Otázka: Formy vlády – Řecko v 5. století
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Kolda
Formy vlády – Řecko v 5.st.
- referuje že demokracie umožňuje rotaci moci bez válek, řecko ukazuje, jak demokracie ovlivňuje časti života
- král pouze v homérské době a stejně toho moc nezmohl (monarchie)
Aristokracie – nejčastější způsob vlády
– aristoi – lepší než ostatní, kratos – moc
– myslí si že vláda má dispozice k vládnutí
– Eugeneis – dobrého rodu, dobré krve
– funguje do té doby, dokud je tvrzení věrohodné
– bohatá střední vrstva – živí se obchodem, řemeslem -> zbohatlíci, jsou někdy bohatší než Eugeneis -> mají tendenci šahat po moci
Oligarchie – rozdělení moci ne podle rodu ale majetku
– oligos – někteří
– vláda menšiny – šlechtici + zbohatlíci
– ti co mají majetek – lépe dbají o město, ti co nemají majetek, nemají co ztratit
Tyranos – někdy se zmocní vlády silný jedinec
– životnost není valná, většinou je shodí, ztrhne kormidlo moci
Démos = lid
– politicky démos – nejsou ženy, cizinci, otroci
– většina společnosti Démos není
– 60 % spol.nemá politické práva
– na poměry dřívějších časů poměrně široká skupina
– v 6/5.st. nabírá na významu
– mezník – Řecko-Perské války (vyhráli Řekové, mobilizovali všechny zdroje) – lidové vrstvy se radikalizují, podíleli se na válce -> žádají svůj podíl na politické moci
– Hoplita – těžkooděný pěšák, kdo má moc má i odpovědnost
– Hoplitská reforma – kritérium na vojenskou službu – voják musí být schopen si koupit výzbroj
– co občan to voják -> démos chce i politickou moc
– Athény – od oligarchie k demokracii, Perikles
– ELETHÉRIA – svoboda
Demokracie – předávání (cirkulace) moci (voleno na 1 rok), kvantita se přelévá v kvalitu, každý si může dělat co chce v rámci limit, -> moc zevšední, zobecní – brát ohled na demos (podlézání)
- -> otevřou se pojmy jako morálka, právo -> není to už jen přímý výron z boha (už to není nic posvátného) -> desakralizace ve všech sférách -> relativizace hodnot
- morálka – relativní konfekce -> řecká duše upadne do zmatku, hluboký vnitřní neklid
- politický, radikální ale i kulturně konzervativní
- Aristokraté – Miltiádés, Periklés, Platon (-> v prvních fázích že tu funkci zvládnou nejlépe, nedůvěra – vyhnanství )
- hlad po vzdělání – démos chce dohnat vzdělanost, kterou má aristokracie, chce se vyrovnat aristokratům, potřeba učitelů -> na vzdělávací potřebu zareaguje filozofie
– démos chce praktické, právní, kulturní věci -> filozofie se antropologizuje (sestupuje do praktické sféry života) -> otevře to spoustu otázek, relativizovat, společenské fotky
– schopnost veřejně vystupovat – rétorika, matematika, estetika/poetika(tradiční hodnoty, kulturní vzorce), vznikla sofistika (5.století)
-> filozofové vyučují jako forma obživy