Vývoj sociologického myšlení

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

společenské vědy

 

Otázka: Vývoj sociologického myšlení

Předmět: Společenské vědy, Sociologie

Přidal(a):

 

 

Základní sociologické směry a školy

a) Protosociologie = předvědecké období

  • antika – součástí filozofie
    • vznik Polis = organizace společnosti, větší svoboda
    • Platón – aristokracie, Aristotelés – demokracie
  • Renesance:
    • Niccoló Machiavelli – Vladař (1532) = teorie o vládnutí, rozdělení státu a moci
  • Novověké názory:
    • Thomas Hobbes – tzv. válka všech proti všem = každý člověk prosazuje své egoistické zájmy; morálka není člověku vrozená, ale vytváří se organizací společnosti
    • John Locke – ve společnosti vládne tzv. přirozená harmonie, stát má za úkol ji chránit
    • Jean J. Rousseau – tzv. společenská smlouva = lidé se podřizují zákonu, který si sami vytvořili – jsou poddanými i suverény zároveň

 

b) Vlastní vznik sociologie

  • Auguste Comte
    • Zakladatel sociologie jakožto vědního oboru
    • Positivismus – zabývá se jevy a fakty, zbytečné jsou úvahy a tázání, využívá exaktnosti přírodních věd
    • Zákon tří stadií = teorie vývoje lidského vědění, který prochází třemi stádii – teologickým, metafyzickým a pozitivním
    • Naturalistické směry – snaha přirovnat sociologii k přírodním vědám (naturalistický pozitivismus)
    • Dílo: Kurz pozitivní filozofie (1838)

 

c) 19. století – Evolucionismus

= žádná oblast reality není neměnná, ale vyvíjí se

  • Herbert Spencer
    • Představitel naturalistických směrů
    • Organicistický proud = důraz na podobnost rysů lidské společnosti a biologického organismu

 

d) První etapa – přelom a 20. století

  • komunismus = buržoazie vykořisťuje proletariát -> třídní boj – vítězství proletariátu nad buržoazií a nastolení beztřídní společnosti = Karl Marx
    • Buržoazie (kapitalisti) x proletariát (dělníci)
    • Analýza moderní průmyslové společnosti (kapitalistická společnost) = buržoazie, kritika vytváření sociálních nerovností
    • Dílo: Komunistický manifest (1848)
  • sociologismus = tendence vykládat všechny jevy pouze přímým působením jevů sociálních (výklad společnosti z ní samotné) = Émile Durkheim
    • Definoval sociologii jako vědu o sociálních faktech
    • Systematická analytická práce se statistickými daty -> průkopník kvantitativního výzkumu v sociologii
    • Odmítal naturalistický i psychologizující přístup
    • Dílo: Společenská dělba práce (1893)
  • Chápající sociologie = usilování o porozumění smyslu sociálního jednání = Max Weber
    • Sociologické uvažování o sociálním jednání
    • Rozvinul koncepci společenských vrstev, tedy rozvrstvení společnosti
    • Dílo: Protestantská etika a duch kapitalismu (1904)
  • Vilfredo Pareto
    • Teorie elit – vysvětlení mocenských vztahů ve společnosti, lidé jsou si přirozeně biologicky a psychologicky nerovni – rozdělení na vládnoucí elitu a masu, vznik kontra elity a svržení původní elity
    • Dílo: Pojednání o všeobecné sociologii (1916)
  • Formální sociologie = zkoumá různé formy lidských vztahů a socializace = Georg Simmel
    • Rozebíral problematiku role peněz ve společnosti, teorie konfliktů či analýzy módy
    • Základy sociologického antipozitivismu -> „Co je společnost?“
    • Dílo: Filosofie peněz (1900)

 

e) Druhá etapa – 1. pol. 20. století

  • Mnohé empirické výzkumy – sběr dat v terénu – po 1. světové válce v USA ve velkých průmyslových městech
  • Sociální problémy – rasové konflikty, alkoholismus, drogy, adaptace imigrantů apod.
  • Tomáš G. Masaryk
    • Zabýval se prostitucí, sebevraždami či alkoholismem – negativní jevy moderní civilizace
  • Frankfurtská škola = neomarxisté
    • Cíl – osvobodit lidské bytosti z okolností, jež je zotročují
    • Theodor W. Adorno, Max Horkheimer

 

f) Třetí etapa – 2. pol. 20. století

  • Teoretická sociologie = snaha o vysvětlení sociologického celku, který ale má být empiricky podložen
  • Přesun z makrosociologie na mikrosociologii

 

g) Čtvrtá etapa – od 60. let

  • Strukturální funkcionalismus = společnost jako celek, složený ze struktur, které plní jednotlivé funkce (kulturní subsystémy – hodnoty, myšlenky) = Talcott Parsons (teorie stratifikace), Robert K. Merton
  • Teorie konfliktu = snaha o porozumění společnosti zkoumáním konfliktů, jež v ní působí – kritické postavení k funkcionalismu = Kenneth E. Boulding, Ralf Dahrendorf
  • Interpretativní teorie = zabývá se každodenním životem jedinců, kteří svým jednáním vytvářejí společnost – nestálý lidský produkt = George H. Mead (symbolický interakcionismus)

 

h) Pátá etapa – současnost

  • Různorodá – spousta pohledů na svět
  • Dvě základní paradigmata:
    • Objektivistické – člověk je pasivní – sociální realita je považována za objektivní skutečnost existující vně individuí, zkoumání sociálních faktů, změn a struktury (normy, vztahy, hodnoty)
    • Interpretativní – člověk je aktivní – sociální realita je konstrukt v myslích lidí a zkoumá, jak ji lidi vytvářejí

 

Základní sociologické disciplíny

  • Sociologie pohlaví
    • Zkoumání pohlaví ze sociálního hlediska, interakce mezi nimi a skupinami, které se v nich vytváří (např. transgendeři)
  • Sociologie věkových skupin
    • Studium vztahů a interakcí mezi jednotlivými věkovými skupinami a vývoje jedince v jednotlivých fázích (např. gerontologie)
  • Sociologie politiky
    • Zabývá se vztahem společnosti a politiky, společenskými faktory ovlivňující politiku a naopak
    • Pomáhá porozumět politickým procesům
  • Sociologie náboženství
    • Zkoumá vztahy mezi náboženstvím a společností
    • Zabývá se tím, jaký vliv má náboženství na utváření společnosti a naopak
  • Sociologie rodiny a vzdělání
    • Zkoumá vzdělávání ze sociálního hlediska, vykládá jevy a procesy vzdělávání
    • Společnost jako společenství rodin
  • Sociologie rasových a etnických skupin
    • Zabývá se sociálními, politickými a ekonomickými vztahy mezi rasami a etnicitami
  • Sociologie lidských sídel
    • Studuje společenský život a lidskou interakci v metropolích
  • Sociologie práce a průmyslu
    • Sleduje technologické změny, globalizaci apod. a jejich přímý dopad na jedince a moderní společnost
  • Sociologie práva
    • Studuje vztah práva a společnosti
  • Sociologie masových médií
    • Zkoumá působení masové komunikace na společnost


Další podobné materiály na webu: