhá dělba práce ve společnosti = oddělení řemesel od zemědělství
- v řemeslech se specializují na jednotlivé druhy → hutnictví, kovolitectví, kovotepectví
- další rozdělení obyvatel = podle majetku → to provokovalo k válečným střetnutím
– podle toho chudě a bohatě ozdobené hroby
- rozvinutí směnného obchodu
- ve střední Evropě ještě nedochází k vytvoření států – místo toho opevněná sídliště s fcí správních a výrobních center
-o společných věcech rozhodovala shromáždění ozbrojených příslušníků
kmene spolu s náčelníkem
- vzniká polyteismus = zbožňování přírodních jevů
= přinášení obětí ve formě zvířat, ale i lidí
= existovala funkce kněze
- Mušov, Slaný, Borotice, Klobouky a Nitranský Hrádok
- základní rozdělení
a) starší doba bronzová (1900-1500 př.n.l.)
= charakteristický rozvoj únětické kultury
= rozvinuté zemědělství, výroba látek a keramiky a popracované šperky
= naleziště na Slovensku a v Německu
b) střední doba bronzová (1500-1200 př.n.l.)
= mohylová kultura → pastevci pohřbívali své mrtvé pod uměle navršené kopce
mohyly – zejména na východě, oblast Maďarska
→ tento zvyk v Evropě přetrval do r. 1000 př.n.l.
= hroby kostrové, žárové – v hroběch objeveny dlouhé bronzové meče
= výroba i toaletního náčiní – břitvy a pinzety
c) mladší doba bronzová (1200-700 př.n.l.)
= kultura popelnicových polí
– popel mrtvého předka je uložen do keramické nádoby = žárové pohřbívání
– využívali převážně zemědělci
= budování velkých opevněných osad – rychlý rozmach nové společenské struktury
→ vláda bohaté rodové aristokracie
= zhotovovány bronzové zbraně, přilby a pancíře → důsledek napětí a bojů
Doba železná
- doba začíná s objevením a používáním železa = je hlavně dostupnější než měď a bronz
- asi od r. 1500 př.n.l. v oblasti Malé Asie = do střední Evropy se dostává díky skythským kmenům kolem r. 700 př.n.l.
- rozdělujeme:
a) starší doba železná (700-400 př.n.l.)
= halštatské období – podle významného naleziště Hallstattu v Rakousku
- bohatě vybavené hroby → svědčí o majetnosti obyvatel, kteří v tamějších dolech těžili sůl
= na našem území doklady – ve středních a jihozápadních Čechách
- zde si lidé budovali komorové hroby
- odkyty části vozů a koňské postroje – opět doklad o velké majetkové rozdílnosti v tehdejší společnosti
= ve východních Čechách a na Moravě → kultura slezkoplatěnická
b) mladší doba železná (400-0 př.n.l.)
= laténské období – podle keltské opevněné základny La Téne (jihozápadní Švýcarsko
= železo se stává dostupným materiálem – pro výrobu zbraní i běžného nářadí
= z přelidněných oblastí Evropy se do Čech šíří Keltové
= dva významné kmeny:
Bójové v Čechách Volkové na Moravě Kotinové na Slovensku
= keltové si budovali opevněné sady
→ opida → ty byly centrem řemesel a žili zde velmožové
→ rozloha asi 170-270 ha
→ žilo zde několik tisíc obyvatel
→ měla vstupní brány, zásobování vodou, síť ulic
→ u nás se zachovaly zbytky oppid – Stradonice u Berouna, Závist u Prahy, Staré Hradisko u Prostějova a Třísov
= keltští válečníci
- velmi zdatní řemeslníci, znali již hrnčířský kruh i sklo
- keramiku polévali emailem, z železa vyráběli radlice, kosy a mlýnky na obilí
- razili si své mince → duhovka a biatec
- používali pilu – což byl vynález, který zanikl s nimi a byl znovu objeven až v gotice (!)
= keltská společnost ale nedokázala vytvořit jednotný stát
- keltskou společnost tvořilo několik vrstev obyvatelstva
→ vládnoucí válečnická družina
→ rodová aristokracie
→ kněží = druidové
→ řemeslníci a zemědělci
=koncem laténského období keltové vytlačeni přesunem germánských kmenů
– ty se zde usazují ve 2.století n.l.
Doba římská + stěhování národů
- ve střední Evropě 0-600 n.l.
- tlak Germánů – způsoben expanzí Říma (silný vliv antické civilizace) a nepříznivými přírodními podmínkami a nedostatkem potravin kvůli přelidnění
- na území Čech – kmeny Markomanů a na Moravě kmeny Kvádů (zničení keltských oppid)
- markomanské války = konflikty s Římskou říší
= probíhají v 166-180 n.l.
= Germáni pronikli až do severní Itálie, ale byli odraženi římskými vojsky
vedenými Markem Aureliem
= jako reakci na germánskou hrozbu Římané začali budovat limes Romanus→předsunuté opěrné stanice s vojenskými posádkami
- germánská kultura – nedosahovala zdaleko takové úrovně jako keltská, ale byli jí ovlivněni
- používali písmo – runy – 24 znaků
- jednalo se o tajemné znakysloužící k zaklínání a náboženským obřadům
- poměrně málo rozvinuté zemědělství (orba jen dřevěným hákem)
- věnovali se hlavně pastevectví
- spíše lovci
- řemeslníci zpracovávali kovy – hlavně železo
- znali mince, ale svoje si nerazili
- germánské vesnice = malé domky z hliněnýh cihel s dřevěnou střechou – žili zde spolu s hospodářskými zvířaty
- od poloviny 4. století n.l. → do Evropy se postupně stěhují divoké kmeny Hunů
→ začíná velké stěhování národů
- do střední Evropy se sunou Avarové a Maďaři
- doba po 6. století n.l. – celkově neklidná
– ve zmatcích kmeny Markomanů opouštějí svá území a jdou do Bavor a z Moravy odcházejí Kvádové
- po roce 530 n.l. = v postupných vlnách přicházejí skupiny západních Slovanů – z území za karpatským obloukem
Novověk
- Západořímská říše – Řím – 410 n.l. Dobyt Vizigóty
– 455 n.l. dobyt germánskými Vandaly
– 476 n.l. ovládnuta Itálie Germány – mezník → STŘEDOVĚK
Náboženství a Megalitické stavby
- uctíván pouze mužský bůh, ztělesnení síly = v podobě zvířecích samců = zejména býků
- zemědělci uctívali → tzv. „Velká matka“
- stavby jsou rozesety po celé západní Evropě, místy i v Africe, Indii a Oceánii
- stáří asi od Neolitu – doba bronzová → vysoké i 23 m a vážily i 10 tun
a) menhiry = vysoké kamenné bloky volně stojící v přírodě
b) kromlechy = kamenné kruhy, jež jsou astronomicky orientované
– nejznámější Stonehenge – přes 7200 zakódovaných astronomických směrů
c) dolmeny = místa vysloveně pohřebního charakteru
