Vývoj sociologického myšlení

 

Otázka: Vývoj sociologického myšlení

Předmět: Společenské vědy, Sociologie

Přidal(a): –

 

 

Základní sociologické směry a školy

a) Protosociologie = předvědecké období

• antika – součástí filozofie
  • vznik Polis = organizace společnosti, větší svoboda
  • Platón – aristokracie, Aristotelés – demokracie
• Renesance:
  • Niccoló Machiavelli – Vladař (1532) = teorie o vládnutí, rozdělení státu a moci
• Novověké názory:
  • Thomas Hobbes – tzv. válka všech proti všem = každý člověk prosazuje své egoistické zájmy; morálka není člověku vrozená, ale vytváří se organizací společnosti
  • John Locke – ve společnosti vládne tzv. přirozená harmonie, stát má za úkol ji chránit
  • Jean J. Rousseau – tzv. společenská smlouva = lidé se podřizují zákonu, který si sami vytvořili – jsou poddanými i suverény zároveň

 

b) Vlastní vznik sociologie

• Auguste Comte
  • Zakladatel sociologie jakožto vědního oboru
  • Positivismus – zabývá se jevy a fakty, zbytečné jsou úvahy a tázání, využívá exaktnosti přírodních věd
  • Zákon tří stadií = teorie vývoje lidského vědění, který prochází třemi stádii – teologickým, metafyzickým a pozitivním
  • Naturalistické směry – snaha přirovnat sociologii k přírodním vědám (naturalistický pozitivismus)
  • Dílo: Kurz pozitivní filozofie (1838)

 

c) 19. století – Evolucionismus

= žádná oblast reality není neměnná, ale vyvíjí se

• Herbert Spencer
  • Představitel naturalistických směrů
  • Organicistický proud = důraz na podobnost rysů lidské společnosti a biologického organismu

 

d) První etapa – přelom a 20. století

• komunismus = buržoazie vykořisťuje proletariát -> třídní boj – vítězství proletariátu nad buržoazií a nastolení beztřídní společnosti = Karl Marx
  • Buržoazie (kapitalisti) x proletariát (dělníci)
  • Analýza moderní průmyslové společnosti (kapitalistická společnost) = buržoazie, kritika vytváření sociálních nerovností
  • Dílo: Komunistický manifest (1848)
• sociologismus = tendence vykládat všechny jevy pouze přímým působením jevů sociálních (výklad společnosti z ní samotné) = Émile Durkheim
  • Definoval sociologii jako vědu o sociálních faktech
  • Systematická analytická práce se statistickými daty -> průkopník kvantitativního výzkumu v sociologii
  • Odmítal naturalistický i psychologizující přístup
  • Dílo: Společenská dělba práce (1893)
• Chápající sociologie = usilování o porozumění smyslu sociálního jednání = Max Weber
  • Sociologické uvažování o sociálním jednání
  • Rozvinul koncepci společenských vrstev, tedy rozvrstvení společnosti
  • Dílo: Protestantská etika a duch kapitalismu (1904)
• Vilfredo Pareto
  • Teorie elit – vysvětlení mocenských vztahů ve společnosti, lidé jsou si přirozeně biologicky a psychologicky nerovni – rozdělení na vládnoucí elitu a masu, vznik kontra elity a svržení původní elity
  • Dílo: Pojednání o všeobecné sociologii (1916)
• Formální sociologie = zkoumá různé formy lidských vztahů a socializace = Georg Simmel
  • Rozebíral problematiku role peněz ve společnosti, teorie konfliktů či analýzy módy
  • Základy sociologického antipozitivismu -> „Co je společnost?“
  • Dílo: Filosofie peněz (1900)

 

e) Druhá etapa – 1. pol. 20. století

• Mnohé empirické výzkumy – sběr dat v terénu – po 1. světové válce v USA ve velkých průmyslových městech
• Sociální problémy – rasové konflikty, alkoholismus, drogy, adaptace imigrantů apod.
• Tomáš G. Masaryk
  • Zabýval se prostitucí, sebevraždami či alkoholismem – negativní jevy moderní civilizace
• Frankfurtská škola = neomarxisté
  • Cíl – osvobodit lidské bytosti z okolností, jež je zotročují
  • Theodor W. Adorno, Max Horkheimer

 

f) Třetí etapa – 2. pol. 20. století

• Teoretická sociologie = snaha o vysvětlení sociologického celku, který ale má být empiricky podložen
• Přesun z makrosociologie na mikrosociologii

 

g) Čtvrtá etapa – od 60. let

• Strukturální funkcionalismus = společnost jako celek, složený ze struktur, které plní jednotlivé funkce (kulturní subsystémy – hodnoty, myšlenky) = Talcott Parsons (teorie stratifikace), Robert K. Merton
• Teorie konfliktu = snaha o porozumění společnosti zkoumáním konfliktů, jež v ní působí – kritické postavení k funkcionalismu = Kenneth E. Boulding, Ralf Dahrendorf
• Interpretativní teorie = zabývá se každodenním životem jedinců, kteří svým jednáním vytvářejí společnost – nestálý lidský produkt = George H. Mead (symbolický interakcionismus)

 

h) Pátá etapa – současnost

• Různorodá – spousta pohledů na svět
• Dvě základní paradigmata:
  • Objektivistické – člověk je pasivní – sociální realita je považována za objektivní skutečnost existující vně individuí, zkoumání sociálních faktů, změn a struktury (normy, vztahy, hodnoty)
  • Interpretativní – člověk je aktivní – sociální realita je konstrukt v myslích lidí a zkoumá, jak ji lidi vytvářejí

 

Základní sociologické disciplíny

• Sociologie pohlaví
  • Zkoumání pohlaví ze sociálního hlediska, interakce mezi nimi a skupinami, které se v nich vytváří (např. transgendeři)
• Sociologie věkových skupin
  • Studium vztahů a interakcí mezi jednotlivými věkovými skupinami a vývoje jedince v jednotlivých fázích (např. gerontologie)
• Sociologie politiky
  • Zabývá se vztahem společnosti a politiky, společenskými faktory ovlivňující politiku a naopak
  • Pomáhá porozumět politickým procesům
• Sociologie náboženství
  • Zkoumá vztahy mezi náboženstvím a společností
  • Zabývá se tím, jaký vliv má náboženství na utváření společnosti a naopak
• Sociologie rodiny a vzdělání
  • Zkoumá vzdělávání ze sociálního hlediska, vykládá jevy a procesy vzdělávání
  • Společnost jako společenství rodin
• Sociologie rasových a etnických skupin
  • Zabývá se sociálními, politickými a ekonomickými vztahy mezi rasami a etnicitami
• Sociologie lidských sídel
  • Studuje společenský život a lidskou interakci v metropolích
• Sociologie práce a průmyslu
  • Sleduje technologické změny, globalizaci apod. a jejich přímý dopad na jedince a moderní společnost
• Sociologie práva
  • Studuje vztah práva a společnosti
• Sociologie masových médií
  • Zkoumá působení masové komunikace na společnost