Antický Řím – maturitní otázka

dějiny

 

   Otázka: Antický Řím

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): tterezapavlickova18

 

 

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

  • Apeninský poloostrov, není moc členitý (ne moc ostrovů)
  • Příhodné podmínky pro zemědělství, víc orné půdy
  • Na severu Alpy, středem Apeniny
  • Pádský nížina – úrodná oblast
  • Sopky, zemětřesení
  • Největší řeky – Tibera, Pád

 

OBYVATELSTVO

  • Féničané – Korsika, Sardinie, SZ Sicílie
  • Řekové – jih
  • Etruskové – SZ
  • Italikové – největší část, střed
  • Keltové – SV
  • Venelí – SV

 

1) ETRUSKOVÉ A POČÁTKY ŘÍMA (8-6. Století př. n. l.)

  • 1. větší vyspělá civilizace v Itálii
  • Etruština není rozluštěna, nevíme, odkud pochází, neměli otroky
    • Východní teorie – Etruskové připluli z východu, z Malé Asie
    • Severní teorie – přišli z Tyrolska
    • Třetí teorie – Etruskové byli původní obyvatelé Apeninského poloostrova
  • Měli městské státy, ne jen jedno hlavní město, řídil je král
  • Aristokracie
  • Vysušili mokřady, založili terasové pole, na některých pěstovali např. víno,
  • Zpracování kovů, řemeslníci, kováři, obchodovali s celou Evropou
  • Féničané a Řekové – konkurenti Etrusků v obchodování
  • Pohřbívali v hrobkách s klenbou, na kterou kreslili, díky tomu o nich víme
  • Pořádali zápasy na počest smrti nějakého aristokrata
  • Věštili, znali anatomii, lékařství, vodovody, kanalizace
  • Řím byl pravděpodobně původně jedním městským státem

 

POČÁTKY ŘÍMA – DOBA KRÁLOVSKÁ (753-510 př. n. l.)

  • Pověst o Romulu a Removi o založení Římu
    • Aenes se vracel z Trójské války se zbytkem vojáků, přivedl je na Apeninský poloostrov, Romulus a Remus – vzdálení potomci Aena, vychovala je vlčice, Chtěli založit město, věštba řekla, že město založí Romulus, Remus s ním bojoval – zvítězil Romulus, zabil Rema, Romulus > Roma 25.4.753 př. n. l.
    • Ve skutečnosti se spojili osady na pahorcích kolem řeky Tibery
  • Ale už 2000 př. n. l. je oblast osídlena, Řím nejspíše založili Etruskové
  • Řím spravovali Etruští králové – rozdělili ho podle rodové příslušnosti
  • Servius Tulius rozdělil Řím do 4 oblastí = trubuí
    • + 2. Třída Patriciové – urození, bohatí, podílejí se na státní správě, plnoprávní, jezdci v armádě)
    • Třída Plebejové – těžkooděnci, řemeslníci, svobodní, ne politický život)
    • + 5. Třída – Proletarii – nemajetní, lehkooděnci, bez půdy
  • Král – nejvyšší soudce, nejvyšší velitel vojska, mě své poradce – senát (patriciové)
  • Doba končí 510 př. n. l. vyhnáním posledního Etruského krále

 

2) RANÁ ŘÍMSKÁ REPUBLIKA (509-265 PŘ.N.L)

  • Republika – veřejná věc všech právoplatných občanů
  • V čele Říma
    • 2 konzulové (každý rok noví, volí je senát)
  • Úředníci
    • Kvéstoři (pomoc konzulů, na starost státní finance)
    • Praetoři (veřejný pořádek, vykonávání práva,“policie“)
    • Cenzoři (dohled nad veřejnými mravy, odhad majetku, daně)
    • Senát (až 300 patriciů)
    • Equités (bohatí patriciové, stavěli jezdce, ovlivňovali politiku)
  • V 5. Století začali být pro armádu důležitější těžkooděnci než jezdci, výhružky patriciům, aby jim přiznali práva

 

BOJ PATRICIŮ S PLEBEJI

  • Plebejové důležití pro armádu, ale nemají politická práva, chtějí rovnoprávnost s Patricii
  • Plebejové získávají plebiscit = shromáždění plebejů rozhoduje o právech plebejů
  • Získali právo být zvoleni konzuly
  • Byly sepsány zákony – ZÁKONY 12 DESEK
  • Plejebové a Patriciové se mohli navzájem brát
  • NOBILITA – nová vrstva = patriciové + plebejové, nejvzdělanější, nejmocnější
  • Úřady neplacené, nový úřad: TRIBUNOVÉ LIDU (2-10) – PRÁVO VETA (zakázat nařízení, které by poškozovalo zájmy plebejů
  • Nejdůležitější je půda

 

OVLÁDNUTÍ ITÁLIE ŘÍMEM

  • Původně latinové jen v Říme, postupně i dál
  • Politika ,,rozděluj a panuj“ – každému kmenu Římané dali určitá práva > neválčili mezi s sebou
  • Římané postupně začali vytlačovat i Etrusky > Etruskové oslabeni > Keltové zaútočili na Římany, protože Etruskové byli slabí > Keltové dobývali Kapitol na kterém byli schovaní Římané > zaplatili Keltům výkupné, Keltové 387 př.n.l odtáhnou
  • Na jihu Řekové, Římané dobyli město Torent, kolem 270 př.n.l.
  • Římané budují silnice, kvůli rychlému přesunu vojsk

 

3) VRCHOL ŘÍMSKÉ REPUBLIKY (264-133 PŘ. N. L.)

  • Římané mají ovládnutý Apeninský poloostrov, chtějí ovládnout Středomoří
  • Kartágo
  • Původně kolonie Féničanů = Kartaginců = Dunů
  • Dobří mořeplavci
  • Používali hláskové písmo

 

PUNSKÉ VÁLKY

  • Záminka – na Sicílii se obyvatelstvo vzbouřilo proti králi v Syrakusech > požádali o pomoc Řím i Puny > ti byli rychlejší, poslali na Sicílii své lodě > Římanům se to nelíbilo > záminka k válce

 

1. Punská válka

  • Římané vynikali v boji na souši, Féničané v boji na vodě
  • Vojevůdce Punů: Hamilkar
  • Vojevůdce Římanů: Regulus
  • Kortágo ztratili Sicílii, Sardinii, Korsiku, museli platit bojovné náklady
  • Římané začali stavět lodě podle Féničanů

 

2. Punská válka

  • Kartágo obsadili Hispánii, zničí Římské saguntum (osada), Římané chtějí odplatu a Hanibala, Kartágo ho nechce vydat
  • Kartágo je chce překvapit, jdou přes Alpy, velké zrtáty
  • 202 př.n.l. bitva u Zany, vyhrává Řím
  • Mírové podmínky: zákaz bojů, omezení loďstva, zaplatit vysoké válečné náhrady

 

3. Punská válka

  • Státy v Africe útočí na Kartágo, ti se ale nesmí bránit, poruší to, Římané je za to chtějí potrestat, Punové si chtěli udržet mír s Římem
  • Řím dal podmínku: Kartágo musí odevzdat všechny zbraně, stalo se to
  • Řím dal 2. Podmínku: Kartágo musí strhnout hradby přestěhovat se > Kartágo si vzalo 3 dny na rozmyšlenou, za ty dny překovali všechny zemědělské nástroje a oznámili, že na podmínky NEPŘISTUPUJÍ > válka
  • Kartágo 2 roky vzdorovalo, ale pak byl povolán Scipio, který město vyplenil = přeživší rozprodáni do otroctví, město posypáno solí a prokleto

 

OVLÁDNUTÍ MAKEDONIE A ŘECKA

  • Mezi 1. A 2. Punskou válkou série 3 makedonských válek, které skončily bitvou u Pydny 168 př.n.l. > Řím vyhrál, z Makedonie se stala Římská provincie
  • 146 př.n.l. srovnali Římané se zemí řecký Korint > dostávají celé Středomoří
  • 133 př.n.l. zemřel poslední pergamský král, odkázal oblast Římanům
  • Středomoří říkají Naše moře

 

4) KRIZE A PÁD ŘÍMSKÉ REPUBLIKY

Příčiny:

  • Nestačí současná armáda a úřednický aparát
  • Do armády nelze nabrat více vojáků – lidé nemají peníze
  • Římští zemědělci krachují, kvůli levně dovezenému obilí ze zahraničí
  • Velké množství otroků
  • Hrozí vzbouření otroků
  • Rozrost majetkových rozdílů
  • Vzrůstá kriminalita – chudí si nemohou koupit jídlo > krádeže > nebezpečí

               

REFORMY BRATŘÍ GRACGŮ

TIBERIUS

  • Tribun lidu (ochránce práva Plebejů)
  • Reformy: zákon o pozemkovém maximu (stát odkoupí část pozemků bohatým a rozdá ho chudým)
  • Snížení kriminality, zvýšení příjmu, dostávali daně, lidé mohli do armády, snížení nezaměstnanosti
  • Znovu kandidoval, odpůrci ho v den voleb zabili

GAIUS

  • Tribun lidu
  • Začal hlídat, kolik úředníci vybírají na daních, úředník předem zaplatil, pak vybíral > často okrádání > velké tresty, často posílal kontroly > ztráta popularity u vyšších, u nižších byl oblíbený
  • Chudým přiděloval půdu a prodával obilí levněji
  • Chtěl, aby cizinci měli občanské právo, nestihl to, spáchal sebevraždu
  • Byl znovu zvolen tribunem, byl ale vydírán, proto se zabil
  • GAIUS MARIUS
    • Vojevůdce, reformy se týkaly armády
    • Stát platil výcvik a výzbroj bezzemkům, po nějaké době služby dostali půdu zdarma, aby se mohli uživit

 

 PROBLÉMY SE SPOJENCI

  • Většina obyvatel se nemůže účastnit politiky, nemají mobilitu
  • 90 př.n.l. – vzbouření spojenců proti Římu, chtějí politické práva
  • Na Řím zaútočí pontský král Mitridat a zároveň poddaní
  • Podmínka spojencům: začnou spolupracovat a dostanou politická práva
  • Většina obyvatelstva získává politická práva, Řím se může bránit Pontům, v Římě 2 tábory
    • Populárové – vojevůdce Gaius Marius, stoupenci lidu (reformy pro lid), ne tak majetní, chtějí práva i pro nemajetné
    • Optimáti – Sulla, jejich systém je nejlepší (myslí si), nejbohatší, práva jen pro sebe
  • Sulla odjíždí na tažení proti Mittridovi, Populárové chtějí vzít vedení, udělat co nejvíce reforem > Sulla se vrací z vítězného tažení > vypukla OBČANSKÁ VÁLKA (88-82 př.n.l.)
  • Vyhráli Optimáti, stal se na 3 roky diktátorem = Sullova diktatura, má seznam lidi, kteří jsou proti němu a mohu být zabiti
  • V roce 79 př.n.l. je už Sulla starý a tak odstupuje
  • Obnovení republiky

 

SPARTAKOVO POVSTÁNÍ (73-71 př.n.l.)

  • Část otroků pěstována pro gladiátorství, mezi nimi i Spartakus
  • Spartakus i s jinými gladiátory uprchli ze školy v Capui
  • Ukryli se na vrcholu sopky Vesuv, když je Římané obklíčili, skupina se skrytě odplížila a prošli celou Itálii až na sever a pak se rozptýlili
  • Spartakus s dalšími šli zpět na jih a chtěli se přeplavit na Sicílii, ale bouře zničila vory
  • Vojevůdce Marcus Crassus začal velet legiím, použil decimaci (každá desátý voják popraven, cíl – vojáci se bojí víc velitele než nepřítele
  • Legionáři vykopali obrovský příkop na Spartakově cestě, krutý boj, Spartak se vzdal, nový plán: přepravit se na Balkán, na východním pobřeží jim to překazil Marcus – Spartakus padl, ti co nepadli, šli do zajetí
  • Asi 6000 otroků ukřižováno podél Vii Appi

 

GAIUS JULIUS CAESAR

1. TRIUMVIÁT (vláda 3 mužů )

Marcus Crassus (optimát)

  • Decimace armády, poražení Spartaka
  • 70 př.n.l. zvolen konzulem

Gnaeus Pompeius (optimát)

  • Podílel se na poražení krále Mithridata
  • Potlačil hispánské povstání
  • Připojil k říši Palestinu a Sýrii
  • 70 př.n.l zvolen konzulem zároveň Crassem

Gaius Julius Caesar (populár)

  • 59 př.n.l. zvolen konzulem
  • Výborný diplomat a řečník
  • Po roce konzultování dostal na starost Galii, udělal tam pořádek
  • V Římě nepokojem Crassus a Pompeius se rozhodli je potlačit, 54 znovu zvolení konzuly
  • Caesar – Gália
  • Pompeius – Hispánie, zůstal v Římě, upevňoval si postavené
  • Crassus – Sýrie
  • 53 př.n.l. Crassus umírá v Sýrii
  • Pompeius se chce zbavit Caesara, Caesar překračuje řeku Rubikon – ,,Kostky jsou vrženy“ začíná občanská válka

 

2. OBČANSKÁ VÁLKA (49-45 PŘ.N.L.)

  • Pompeius se ukrývá v Egyptě
  • Ptolemaios XIII zabíjí Pompeia
  • Caesar dosazuje svou milenku Kleopatru, poráží Pompeiovy spojence

 

CAESAROVA DIKTATURA

  • Jediný vládce Caesar, vládne na způsob císaře (ale není)
  • Potřeboval reformy pro lid:
    • Zemědělskou půdu dává veteránům a bezzemkům, statkáři musí mít placené zaměstnance > méně otroků
    • Ve městě spousta nezaměstnaných > státní zakázky (silnice…)
    • Obnovil zničená města – Kartágo
    • Vzdělaným lidem uděloval práva
    • Juliánský kalendář – 365 dní, každý 4 rok přestupný
    • Chtěl hlavní město Alexandrii, provolat se králem, znovu sepsat zákony
    • 15.3. 44 př.n.l. zavražděn Brutem
    • Po jeho smrti vládl Marcus Antonius

 

2. TRIUMVIÁT

  • 1. Marcus Antonius
  • 2. Lepidus
  • 3. Octavianus – vnuk Caesarovy sestry, Caesar si ho adoptoval

 

  • Marcus a Octavianus spor, nejdříve vítězí Octavianus, MA utekl, poté se usmířili a vznikl triumviát
  • Společný cíl – potrestat Caesarova vraha – úspěch
  • Poté rozdělení říše
    • Východ – Marcus Antonius
    • Západ – Octavianus
    • Afrika – Lepidus
  • Antonius se seznámil s Kleopatrou, vzal si ji, dává jí území, Octavianus je proti > Občanská válka
  • Mys Action – porážka MA + K, > se ukrývali v Alexandrii, Octavianus ji obléhal
  • 32-31 př.n.l. Octavianus vyhrál, MA a Kleopatra – sebevražda
  • Octavianus – jediný vládce ŘŘ
  • Egypt součástí ŘŘ

 

5) RANÉ CÍSAŘSTVÍ = PRINCIPÁT

  • Všechny nejvyšší funkce má Octavianus
  • Ostatní funkce a instituce zůstávají
  • V roce 30 má Octavianus celou říši, v roce 27 má všechny nejvyšší funkce, pak řekl, že odchází na odpočinek, senát ho přemluvil > přejmenoval se na Augusta
  • Císař až do 14 n.l. kdy umírá

 

ZAHRANIČNÍ POLITIKA

  • Do ŘŘ pronikají germánské kmeny, Augustus z nich dělal spojence, do armády, mohli se usazovat na kraji říše > přirozené hranice – Dunaj, Rýn (za nimi Germáni, vojenské tábory)
  • Limes Romanus – hranice, cílem Augusta je zajistit a ochránit je
  • Augustus se snažil dodržovat mír, neválčit

 

DOMÁCÍ POLITIKA

  • Snažil se udržovat pořádek, zvýhodňoval rodiny s dětmi, podporoval vzdělávání
  • Rozdělil ŘŘ na provincie
  • Senátní – klidnější
  • Císařské – okrajové, neustále vojsko
  • Potřeboval velké příjmy – hodně budoval a stavěl, předělal většinu Říma

 

JULIOVSKO-CLAUDIOVSKÁ DYNASTIE

  • 1. Octavianus Augustus – nemá syna, pouze adoptivní
  • Tiberius (14-37 n.l.)
  • Caligula (37-41 n.l.)
  • Claudius (41-54 n.l.)
  • Nero (54-61 n.l.)
    • Pronásledoval křesťany, zapálil Řím, půlku zboural
    • Myslel si, že je skvěly umělec, básník, zpěvák, skládal básně o Tróji (potřeboval inspiraci a tak zapálil Řím, svedl to na židy a křesťany)
    • Pořádal gladiátorské zápasy s křesťany (neměl je rád, protože ho nechtěl uctívat jako Boha), zabil i Sv. Petra a Pavla
    • Nechal zabít i svou matku, byl nebezpečný svému okolí
    • Ekonomicky Řím prosperoval, nebyly války, méně otroků
    • Donutili ho spáchat sebevraždu
    • Kolóni – pronajímali si půdu, platí nájem

 

FLAVIOVSKÁ DYNASTIE

  • Jejich vláda poměrně přínosná, nepřibývalo otroků, mír, majitel půdy svou půdu pronajímal, kolóni si tam pěstovali a vzali si to, jen platili nájem
  • Vespasianus (69-79 n. l.)
  • Titus (79-81 n. l.)
  • Domitianus (81-96 n. l.)

 

ADOPTIVNÍ CÍSAŘI

  • Císařem musí být někdo zodpovědný, zkušený
  • Nástupce nesmí být z rodiny, před smrtí adoptuje někoho jiného
  • Nerva (96-98 n.l.)
  • Traianus (98-117 n.l.)
    • Za něj největší územní rozloha
  • Hadrianus (117-138 n.l.)
    • Aby říše fungovala, vzdával se problémových oblastí, aby udržel zbytek
    • Hranice většinou přírodní, kde nejsou, buduje umělé (Hadrianův val)
    • Problémy s Judií, neuznávali panovníka
  • Marcus Aurelius (161-180)
    • Velmi vzdělaný, jeden z nejúspěšnějších
    • Obranné války proti Germánům (Markomanům)
    • Markomanské války – na našem území, dost památek, pozůstatky

 

SEVEROVSKÁ DYNASTIE

  • Velká hospodářská krize – kolonie nemají peníze > nenakupují > snížení
  • Vláda předávaná v rodině
  • Ekonomické problémy – zemědělci pronajímali půdo kolónům, ale většinou tu horší > kolóni upadali do dlužního otroctví, neměli z čeho platit, protože měli málo vypěstovaných surovin > krach řemeslníků > kolóni od nich nenakupovali > kriminalita
  • Chtěli, aby všichni měli občanská práva
  • Septimus Severus (193-211)
    • Občanská práva všem svobodným občanům (ne otrokům), nejen právo, ale i povinnost (armáda, daně)
    • Velké finanční rozdíly > krize
    • Stát má velké množství úředníků, velkou armádu
  • Alexandr Severus

 

VLÁDA VOJENSKÝCH CÍSAŘŮ (235-284)

  • Císař – vojevůdce
  • 28 císařů za necelých 50 let
  • Schopný vojevůdce – nejdéle vládnoucí 4 roky, nejkratší 3 týdny
  • Hodně vraždy, současně jich bylo víc

 

KŘESŤANSTVÍ

  • Monoteistické, Bible (oproti judaismu i Nový zákon)
  • Ježíš Kristus a jeho 12 apoštolů, symbol – kříž (ukřižování Ježíše)
  • Desatero božích přikázání, Evangelia (4, v nich Ježíšův život)
  • Víra v posmrtný život (i když si teď žijí mizerně tak pokud budou dodržovat Desatero, budou mít dobrý posmrtný život)
  • Křesťané v Římě – pronásledováni (neuctívali císaře jako Boha, neuctívali římské božstva, odmítali sloužit v armádě
  • 7 svátostí – křest, biřmování, svátost smíření, svaté přijímání, kněžství, manželství, pomazání nemocných
  • Nejvyšší představitel: papež

 

6) POZDNÍ CÍSAŘSTVÍ = DOMINÁT

 

DIOKLECIÁN (284-305)

  • Vojenský velitel, popravil vraha bývalého císaře
  • Nastolil pořádek, velitel pretoriánů, schopný
  • Chtěl být uctíván jako Bůh
  • Pořádek v nástupnictví > spolu-vladaření
  • Císař i spoluvladař mají nástupce – 4 císaři (Tetrarchie
  • Opustil Řím, žádný další císař už nevládl z Říma
  • Do armády přijímá i cizincem pořádek v hospodářství,
  • Daně platí všichni (daň z hlavy (za každého člověka), daně z půdy…)
  • Diecéze – rozdělení na samosprávné úseky
  • Pronásledoval křesťany, pálil jejich knihy

 

KONSTANTIN I. VELIKÝ (306-337)

  • Navazoval na Diokleciána
  • 313 Edikt milánský – povolené křesťanství
  • Heretici (lidé hlásající víru špatně) – Konstantin svolal koncil všech biskupů v Niecji – smluvili co je platné a co ne
  • Vládl z Konstantinopole

 

THEODOSIOS (379-395)

  • 379 začalo stěhování národů – Hunové obklopují římské hranice
  • Chtěl upřesnit říši > pouze 1 státní náboženství = křesťanství (380)
  • Rozdělil říši pro 2 syny
    • Arkadius – východ (lepší přírodní podmínky, klidnější, méně otroků)
    • Honorius – západ (hodně otroků, nestabilní, ohrožovaný Germány)

 

ZÁPADOŘÍMSKÁ ŘÍŠE

  • 410 Vizigóti dobyli Řím
  • Hlavní město je Ravena
  • Vandalové prošli přes Říši, usídlili se v Severní Africe
  • Hunové (v čele Attila) 451 bitva u Katalánských polí, říše to ustála, papež rozmlouval Attilovi útok na Řím
  • 452 Hunové mizí
  • 455 Vandalové útočí a dobývají Řím
  • ROMULUS AUGUSTUS
    • Poslední císař ZŘŘ
    • Syn Oresta (poradce Attily)
    • Vzpoura proti němu a Orestovi
    • 476 ho sesadili Germáni, KONEC ZŘŘ

 

NA TROSKÁCH ANTIKY

  • 476 rozpad ZŘŘ
  • Příčiny drancování země Germány:
    • Oslabené země kvůli stěhování národů a napadení Huny a Vandaly
    • Oslabená armáda – přijímáni germánští spojenci, otroci
    • Špatná ekonomika a hospodářství
    • Romanizace: Germáni přejímají od Římské kultury,zvyky…
    • Barbarizace: Ovlivňování Římanů barbary
  • Romanizace
    • Latina, písmo latinka
    • Románské jazyky: italština, francouzština, španělština, rumunština
    • Křesťanství
  • Barbarizace
    • Římané se učili vyrábět lepší zbraně
    • Germánské jazyky – angličtina, němčina, dánština
    • Germáni nejprve ve vesnicích kočovali, později opevněné hradby
    • Život z měst se přesouvá na venkov
    • Společnost chudne, hygiena horší, kulturní propad, málo vzdělání
    • Gramotní jen knězi, zaniká dálkový obchod, žádná říše nevydrží dlouho
  • Východořímská říše jako jediná zapisuje dění ve společnosti

 

 

 

 

 

 

 

💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.