Z Buzuluku do Prahy – výklad k prezentaci

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

dějiny

 

   Otázka: Z Buzuluku do Prahy

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Ondrej Kvašňovský

 

 

Tento materiál slouží jako podklad pro prezentaci na Prezmania.cz:

www.prezmania.cz/z-buzuluku-do-prahy-prezentace

 

Ludvík Svoboda

V letech 1931–1934 profesorem maďarštiny na Vojenské akademii v Hranicích, později (1968) se stal prezidentem Československé socialistické republiky.

Chtěl tu jednotku SSSR, protože věřil, že válka se rozhodne v bojích právě SSSR s Německem a také proto, že tam navíc bylo poměrně velké množství Čechoslováků.

//// Zpočátku byl podporován exilovou vládou vedenou Dr. Benešem. Ale měl úplně jiné představy o způsobu, jakým se čs jednotky zapojí do bojů.

Na rozdíl od tehdejší exilové vlády vycházel z toho, že teprve přímá pomoc vojenskému úsilí SSSR bude tím, co je pro obnovu Československa prvořadé. Vláda měla představu, že se do bojů zapojí teprve při přímém osvobozování Československa. Porušil nařízení vlády a sám požádal Stalina.

 

Zde bych chtěl zmínit Kpt. Jaroše, protože (jak někteří víte nebo aspon tušíte) jeho jméno má souvislost s naším městem – konkrétně zde absolvoval vojenskou akademii, která sídlila na místě dnešní 7. mechanizované brigády v kasárnách.

Dostal se také do Buzuluku a byl zde jmenován velitelem 1. roty československého praporu. V bitvě u Sokolova se se svou 1. rotou doprovolně hlásil k obraně nejtěžšího předsunutého postavení.

Při útoku Němci využili malou lest. Zaútočilo nejdříve 14 tanků, které se podařilo dělostřeleckou palbou zatlačit zpět, 3 tanky zůstaly stát a vyvalil se z nich mohutný dým. mysleli si, že jsou zneškodněné, ale nebyly a kouř byl vypuštěn pouze z dýmovnic. další útok část obrany prolomil a

Důsledkem tohoto utrpěl prapor velké ztráty (přibližně 300 vojáků) a zabit byl i Otakar Jaroš. I přesto se podařilo našemu praporu útok odrážet do doby, něž Mže rozmrzla a stala se protitankovou překážkou.

Otakar Jaroš byl posmrtně povýšen na Kapitána a bylo mu uděleno mnoho vyznamenání.

 

Slovenské divize měly zablokovat přístup Němcům k Dukelskému průsmyku a přes něj se 1. Československý armádní sbor a další jednotky 1. Ukrajinského frontu měly dostat na území Československé republiky. — Bohužel to nevyšlo podle plánu a Němci se díky lepší technice a organizaci dostali až k dukelskému průsmyku a zajistili hranice. Generál Kratochvíl byl odvolán kvůli tomu z vedení a velel znovu Ludvík Svoboda. Ludvík Svoboda musel zahájit velmi obtížný útok proti mezitím již dobře zajištěnému nepříteli. 4. 11. 1944 bylo za velkých ztrát dosaženo hranic Československa.
/////// Pak probíhaly boje ještě na Slovensku, ale ty bych si dovolil přeskočit a pokračovat až na našem území, konkrétně Ostravsko-opavská operace.

 

Při osvobozování Moravy a Slezska hrály v Ostravsko-opavské operaci, důležitou roli i složky 1. čs. armádního sboru, jimiž byla 1. československá samostatná tanková brigáda v SSSR a 1. československá smíšená letecká divize v SSSR.

4. května 1945 osvobodily některé brigády čs. armádního sboru, které se probily ze Slovenska, za účasti místních partyzánů město Vsetín.

Při bojích s Němci byla armáda podporována partyzány i obyvatelstvem, které povstalo proti německé okupaci.

Ještě po oficiální kapitulaci Německa pomáhaly čs. jednotky čistit území od nepřátelských vojáků, kteří neunesli hořkost porážky a pokračovali v boji.

2 komentáře u „Z Buzuluku do Prahy – výklad k prezentaci“

Napsat komentář