Otázka: Antický Řím
Předmět: Dějepis
Přidal(a): tterezapavlickova18
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
- Apeninský poloostrov, není moc členitý (ne moc ostrovů)
- Příhodné podmínky pro zemědělství, víc orné půdy
- Na severu Alpy, středem Apeniny
- Pádský nížina – úrodná oblast
- Sopky, zemětřesení
- Největší řeky – Tibera, Pád
OBYVATELSTVO
- Féničané – Korsika, Sardinie, SZ Sicílie
- Řekové – jih
- Etruskové – SZ
- Italikové – největší část, střed
- Keltové – SV
- Venelí – SV
1) ETRUSKOVÉ A POČÁTKY ŘÍMA (8-6. Století př. n. l.)
- 1. větší vyspělá civilizace v Itálii
- Etruština není rozluštěna, nevíme, odkud pochází, neměli otroky
- Východní teorie – Etruskové připluli z východu, z Malé Asie
- Severní teorie – přišli z Tyrolska
- Třetí teorie – Etruskové byli původní obyvatelé Apeninského poloostrova
- Měli městské státy, ne jen jedno hlavní město, řídil je král
- Aristokracie
- Vysušili mokřady, založili terasové pole, na některých pěstovali např. víno,
- Zpracování kovů, řemeslníci, kováři, obchodovali s celou Evropou
- Féničané a Řekové – konkurenti Etrusků v obchodování
- Pohřbívali v hrobkách s klenbou, na kterou kreslili, díky tomu o nich víme
- Pořádali zápasy na počest smrti nějakého aristokrata
- Věštili, znali anatomii, lékařství, vodovody, kanalizace
- Řím byl pravděpodobně původně jedním městským státem
POČÁTKY ŘÍMA – DOBA KRÁLOVSKÁ (753-510 př. n. l.)
- Pověst o Romulu a Removi o založení Římu
- Aenes se vracel z Trójské války se zbytkem vojáků, přivedl je na Apeninský poloostrov, Romulus a Remus – vzdálení potomci Aena, vychovala je vlčice, Chtěli založit město, věštba řekla, že město založí Romulus, Remus s ním bojoval – zvítězil Romulus, zabil Rema, Romulus > Roma 25.4.753 př. n. l.
- Ve skutečnosti se spojili osady na pahorcích kolem řeky Tibery
- Ale už 2000 př. n. l. je oblast osídlena, Řím nejspíše založili Etruskové
- Řím spravovali Etruští králové – rozdělili ho podle rodové příslušnosti
- Servius Tulius rozdělil Řím do 4 oblastí = trubuí
- + 2. Třída Patriciové – urození, bohatí, podílejí se na státní správě, plnoprávní, jezdci v armádě)
- Třída Plebejové – těžkooděnci, řemeslníci, svobodní, ne politický život)
- + 5. Třída – Proletarii – nemajetní, lehkooděnci, bez půdy
- Král – nejvyšší soudce, nejvyšší velitel vojska, mě své poradce – senát (patriciové)
- Doba končí 510 př. n. l. vyhnáním posledního Etruského krále
2) RANÁ ŘÍMSKÁ REPUBLIKA (509-265 PŘ.N.L)
- Republika – veřejná věc všech právoplatných občanů
- V čele Říma
- 2 konzulové (každý rok noví, volí je senát)
- Úředníci
- Kvéstoři (pomoc konzulů, na starost státní finance)
- Praetoři (veřejný pořádek, vykonávání práva,“policie“)
- Cenzoři (dohled nad veřejnými mravy, odhad majetku, daně)
- Senát (až 300 patriciů)
- Equités (bohatí patriciové, stavěli jezdce, ovlivňovali politiku)
- V 5. Století začali být pro armádu důležitější těžkooděnci než jezdci, výhružky patriciům, aby jim přiznali práva
BOJ PATRICIŮ S PLEBEJI
- Plebejové důležití pro armádu, ale nemají politická práva, chtějí rovnoprávnost s Patricii
- Plebejové získávají plebiscit = shromáždění plebejů rozhoduje o právech plebejů
- Získali právo být zvoleni konzuly
- Byly sepsány zákony – ZÁKONY 12 DESEK
- Plejebové a Patriciové se mohli navzájem brát
- NOBILITA – nová vrstva = patriciové + plebejové, nejvzdělanější, nejmocnější
- Úřady neplacené, nový úřad: TRIBUNOVÉ LIDU (2-10) – PRÁVO VETA (zakázat nařízení, které by poškozovalo zájmy plebejů
- Nejdůležitější je půda
OVLÁDNUTÍ ITÁLIE ŘÍMEM
- Původně latinové jen v Říme, postupně i dál
- Politika ,,rozděluj a panuj“ – každému kmenu Římané dali určitá práva > neválčili mezi s sebou
- Římané postupně začali vytlačovat i Etrusky > Etruskové oslabeni > Keltové zaútočili na Římany, protože Etruskové byli slabí > Keltové dobývali Kapitol na kterém byli schovaní Římané > zaplatili Keltům výkupné, Keltové 387 př.n.l odtáhnou
- Na jihu Řekové, Římané dobyli město Torent, kolem 270 př.n.l.
- Římané budují silnice, kvůli rychlému přesunu vojsk
3) VRCHOL ŘÍMSKÉ REPUBLIKY (264-133 PŘ. N. L.)
- Římané mají ovládnutý Apeninský poloostrov, chtějí ovládnout Středomoří
- Kartágo
- Původně kolonie Féničanů = Kartaginců = Dunů
- Dobří mořeplavci
- Používali hláskové písmo
PUNSKÉ VÁLKY
- Záminka – na Sicílii se obyvatelstvo vzbouřilo proti králi v Syrakusech > požádali o pomoc Řím i Puny > ti byli rychlejší, poslali na Sicílii své lodě > Římanům se to nelíbilo > záminka k válce
1. Punská válka
- Římané vynikali v boji na souši, Féničané v boji na vodě
- Vojevůdce Punů: Hamilkar
- Vojevůdce Římanů: Regulus
- Kortágo ztratili Sicílii, Sardinii, Korsiku, museli platit bojovné náklady
- Římané začali stavět lodě podle Féničanů
2. Punská válka
- Kartágo obsadili Hispánii, zničí Římské saguntum (osada), Římané chtějí odplatu a Hanibala, Kartágo ho nechce vydat
- Kartágo je chce překvapit, jdou přes Alpy, velké zrtáty
- 202 př.n.l. bitva u Zany, vyhrává Řím
- Mírové podmínky: zákaz bojů, omezení loďstva, zaplatit vysoké válečné náhrady
3. Punská válka
- Státy v Africe útočí na Kartágo, ti se ale nesmí bránit, poruší to, Římané je za to chtějí potrestat, Punové si chtěli udržet mír s Římem
- Řím dal podmínku: Kartágo musí odevzdat všechny zbraně, stalo se to
- Řím dal 2. Podmínku: Kartágo musí strhnout hradby přestěhovat se > Kartágo si vzalo 3 dny na rozmyšlenou, za ty dny překovali všechny zemědělské nástroje a oznámili, že na podmínky NEPŘISTUPUJÍ > válka
- Kartágo 2 roky vzdorovalo, ale pak byl povolán Scipio, který město vyplenil = přeživší rozprodáni do otroctví, město posypáno solí a prokleto
OVLÁDNUTÍ MAKEDONIE A ŘECKA
- Mezi 1. A 2. Punskou válkou série 3 makedonských válek, které skončily bitvou u Pydny 168 př.n.l. > Řím vyhrál, z Makedonie se stala Římská provincie
- 146 př.n.l. srovnali Římané se zemí řecký Korint > dostávají celé Středomoří
- 133 př.n.l. zemřel poslední pergamský král, odkázal oblast Římanům
- Středomoří říkají Naše moře
4) KRIZE A PÁD ŘÍMSKÉ REPUBLIKY
Příčiny:
- Nestačí současná armáda a úřednický aparát
- Do armády nelze nabrat více vojáků – lidé nemají peníze
- Římští zemědělci krachují, kvůli levně dovezenému obilí ze zahraničí
- Velké množství otroků
- Hrozí vzbouření otroků
- Rozrost majetkových rozdílů
- Vzrůstá kriminalita – chudí si nemohou koupit jídlo > krádeže > nebezpečí
REFORMY BRATŘÍ GRACGŮ
TIBERIUS
- Tribun lidu (ochránce práva Plebejů)
- Reformy: zákon o pozemkovém maximu (stát odkoupí část pozemků bohatým a rozdá ho chudým)
- Snížení kriminality, zvýšení příjmu, dostávali daně, lidé mohli do armády, snížení nezaměstnanosti
- Znovu kandidoval, odpůrci ho v den voleb zabili
GAIUS
- Tribun lidu
- Začal hlídat, kolik úředníci vybírají na daních, úředník předem zaplatil, pak vybíral > často okrádání > velké tresty, často posílal kontroly > ztráta popularity u vyšších, u nižších byl oblíbený
- Chudým přiděloval půdu a prodával obilí levněji
- Chtěl, aby cizinci měli občanské právo, nestihl to, spáchal sebevraždu
- Byl znovu zvolen tribunem, byl ale vydírán, proto se zabil
- GAIUS MARIUS
- Vojevůdce, reformy se týkaly armády
- Stát platil výcvik a výzbroj bezzemkům, po nějaké době služby dostali půdu zdarma, aby se mohli uživit
PROBLÉMY SE SPOJENCI
- Většina obyvatel se nemůže účastnit politiky, nemají mobilitu
- 90 př.n.l. – vzbouření spojenců proti Římu, chtějí politické práva
- Na Řím zaútočí pontský král Mitridat a zároveň poddaní
- Podmínka spojencům: začnou spolupracovat a dostanou politická práva
- Většina obyvatelstva získává politická práva, Řím se může bránit Pontům, v Římě 2 tábory
- Populárové – vojevůdce Gaius Marius, stoupenci lidu (reformy pro lid), ne tak majetní, chtějí práva i pro nemajetné
- Optimáti – Sulla, jejich systém je nejlepší (myslí si), nejbohatší, práva jen pro sebe
- Sulla odjíždí na tažení proti Mittridovi, Populárové chtějí vzít vedení, udělat co nejvíce reforem > Sulla se vrací z vítězného tažení > vypukla OBČANSKÁ VÁLKA (88-82 př.n.l.)
- Vyhráli Optimáti, stal se na 3 roky diktátorem = Sullova diktatura, má seznam lidi, kteří jsou proti němu a mohu být zabiti
- V roce 79 př.n.l. je už Sulla starý a tak odstupuje
- Obnovení republiky
SPARTAKOVO POVSTÁNÍ (73-71 př.n.l.)
- Část otroků pěstována pro gladiátorství, mezi nimi i Spartakus
- Spartakus i s jinými gladiátory uprchli ze školy v Capui
- Ukryli se na vrcholu sopky Vesuv, když je Římané obklíčili, skupina se skrytě odplížila a prošli celou Itálii až na sever a pak se rozptýlili
- Spartakus s dalšími šli zpět na jih a chtěli se přeplavit na Sicílii, ale bouře zničila vory
- Vojevůdce Marcus Crassus začal velet legiím, použil decimaci (každá desátý voják popraven, cíl – vojáci se bojí víc velitele než nepřítele
- Legionáři vykopali obrovský příkop na Spartakově cestě, krutý boj, Spartak se vzdal, nový plán: přepravit se na Balkán, na východním pobřeží jim to překazil Marcus – Spartakus padl, ti co nepadli, šli do zajetí
- Asi 6000 otroků ukřižováno podél Vii Appi
GAIUS JULIUS CAESAR
1. TRIUMVIÁT (vláda 3 mužů )
Marcus Crassus (optimát)
- Decimace armády, poražení Spartaka
- 70 př.n.l. zvolen konzulem
Gnaeus Pompeius (optimát)
- Podílel se na poražení krále Mithridata
- Potlačil hispánské povstání
- Připojil k říši Palestinu a Sýrii
- 70 př.n.l zvolen konzulem zároveň Crassem
Gaius Julius Caesar (populár)
- 59 př.n.l. zvolen konzulem
- Výborný diplomat a řečník
- Po roce konzultování dostal na starost Galii, udělal tam pořádek
- V Římě nepokojem Crassus a Pompeius se rozhodli je potlačit, 54 znovu zvolení konzuly
- Caesar – Gália
- Pompeius – Hispánie, zůstal v Římě, upevňoval si postavené
- Crassus – Sýrie
- 53 př.n.l. Crassus umírá v Sýrii
- Pompeius se chce zbavit Caesara, Caesar překračuje řeku Rubikon – ,,Kostky jsou vrženy“ začíná občanská válka
2. OBČANSKÁ VÁLKA (49-45 PŘ.N.L.)
- Pompeius se ukrývá v Egyptě
- Ptolemaios XIII zabíjí Pompeia
- Caesar dosazuje svou milenku Kleopatru, poráží Pompeiovy spojence
CAESAROVA DIKTATURA
- Jediný vládce Caesar, vládne na způsob císaře (ale není)
- Potřeboval reformy pro lid:
- Zemědělskou půdu dává veteránům a bezzemkům, statkáři musí mít placené zaměstnance > méně otroků
- Ve městě spousta nezaměstnaných > státní zakázky (silnice…)
- Obnovil zničená města – Kartágo
- Vzdělaným lidem uděloval práva
- Juliánský kalendář – 365 dní, každý 4 rok přestupný
- Chtěl hlavní město Alexandrii, provolat se králem, znovu sepsat zákony
- 15.3. 44 př.n.l. zavražděn Brutem
- Po jeho smrti vládl Marcus Antonius
2. TRIUMVIÁT
- 1. Marcus Antonius
- 2. Lepidus
- 3. Octavianus – vnuk Caesarovy sestry, Caesar si ho adoptoval
- Marcus a Octavianus spor, nejdříve vítězí Octavianus, MA utekl, poté se usmířili a vznikl triumviát
- Společný cíl – potrestat Caesarova vraha – úspěch
- Poté rozdělení říše
- Východ – Marcus Antonius
- Západ – Octavianus
- Afrika – Lepidus
- Antonius se seznámil s Kleopatrou, vzal si ji, dává jí území, Octavianus je proti > Občanská válka
- Mys Action – porážka MA + K, > se ukrývali v Alexandrii, Octavianus ji obléhal
- 32-31 př.n.l. Octavianus vyhrál, MA a Kleopatra – sebevražda
- Octavianus – jediný vládce ŘŘ
- Egypt součástí ŘŘ
5) RANÉ CÍSAŘSTVÍ = PRINCIPÁT
- Všechny nejvyšší funkce má Octavianus
- Ostatní funkce a instituce zůstávají
- V roce 30 má Octavianus celou říši, v roce 27 má všechny nejvyšší funkce, pak řekl, že odchází na odpočinek, senát ho přemluvil > přejmenoval se na Augusta
- Císař až do 14 n.l. kdy umírá
ZAHRANIČNÍ POLITIKA
- Do ŘŘ pronikají germánské kmeny, Augustus z nich dělal spojence, do armády, mohli se usazovat na kraji říše > přirozené hranice – Dunaj, Rýn (za nimi Germáni, vojenské tábory)
- Limes Romanus – hranice, cílem Augusta je zajistit a ochránit je
- Augustus se snažil dodržovat mír, neválčit
DOMÁCÍ POLITIKA
- Snažil se udržovat pořádek, zvýhodňoval rodiny s dětmi, podporoval vzdělávání
- Rozdělil ŘŘ na provincie
- Senátní – klidnější
- Císařské – okrajové, neustále vojsko
- Potřeboval velké příjmy – hodně budoval a stavěl, předělal většinu Říma
JULIOVSKO-CLAUDIOVSKÁ DYNASTIE
- 1. Octavianus Augustus – nemá syna, pouze adoptivní
- Tiberius (14-37 n.l.)
- Caligula (37-41 n.l.)
- Claudius (41-54 n.l.)
- Nero (54-61 n.l.)
- Pronásledoval křesťany, zapálil Řím, půlku zboural
- Myslel si, že je skvěly umělec, básník, zpěvák, skládal básně o Tróji (potřeboval inspiraci a tak zapálil Řím, svedl to na židy a křesťany)
- Pořádal gladiátorské zápasy s křesťany (neměl je rád, protože ho nechtěl uctívat jako Boha), zabil i Sv. Petra a Pavla
- Nechal zabít i svou matku, byl nebezpečný svému okolí
- Ekonomicky Řím prosperoval, nebyly války, méně otroků
- Donutili ho spáchat sebevraždu
- Kolóni – pronajímali si půdu, platí nájem
FLAVIOVSKÁ DYNASTIE
- Jejich vláda poměrně přínosná, nepřibývalo otroků, mír, majitel půdy svou půdu pronajímal, kolóni si tam pěstovali a vzali si to, jen platili nájem
- Vespasianus (69-79 n. l.)
- Titus (79-81 n. l.)
- Domitianus (81-96 n. l.)
ADOPTIVNÍ CÍSAŘI
- Císařem musí být někdo zodpovědný, zkušený
- Nástupce nesmí být z rodiny, před smrtí adoptuje někoho jiného
- Nerva (96-98 n.l.)
- Traianus (98-117 n.l.)
- Za něj největší územní rozloha
- Hadrianus (117-138 n.l.)
- Aby říše fungovala, vzdával se problémových oblastí, aby udržel zbytek
- Hranice většinou přírodní, kde nejsou, buduje umělé (Hadrianův val)
- Problémy s Judií, neuznávali panovníka
- Marcus Aurelius (161-180)
- Velmi vzdělaný, jeden z nejúspěšnějších
- Obranné války proti Germánům (Markomanům)
- Markomanské války – na našem území, dost památek, pozůstatky
SEVEROVSKÁ DYNASTIE
- Velká hospodářská krize – kolonie nemají peníze > nenakupují > snížení
- Vláda předávaná v rodině
- Ekonomické problémy – zemědělci pronajímali půdo kolónům, ale většinou tu horší > kolóni upadali do dlužního otroctví, neměli z čeho platit, protože měli málo vypěstovaných surovin > krach řemeslníků > kolóni od nich nenakupovali > kriminalita
- Chtěli, aby všichni měli občanská práva
- Septimus Severus (193-211)
- Občanská práva všem svobodným občanům (ne otrokům), nejen právo, ale i povinnost (armáda, daně)
- Velké finanční rozdíly > krize
- Stát má velké množství úředníků, velkou armádu
- Alexandr Severus
VLÁDA VOJENSKÝCH CÍSAŘŮ (235-284)
- Císař – vojevůdce
- 28 císařů za necelých 50 let
- Schopný vojevůdce – nejdéle vládnoucí 4 roky, nejkratší 3 týdny
- Hodně vraždy, současně jich bylo víc
KŘESŤANSTVÍ
- Monoteistické, Bible (oproti judaismu i Nový zákon)
- Ježíš Kristus a jeho 12 apoštolů, symbol – kříž (ukřižování Ježíše)
- Desatero božích přikázání, Evangelia (4, v nich Ježíšův život)
- Víra v posmrtný život (i když si teď žijí mizerně tak pokud budou dodržovat Desatero, budou mít dobrý posmrtný život)
- Křesťané v Římě – pronásledováni (neuctívali císaře jako Boha, neuctívali římské božstva, odmítali sloužit v armádě
- 7 svátostí – křest, biřmování, svátost smíření, svaté přijímání, kněžství, manželství, pomazání nemocných
- Nejvyšší představitel: papež
6) POZDNÍ CÍSAŘSTVÍ = DOMINÁT
DIOKLECIÁN (284-305)
- Vojenský velitel, popravil vraha bývalého císaře
- Nastolil pořádek, velitel pretoriánů, schopný
- Chtěl být uctíván jako Bůh
- Pořádek v nástupnictví > spolu-vladaření
- Císař i spoluvladař mají nástupce – 4 císaři (Tetrarchie
- Opustil Řím, žádný další císař už nevládl z Říma
- Do armády přijímá i cizincem pořádek v hospodářství,
- Daně platí všichni (daň z hlavy (za každého člověka), daně z půdy…)
- Diecéze – rozdělení na samosprávné úseky
- Pronásledoval křesťany, pálil jejich knihy
KONSTANTIN I. VELIKÝ (306-337)
- Navazoval na Diokleciána
- 313 Edikt milánský – povolené křesťanství
- Heretici (lidé hlásající víru špatně) – Konstantin svolal koncil všech biskupů v Niecji – smluvili co je platné a co ne
- Vládl z Konstantinopole
THEODOSIOS (379-395)
- 379 začalo stěhování národů – Hunové obklopují římské hranice
- Chtěl upřesnit říši > pouze 1 státní náboženství = křesťanství (380)
- Rozdělil říši pro 2 syny
- Arkadius – východ (lepší přírodní podmínky, klidnější, méně otroků)
- Honorius – západ (hodně otroků, nestabilní, ohrožovaný Germány)
ZÁPADOŘÍMSKÁ ŘÍŠE
- 410 Vizigóti dobyli Řím
- Hlavní město je Ravena
- Vandalové prošli přes Říši, usídlili se v Severní Africe
- Hunové (v čele Attila) 451 bitva u Katalánských polí, říše to ustála, papež rozmlouval Attilovi útok na Řím
- 452 Hunové mizí
- 455 Vandalové útočí a dobývají Řím
- ROMULUS AUGUSTUS
- Poslední císař ZŘŘ
- Syn Oresta (poradce Attily)
- Vzpoura proti němu a Orestovi
- 476 ho sesadili Germáni, KONEC ZŘŘ
NA TROSKÁCH ANTIKY
- 476 rozpad ZŘŘ
- Příčiny drancování země Germány:
- Oslabené země kvůli stěhování národů a napadení Huny a Vandaly
- Oslabená armáda – přijímáni germánští spojenci, otroci
- Špatná ekonomika a hospodářství
- Romanizace: Germáni přejímají od Římské kultury,zvyky…
- Barbarizace: Ovlivňování Římanů barbary
- Romanizace
- Latina, písmo latinka
- Románské jazyky: italština, francouzština, španělština, rumunština
- Křesťanství
- Barbarizace
- Římané se učili vyrábět lepší zbraně
- Germánské jazyky – angličtina, němčina, dánština
- Germáni nejprve ve vesnicích kočovali, později opevněné hradby
- Život z měst se přesouvá na venkov
- Společnost chudne, hygiena horší, kulturní propad, málo vzdělání
- Gramotní jen knězi, zaniká dálkový obchod, žádná říše nevydrží dlouho
- Východořímská říše jako jediná zapisuje dění ve společnosti