Protektorát Čechy a Morava – maturitní otázka z dějepisu

 

   Otázka: Protektorát Čechy a Morava

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): ivjur

 

 

 

 

Vznik

• 3. 1939 – oficiálně vstoupily Německá vojska
• 3 – vznik Protektorátu – autonomie v rámci Německa
• vznik úřadů: Státní prezident – Emil Hácha
  • Česká vláda: premiér – Rudolf Beran, generál – Alois Eliáš, ministr školství – Emanuel Moravec
    – členové po válce souzeni a většinou zemřeli ve vězení
  • vládní vojsko – několik tisíc vojáků (nakonec nasazeni v Itálii)
  • čeká policie, české četnictvo, soudy,…
• pouze iluze protektorátu, rozhodoval říšský protektor – Konstantin von Neurath

 

Německé cíle

• dlouhodobý cíl – germanizace střední Evropy, 1/3 poněmčována, 1/3 vystěhována, 1/3 vybita
• krátkodobý cíl – továrny (zbrojovky), dobrý průmysl, zlato v bankách

 

Obyčejný život

• žádné velké represe (do vstupu do války)
• židé – Norimberské zákony

 

Odbojové organizace

• Demokratický odboj: ž Obrana národa – z důstojníků a vojáků (mysleli že okupace bude krátká, že dojde
  k povstání)
  • Tři králové (Mašín, Balabán, Morávek)
  • napojeni na agenta A54 (Čech vynášel z Německa)
  • přenášeli info do Londýna – centrum č. zpravodajství odboje
    • Petiční výbor věrni zůstaneme
    • Politické ústředí – později sjednocení – ÚVOD (ústřední vedení odboje domácího)
  • Komunistický odboj – do roku 1941 nebyl

 

Zahraničí odboj

• Londýn – Beneš, formoval vojenské jednotky – generál Kapálek
  • Zpočátku ho ve VB nechtěli – kvůli Mnichovské dohodě, po vstupu VB do války podporován
  • Voje v Sýrii a severní Af. (Tobruk), II. fronta – přístav Dunkerque
• Moskva – komunistický odboj
  • vojáci co chtěli bojovat proti nacistům odvezeni do gulagů,až 1943 – formovala se v Buzuluku
  • Ludvík Svoboda – velitel, Heliodor Píka – důstojník
  • poprvé bitva o Sokolovo – 1943
  • později se přidali Volyňští Češi (odešli po roce 1890)

 

Nacistický teror 1941/1942

• vystupňoval se za Reinharda Heydricha – září 1941, byl jen zastupujícím Říšským protektorem
• Stanné právo – přísnější tresty, rychlé soudy, brzo rozbíjí odboj, ..
• Politika cukru a biče – zvýšení přídělů pro dělníky, lepší podmínky, generál Eliáš – premiér, kontakty s Londýnem – popraven

 

Heydrichiáda

• Uzavření vysokých škol– 1939 – částečná manifestace:
  • Uložení ostatků Máchy na Slavíně (Vyšehrad), 7.3. Narozeniny G.M.
  • Prázdné tramvaje, chodili všichni pěšky, Katolické poutě – Velehrad, Říp
  • 10. protesty proti okupaci rozehnány střelbou, úmrtí – Jan Opletal – studen lékařské fak.
  • 11. Mezinárodní den studenstva → studentské protesty → uzavření vysokých škol,
    9 studentů popraveno, 1 200 studentů deportováno do Sachsenhausen – konc. Tábor
  • Do konce války vysoké školy uzavřeny, postižena elita národa
  • Povinná němčina na středních školách
• O atentátu rozhodnuto v Londýně, parašutisté pro radiové spojení – udržení kontaktu
• Antropoid – Jan Kubiš, Josef Gabčík; Silver A, B – aktéři, většinou popraveni
• → 3 000 popravených vypáleny Lidice – 10. 6. 1942

 

Zahraniční orientace

• Mění se (před válkou orientace na Z)
• ČR „most mezi Z a V“ → prosinec 1943 – jednání v Moskvě → smlouva o vzájemné pomoci a pováleční spolupráci (→ po válce orientace na V)
• Podkarpatská Rus bude uvolněna v SSSR, měl proběhnout plebiscit, ten však nebyl

 

Slovenské národní povstání – 29. 8. 1944

• Centrum v Báňské Bystřici
• Předcházelo: Slovenský štát – nacistická loutka
  • Vánoční dohoda mezi odbojovými skupinami – v čele Slovenská národní rada – příprava
    povstání, mělo propuknout až se Slovenské divize spojí s SSSR  armádou, nebo
    až Slov. bude okupováno německou armádou – ta tam pak zůstane do konce
    války (téměř tam nebyla)
• Prezident Jozef Tiso (nacista) – pozval Německou armádu na Slovensko, ochrana před SSSR armádou
• 8. propuklo povstání – bojovala Slovenská povstalecká armáda
  • nepodpořeno SSSR – aby měli zásluhy za osvobození, ne že se Slováci
    osvobodili sami
• Karpatsko-dukelská operace: mělo pomoci povstání, narychlo ve špatném terénu, obtížné, bojovali i Českoslov. Jednotky, nepomohlo, po dvou měsících poraženo

 

Osvobození Čech a Moravy

• Spojeneckou armádou i SSSR armádou
• Demarkační linie – Cheb-Plzeň-České Budějovice
• Ostravská operace – největší válečné střety
• Povstání v Praze 5. 5. 1945 – na území Č. a Mor. stále 100 000 něm. vojáků (chtěli do Záp. Zajetí raději
  než do sovětského)
  • V čele Česká národní rada – Albert Pražák
  • Jednotky vlasovců – pomohli povstání, z ruských zajatců, ve válce na straně Něm. –
    = Ruská osvobozenecká armáda, v čele generál Vlasov, zachránili nás
    před porážkou, 8. 5. z Prahy odcházejí, domluveno že mohou odejít na
    volně na Z. – terčem kritiky
• 5. Ctíme jako konec války; 9. 8. k nám přicházejí jednotky SSSR od Berlína – už zde žádné boje ale nejsou

 

Košický vládní program – 5. 4. 1945

• Stěžejní dokument, program nové vlády, vláda na základě ?parity?– strany co byly povoleny – každý jen 3 zástupce ve vládě
• Povolené strany: ČR – komunistický, sociálně demokratická, národně socialistická, lidová
  SR – komunistická, demokratická, strana práce, strana svobody
• V čele Zdeněk Fierlinger – formálně soc. demokracie, ve skutečnosti komunista
• Připraven v Moskvě → levicový, levice vyhrává v celé Evropě
• Likvidace pravicové opozice (agrární zcela zakázaná – obvinění že za Druhé rep. napomáhali nacistům –
  účelová lež)
• Body: vytvořena Národní fronta – všechny politické strany, odbory, organizace – hasiči, tělových. org…
  – vše první projednáno zde, potom až v parlamentu, nedala se kontrolovat
  • Zahraniční orientace na SSSR
  • Armáda po vzoru SSSR – měla se stát politickou (za První rep. důsledně nepolitická – nesměli
    být členy polit. stran ani volit – proti zneužití)
    – politická kontrola v armádě, političtí důstojníci – politruci
  • Požadavek odsunu Němců a Maďarů – zabrání majetku kolaborantů – konfiskace – potrestání
  • Pozemková reforma – rozdělení zabavených pozemků
  • Znárodnění bank, pojišťoven, těžkého průmyslu a dolů
  • Sociální zákony – zlepšení podmínek pro pracující,…

 

Realizace programu

• Volby neproběhli, program nebyl podložen zákony
• Realizace díky prezidentským dekretům – podepisovali prezident a premiér, kolem 150 – museli být následně schváleny parlamentem – 28. 10. parlament v provizorní podobě
• Dekrety: ž Velký retribuční dekret
  • Potrestání členů protektorátních vlád – kolaborace
  • Prezident Jozef Tiso – popraven, K.H. Frank – popraven
  • Často neprávem odsouzeni k smrti
• Malý retribuční dekret
  • Provinění proti národní cti, tvrdé tresty – udavačství, řešení osobních sporů, …

 

Divoký odsun

• Bezprostředně po válce, Němci a Maďaři násilně vyháněni Čechy, násilí, vraždy,… bez právního podkladu
• Menšiny neplnoprávní občané
• Významné: Brno – až 10 000 Němců, vyhánění do Rakouska; Ústí nad Labem – výbuch v chemičce –
  lynčování Němců; Postoloprty, Přerov
• Až 50 000 lidí umírá, končí Postupimí- legalizace odsunu právní cestou

 

Organizovaný odsun

• Schválila Postupimská konference – netýkalo se to Maďarů
• Organizováno v roce 1946, 50kg majetku na osobu, 2,5 mil. lidí
• Vyjmuty: antifašisté, smíšená manželství, odborníci – pro továrny, lékaři, …

 

Znárodnění

• Října 1945, později prezentován jako dekret z 28. Října
• Znárodnění podniků nad 500 zaměstnanců, bank, pojišťoven, dolů
• Později komunisty posunut na 28. Října – připomenutí 1. Republiky přebito dnem znárodnění
• Evropa v této době znárodňovala – VB, FR, x ČSSR (u nás ne), posléze znovu privatizovány
• Cca 150 dekretů, na úrovni zákona, měli být přijaty parlamentem
• Října svolán prozatímní parlament – schválil je, schválil i zločiny, které se staly v průběhu osvobození, např. Habrmannův mlýn

 

Volby 1946

• Poválečné volby, povinné, poslední svobodné, ale povoleny jen určité strany – demokratická, strana práce, strana svobody
• V Čechách vítězí komunisté, na Slovensku Demokratické strana
• Celkový vítěz – komunisté, mohli určit premiéra – K. Gottwald
• Komunisté obsadily nejdůležitější ministerstva: zemědělství, vnitra, …místopředsedy
• Komunisté ale neměli ve vládě většinu, byly zde zastoupeny všechny strany
• 2 nestraníci – min. zahraničí – Jan Masaryk, min. obrany – Ludvík Svoboda – pochybná nestrannost, sympatie
• Při nesouhlasu s žádnou stranou mohli lidé hodit bílé lístky- počítali se jen do vol. účasti s komun.

 

Marshallův plán

• Pomoc z USA státům zasažených válkou, přijali jsme, ale SSSR ostře nesouhlasil → nátlak, do Mosky odletěla vládní delegace – museli jsme se podrobit a plán odmítnout (stejně jako Polsko)
• Fatální následky – tragédie československé ekonomiky

 

Budovatelský program

• Zavedeno centrální plánování
• Fáze = dvouletý plán = budovatelský plán – měl nastartovat ekonomiku
• Za války nebylo ČSR příliš poškozeno, nálety však poškodily – Škoda Plzeň, Ústí n.L., Kralupy, Litvínov, Zlín, chemické závody→ hnědé uhlí → benzín, ale infrastruktura a továrny nezničeny

 

Rok 1947

• Upevnění moci komunisty
• Zvýšení tlaku na vládu, manifestace, petice; parlament i vláda – „pod tlakem ulice“
• Velké sucho – postihlo zemědělství a zároveň pohraničí – noví lidé – „nezemědělci“ → nedostatek potravin
• Populistické zákony – milionářská daň – lidé s velkými příjmy nezdaněni

 

Únorový převrat

• Volby do parlamentu – měly být v roce 1948
• Předvolební průzkumy ukázali, že by komunisté byly poraženi → příprava na převzetí moci na únor 1948
• Předcházela tomu krize na Slovensku – zřízeno sborem pověřenců) = „vláda“ – lidé z demokratické strany, obviněni ze spolupráce s nacionalisty → odvolání
• Polovina února – sezvány dvě masové komunistické akce – sjezd rolníků – rolníci ze státních statků, sjezd závodních rad – složené z dělníků, kontrolovali chod továrny v Praze – větší komunistická podpora

 

Vládní krize

• Tvrdé spory vlády
• vnitra Nosek odvolal poslední nekomun. velitele bezpečnosti – jako záminka →
• Ministři demokratických vlád jeho rozhodnutí zvrátili, on ale své rozhodnutí nevzal zpět → 12 ministrů demokratických stran podalo demisi (nebyla většina – vláda mohla být pouze doplněna) – mysleli, že to prezident nepřijme, že se uskuteční předčasné volby
• února krize, podání demisí – 25. Února
• Vyhlášení předčasných voleb
• Beneš – špatný zdravotní stav, komunisté mobilizovali masy (manifestace), kom. Povolali lidové milice (ozbrojené dělníky)
• Na stranu demok. se postavili pouze vysokoškoláci – manifestační pochod na hrad – bez výsledku
• Beneš nechtěl aby mu politiku určovala ulice
• Února – Beneš přijal demisi, komunisté převzali moc ve státě
• Vláda doplněna – oficiálně nekomunisté – ve skutečnosti trojští koně – komunisté

 

Procesy

• Milada Horáková – právnička, za protektorátu vězněna nacisty, po vílce poslankyní nár. soc.
  strany, netajila se odporem ke komunistům
• Monstrproces – 4 rozsudky smrti – Heliodor Píka, Milada Horáková, Záviš Kalenda (literát), …
  – mnoho vězení na doživotí, 15-20 let vězení
• Organizované komun. stranou s politickými odpůrci – podle vzoru SSSR – sovětští poradci, vedly výslechy
• Procesy prosti církvi: Číhošťský zázrak – na Vysočině, při mši se pohnul kříž na oltáři →
  zatčen farář Toufar, na následky zranění z výslechů ve vězení
  umřel → (komunistický film – jak to farář podvrhnul – soustava
  kladek) → posloužila jako záminka k akci proti církvi →
  Akce K = rozbití církve – rušeny kláštery, zatýkání kněžích i biskupů a kardinálů..
  soudy – internování – mnichové – Želiv, a jeptišky – Bílá voda, Králíky
• Procesy s komunismy: brzy ekonom. problémy – zklamání pro lidi, klesá živ. úroveň → hledání vnitřního
  nepřítele – na svedení příčiny, zastrašení veřejnosti
  • ve všech satelitních zemí SSSR
  • snaha zabránit Jugoslávského scénáře – vzepření se SSSR – Tito
  • proces s „protistátním spikleneckým centrem“ – souzen i druhý muž státu – Rudolf Slánský a mnoho významných komunistů
  • výpovědi se obžalovaní museli učit nazpaměť – za příslib snížení trestu
  • tresty absolutní – smrti, zločiny: agenti cizí rozvědky, vlastizrada, paragraf 241 = obrana lidového demokratického státu
• Justiční vraždy: vše zmanipulováno – soudci, advokáti, státní prokurátoři

 

Politická emigrace

• Asi 30 000 na začátku, během 10 let asi 100 000 lidí
• Na začátku útěk jednoduchý, později hlídané záp. hranice – Železná opona – dráty, supi (=psi), elektřina,…
• Vysoké tresty při chycení
• Triky: umělé hranice, celnice – výslechy „Američanů“ – info kdo jim pomáhal
• Komunisté se báli odchodu mozků = inteligence

 

Násilná kolektivizace – 1951

• Po vzoru svazu, závislost lidí na státu
• Probíhá pomalu, bouření se lidí → provokace – Babice – vyvraždění tří funkcionářů národního výboru a KSČ, obvinění ze spolupráce s americkou centrálou → rychlé řešení vyšetřování → 100 lidí odsouzeno, 11 rozsudků smrti, vězení, celou vraždu zinscenovala STB, svedla to na obyčejné lidi
• Kulaci = bohatí statkáři

 

1953 – klíčový rok

• Březen – umírá Stalin – mrtvice, do dvou týdnů umírá i Gottwald – oba mumifikováni
• Měnová reforma – snaha znehodnotit měnu, vypořádat se s přídělovým systémem, snížit poměr mezi
  poptávkou a nedostatečnou nabídkou
  – následky: znehodnocení úspor, propadnutí vázaných vkladů, pokles životní úrovně

 

1956

• Na sjezdu KSSS Nikita Sergejevič Chruščov ve svém 6-ti hodinovém projevu obrovsky kritizoval Stalina
  – odhalení kultu osobnosti, část Stalinových zločinů → obrovský šok (u nás se zrovna
  dokončoval Stalinův pomník na Letné, za stovky milionů)
• Dva pokusy o změnu režimu – Polsko a Maďarsko – potlačeno

 

50 léta

• Srovnávání s nástupem nacismu v Německu
• Justiční vraždy, omyly, lidé nejistí budoucností, období neustálého strachu

 

1960

• Antonín Novotný (prezidentem od r. 1957) – vyhlašuje Československou Socialistickou republiku
• Většina politických vězňů propuštěna

 

3. Pětiletka – 1964-65

• Pokračování centrálního plánování (nemůžou reagovat na požadavky trhu – přesycení trhu, mnoho nechtěného zboží)
• Zhroutila se v druhém roce
• Hledání nového modelu – Ota Šik – tzv. Třetí cesta – spojení působení trhu a centrálního plánování, nepodařilo se zavést

 

Všední den

• Stále policejní stát
• Životní úroveň se zvyšuje, ale Evropa nás již předbíhá
• Mzdová nivelizace – mzdy srovnávány na jednu úroveň
• Tuzexy – obchody se západním zbožím, dvojí měna – nakupování za bony – získali jen ti, co pracovali v
  zahraničí
• Zaměstnanost žen – za 1. Rep. ženy v domácnosti, nyní museli všechny do práce, jinak by nevyšli
• Nezájem obyvatel o věci veřejné – lidé se se situací smířili, snažili se přežít, éra budování chalup, …
• Životní styl mládeže: začala se oblékat stylem jako na západě – džíny, …
  • Éra rock n‘ rollu
  • Vznikají divadla malých forem, malá divadla, avantgarda, …
  • Povolení politiky: povolení trezorových autorů: J. Škvorecký, B. Hrabal, M. Kundera
  • Nová filmová vlna: „Nová vlna českého filmu“ – Forman, Němec, Jasný, Chytilová

 

Pokus o reformu socialismu

Rok 1967:

• Sjezd spisovatelů – kritika 50. Let a toho, poměrů, požadovali zrušení cenzury
  • Ludvík Vaculík, Jan Procházka- chtěli zrušení cenzury (spisovatelé= „svědomí národa“)
• Strahovské události – na kolejích docházelo k výpadkům proudu- došla trpělivost, vzbouření → pochod na Hrad, na Nerudově ulici zastaven policií – zmláceni → studentské bouření, stávky, meetingy, …

 

Pokus o reformaci socialismu- 1968

• Snaha vytvořit socialismus s „lidskou tváří“- kritika 50 let, politických procesů
• = Pražské jaro = obrodný proces
• Režim se dobral své podstaty, hroucení ekonomiky → nutná změna

 

Alexandr Dubček:

• Leden 1968- zasedání KSČ- odvolání 1. Tajemníka A. Novotného (zároveň prezident) a zvolen A. Dubček
• Symbol pokusu o reformu socialismu
• Velmi populární, choval se jinak- vystupoval v televizi, objevoval se v časopisech a novinách…
• Tragická postava- nebyl to politik, byl to funkcionář KSČ, svázán s kom. Stranou (narodil se a studoval v SSSR), neměl pol. Koncepci- rok 1968-1969, udělal pouze to, k čemu ho situace donutila

 

Reformní komunisté

• Nešlo jim o změnu režimu, chtěli reformovat socialismus
• Oldřich Černík- předseda vlády, Josef Smrkovský- předseda parlamentu, František Kriegl- předseda národní fronty (chybně k nim řazen i Ludvík Svoboda)

 

Březen 1968

• Antonín Novotný odvolán z prezidentské funkce
• Nastoupil Ludvík Svoboda- svázaný se sovětským prostředím, ublížil vývoji

 

Duben – Akční program KSČ

• Veřejnost přijala změny s nadšením→ komunisté přijali akční program, slíbili Šikovu reformu (3. Cesta)
• Zahájili jednání o federálním státě
• Státy Varšavské smlouvy (tzv. bratrské státy) znepokojeny vývojem, snaží se tomu zabránit, označovali to za kontrarevoluci – chtěli návrat poměrů

 

Veřejné mínění

• Změna během pražského jara → podpora reformních komunistů a změn, které začali probíhat
• Vydávání knih zakázaných autorů, zrušení cenzury, Obnova organizací- Junák, Sokol
• Vznik prvních zárodků politických stran- KAN (klub angažovaných nestraníků), K231– dříve pol. Vězni
• Prohlášení 200 slov= petice, sepsal Ludvík Vaculík, vyzývá společnost k pokračování reforem bez ohledu na názor komunistů

 

Červenec

• Spřátelené země – společná schůzka ve Varšavě (bez účasti ČSSR), pozvány země, které ČSSR později okupovali → vznik Brežněvovi doktríny- považuje vojenský zásah proti kontrarevoluci za legitimní, ukládá povinnost kom. Zemím vojensky zachovat socialismus → „Legalizace vpádu do ČSSR“
• Čierná nad Tisou– 2. schůzka (na přelomu června a července, na hraničním přechodu)
  • setkání delegace SSSR – Brežněv s ČSSR Dubček, nic se nedohodlo, nikdo nechtěl kompromis

 

Srpen

• Srpna: schůzka v Bratislavě (jen někteří funkcionáři)
  • Odevzdání Zvacího dopisu – vlastizrada, požadovali vojenský zásah proti ČSSR
    • Kolder, Kapek, Indra, Kriegle, …
  • Srpen: invaze začala už ve 23:00 20. Srpna – konec pražského jara
    • Přeprava těžké techniky (6 000 tanků) → začátek okupace
    • Vládu měla převzít dělnicko-rolnická vláda – složena z vlastizrádců – měli schválit okupaci
    • Skutečnost: zasedali reformní komunisté – prohlášení ve kterém napsali odsuzovací prohlášení, že to proběhlo bez jejich vědomí
    • Operace Dunaj: vpád vojsk varšavské smlouvy
      • okupaci provedli 4 státy: SSSR, Polsko, Maďarsko, Bulharsko (NDR-souhlasilo, ale neposlalo armádu), neúčast Rumunska a Jugoslávie- Varšavská smlouva
      • odpor veřejnosti, zahynulo asi 100 lidí
      • snahy dobití rozhlasu a televize – převzetí informačního toku
      • 6 000 tanků, 750 000 vojáků – nej vojenská akce po II. sv válce

 

14. sjezd KSČ

• Mimořádný sjezd – Praha na Vysočanech, v továrním komplexu ČKD (dnes Sazka aréna)
• Odmítnutí okupace, podpora reforem
• SSSR zatknul představitele státu- odvezli je, nuceni podepsat dokumentaci→ Později prohlášen za neplatný

 

Moskevské protokoly

• Brežněv uvažoval o ukončení okupace – nebyla příliš povedená – nestává však druhá cesta →
• Jednání v Moskvě – Brežněv a Dubček + Svoboda + kolaboranti → nakonec připraveny Moskevské protokoly
• Schválení okupace a „dočasného pobytu“ sovětských vojsk na našem území
• Ne všichni to chtěli podepsat – Svoboda je donutil → zrazení programu který podporovali, selhání → nepodepsal je jen František Kriegel

 

I. Fáze normalizace – do jara 1969

• Velká deziluze spol., lidé pochopili, že naděje na změny ztracené, studentské stávky, …
• Přijaté zákony o ČSR Federaci – 28. 10.
• Upálení Jana Palacha – leden 1969 – demonstrace na Václavském nám.
  • Upozornění na letargii spol., smíření se se situací – snaha vyburcovat dav
  • Obrovská pohřeb, pohřben Praze, demonstrace studentů, …
  • Jana Zajíce – 25. 2. 1969 – komunistické výročí, kom. reagovali rychle, brzy se ztratilo z podvědomí
  • I v Polsku, na protest proti okupaci ČSR
• Normalizace – vytvořil hlubokou propast mezi Z a V, zaostalost
  • U nás mnoho těžkého průmyslu – drahá energie kvůli uhlí, na Z už restrukturalizace
  • Budování atomových elektráren → plýtvání energie
  • Nedostatková nabídka – na všechno fronty, pořadníky, …

 

Hokejový týden

• Duben 1969 dvě utkání se SSSR – vítězná → nadšení, radost v ulicích
• StB vyrabovala kancelář sovětské letecké spol. Aeroloft – svedli to na obyčejné lidi – posloužilo jako argument k potlačení takovýchto akcí
• Ukázalo se, že společnost můžou zastavit jen represe

 

Konec II. Fáze normalizace – 21. 8. 1969

• Znovu desetitisíce lidí v ulicích, protesty proti okupaci – potlačeny policií, lidovými milicemi

 

Pendrekové zákony

• Přijetí 22.8. – Dubček, Svoboda, Černík – proti možným projevům dem. odporu demonstracemi, trestání

 

III. fáze normalizace – po srpnu 1969

• Ze všech funkcí odstraněni reformní komunisté

 

Poučení z krizového vývoje

• Text, který z pohledu kom. řešil Pražské jaro → velké čistky ve společnosti – lidé vyhazováni ze škol, ze zaměstnání, ze strany

 

Gustav Husák

• Symbolem normalizace, stal se 1. Tajemníkem KSČ (po úmrtí Svobody prezidentem – na 20 let)