Zahraniční obchod – význam, formy, vztah ke světovému hospodářství, clo

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

   Otázka: Zahraniční obchod – význam, formy, vztah ke sv. hospodářství, clo

   Předmět: Ekonomie

   Přidal(a): zdenek

 

 

 

 

–          směna výrobků služeb či práv, které vyvážejí právnické nebo fyzické osoby do jiného státu a opačně

–          předmět:

zboží: kapitálové a spotřební statky

  • spotřební: určené ke konečné spotřebě, např.potraviny, koberec, auto
  • kapitálové: dlouhodobý majetek, oběžný majetek, (součástky, materiál)

služby: bankovní služby, pojišťovací služby, obchodní sítě, dopravní služby

práva: obchodování s licencemi, autorská práva, patenty, chráněné vzory

– využívá absolutní a komparativní výhody

 

VÝZNAM ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

 

–          zvyšování životní úrovně, (větší sortiment)

–          nákup nerostného bohatství

–          naše země nemá klimatické podmínky (citrusy)

–          levná práce (promítne se do ceny)

–          promítá se do růstu HDP

 

Podíl ZO na HDP = obrat ZO = vývoz – dovoz

                                    HDP           HDP

 

1)       ekonomický význam – souvisí s úsporou výrobních faktorů (práce, příroda, kapitál), které se projeví především v úspoře nákladů

2)       politický význam – vzájemný obchod zvyšuje přátelské vztahy mezi státy a zvětšuje vzájemnou závislost – mírovou politiku

3)       kulturní význam – poznání tradic, národních jídel, návyků, rozvíjení vztahů mezi národy

4)       ekologický

 

FORMY ZO

 

EXPORT (vývoz)

Přímý:

– 2 subjekty→ tuzemský výrobce prodá své zboží zahraničnímu obchodníkovi

– používá se u finančně náročnějších obchodů, např. investiční, dlouhodobý majetek ( dobrý servis, tradice, dobré jméno, úspora na provizi ), 1/3 v podobě zálohy, 1/3 při předání, 1/3 v úvěrové podobě

Nepřímý

– tuzemský výrobce prodá své zboží tuzemskému obchodníkovi (prostředníkovi), který je prodá do zahraničí

– používá se u spotřebního zboží. Prostředník má perfektní informace o trzích, ví kolik a kam, umí jazyk

 

IMPORT (dovoz)

Přímý: – kapitálové statky, tuzemský výrobce nebo obchodník nakoupí zboží od zahraničního

Nepřímý: – spotřební zboží, tuzemský výrobce nebo obchodník nakoupí zboží od tuzemského dovozce, který je nakoupil v zahraničí

 

REEXPORT (vývoz dovozu)

Přímý: náš obchodník nakoupí zboží v cizině a prodá a dopraví ho do cizí země, aniž- by vstoupilo toto zboží na naše území (ČR)

Nepřímý: obchodník nakoupí zboží v zahraničí a doveze ho do své země a pak ho prodá dál do jiné zemí

 

Důvod reexportu:

1)       obchodně politický význam – vysoká cla, zákaz dovozu, vývozu – embargo, mezinárodní vztahy

2)       ekonomický význam – nákup ve velkém množství, nízká cena (rozdíl = zisk → vysoká marže)

3)       rozšíření sortimentu – kompletuje dovezené výrobky se svými výrobky a opět vyváží

 

BILANCE V ZO = srovnání vývozu a dovozu

Bilance ZO – obchodní bilance

– platební bilance

 

    Obchodní bilance:

–          sleduje hodnotu vývoz a dovozu zboží a služeb (rozdíl = saldo)

–          podkladem je hlášení celnic, zboží a služby přechází přes hranice státu v podobě V nebo D

 

má 3 podoby:

V > D:

– je to aktivní bilance ….. saldo +

– hodnota poskytnutých služeb > hodnota přijatých služeb

– snižuje se míra nezaměstnanosti

V < D:

– je to pasivní bilance …… saldo –

– vývoz zboží a služeb < dovoz zboží a služeb

V = D:

– je to vyrovnaná bilance …. saldo 0

 

Platební bilance:

–          sleduje vztah mezi peněžními příjmy ze zahraničí a peněžními výdaji do zahraničí

–          bilanci sestavuje ČNB podle systému Mezinárodního měnového fondu

–          může mít podobu:

–          běžného účtu–zachycuje platby za nákup a prodej zboží a služeb

–          zahrnuje jednostranné převody bez protihodnoty

–          kapitálového účtu–zachycuje převody kapitálového charakteru

–          finančního účtu – zahrnuje přímé zahraniční investice a pohyb krátkodobého finančního majetku

–          změna devizových rezerv – je to přírůstek nebo úbytek devizových rezerv včetně kurzových a jiných rozdílů

 

–          P > V = přebytek – aktivní saldo (zvýšení devizových rezerv)

–          P < V = schodek – pasivní saldo (snížení devizových rezerv)

–          P = V = vyrovnaná platební bilance

 

STRUKTURA OBCHODNÍ BILANCE

– složení dovozu a vývozu

 

1)teritoriální hledisko: (územní)

– týká se to zemí se kterým náš stát obchoduje z hlediska dovozu a vývozu

– do jakých zemí se nejvíce od nás vyváží: 1.Slovensko, dále východní státy např. SSSR, Rusko

– nejvíce zboží se dováží: EU, Rusko, Slovensko „nejvíc se obchoduje v rámci Evropy“

 

2)komoditní hledisko: ( zbožové)

– sleduje se zvlášť dovoz a zvlášť vývoz z pohledu zboží

– vyváží se – především spotřební zboží (auta, obuv, potraviny)

– dále nerostné suroviny (na lékařské účely – dřevo, černé uhlí, ropa)

– kapitálové statky (stroje, zařízení, výrobní linky, soustruhy)

– dováží se – nerostné suroviny (železnáruda)

–          dále se dováží výrobní linky, výrobní zařízení pro obohacení trhu, spotřební zboží

(nábytek, koberce, oděvy, obuv, potraviny, ovoce)

 

OBCHODNÍ POLITIKA A JEJÍ PROSTŘEDKY

Cílem je uspořádání

– udržení hospodářských vztahů mezi státy

– zajišťování vyváženosti a vzájemnosti v ekonomických vztazích se zahraničím

 

Směry obchodní politiky

  • protekcionismus (ochranářství)

pasivní – ochrana před nežádoucí konkurencí ze zahraničí a nezaměstnanosti (kvóty, clo, embargo) … politický tlak

aktivní – podpora vlastních výrobků při jejich prosazování na zahraničních trzích (úvěry pro výrobce, daňové úlevy, subvence..)

  • liberalismus (vytvoření volného obchodování mezi státy– free trade)

– dovoz a vývoz mohou provádět všechny podnikatelské subjekty, které mohou podnikat v tuzemsku

 

Prostředky obchodní politiky

– opatření, jimiž stát zasahuje do ZO v zájmu rozvoje vlastní ekonomiky

 

Autonomní nástroje

– stát si je sám určuje

Pasivní: cílem je ochrana domácích výrobků např. CLA, dovozní a vývozní kvóty ( limity zboží ),

embarga ( úplný zákaz dovozu a vývozu )

Aktivní: cílem je zajistit konkurenceschopnost výrobků na cizích trzích

– výrobní subvence: ( dotace, prémie )

– podoba prémie vývozcům – je určována hodnota vývozu

– podoba refundace – náhrada nákladů souvisejících s vývozem

–  poskytování státního úvěru:

–          stát umožňuje úvěr těm výrobcům, kteří budou vyvážet do zahraničí → může nakoupit lepší

stroje, lepší materiál….

– poskytování záruky státu:

– stát nemá tolik peněz, aby mohl půjčit peníze, tak se u banky zaručí a banka peníze půjčí

– měnový dumping:

–          zajišťuje devalvaci měny → stlačuje se měna, vývoz zlevňuje, dovoz zdražuje → provádí

to ČNB

 

Smluvní nástroje

–          na základě dohod mezi státy

Bilaterální(dvoustranné)

–          dohoda se 2 státy

–          obchodní smlouvy – uzavírají se na nejvyšší úrovni – jsou dlouhodobé

–          obchodní dohody – dohoduje se množství a druh vyváženého a dováženého výrobku

–          platební dohody – dohoduje se v jaké měně se budou uzavírat obchody

–          dohoda o poskytování poznatků vědeckotechnického rozvoje – budou se předávat výsledky, nebudou ho tajit a budou ochotni předávat výsledky

–          úvěrové smlouvy – poskytování úvěrů mezi státy, jsou stanovené podmínky poskytování úvěrů

–          clearingové dohody – clearing vylučuje přímé platby mezi dovozcem v jedné zemi a vývozce v druhé zemi (dovozce platí clearingové bance v domácí měně a vývozce dostává zaplaceno od clearingové banky rovněž v domácí měně)

 

Multilaterální(mnohostranné)

–          nástroje na kterých se dohodne více zemí a používají je v rámci dohody

–          jsou zaměřeny na plnění cílů

 

1)Politické cíle

– sdružit Evropu „EU“ – Maastrichtská dohoda, „Charta OSN“

2)Obchodní cíle

– sdružování států v rámci celého světa

„Světová obchodní organizace“ – má odstranit překážky v obchodování mezi státy→ mírové ujednání

„OPEC“ – sdružení zemí které vyváží ropu

,,CEFTA“ – Středoevropská oblast volného obchodu (ČR, SR, Maď., Polsko, Rumunsko)

3)Finanční a měnové cíle:

„Mezinárodní měnový fond“ – zajišťuje stabilitu měny, poskytuje úvěry pro stabilitu ekonomiky

„Světová banka“ – poskytuje úvěry rozvojovým zemím, s nízkým úrokem a na dlouhou dobu

– rozvoj telekomunikací a silniční sítě

– poskytuje 1/3 toho produktu a musí taky být poskytnuta státní záruka.

Splatnost těchto  úvěrů je do 15let

 

ORGANIZACE ZO

 

Řídící orgány a právní normy

parlament ČR – schvaluje zákony (např. devizový zákon, celní zákon)

vláda – vydává nařízení a vyhlášky (např. celní sazebník, podmínky k dovozu a vývozu)

– ministerstva – např. vyhláška ministerstva financí o osvobození zboží od dovozního cla

– Česká národní banka – vydává opatření (např. pro provádění směnárenské činnosti)

 

Subjekty provádějící ZO

– obchodní podniky specializované na ZO

– výrobní podniky provádějící ZO pro vlastní potřebu (pro svoji činnost dovážejí ze zahraničí suroviny a stroje a do zahraničí vyvážejí svou produkci)

– specializované organizace se zahraničním kapitálem (dovážejí výrobky do vlastní distribuční sítě, kterou si v ČR budují zahraniční dodavatelé)

– obstaravatelské podniky – podniky poskytující služby v rámci ZO – dopravní, pojišťovací…

 

VÝVOZNÍ OPERACE

odlišnost od tuzemského prodeje nebo nákupu

– příprava vývozní operace:

  1. průzkum trhu
  • teritoriální – informace o státě a jeho výrobcích
  • komoditní a technický – informace o zboží a jeho spotřebitelích a techn. parametry výrobků
  • cenový – sleduje všechny ceny, poplatky, cla, …
  1. akvizice
  • je souhrn činností, jejichž cílem je získat trh a rozšířit odbyt našich výrobků
  • přímá – navazování kontaktů přímo
  • nepřímá – rozšiřování letáků, prospektů, …
  1. předběžná kalkulace ceny – je předběžné stanovení ceny
  2. nabídková činnost
  • obsah nabídky: druh a jakost zboží, množství zboží dodací lhůta, dodací podmínky, platební podmínky, cena, platnost nabídky, všeobecné prodejní podmínky
  • závazná nabídka – je s výše uvedenými náležitostmi – kupní smlouva
  • nezávazná nabídka – neuvede se cena, platnost, podmínky

– realizace vývozní operace:

  1. uzavření kupní smlouvy (kontrakt)
  • z podnětu prodávajícího – pošle závaznou nabídku o kupující ji potvrzenou zpět přepošle
  • z podnětu kupujícího – pošle objednávku a prodávající potvrdí nebo pošle konfirmaci a potvrdil ji
  • společné vypracování – společné vypracování kupní smlouvy

1. smluvní strany a jejich identifikační údaje

2. předmět smlouvy – určení zboží, množství, balení, označení

3. cena za jednotku a celková částka v dohodnuté měně

4. dodací lhůta

5. dodací podmínky

6. platební podmínky

7. další ustanovení podle dohody stran (slevy, pojištění, způsob dopravy, forma řešení sporů, sankce při neplnění apod.)

8. všeobecné prodejní (nákupní) podmínky jsou uváděny na rubu kupní smlouvy

  • základní povinnosti v kupní smlouvě:

1. prodávajícího: dodat zboží uvedené ve smlouvě, k tomuto zboží předat doklady, převést vlastnické právo

2. kupujícího: zaplatit za dodané zboží, převzít dodané zboží

  1. dodání zboží a dokladů
  • nejpoužívanější doklady: balící list, přepravní doklady, osvědčení o původu zboží, osvědčení o jakosti, osvědčení veterinární, fytopatologická, zdravotní, o desinfekci, doklady o pojištění, faktury, jednotný správní doklad, sdělení o daňovém identifikačním číslu
  1. fakturace
  2. přijetí platby – uzavření obchodního případu
  3. výsledná kalkulace – skutečný hospodářský výsledek

 

DOVOZNÍ OPERACE

– je zrcadlovou operací vývozní

– příprava dovozní operace

  1. rozbor potřeby dovozu – jasně formulovat požadavky na dovoz, prověřit předpisy upravující dovoz daného zboží do EU
  2. vyhledání vhodných dodavatelů
  3. rozeslání poptávek
  4. vyhodnocení došlých nabídek – předběžné dovozní kalkulace → vypracování objednávky

– realizace dovozní operace

  1. uzavření kupní smlouvy – opatření dovozních licencí, vyžádání osvědčení o původu zboží a další certifikáty, schválení pro prodej v ČR
  2. převzetí dodávky – povinnost zaslat přepravní dispozice ještě před termínem expedice
  3. zaplacení – platit podle sjednaných platebních podmínek
  4. výsledná kalkulace

– evidence vývozních a dovozních případů – každý samostatně

 

DODACÍ PODMÍNKY (dodací parita)

– neurčují přechod vlastnictví k zboží

– určují práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího spojená s dodávkou zboží

  • povinnosti – zajisti vývozní formality, sjednat přepravní smlouvu, pojistit dodávku, zajistit nakládku, překládku, vykládku, případně skladování zboží, kontrolu zboží, dovozní formality, …
  • náklady – náklady na dopravu, skladování, překládku, celní poplatky, pojistné, poplatky za obstarání dokladů
  • rizika – rizika poškození, zničení či ztráty zboží v průběhu cesty zboží ke kupujícímu
  • místo přechodu povinností, nákladů a rizik

– mezinárodních pravidla – INCOTERMS (International Commercial Terms)

 

PLATEBNÍ PODMÍNKY

skutečnosti ovlivňující platební podmínky

  • mezinárodní situace
  • druh zboží
  • stav na trhu
  • vztahy partnerů
  • předpisy státních orgánů

– obsah platebních podmínek

  1. subjekty placení
  2. místo placení
  3. měna
  4. doba splatnosti

– akontace (placení předem)

– placení při dodání

– placení po dodání

  1. způsob placení

 

PLATEBNÍ NÁSTROJE (způsoby placení)

nedokumentární

  1. platba v hotovosti
  2. hladký plat (úhrada)
  3. šek – písemný příkaz majitele účtu, aby z jeho účtu zaplatila osobě uvedené na šeku

– cenný papír

  1. směnka – cenný papír, který obsahuje bezpodmínečný písemný závazek ve stanoveném termínu zaplatit směnečnou částku

– dokumentární – proto, že placení je spojeno s předkládáním dokladů

  1. dokumentární inkaso – smlouva s bankou, v níž vývozce žádá, aby banka vydala doklady ke zboží dovozci až po splnění inkasních podmínek
  2. dokumentární akreditiv
  • sjednání podmínek akreditivu
  • otevření akreditivu
  • čerpání akreditivu
  • druhy akreditivů:

– odvolatelný akreditiv – může být změněn bankou

– neodvolatelný akreditiv – může být změněn jen se souhlasem všech stran

– avizovaný (nepotvrzený akreditiv)

– potvrzený akreditiv

  • bankovní záruka – písemné prohlášení banky v záruční listině, že věřiteli zaplatí, pokud tak neučiní dlužník

 

METODY FINANCOVÁNÍ DOVOZU

– úvěry – chce koupit, ale nemá finanční prostředky

  1. obchodní – poskytne prodávající
  2. bankovní – poskytne banka

– leasing

  1. operativní leasing – po skončení pronájmu vrací věc zpět
  2. finanční leasing – po skončení smlouvy věc přechází do vlastnictví nájemce

 

METODY FINANCOVÁNÍ VÝVOZU

– bankovní úvěr

– faktoring – je metoda financování krátkodobých úvěrů

– prodej pohledávky faktoringové společnosti ta přebírá i veškerá rizika

– forfaiting – je metoda financování vývozních úvěrů (střednědobých a dlouhodobých)

 

CELNICTVÍ

– základem je výběr cla

– clo je peněžní dávka, kterou vybírá stát za zboží přecházející přes hranice státu

 

Plní 3 základní funkce

1)       Fiskální – clo je příjmovou položkou státního rozpočtu

2)       Obchodně politická – pasivní nástroj, ochrana domácích výrobků

3)       Cenotvorná – clo se započítává do ceny výrobku

 

Druhy cel

1) Podle pohybu zboží

a)       vývozní – zamezuje vývoz – prodej se do zahraničí zdražuje, používá se ve státech, které chtějí, aby zboží zůstalo na domácím trhu

– v ČR se nepoužívá

b)       dovozní – zatěžuje dovoz – zvyšuje cenu dováženého zboží a znesnadňuje prodej na domácím trhu… V ČR podléhá clu veškeré domácí zboží, kromě výjimek (ochrana domácích výrobců)

c)       tranzitní – vztahuje se na zboží převážené přes území státu,  nepoužívá se

2) Podle účelu

a)       ochranné – chrání domácí výrobce, při vysokých sazbách znemožňuje dovoz

b)       preferenční – upřednostnění určitého státu

c)       odvetné – pokud nám někdo zvýší clo, tak mi jemu taky

3) Obchodně-politické hledisko

a)       autonomní clo – stát si stanový clo sám

b)       smluvní clo – dohodne se skupina států

4) Dle způsobu výpočtu

a)       specifické – je stanovena pevná částka za výrobek (např. 5 Kč za kolečko)

b)       valorické – procentická sazba z hodnoty zboží

 

Právní normy

Celní zákon – stanoví práva a povinnosti celních orgánů, fyz. i práv. osob při celní kontrole

–  určuje sankce při porušení celních předpisů

Celní sazebníkvydáván nařízením vlády

–  obsahuje seznamy zboží podle toho, že stejné zboží bude ve všech zemích používajících tento systém pod stejným názvem a číselným označením

– také celní sazby

 

Vyhlášky ministerstevnapř. osvobození některého zboží od dovozního cla…

 

Organizace celnictví

– na nejvyšším postu je MF (ministerstvo financí)

→ podle něj se řídí – generální ředitelství cel (sídlo v Praze)

– dál se člení na : Oblastní ředitelství cel  (krajská města)

celnice, celní úřady – vnitrozemské (o propuštění zboží do celního režimu)

pohraniční (na hranicích) – výběr cla (země, které nejsou členy EU)

– výpočet DPH (u zemí v EU)

 

VÝPOČET CLA

– základem pro výpočet je doklad ke zboží (faktura) + další doklady…

– zařazení zboží do celního sazebníku

– vyhledání celní sazby

– výpočet cla

Celnímu úřadu se odvede: clo, DPH a spotřební daň

 

Clo = celní hodnota * celní sazba

100

– clo se zaokrouhluje na celé Kč nahoru

Celní hodnota

– základem je cena, kterou kupující platí za zboží či služby + náklady na dopravu, pojištění, obaly, provize….

= hodnota zboží * kurz měny

– přepočet zahraniční měny na Kč:

→ kurzovní lístek ČNB z 2. středy v měsíci po dobu následujícího měsíce – devizové kurzy střed

tohoto měsíce

→ celní hodnota se zaokrouhluje na celé Kč nahoru

Spotřební daň

– vybírá se za vybrané výrobky (pivo, víno, líh, lihoviny, tabák, tabákové výrobky, uhlovodíková

maziva – nafta, benzin)

– podle Zákona o spotřebních daních

DPH – 5, 19 %  ; na celé Kč nahoru

Daňový základ se vždy zaokrouhluje na celé Kč nahoru

 

Základ pro výpočet DPH

= celní hodnota + clo + spotřební daň

– zaokrouhluje se na celé Kč nahoru

– daň ve výši 5 nebo 19 %

– DPH se vztahuje na veškeré zboží, ale některé je osvobozeno (dary, dědictví…)…. Zároveň je osvobozené i od CLA, ale neplatí to naopak!!!!!

 

Celní sazby:

1) smluvní

– pro země EU

– týkají se zemí se kterými EU obchoduje a má uzavřenou doložku nejvyšších výhod

2) všeobecné

3) preferenční – vychází z mezinárodních úmluv, např. dohoda z EU, CEFTA…

 

CELNÍ REŽIMY

1) Volný oběh

Zboží je propuštěno do volného oběhu,

získává status zboží společenství (v rámci EU) – se zbožím může být libovolně nakládáno.

Dovážené zboží podléhá clu, spotřební dani a DPH

 

2) Vývoz

Zboží, které je schváleno do tohoto režimu, může opustit území EU v nezměněném stavu.

Spotřební daň se vrací tomu, kdo vyváží a DPH se nevypočítává.

 

3) Uskladnění v celním skladu

– veřejné celní sklady: provozuje stát, kdokoliv kdo chce může tam uskladnit své zboží

– soukromé celní sklady: uskladnit tady může pouze osoba, která sklad provozuje

–          uskladnění se týká pouze zboží, které není zbožím společenství

–          uskladnění na libovolnou dobu

–          v době uskladnění se nevypočítává spotřební daň, clo a DPH

– clo, daně a příslušné poplatky se platí až při vyskladnění

 

4) Aktivní a pasivní zušlechťovací styk

– aktivní zušlechťovací styk – zboží je dovezeno do tuzemska k provedení zpracovatelských operací a pak je opět vyvezeno do zahraničí v podobě zušlechtěných výrobků

– nevybírá se clo ani daně

– pasivní zušlechťovací styk – české zboží je vyvezeno do zahraničí k provedení zpracovatelských operací a zušlechtěné výrobky jsou pak dovezeny do volného oběhu s úplných nebo částečným osvobozením od cla..

 

CELNÍ ŘÍZENÍ

– propuštění zboží do celních režimů

– zahajuje se podáním celního prohlášení, které podává deklarant a žádá jim o propuštění zboží —-celní rozhodnutí provede celní úřad – ústně, písemně, pomocí výpočetní techniky

– podmínkou pro propuštění je vyplatit jednotný správní doklad JCD

 

JCD obsahuje:

– hmotné údaje o zboží (váha, počet kontejnerů), popis zboží, hodnotové údaje o zboží (fa částka, přepočítací kurz, měna, cena za jednotku, údaje o zemi původu a o zemi určení, údaje o odesílatelovi, údaj o příjemci a kdo je deklarantem, údaje o přepravci (druh přepravy, odkud pochází dopravní prostředek, státní poznávací značka, místo nakládky a vykládky, údaje o dopravních podmínkách, údaje o celním režimu, výpočet poplatků…

 

NEPLACENÍ CLA A DANÍ

– oblastní a celní úřady mohou povolit odklad úhrady nejdéle do 30 dnů ode dne sdělení celního

dluhu

– zcela výjimečně se povoluje placení ve splátkách, je placeno se zvýšenými úroky

– při vymáhání nedoplatků mají celní úřady rozsáhlé možnosti včetně provádění exekuce:

–          přikázání pohledávky na peněžní prostředky dlužníka

–          srážka ze mzdy, důchodů, sociálních a nemocenských dávek

–          prodej movitých věcí

–          prodej nemovitostí

 

PORUŠENÍ CELNÍCH PŘEDPISŮ

– celní zákon stanoví, co je považováno za porušení celních předpisů i sankce, které lze za porušení udělit

 

Za porušení celních předpisů se považuje

–          nezákonný vývoz nebo dovoz zboží

–          nesprávné údaje o zboží

–          padělání dokladů

–          nedodržení podmínek zboží propuštěné do daného režimu

–          porušení celní uzávěrky

– porušením celních předpisů mohou být celní přestupky, delikty nebo trestné činy

 

Celní přestupky jsou taková jednání, která porušují celní předpisy, ale nejsou trestnými činy, dopouštějí se jich FO

Sankce za celní přestupky

–          napomenutí

–          pokuta do výše 50 000 Kč, bloková pokuta do 5 000 Kč

–          propadnutí zboží, vlastníkem se stává stát

 

Celního deliktu se může dopustit PO u stejného jednání jako při celním přestupku, za PO se pro tyto účely považuje i podnikatel – FO

 

Sankce za celní delikty

–          pokuta do výše 2 000 000 Kč

–          propadnutí zboží ( samostatně nebo společně s pokutou), vlastníkem se stává stát

 

EU – evropská unie

– vznikla ze 3 základních celků : evropské společenství uhlí a oceli

evropské společenství pro atomovou energii

evropské hospodářské společenství

– v současné době má 25 států

– zakladateli bylo 15 států a v květnu 2004 jich přistoupilo 10

Hlavní cíle EU:

1)       volný pohyb osob

2)       volný pohyb zboží a kapitálu

3)       společná finanční, daňová, sociální politika

4)       společná měna

– nejvyšším orgánem je : Rada ministrů, která zahrnuje zastoupení ministrů z každé země

výkonným orgánem je Evropská komise

voleným orgánem je Evropský parlament – rozhodující počet zástupců za každou zemi je její velikost a ekonomická síla

– používání společné měny dalo pro vznik EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE (zajištění stability měny)

 

MMF – mezinárodní měnový fond

– združuje většinu zemí na světě

– zajišťuje stabilitu měn jednotlivým zemím např. tím , že poskytuje půjčky, zajišťuje poradenské služby, odstraňuje devizové omezení

 

WTO – světová obchodní organizace

– řeší otázky, které se týkají obchodu : odstraňování překážek obchodování

cílem je uvolnit světový obchod

– doložka nejvyšších výhod – poskytne-li jedna země výhodu druhé zemi, tak by se výhoda měla

týkat všech členských zemí

 

SVĚTOVÉ BANKY

– zahrnuje MEZINÁRODNÍ BANKU PRO OBNOVU A ROZVOJ

– jedná se poskytování úvěrů – musí mít účelové zaměření

– rozvoj telekomunikací, silniční síť

– poskytuje pouze 1/3 hodnoty toho projektu a musí tady být poskytnuta státní záruka.

Splatnost těchto úvěrů je do 15 let.

 

MEZINÁRODNÍ SDRUŽENÍ PRO ROZVOJ

– je poskytování úvěrů nejchudším zemím světa

– splatnost až 40 let

– úrok je velmi nízký nebo žádný