Otázka: Základní pojmy ekonomie
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): Belllunka
Ekonomie
Věda, teoretická ekonomická teorie
Ekonomika
Obor, zabývající se ekonomii
Ekonomie
je věda zabývající se společenskou realitou (skutečností) zvanou ekonomika a zabývá se životem ve společnosti
patří do společenských věd
Ekonomie
souvisí s dalšími společenskými vědami
ü např. psychologie, demografie, sociologie marketing, management, politiku – výsledky ekonomie jsou často dávány za vinu státu (daně)
ü potřebuje i další vědy matematiku, statistiku
Je potřeba umět pracovat s grafy a procenty – správně je integrovat
Př.
(Firma A odebrala o 50% víc zboží, místo za 100 000kč za 150 000kč
Firma B odebrala o 10% víc zboží, místo 10 mil za 11 mil)
Ekonomie má 2 části:
- mikroekonomie
ü popisuje chování ekonomických subjektů na trzích
ekonomické subjekty: domácnost, firma a stát, zisk podniku, náklady
- makroekonomie
ü popisuje chování ekonomie jako celku
např. inflace, nezaměstnanost
Trh
je tvoře koupí a prodejem (poptávkou a nabídkou)
ü dochází k: uspokojování potřeb, utváření ceny a obchodování (směně)
Rozlišujeme následující trhy:
1) trh statků a služeb:
ü firma nabízí statky a služby(pekař – housky, škoda – auto, kadeřnice – ostříhá)
ü firma nabízí výrobky a služby,
domácnosti jim za to nabízejí peníze, domácnost poptává a firmy také poptávají statky a služby nezbytné pro svoji činnost
2) trh práce:
ü Firma se poptává pracovní sílu a domácnost nabízí svoji pracovní sílu
3) trh finanční:
ü oblast bankovnictví a pojišťovnictví
Typy ekonomik
Ekonomický systém umožňuje spojovat lidské síly a efektivně využívat dostupné zdroje
celá historie lidstva hledá optimální ekonomický systém; není neměnný
ü Dosud poznané systémy jsou:
Zvykový, Příkazový, Tržní a Smíšený systém
Každý systém odpovídá různě na základní ekonomické otázky
Co a kolik se má ve společnosti vyrábět?
ü Musí se brát ohled na potřeby lidí a jejich rozmanitost
Pohledávka
Jak vyrábět?
ü Jakou technologií a jakými výrobními faktory, možnosti dané země
Zdroje
Jak se vyrobí to, co bylo vyrobeno?
ü Podle potřeb a finančních možností všech subjektů trhu
Zvyková ekonomika
historicky nejstarší, byla založena na dělbě práce v uzavřené skupině (kmenu). Na otázky odpovídal náčelník, rada starších, apod.
ekonomika fungovala na základě předchozích zkušeností a zvyklostí
nepoužívají se technické novinky, nové vědecké poznatky apod.
Příkazová ekonomika
nazývá se také centrálně plánovaná, protože na všechny základní ekonomické otázky se odpovídá prostřednictvím centrálního plánu, který připravuje vláda
tento způsob řízení ekonomiky je umožněn tím, že všechny zdroje, firmy a obchody jsou ve vlastnictví státu
systém vychází z přesvědčení, že vláda dokáže lépe rozhodovat o ekonomických problémech než trh
tento systém používali všechny země bývalého socialistického bloku ve východní Evropě, dnes např. na Kubě
Tržní ekonomika
odpovědi na základní tři otázky řeší trh. Funguje na základě nabídky a poptávky, podniky jsou motivovány ziskem, proto musí vyrábět to, co chce zákazník.
tržní ekonomika funguje zcela bez zásahu státu. Tato extrémní podoba se prakticky nevyskytuje, k tržní ekonomice mají však nejblíže nejvyspělejší státy světa.
Smíšená ekonomika
mezi tržní a příkazovou ekonomikou existuje mnoho variant, většinou se jedná v podstatě o tržní ekonomiku se zásahy státu v některých oblastech
tento systém je dnes nejvíce rozšířen, protože zásahy státu např. ve zdravotnictví, školství apod. je nutné
státy se pak liší mírou státních zásahů
v Japonsku stát zasahuje více, v USA méně
u nás je také smíšená ekonomika, i když spíše můžeme mluvit o tržní ekonomice
Potřeby (pocit, vědomí, že nám něco chybí)
je požadavek, který si člověk uvědomí, pocítí ho jako nedostatek nebo nadbytek a snaží se ho uspokojit
Maslowova pyramida
potřeba realizace (rozvoj osobnosti)
potřeba uznání (uznání v práci, prospěšnost)
sociální (láska, přátelství)
existenční jistoty (zaměstnání, stáří, nemoc)
fyziologické (spát, dýchat, jíst, pít)
Potřeby můžeme členit podle různých hledisek:
jakým způsobem potřeby uspokojujeme
ü hmotné
vyjadřují požadavek mít věc
ü nehmotné
vyjadřují požadavek mít a užívat nějaké vědomosti, dovednost,…
jakou oblast lidské potřeby uspokojujeme
ü biologické
týkají se fyziologických potřeb (spát, jíst,…)
ü kulturní
týkají se sociálních potřeb
koho se potřeby týkají
ü individuální
(jedince)
ü Společenské
(lidí)
např. potřeba jíst je: hmotná, biologická, individuální, nezbytná a současná i budoucí
jakou roli hrají v našem životě
ü zbytné
můžeme bez nich existovat (PC, mobil, TV,…)
ü nezbytné
nemůžeme bez nich existovat (jíst, pít,…)
kdy budou potřeby uspokojovány
ü součastné
(vzdělávat se,…)
ü budoucí
(mít auto,…)
Statky
statek je produkt člověka nebo přírody, který slouží k uspokojování lidských potřeb
Mohou se členit podle různých hledisek:
podle podstaty
ü hmotné
užitečná věc k uspokojování potřeb (rohlík)
ü nehmotné
duševní výtvory člověka nebo přírody k uspokojení potřeb (vzduch)
podle dostupnosti
ü volné
jsou produktem přírody, jsou neomezeně k dispozici (voda, vzduch,…)
ü ekonomické
jsou produktem výrobní činnosti (rohlíky, boty, auta,…)
podle použití
ü spotřební
slouží bezprostředně ke konečné spotřebě (šampon, jídlo,…)
ü kapitálové
slouží k dalšímu podnikání (soustruh, nákladní auto,…)
Služby
jsou činnosti lidí, které slouží k uspokojování potřeb
členíme je na:
osobní
ü činnosti konané na osobě
(masáže, kadeřnice,…)
věcné
ü činnosti konané na věci
(opraváři, dopravci,…)
placené
neplacené
Výroba a výrobní faktory
výroba je činnost, při které člověk přetváří přírodu, její předměty a síly v užitečné věci, tj. ve statky a služby
výroba je závislá na spotřebě a spotřeba na výrobě
ü poptávka
výroba může spotřebu zvýšit dokonalejším výrobkem
k výrobě jsou zapotřebí určité zdroje, tzv. výrobní faktory
existují 3 velké skupiny výrobních faktorů: Přírodní zdroje, Práce a Kapitál
Přírodní zdroje
přírodní bohatství
ü nerostné suroviny
přírodní síly
ü energetické zdroje (sluneční energie, vítr, voda)
půda
ü nejtypičtější přírodní zdroj
využívá se k zemědělské výrobě i jako místo, na kterém se uskutečňuje jiná hospodářská činnost (stavebnictví,…)
– množství půdy je omezené
– vlastník půdy může půdu pronajímat či produkt, za to má určitý příjem
– peněžní výnos plynoucí z vlastnictví půdy se nazývá pozemková renta
– její výše závisí na ceně půdy (úrodnost, poloha)
Práce
práce je cílevědomá lidská činnost, která s použitím přírodních zdrojů v kapitálu vytváří statky a služby k uspokojování potřeb
V podniku má práce podobu činnosti:
řídící X výkonná
šéf dělník
produktivní X neproduktivní
pekař uklízečka
fyzická X duševní
horník učitel
mechanická X tvůrčí
na pásu psycholog
lehká X těžká
učitel horník
jednoduchá X složitá
horník učitel
odměna za vykonanou práci se nazývá mzda
množství práce je omezeno limitováno:
ü množstvím práceschopného obyvatelstva
- děti, důchodci
ü intenzivní práce
- horníci
ü délka pracovní doby
- časové omezení
od pojmu práce musí odlišit pojem pracovní síla
ü souhrn fyzických a duševních schopností člověka, který umožňuje konat práci
ü schopnosti člověk získává tzv. kvalifikací – kvalifikace zahrnuje určité složky:
- vědomosti, dovednosti a návyky a fyzické předpoklady člověka
Každý člověk je specializován na něco jiného. Tím se stává zručnější a vytváří více statků a služeb
specializace
ü specializací se vytvoří více statků a služeb – je zaměření jednotlivců či skupin lidí na určitý druh práce či na určitě operace
dělba práce
ü rozdělení pracovních činností mezi jednotlivce či skupiny lidí a jejich vzájemnou spolupráci
kooperace
ü spolupráce v rámci dělby práce
Druhy dělby práce:
profesní
podle jednotlivých profesí nebo povolání
- (kuchař, číšník, prodavač,…)
technická
uvnitř jednoho podniku
- dělba práce na jednotlivé operace
mezi podniky
- výrobní dělba práce
národohospodářská
týká se délky práce v rámci národního hospodářství
- primární hospodářský sektor (zemědělství,…)
- sekundární hospodářský sektor (průmysl potravin, oděvní,…)
- terciární hospodářský sektor (obchod, služby – dopravce, CR,…)
- kvartální hospodářský sektor (věda, výzkum, …)
mezinárodní dělba práce
délka práce mezi jednotlivými státy
Kapitál
1) výrobní
budovy, stroje, materiál, zařízení, PC, auta,…
2) finanční
peníze, cenné papíry, úvěry, …
Jedna podoba přechází v druhou, mluvíme o koloběhu, přeměně kapitálu.
Znaky kapitálu:
1) je to odvozený, druhotný faktor, protože je výsledkem lidské práce, nebyl vyroben přímo pro spotřebu, ale pro použití v další výrobě
(nákladní auto, soustruh, …)
2) jeho množství není přímo omezeno
3) aby přinesl výnos, musí být použit k podnikání
4) výnos z podnikání se nazývá zisk (z výrobního) nebo úrok (z finančního)
Životní úroveň
je stupeň uspokojování hmotných a duševních potřeb lidí a souhrn životních podmínek, za kterých jsou tyto potřeby uspokojovány
a) osobní spotřeba obyvatelstva
- spotřeba předmětů zakoupených v obchodních sítí
b) výrobní spotřeba
- spotřeba surovin
c) společenská potřeba v organizacích, které poskytují služby
d) úroveň bydlení
e) délka volného času
f) společenské spotřeba v oblasti bezpečnosti, obrany
g) sociální jistota
h) životní jistota
Tržní mechanismus
1) Zboží
moderní hospodářství je založeno na výrobě a nabídce zboží. Každý statek a služba však zbožím být nemusí
zboží je statek nebo služba, které jsou určeny pro trh,
- tzn., že jsou určeny ke směně za peníze nebo výjimečně za jiný statek nebo službu
Základní vlastnosti zboží na trhu – UŽITEČNOST A CENA
Užitečnost
zboží spočívá v jeho schopnosti uspokojit lidské potřeby
má subjektivní charakter, protože pro každého člověka je užitečné něco jiného.
ü Zda je věc užitečná se pozná až na trhu.
Věci se na trhu nedají směňovat na základě užitečnosti (jiný užitek mají potraviny a jiný auto…) zpravidla se směňují na základě peněz.
ü Mají tedy směnnou hodnotu.
Vyjádření směnné hodnoty v penězích představuje CENA ZBOŽÍ. Základem ceny je HODNOTA ZBOŽÍ, tehdy množství práce (kuchař), přírodních zdrojů (energie) a kapitálu (opotřebování strojů), která je ve zboží obsaženo.
Ceny zboží se od své hodnoty odchylují na základě nabídky a poptávky …
2) Poptávka
množství jednotlivých druhů zboží
- kupující ochotni při určité ceně na trhu koupit
Rozdělení poptávky
Agrární
ü souhrn všech zamýšlených koupí
Individuální
ü poptávka jednoho kupujícího
Dílčí
ü poptávka po jednom druhu zboží
Reakce kupujících na situaci na trhu
1) při zvýšení ceny kupující kupují méně
- poptávka klesá
2) při snížení ceny kupující kupují více
- poptávka stoupá
Platí zde ZÁKON KLESAJÍCÍ POPTÁVKY (poptávané zboží klesá při zvýšené ceně zboží)
Faktory působící na poptávku
cena
úroveň důchodů
ü čím větší jsou důchody, tím je větší poptávka
- (příjmy – mzdy, mateřská, invalidní důchod)
velikost trhu
ü čím větší trh, tím větší poptávka
změny preferencí
ü dáváme něčemu jinému přednost, vidíme to v reklamě, módnost
specifické faktory – zvláštní faktory
změny cen jiných zboží 2hl. skupiny
A) SUBSTITUT
zboží, které je vůči námi sledovanému náhradou
- (dojde ke zlevnění vepřového tak klesne poptávka po hovězím, hořká a mléčná čokoláda, broskve a ananas …)
B) KOMPETENT
Zboží, které doprovází spotřebu námi sledovaného zboží
- (zlevní se benzín – větší poptávka po autech, propiska – náplň …)
3) Nabídka
množství zboží, které jsou prodávající ochotni za určitou cenu prodat
Dělení:
1) Agrární
souhrn všech zamýšlených prodejů
2) Individuální
nabídka jednoho výrobce
3) Dílčí
nabídka jednoho druhu zboží
Reakce prodávajících na situaci na trhu
1) S růstem ceny roste nabídka
2) S poklesem ceny klesá nabídka
Platí zde ZÁKON STOUPAJÍCÍ NABÍDKY (nabízené zboží stoupá při zvýšené ceně zboží)
nn
Proč má křivka stoupající charakter?
Do odvětví vstupují nový výrobci, ti kteří mají vyšší náklady a při nižší ceně nemohli daný výrobek vyrábět
- (Svetr se prodává za 200,-, my ho vyrobili za 220,- tak nejdeme s ním na trh, ale jakmile prodejní cena stoupne třeba na 300,. Tak na trh už jdeme.)
Výrobci s určitými VF, které mají k dispozici, můžou měnit strukturu výroby – vyrábějí jen ty výrobky, na kterých nejvíce vydělají
- (výrobce svetrů, ponožek a čepic bude vyrábět to, po čem je zrovna největší poptávka – v zimě asi čepice … apod.)
Faktory působící na nabídku:
cena
změny vnějších podmínek různého druhu
ü počasí, móda, katastrofy …
očekávání
ü očekávají-li výrobci zvýšení ceny svých produktů, ponechávají je na skladě a na trh je dají až se cena zvedne
ceny alternativních výrobků
ü které může výrobce vyrábět s danými VF, které má k dispozici
Působení N a P
vzájemné působení N a P vychází z toho, že kupující a prodávající mají protichůdné zájmy
A) PRODÁVAJÍCÍ
ü na trhu jich bývá více – snaží se získat kupující tím, že jim nabízejí příznivější podmínky (cena, kvalita, servis, záruka, dodání)
ü proti tomu stojí SNAHA O CO NEJVĚTŠÍ ZISK
B) KUPUJÍCÍ velké množství
ü mají možnost si vybírat ze zboží – přihlížejí ke všem podmínkám všech firem
ü SNAHA NAKOUPIT NEJLEVNĚJI
Velikost N a P se neustále mění, a tím se mění i cena
při rovnovážné ceně není nedostatek ani přebytek ideální stav,
ke kterému v realu nedojde
v praxi dochází k nedostatku soutěží mezi sebou kupující, jsou ochotni zaplatit i větší cenu, dochází k tomu, že cena stoupá a poptávka klesá
vzájemným působením N a P vzniká CENA
Cena množství peněz, které musí být za zboží zaplaceno
Konkurence kce
Proces, při kterém dochází ke střetávání různých zájmů subjektů na trhu
probíhá v různých podobách a na různých trzích
1) Dělení z hlediska TRHU
1) Kce napříč trhem
2) Kce na straně poptávky
3) Kce na straně nabídky
ü cenová
ü necenová
Kce napříč trhem
Mezi N a P výrobci chtějí prodat to, co vyrobili s co největším ziskem, spotřebitelé chtějí nakupovat co nejlevněji
Střetávají se jejich zájmy, teoretické řešení je „rovnovážná cena“ – nevyskytuje se N=P
Kce na straně poptávky
každý spotřebitel chce nakoupit co nejvíce zboží a co nejlevněji i na úkor spotřebitelů
vzniká v případě, kdy poptávka je větší než nabídka, je nedostatek zboží na trhu P>N
Kce na straně nabídky
výrobce chce maximalizovat svůj zisk, s tím souvisí další cíl – oslabit pozici svých konkurentů, popřípadě je ze soutěže zcela vřadit
vzniká v případě, kde N>P
ü cenová konkurence = spočívá v dobrovolném snižování ceny zboží ze strany výrobců ve snaze ovládnut trh, přilákat spotřebitele právě k sobě. V případě že se jim to podaří, zničí tím konkurenty (odláká jim zákazníky) a v budoucnu si budou moci diktovat podmínky – zlevnění
ü necenová konkurence = cíl je stejný – přilákat zákazníky, ale jinými metodami (růst kvality, reklama, servis, úvěry, doprava …)
2) Dělení z hlediska PODMÍNEK, které na trhu jsou
a) Kce dokonalá
Všichni nabízející zboží mají rovné podmínky přístupu na trh. Žádné výsadné postavení Stejný výrobek
Kupující mají na trh stejný přístup, žádná značka u zboží, žádná reklama
jediným kritériem, který rozhoduje o koupi, je cena
je to ideální trh a v praxi se skoro nevyskytuje
b) Kce nedokonalá
1) MONPOL
podobá se dokonalé konkurenci
ü mnoho výrobců vyrábí 1 výrobek
ü na trh je volný vstup
rozdíl:
ü produkt je „diferencovaný“ – každý výrobce má ten stejný produkt trochu jinačí –
pasty na zuby, prášky na praní -> ale v podstatě je to stejné
ü mizí anonymita výrobců – zákazník si vybírá
ü začíná boj o zákazníka (cenová a necenová kce)
2) OLIGOPOL
na straně N existují 2 nebo jen několik málo velkých subjektů s dominantním postavením
oligopolní firmy se mohou chovat dvojím způsobem
firmy se domluví, pak jsou ceny vyšší a ze situace těží firma
firmy vedou vzájemný boj o zákazníka, ceny klesají a těží zákazníci
3) ABSOLUTNÍ MONOPOL
v odvětví zůstává jediný výrobce určitého výrobku
ü (poskytovatel služby)
má absolutní moc nad spotřebitelem
je to protipól dokonalé kce, na rozdíl od ní je však reálný
monopol udržuje uměle převahu P nad N, a tím diktuje cenu
ü (spotřebitel za ně musí
nakupovat)
monopolní cena je nejvyšší
růst cen je limitován jen koupěschopností spotřebitelů
v případě monopolu musí často zasahovat stát
| KRITÉRIUM | DOKONALÁ KCE | MONOPOLNÍ KCE | OLIGOPOL | ABSOLUTNÍ MONOPOL |
| POČET FIREM | Velmi mnoho | Mnoho | Málo | Jedna |
| PRODUKT | Homogenní | Diferencovaný | Diferencovaný | Jedinečný |
| BARIÉRY VSTUPU | Žádné | Žádné | Určité | Velké |
| MOŽNOST OVLIVNIT CENU | Žádná | Omezená | Značná | Výrazná |
Hospodářská soutěž
Tento pojem bychom mohli přirovnat k pojmu konkurence. Účastníci této soutěže jsou firmy, které chtějí svou činností pro sebe dosáhnout určitý prospěch, jsou však povinni dodržovat právně závazná pravidla.
Na ochranu Hospodářské soutěže vydává stát protimonopolní zákon.
Ten se týká nekalé soutěže a nedovoleného omezování hospodářské soutěže
Nekalou soutěž upravuje obchodní zákoník. Jedná se o:
klamnou reklamu
ü prášek na praní
klamavé označování zboží a služeb
ü na obalu něco co vevnitř není
vyvolávání nebezpečí záměny
ü ®
podplácení
porušení obchodního tajemství
Nedovolené omezování HS je upraveno zákonem o ochraně HS, který zakazuje:
kartelové dohody omezující soutěž
ü (dohody o cenách, tržní teritorium)
dohody o sloučení podniků při riziku jejich zneužití
ü (vedoucích k podílu na trhu větším než 30% – dominantní postavení)
zneužití monopolního postavení
Pokud dojde k problémům v této oblasti, může zasáhnout „Úřad pro hospodářskou soutěž“
Selhání trhu
EXISTENCE MONOPOLU
Samotný vznik monopolu trestná není, ale existuje řada monopolů, které dobře fungují – např. výrobce Becherovky. Trestní je ale zneužití této situace především v oblasti cen. Tady stát vystupuje jako ochránce – vydává zákony, kde specifikuje co je za této situace přípustné a co už je trestné.
Navíc existuje antimonopolní úřad, který uděluje tresty (pokuty) za porušení zákonů.
EXISTENCE tzv. VEŘEJNÝCH STATKŮ
To jsou statky, u kterých není žádoucí, aby je zajišťoval soukromý sektor na základě zákonů trhů. Př. Školství, zdravotnictví, bezpečnost, obrana státu, sociální služby
.EXTERNALITY TRHU
vedlejší účinky na subjekty, které se daného tržního vztahu neúčastní
a) NEGATIVNÍ EXTERNALITA
ü špatný vliv výrobců na životní prostředí. Poškození jsou lidé, kteří nemají s výrobou nic společného. Náprava těchto vlivů často hradí stát ze svého, přestože je nezpůsobil. Jediná obrana je přijetí příslušných zákonů a při jejich neplnění udílet pokuty …
b) POZITIVNÍ EXTERNALITA
ü podnikatelská činnost může někomu nezúčastněnému přinést i užitek. Např. Plynofikace, elektrifikace, dálnice (lepší kvalita bydlení, vyšší ceny pozemků v těchto oblastech)
