Otázka: Základy právní nauky
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): Waltarika
PRÁVO A STÁT
Právo -> soubor pravidel, podle kterých se organizuje a řídí lidské soužití (vývoj od nepsaných obyčejů k písemné formě)
– vychází z etických (mravních, sociálních, náboženských) norem
– etické normy však jsou nedostačující -> vznik práva
– právo je minimum morálky
Stát -> ohraničená soustava lidské společnosti
Znaky státu:
– ohraničené území
– obyvatelstvo
– řídící orgány (prostřednictvím nich vydává všeobecně závazná pravidla, kterými usměrňuje chování obyvatelstva)
– administrativní aparát, ozbrojená moc (vynucuje dodržování pravidel)
Subjektivní právo -> nárok, oprávnění občana (např. nárok na mzdu, dávku)
Objektivní právo -> právní řád, upravuje společenské vztahy (nároky, oprávnění) pomocí platných
právních norem, s některými je spojena i odpovědnost (např. vlastnictví domu – odpovědnost údržby)
PRÁVNÍ NORMY
- všeobecně (platí pro všechny občany) závazná pravidla chování (společenské vztahy) = právní vztahy (uzavření manželství); právem neupravené vztahy se řídí dle morálních zásad (zasnoubení)
- předepisují chování účastníků právních vztahů
- vydává stát (písemná forma, tvorba právních norem = LEGISLATIVA)
- dodržování je státem vynutitelné (nedodržení – sankce)
- soubor právních norem = právní předpis (zákon, vyhláška)
Druhy právních norem
- a. podle způsobu vymezení chování
– zavazující (přikazují, např. poskytnout první pomoc)
– zakazují (např. zákaz řízení pod vlivem alkoholu)
– opravňující (umožňují volbu některého způsobu chování)
- b. podle závaznosti
– donucující (kogentní) – závazné bezvýhradně (trestní, finanční, ústavní právo)
– podpůrné (dispozitivní) – relativně nezávazné, účastníci si dojednají sami (občanské, obchodní, rodinné)
- c. podle obsahu
– dle právního odvětví (občanské, obchodní, pracovní, rodinné, trestní apod.)
PRÁVNÍ ŘÁD
- souhrn všech právních norem ve státě
- uspořádán stupňovitě dle jejich právní síly (důležitosti)
- právní síla závisí na tom, kdo je vydal a jak se nazývají
Předpisy zákonné (základní) -> ústava a ústavní zákony, zákony a zákonná opatření (vydává Parlament)
Předpisy podzákonné (prováděcí) -> vládní nařízení, vyhlášky ministerstev (vydává vláda, ministři, obce), vyhlášky a nařízení nižších státních orgánů (krajů, obcí)
Charakteristika právního řádu
– uzavřený myšlenkový celek (odlišný od jiných právních řádů)
– navazují na sebe, nejsou v rozporu, každý zákon musí být v souladu s ústavou (dohlíží Ústavní soud)
– všechny normy jsou projevem jediné vůle (legislativních orgánů)
– vyvíjí se, mění se
PRÁVNÍ PŘEDPIS
Soubor právních norem (zákon, vyhláška)
ZÁKONNOST A PRÁVNÍ VĚDOMÍ
Zákonnost = důsledné dodržování právního řádu
Právní vědomí = znalost právního řádu
Zásady právního vědomí:
– před zákonem jsou si všichni rovni
– neznalost zákona neomlouvá
PUBLIKACE A ZVEŘEJŇOVÁNÍ
Sbírka zákonů ČR – zveřejňuje Ústavu, ústavní zákony, ostatní zákony, vládní nařízení, důležité vyhlášky ministerstev
Věstníky ministerstev – zveřejňují vyhlášky ministerstev
Úřední desky – zveřejňují vyhlášky měst, obcí, krajů
– obsah předpisů je členěn do odstavců označených číslovanými paragrafy, odstavce se člení dle písmen
Novelizace: změny, doplnění, úpravy
Zrušovací ustanovení (derogační klausule): uvádí, které právní normy se nahrazují nebo ruší
PLATNOST
– zveřejněním
– právní předpis prošel legislativním procesem, stal se součástí právního řádu, je platný ode dne vydání, uvádí se v záhlaví
ÚČINNOST
– povinnost se jím řídit
– na konci předpisu: „tento zákon nabývá účinnosti dne 1. 1. 2014“, „tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení“ (den účinnosti = den platnosti)
– pokud není datum účinnosti stanoveno: 15 dní od platnosti je účinný
– období od platnosti do účinnosti: Vacatio legis (legislační lhůta), slouží k prostudování zákona
PŮSOBNOST
- a. osobní -> na které osoby se vztahuje
- b. územní -> prostor, v němž se uplatňuje (stát, obec)
- c. časová -> účinnost
- d. věcná -> kterých záležitostí se týká (při výkonu závislé práce)
PRÁVNÍ VZTAHY
- vztahy upravené právními normami, kterými se účastníci těchto vztahů mají řídit
TŘI PRVKY:
- a. účastníci -> FO nebo PO; musí mít právní subjektivitu (způsobilost k právům a povinnostem), aby se mohli účastnit právních vztahů (např. prodejce a kupující)
- b. obsah -> práva a povinnosti účastníků (např. převzít předmět, zaplatit cenu)
- c. předmět -> chování subjektů upravené právním vztahem, uzavření smlouvy, převedení vlastnického práva k věci
ÚČASTNÍCI PRÁVNÍCH VZTAHŮ
FYZICKÉ OSOBY mají dvojí právní způsobilost:
- a. právní subjektivita (způsobilost k právům a povinnostem) -> vzniká narozením (i dříve dědické právo nenarozeného), zaniká smrtí nebo prohlášením za mrtvého (nebo později: ochrana dobrého jména zemřelého)
- b. způsobilost k právním úkonům -> účastnit se právních vztahů, vzniká zletilostí nebo uzavřením manželství nezletilých starší 16 let; nezletilí se mohou účastnit právních úkonů přiměřených jejich rozumové vyspělosti (kupní smlouvy)
zaniká rozhodnutím soudu: zbavením způsobilosti nebo omezením (svéprávnosti)
za nesvéprávné a nezletilé jednají jejich opatrovníci a právní zástupci
Způsobilost PRÁVNICKÝCH OSOB:
právní subjektivita i subjektivita k právním úkonům, vzniká zápisem do OR, může být omezena zákonem, při jednání jsou zastupovány FO (jednatel)
PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI
– skutečnost, s níž právní norma spojuje vznik, změnu a zánik právního vztahu
VZNIK PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI
- a. objektivní -> vzniká samočinně, vyplývá z přírodních zákonitostí, nezávisle na vůli člověka
– úmrtí člověka (vznikají dědické vztahy)
– uplynutí času (vzniká u zletilého)
– přírodní katastrofa (náhrada škody od pojišťovny)
- b. subjektivní -> vzniká projevem lidské vůle; platné právní jednání musí být určité, srozumitelné, svobodné, vážně míněné (event. dodržení předepsané formy), neplatné: odporuje zákonu nebo dobrým mravům
DRUHY PRÁVNÍCH ÚKONŮ
– jednostranné -> unilaterální (závěť, výpověď)
– dvoustranné -> bilaterální (uzavření kupní smlouvy, manželství)
– mnohostranné -> multilaterální (společenská smlouva)
USKUTEČNĚNÍ PRÁVNÍCH ÚKONŮ
– osobně
– v zastoupení -> ze zákona, na základě plné moci nebo rozhodnutím soudu
JEDNÁNÍ PŘI PRÁVNÍCH ÚKONECH
– výslovně (ústně, písemně)
– jiným způsobem (konkludentním činem, nečinností: po skončení nájmu se v nájmu pokračuje se souhlasem pronajímatele)
REALIZACE PRÁVA
– uskutečňování práva podle právních norem tak, že se podle právních norem tvoří právní vztahy
– účastníci se chovají předepsaným způsobem (snoubenci absolvují obřad a tím uzavírají manželství dle práva o rodině)
APLIKACE PRÁVA
– uskutečňují státní orgány rozhodnutím (soud vydá rozsudek, jímž rozhodne právní spor)
ROZHODNUTÍ OBSAHUJE
- a. záhlaví: kdo a v jaké věci rozhoduje
- b. výrok: jak státní orgán rozhodl
- c. odůvodnění: na základě jakých právních předpisů nebo skutečností tak rozhodl
- d. poučení o opravných prostředcích: odvolání, námitka
SYSTÉM PRÁVA
– obsahové uspořádání právních předpisů dle právních odvětví
– slouží ke studijním účelům
– Formální prameny práva: podoby práv; každé právní odvětví je souborem obsahově příbuzných zákonů, vládních nařízení a vyhlášek (v jaké podobě byly právní předpisy vydány)
– Materiální prameny práva: společenské poměry, problémy a potřeby požadující právní úpravu (proč byly předpisy vydány)
Právní odvětví
Ústavní právo, Správní právo, Občanské právo, Obchodní právo, Pracovní právo, Rodinné právo, Trestní právo, Finanční právo, Soudní právo
PRÁVNÍ OBLASTI
– tradiční právní teorie vychází ze studia římského práva
Veřejné právo -> upravuje vztahy mezi státem a FO nebo PO (trestní, ústavní, správní, finanční), převažují donucující normy; zde vystupuje stát
Soukromé právo -> upravuje vztahy subjektů občanské společnosti na základě rovnosti (občanské, rodinné, obchodní)
