Otázka: Sociologie jako věda, společnost
Předmět: Společenské vědy, Sociologie
Přidal(a): kryska
Societas = společnost; logos = rozum, věda
A) SOCIOLOGIE JAKO VĚDA
- vznik 1. pol. 19. století – zakladatel Auguste Comte
- v Anglii Herbert Spencer
Definice:
- Věda o lidské společnosti a sociálních jevech
- Věda o společnosti jako systému, snaží se odhalit zákonitosti, na jejichž základě se společnost vytvořila a jimiž se řídí.
- Pátrá po hybných silách vývoje lidské společnosti
Předmět zkoumání:
- zkoumá člověka a společenské skupiny, ve kterých se pohybuje; společnost a její strukturu
- a) společnosti se liší kulturami, institucemi, organizací, strukturou
- b) sociologie je konkrétní – závěry se mohou vztahovat pouze ke společnosti, kde vznikly
Společnost:
- skupina jednotlivců, která je charakterizována společnými zájmy a může mít i svou vlastní kulturu a instituce Členové společnosti: různé etnické skupiny; národ; občané státu; širší kulturní skupina (západní kultura)
Koncepce společnosti v historii:
- 1) archaická společnost – první společnost; nejstarší fáze lidské kultury; před neolitickou revolucí
- 2) tradiční společnost – má počátek v období dovršení neolitické revoluce
- existence měst, dělba práce, sociální rozvrstvení (kasty, stavy)
- obrovský vliv náboženství
- zemědělství
- 3) moderní společnost – vzniká na přelomu 18. a 19. stol.
- modernizace, industrializace, urbanizace
- sekularizace společnosti (zesvědštění)
- zrovnoprávnění lidí, vznik nových tříd
- 4) postmoderní společnost – vzniká v 60. letech 20. století (v ČR v 90. letech – kvůli železné oponě)
- rozvoj služeb a přesun pracovních sil do terciéru; globalizace;
- nové ekonomické dělení světa
Vývoj společnosti:
- 1) počátek lidské historie – člověk se vyčlenil z přírody a zakládá společnost
- 2) vydělení pastevectví a zemědělství
- 3) organizace společnosti – státy; preindustriální civilizace
- 4) průmyslová revoluce – přechod k industriální společnosti
- 5) vědeckotechnická revoluce
- závěry jsou pouze pravděpodobnostní (něco může nastat, nebo nemusí)
- př.: Vláda zvýší přídavky na dítě. Toto může i nemusí vést ke zvýšení porodnosti.
Souvislost s ostatními společenskými vědami:
- a) filosofie – společná orientace na člověka; ovlivnila pozitivismus, marxismus, existencialismus, fenomenologii
- b) historie – postavení rodiny, školství
- c) ekonomie – tvoří podstatu společenského života; ekonomická situace odráží náladu lidí
- d) psychologie – sociální determinace psychiky
- e) antropologie – kultura a způsob života lidí
- f) politologie – volební chování lidí a mocenských struktur
- g) ekologie – dopad ekologických problémů na společnost (Jan Keller – problémy přírodovědné = sociální)
Emil Durkheim (1858 – 1917)
- věda o sociálních faktech (jsou vnější člověku, působí na něj nátlakem)
- sociální fakta – reálné skutečnosti, nezávislé na lidském vědomí; ovlivňují náš život: sociologický realismus
Max Weber (864 – 1920)
- věda o sociálním jednání (smysluplné cílené jednání; orientované na druhé lidi)
- sociologický nominismus – sociologie se má zabývat pouze jednáním, kterému lidé přisuzují smysl
Charakteristika sociologie jako vědní disciplíny:
- zabývá se rodinou, vzděláváním, nezaměstnaností, sexuálními vztahy, etamapi života, rasismem, náboženstvím, založeno na vědeckém a kritickém zkoumání
- Dělení:
- a) obecná sociologie – zkoumá obecný a teoretický základ a metody zkoumání
- b) aplikovaná sociologie – zkoumá národ, etnikum, město, venkov, mládež…
- c) sociologické disciplíny: stratifikace – sociální rozvrstvení; sociologie pohlaví; sociologie ekonomického chování; populační problémy
Metody sociologického výzkumu:
- shromáždění fakt a následné potvrzení nebo falzifikace (vyvrácení)
- postup od výchozích předpokladů (domněnek) k jejich analýze: vznik fakt, teoretických závěrů, prognóz
1. kvantitativní výzkum
- omezený rozsah o velkém počtu jedinců; redukce počtu vztahů mezi (statistika) jedinci
- snadné zpracování; generalizace na populaci; měřitelná pravdivost
- testování pravděpodobnosti na velkém vzorku respondentů
2. kvalitativní výzkum
- mnoho informací sledovaných na malém počtu jedinců
- problematická generalizace
- nejde o testování hypotéz, ale o hledání motivů, které stojí za jednáním lidí
Metody kvalitativního výzkumu:
- a) pozorování – každodenní život lidí
- b) analýza osobních dokumentů – osobní výpověď nebo úvaha, deník
- c) nestandardizovaný rozhovor – řízený rozhovor mezi respondentem a tazatelem
- Další dělení:
- 1. metody zprostředkované výpovědí respondenta
- dotazník, rozhovor, anketa, focus groups (preferenční ohnisková metoda)
- 2. metody nezprostředkované respondentem
- pozorování, analýza dokumentů
- 1. metody zprostředkované výpovědí respondenta
Faktory ovlivňující život společnosti:
- geografické – podnebí, půda (její bonita), fauna, flora
- vnější – sousední společnosti, předešlé podmínky (historické zkušenosti – vztah ČR × Německo; ČR × Slovensko)
- vnitřní – schopnosti lidí, zájmy a složení skupiny, rasy, etnika
Společenské normy:
společenské normy
- a) zvyky (určují, co se sluší a co ne)
- b) mravní obyčeje (určují, co je morální a co ne; mírou mravnosti je svědomí člověka)
- c) zákony (určují, co je v zemi přípustné a co trestné; míra zákonného a nezákonného chování)
- d) společenské tabu (to, co je ve spol. v rozporu s vědomím a morálkou; patologicky kriminální činy: kanibalismus, incest)
B) HISTORIE
August Comte (1798 – 1857)
- Kurs pozitivní sociologie – mělo být nastoleno harmonických sociálních vztahů
- stupnice věd: matematika → astronom. → F → CH → fyziologie → soc neuznává psychologii
- rozdělení:
- 1) statika – zkoumá společenský řád, ideje, mravy
- 2) dynamika – zkoumá vývoj společnosti
- (3 etapy: teologická, metafyzická, pozitivní)
Herbert Spencer (1820 – 1903) – „Každý z nás patří do různé skupiny společnosti.“
- zakladatel sociologie v anglosaských zemích
- přirovnává spol. k organismům – vyvíjení od jednodušších forem
- podléhá zákonům evoluce; společenské změny vedou k diferenciaci spol.
Karel Marx (1818 – 1883)
- důsledný materialista: myšlenka je produkt mozku, nejvýše organizované hmoty
- teorie beztřídní společnosti, která nastane po sociální revoluci
- rozdělení společnosti do tříd, vývoj společnosti závisí na stupni vývoje výrobních sil (ekonomická determinace společnosti)
- teorie alienace – odcizení práce; plat za práci; to, co vyrobím si bere zaměstnavatel
Wilfredo Pareto (1848 – 1923)
- teorie elit (nejúspěšnější jedinci v každém oboru lidské činnosti)
- úspěch musí být statisticky zjistitelný
- faktory ovlivňující lidskou společnost:
- geografické, vnější (sousední spol.), vnitřní (schopn., dovedn., pocity)
Max Weber (1864 – 1920)
- základy politologické sociologie (moc, role jedince ve společnosti, byrokracie)
největší vývoj v USA
- velké sociologické výzkumy (patologické jevy, obyčejné jevy – prostorové rozmístění, předsudky)
- a) postupný zájem od makrosociálních (společnost) k mikrostrukturálním (rodina, parta) problémům
- b) sociometrické testy
50. – 60. léta 20. stol.
- funkcionalistická koncepce – „Jak se ve spol. udržuje řád.“
- koncenzus (nalezení smíru) –Parsons, R. Merton
- konfliktuální přístup – zabývá se soc. skupinami z hlediska zájmů, které uplatňují v převaze nad jinými skupinami (R. Collins)
- interpretativní přístup – trvání existence sociálních skupin (E. Goffman)
Čeští sociologové
- a) T. G. Masaryk (7. 3. 1850 – 14. 9. 1937)
- studoval filosofii, psychologii ve Vídni
- první přednášky sociologie na pražské univerzitě
- náboženství a mravnost; kritéria mravnosti
- Díla: Otázka sociální; Ideály humanitní; Česká otázka; Nutnost revidovati proces Polensky – hilsneriáda
- b) Edvard Beneš (1884 – 1948)
- sociologie politiky
- zabýval se problémem politického stranictví, dějinami idejí…
- c) Josef Král – pozitivismus
Současnost:
- a) Milan Petrusek
- b) Erazim Kohák
- c) Jan Keller – sociologie životního prostředí
* v ČSR byla sociologie zakázána: 1944 – Říší; 1949 – buržoazní a a imperialistická pavěda až do roku 1990
