Vývoj lidské společnosti v pravěku – maturitní otázka z dějepisu

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

dějiny

 

   Otázka: Vývoj lidské společnosti v pravěku

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Hna

 

 

 

 

  1. periodizace, vymezení období, obecné pojmy (antropogeneze, hominizace…)
  2. paleolit (nálezy z našeho území)
  3. mezolit; neolit (1. společenská dělba práce)
  4. chalkolit; eneolit (jednotlivé evropské kultury)
  5. doba bronzová, železná a římská

 

  • z období pravěku nejsou zachovány žádné písemnné zprávy – pouze doklady o lidské existenci = kosti a činnosti = nástroje, zbraně, šperky (souhrnně Archeologické prameny)
  • vznik člověka jako vývojově nejvyššího druhu živočišné říše – jedna z nejvýznamějších událostí vývoje přírody
  • je to nejdelší etapa dějin – trvala 2-3 miliony let
  • trvá do počátku starověku – v Evropě končí pravěk později

 

Teorie/názory na vznik a vývoj člověka

  1. KREACIONISTICKÁ teorie = z biblického stvoření
  • Boží existence a stvoření přírody
  • člověk = Boží stvoření, vnímán jako odpovědný za život Bohu
  • uvědomování možnosti vývoje jedinců v rámci jednoho druhu – ale za

nepřekročení hranic daného biologického druhu

  • nemohou se vyvinout nové druhy

 

  1. EVOLUCIONISTÉ = Darwinova teorie
    • teorie o postupném vývoji jednotlivých druhů r. 1859
    • předpoklad, že lidský druh se pomalu vyvíjel ze zvířecích předků společných poloopicím a opicím → z nich se vyčlenili primáti → potom člověk
    • lidský druh se vyvinul z dnes jich vyhynulých druhů, které měly význam jako mezičlánky ve vývoji mezi zvířetem a člověkem

 

Fáze vývoje člověka z opice

1)   Antropogeneze

  • proces vzniku, vývoje a utváření člověka jako biologické a sociální bytosti
  • probíhá neustálý vývoj – jak biologický, tak i sociologický

 

2)  Hominizace

polidšťování:

  • napřipování postavy = vývoj páteře – usnadnění chůze
  • vývoj ruky → jako orgán práce
  • zvětšování mozku – klenutí lebky → vývoj mluvícího ústrojí = řeč

 

3) Socializace

–     utváření sociální bytosti = sdružování → tlupa → kmen → rod

 

4) Ontogeneze

–     individuální vývoj organismu, který zahrnuje vývoj zárodku → průběh celého života

→ stárnutí → smrt jedince

 

5) Fylogeneze

  • kmenový (historický) vývoj organismů
  • postupný vznik a vývoj rostlin, živočichů a člověka v průběhu geologických obdob Země → od jednoduchých forem → k formám složitějším

 

6) Prehistorie

  • věda, která má za úkol popsat pravěký vývoj člověka i celé Země
  • 4 miliard až 5-3 miliony let → do vzniku staroorientálních států

 

Archeologie

  • zabývá se hledáním a analyzací hmotných pramenů

 

7) Antropologie

  • věda o původu a vývoji člověka

 

VÝVOJ ČLOVĚKA

  1. Ramapithecus
  • žil 16-8 miliónů let př.n.l.
  • Společný předchůdce dnešních lidoopů a člověka
  • výška 100-110 cm, kapacita mozkovny – 350 cm3, částečná chůze po zadních nohách
  • pohyb na větvích stromů, na zemi – klátivá chůze
  • žije v malých tlupách
  • živí se rostlinnou stravou – je vegetarián → hlavně plody a semena
  • příležitostné úžívání nalezených předmětů jako nástroje – klacky, kameny
  • nálezy fosilních ostatků → východní Afrika, Čína, Indie, Evropa

 

  1. Australopithecus
  • žil 5-1,5 miliónů př.n.l.
  • označován jako africká jižní opice
  • průměrně = výška 120-125 cm, váha 35-45 kg, téměř vzpřímený

 

  • výskyt v pěti samostatně žijícíh poddruzích:

ROBUSTUS, BOISEI, AETHIOPICUS, AFRICANUS, AFARENSIS

  • nejmenší → afarensis, 100 cm výška
  • největší →  robustus , 165 cm výška a 70 kg váha
  • pohyb po dvou nohách – na stromech ručkoval → krátké zadní končetiny → postava téměř vzpřímená
  • mozkovna asi 450 cm3 – mozek měl rýhy a závity (ale ani polovina váhy dnešního mozku člověka)
  • chrup a stavba kostry připomíná člověka
  • žil v malé tlupě – 10 až 15 jedinců
  • živil se sběrem plodů, semen – ale i konzumace masa menších chycených živočichů
  • schopnost rukou vyrábět a používat primitivní nástroje – klacky, kámen, kosti – sporné ale, jestli s úmyslem a soustavně
  • žil ve stepích a lesostepích – východní a jižní Afrika

 

  1. Homo Habilis
  • žil před 2,5-1,5 miliónů př.n.l.
  • Nejstarší zástupce rodu HOMO – tedy člověka
  • nápadně větší kapacita mozku – 650 až 800 cm3
  • výška 120-125 cm – dokonale vzpřímený, hmotnost 30 a 40 kg
  • vyvinutý stavba ruky, klenuté chodidlo – velmi podobný člověku, ale zůstávají ještě znaky australopithecuse
  • málo fosilních pozůstatků – úlomky kostí lebky a končetin
  • všežravci
  • první chatrče ze dřeva a koží v menších osadách
  • zhotovování a používání jednoduchých kamenných nástrojů – na lov zvěře
  • vydávali artikulované zvuky = počátky řeči a souvislého myšlení
  • výskyt Tanzánie, Etiopie – savany, řídké lesy, skalnatá údolí v oblasti Olduvaj (Tanzánie)

 

  1. Homo Erectus
  • 2 miliony – 200 000 př.n.l.
  • Člověk vzpřímený
  • patří sem i Pithecanthropus, Sinanthropus, člověk Heidelberský, člověk Jávský
  • významný poddruh Homo erectus pekinensis – pekingský
  • vetší a mírně klenutou mozkovnu, lebeční kapacita 750 – 1250 cm3
  • hlava předkloněná, obličej hrubě tvarovaný s malým širokým nosem
  • čelisti silné a vystouplé – spodní čelist téměř bez brady – obličej mohutný
  • nízké čelo – ubíhalo nazad, nadočnicové oblouky nadměrně vyvinuté
  • podle tvaru nalezené stehenní kosti → 165-170 cm
  • jednoduché – hrubě opracované, ale funkční – kamenné nástroje
  • používal oheň
  • lovil zvěř, sbíral plody
  • žil ve větších skupinách – upravoval si jeskynní obydlí
  • zvětšení hrdla → rychlejší rozvoj modulované řeči a samostatného myšlení = dorozumívají se posunky a zvuky
  • setkání i s kanibalismem – násilně otevřená spodina lebeční
  • výsktyt → východni Afrika, Sumatra, Jáva, Čína, Neměcko, Maďarsko, Řecko
  • spolu s rozvojem Homo erectus – pozvolené završení procesu hominizace

 

  1. Homo sapiens
  • před 350-400 000 př.n.l.
  • Člověk rozumný, moudrý
  • rychlý proces sapientace – směřuje k člověku dnešního typu
  • dva základní poddruhy:

Homo sapiens stenheimensis (anteneandrtálec)

– žije zpočátku v době meziledové před asi 300-15 000 př.n.l.

Homo neandertalensis (klasický neadrtálec)

– žije v době ledové asi 80-50 000 př.n.l.

– vývojově mladší

– jmenuje se podle naleziště = Neaderthal v Německu

  • typická robustní kostra, čelo bylo více klenuté s nadočnicovými oblouky, jinak podoba dnešním lidem
  • lebeční kapacita okolo u anteneandrtálce 1200 cm3, u neadrtálce 1350-1700 cm3
  • pohřbívali mrtvé – do skrčené polohy (naleziště v severním Iráku) → vytvořená představa o posmrtném životě = vybavení na posmrtný život v hrobě
  • rozšířený i kanibalismus jako součást rituálních obřadů
  • rozdělával oheň
  • byl schopen pracovat = vyrobené nástroje z pazourku, používal křemenné hroty a úštěpy
  • schopnost zhotovovat i kombinované nástroje → ze dřeva a kamene
  • nejstarší nálezy → u nás jeskyně Kůlna, Šipka u Štamberka a nedaleko Předmostí u Přerova

→ na Slovensku neadrtálec v Gánovicích u Popradu

 

  1. Homo sapiens sapiens
  • výskyt před 40 000 lety př.n.l.
  • Nazývají se také krómaňonci = podle naleziště Cro-Magnon ve Francii

→ dnes ale označení anatomicky moderní člověk

  • výška 170-180 cm, hmotnost asi 80 kg
  • lebka i zuby odpovídali dnešnímu člověku
  • ve srovnání s neadrtálcem – odlišná stavba těla i končetin → významným rozdílem dopředu vysunutá brada a méně robustní tělo
  • plně rozvinutá řeč a s tím i rychlé rozvíjení myšlení
  • žili v tlupách – asi 30 členů a dorozumívali se mezi sebou
  • lovili větší zvířata (i mamuty) – používali oštěpy, kopí a kyje
  • stádní zvířata lovili vyrobenými luky a šípy
  • v tlupě dělba práce mezi muže a ženy – muži loví a ženy sbírají
  • vytváření zahloubené chýše a vyráběli oděv – kožešiny (kostěné jehly)
  • využívali tzv. metodu štípaná industrie = pří štípání kamenů pod správným úhlem získal kamenný nástroj požadovaný tvar → díky tomu ostré úštěpky k následnému řezání
  • své mrtvé pohřbívali – do hrobu dávali i šperky a zbraně
  • rozvinutí uměleckého cítění – velkolepé malby na stěnách jeskyní – v severním Španělsku a jižní Francii
  • nejznámější naleziště = ve Francii Cro-Magnon

= na Moravě Mikulov, Dolní Věstonice, Pavlov, jeskyně Macocha, Předmostí u Přerova

= na Slovensku jeskyně Barca u Košic (další ale můžeme najít v celé Evropě)

 

Doby v pravěku

DOBA KAMENNÁ

 

Starší doba kamenná – PALEOLIT

Nejstarší Paleolit

  • zde žijí zástupci rodu Homo habilis, pak postupně nahrazeni Homo erectusem

 

Starý Paleolit

  • žije zde Homo erectus a později Homo heidelbergensis

 

Střední Paleolit

  • Homo erectus spíše obývá teplejší oblasti Středomoří
  • neadrtálci se pak dokáži přizpůsobit naopak době ledové
  • dále se rozvíjí Homo sapiens a Homo sapiens sapiens
  • v tomto období rozvoj a zůznorodost opracování kamene – industrie drobnotvarná

 

Mladý Paleolit

  • Homo sapiens sapiens vytlačuje neadrtálce
  • kámen opracováván čepelovou technikou
  • doba lovců mamutů v Evropě
  • přibývají nálezi nábožensko-uměleckých projevů
  • Věstonická venuše – objevena 1925 Karlem Absolonem – kult matka plodnosti

 

Pozdní Paleolit

  • závěrečné období starší doby kamenné
  • střídavé oteplování klimatu
  • v severnějších oblastech – rozvoj fauny a flóry (borové a březové lesy)

 

Střední doba kamenná – MEZOLIT

  • přizpůsobování člověka k dnešním klimatickým podmínkám
  • v Evropě – ústup zalednění, trvalé oteplení klimatu
  • místo severské tundry – lesnatá krajina
  • ubylo velkých zvířat – na místo toho dnešní lesní zvěr (jelen, zajíc, vodní ptáci, ryby)
  • tyto nové druhy – rychlejší a obtížněji se lovili – proto musel člověk používat kombinované náření = kamenné hroty zasazené do dřeva
  • při rybolovu se používala harpuna
  • objevuje se domestikace zvířat – pes koza, ovce, vepř, kráva
  • drcení zrn obilnin – umělé pěstování
  • stavěli se rodové chaty+přístřešky z kůry, rákosu, větví a kůže
  • tudíž zvětšování hustoty obyvatelstva
  • během 6 tisíc let př.n.l. – lovci vystřídáni pastevci a zemědělci – cesta ke vzniku zemědělství
  • vynález lodě, pádla, udice = lepší rybolov

 

Mladší doba kamenná – NEOLIT

  • přisvojovací hospodářství přechází v produktivní hospodářství
  • nastává v různých oblastech v rozdílných dobách

– nejdříve oblast Úrodného půlměsíce v Mezopotámii a východním Středomoří 10 až 8 tisíc let př.n.l.

– pak Dálný východ 8 tisíc let př.n.l.

– pak Evropa 6 tisíc let př.n.l.

  • Lidé začínají žít usedlým způsobem života
  • pálené cíhly – na jeden dům pro rodinu
  • rozvíjí se řemeslná výroba – nádoby k uskladnění zrní, mléka a vody

→ podle toho archeologická kultura

= např. voluty → ozdobné lineární spirály, lineární keramika, poprvé nalezena u nás v

Bylanech u Kutné Hory

= keramika vypíchaná, navazuje na lineární, ale místo čar ji zdobí vpichy – u nás Šárka u

Prahy

= později se objevuje malovaná keramika lengyelská

  • kultické sošky žen
  • rozvíjení tkalcovství, učení se zdokonalovat nástroje (hlazené a vrtané)
  • půda k hospodaření se získávala vypalováním → žhářením a mýcením lesů

→ pole pak byla úrodná a vyčerpala se do 10-14 let

  • na obdělávání polí sloužily – motiky, orací háky, ale i tažná síla zvířat
  • nejčastěji používané nástroje – kamenné sekery, srpy a mlýnky na obilí
  • přírodní jevy se vysvětlovaly jako nadpřirozená síla – tu si chtěli naklonit rituálními obřady
  • víra v posmrtný život – obřady

 

Pozdní doba kamenná – ENEOLIT A CHALKOLIT

  • rozvoj zemědelství
  • první dělba práce – kmeny se rozdělují na pastevectví, nebo na zemědělství
  • zdokonalení hlazené a vrtané industrie, textilu, hrnčířství a nově – zprácování kovů
  • k orání – dřevěné oradlo tažené dobytkem
  • rozvíjení dálkového směnného obchodu – obchod s obylím, dobytkem, látkami, kožešinami, solí, jantaerm a mědí
  • rostoucí význam muže jako živitele a ochránce rodiny před nepřáteli
  • nový model organizace společnosti – PATRIARCHÁT

→ nahrazuje dosavadni MATRIARCHÁT a kult matky jako zachovatelky rodu

  • objevují se nádoby z pálené hlíny – mají zobákovitá nálevkovitá hrdla = kultura nálevkovitých pohárů → bývají zdobené ositknutím šňůrky = kultura šňůrkové keramiky
  • objevují se nádoby, které se červeně malují a mají bílý vzor – připomínají obrácený zvon, tudíž = kultura zvoncových pohárů

 

  • eneolit na Předním východě – nazývá se chalkolit = doba měděná

→ vychází z objevu kovů a následným rozvojem metalurgie (zisk kovu z rud)

→ dále vynález kola a první použití oradla

→ koncem období zakládány první městské státy s opevněním

→ začíná se používat písmo, začíná pomalu období starověku

 

Doba bronzová

  • výrazný zvrat – místo kamene se používá bronz (kvůli dobré tavitelnosti) bronz = slitina mědi a cínu
  • výroba měděných výrobků = přínáší ulehčení a zrychlení práce
  • ve zpracování těchto kovů se užívá dřevěné uhlí – následné odlévání kovů do forem = kadlubů
  • hlavní zdroj obživy → zemědelství → zdokonalení úpravy a konzervace potravin

→  chov dobytka

  • druhá dělba práce ve společnosti = oddělení řemesel od zemědělství
  • v řemeslech se specializují na jednotlivé druhy → hutnictví, kovolitectví, kovotepectví
  • další rozdělení obyvatel = podle majetku → to provokovalo k válečným střetnutím

– podle toho chudě a bohatě ozdobené hroby

  • rozvinutí směnného obchodu
  • ve střední Evropě ještě nedochází k vytvoření států – místo toho opevněná sídliště s fcí správních a výrobních center

-o společných věcech rozhodovala shromáždění ozbrojených příslušníků

kmene spolu s náčelníkem

  • vzniká polyteismus = zbožňování přírodních jevů

= přinášení obětí ve formě zvířat, ale i lidí

                                            = existovala funkce kněze

  • Mušov, Slaný, Borotice, Klobouky a Nitranský Hrádok

 

  • základní rozdělení

a) starší doba bronzová (1900-1500 př.n.l.)

= charakteristický rozvoj únětické kultury

= rozvinuté zemědělství, výroba látek a keramiky a popracované šperky

= naleziště na Slovensku a v Německu

b) střední doba bronzová (1500-1200 př.n.l.)

= mohylová kultura → pastevci pohřbívali své mrtvé pod uměle navršené kopce

mohyly – zejména na východě, oblast Maďarska

→ tento zvyk v Evropě přetrval do r. 1000 př.n.l.

= hroby kostrové, žárové – v hroběch objeveny dlouhé bronzové meče

= výroba i toaletního náčiní – břitvy a pinzety

c) mladší doba bronzová (1200-700 př.n.l.)

= kultura popelnicových polí

– popel mrtvého předka je uložen do keramické nádoby = žárové pohřbívání

– využívali převážně zemědělci

= budování velkých opevněných osad – rychlý rozmach nové společenské struktury

→ vláda bohaté rodové aristokracie

                        = zhotovovány bronzové zbraně, přilby a pancíře → důsledek napětí a bojů

 

Doba železná

  • doba začíná s objevením a používáním železa = je hlavně dostupnější než měď a bronz
  • asi od r. 1500 př.n.l. v oblasti Malé Asie = do střední Evropy se dostává díky skythským kmenům kolem r. 700 př.n.l.

 

  • rozdělujeme:

a) starší doba železná (700-400 př.n.l.)

= halštatské období – podle významného naleziště Hallstattu v Rakousku

  • bohatě vybavené hroby → svědčí o majetnosti obyvatel, kteří v tamějších dolech těžili sůl

                        = na našem území doklady – ve středních a jihozápadních Čechách

  • zde si lidé budovali komorové hroby
  • odkyty části vozů a koňské postroje – opět doklad o velké majetkové rozdílnosti v tehdejší společnosti

= ve východních Čechách a na Moravě → kultura slezkoplatěnická

b) mladší doba železná (400-0 př.n.l.)

= laténské období – podle keltské opevněné základny La Téne (jihozápadní Švýcarsko

= železo se stává dostupným materiálem – pro výrobu zbraní i běžného nářadí

= z přelidněných oblastí Evropy se do Čech šíří Keltové

                        = dva významné kmeny:

Bójové v Čechách          Volkové na Moravě        Kotinové na Slovensku

 

= keltové si budovali opevněné sady

opida → ty byly centrem  řemesel a žili zde velmožové

→ rozloha asi 170-270 ha

→ žilo zde několik tisíc obyvatel

→ měla vstupní brány, zásobování vodou, síť ulic

→ u nás se zachovaly zbytky oppid – Stradonice u Berouna, Závist u Prahy, Staré Hradisko u Prostějova a Třísov

= keltští válečníci

  • velmi zdatní řemeslníci, znali již hrnčířský kruh i sklo
  • keramiku polévali emailem, z železa vyráběli radlice, kosy a mlýnky na obilí
  • razili si své mince → duhovka a biatec
  • používali pilu – což byl vynález, který zanikl s nimi a byl znovu objeven až v gotice (!)

= keltská společnost ale nedokázala vytvořit jednotný stát

  • keltskou společnost tvořilo několik vrstev obyvatelstva

→ vládnoucí válečnická družina

→ rodová aristokracie

→ kněží = druidové

→ řemeslníci a zemědělci

=koncem laténského období keltové vytlačeni přesunem germánských kmenů

– ty se zde usazují ve 2.století n.l.

Doba římská + stěhování národů

 

  • ve střední Evropě 0-600 n.l.
  • tlak Germánů – způsoben expanzí Říma (silný vliv antické civilizace) a nepříznivými přírodními podmínkami a nedostatkem potravin kvůli přelidnění
  • na území Čech – kmeny Markomanů a na Moravě kmeny Kvádů (zničení keltských oppid)

 

  • markomanské války = konflikty s Římskou říší

= probíhají v 166-180 n.l.

= Germáni pronikli až do severní Itálie, ale byli odraženi římskými vojsky

vedenými Markem Aureliem

= jako reakci na germánskou hrozbu Římané začali budovat limes Romanus→předsunuté opěrné stanice s vojenskými posádkami

  • germánská kultura – nedosahovala zdaleko takové úrovně jako keltská, ale byli jí ovlivněni
    • používali písmo – runy – 24 znaků
    • jednalo se o tajemné znakysloužící k zaklínání a náboženským obřadům
    • poměrně málo rozvinuté zemědělství (orba jen dřevěným hákem)
    • věnovali se hlavně pastevectví
    • spíše lovci
    • řemeslníci zpracovávali kovy – hlavně železo
    • znali mince, ale svoje si nerazili
    • germánské vesnice = malé domky z hliněnýh cihel s dřevěnou střechou – žili zde spolu s hospodářskými zvířaty
  • od poloviny 4. století n.l. → do Evropy se postupně stěhují divoké kmeny Hunů

→ začíná velké stěhování národů

  • do střední Evropy se sunou Avarové a Maďaři
  • doba po 6. století n.l. – celkově neklidná

– ve zmatcích kmeny Markomanů opouštějí svá území a jdou do Bavor a z Moravy odcházejí Kvádové

  • po roce 530 n.l. = v postupných vlnách přicházejí skupiny západních Slovanů – z území za karpatským obloukem

 

Novověk

  • Západořímská říše – Řím – 410 n.l. Dobyt Vizigóty

– 455 n.l. dobyt germánskými Vandaly

– 476 n.l. ovládnuta Itálie Germány – mezník → STŘEDOVĚK

 

Náboženství a Megalitické stavby

  • uctíván pouze mužský bůh, ztělesnení síly = v podobě zvířecích samců = zejména býků
  • zemědělci uctívali → tzv. „Velká matka“
  • stavby jsou rozesety po celé západní Evropě, místy i v Africe, Indii a Oceánii
  • stáří asi od Neolitu – doba bronzová → vysoké i 23 m a vážily i 10 tun

a) menhiry = vysoké kamenné bloky volně stojící v přírodě

b) kromlechy = kamenné kruhy, jež jsou astronomicky orientované

– nejznámější Stonehenge – přes 7200 zakódovaných astronomických směrů

c) dolmeny = místa vysloveně pohřebního charakteru

Napsat komentář