Otázka: Základy teorie státu
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): misulka1111
stát – organizované společenství lidí, žijících trvale na určitém ohraničeném území
teorie vzniku státu:
- 1. náboženská teorie
- vychází z božského původu státu
- panovník – zástupce boha na zemi
- 2. patriarchální teorie
- vychází z představy, že stát vznikl z rodiny – jejím postupným rozšiřováním
- 3. mocenské pojetí státu
- chápe stát jako vládu silnějšího nad slabšími
- 4. smluvní teorie
- stát vznikl uzavřením nepsaných smluv mezi lidmi
→ vzdali se tak některých práv a svobod ve prospěch státu
- 5. teorie patrimoniální
- vznik státu na základě vlastnictví půdy nebo území
- 6. teorie psychologická
- 7. teorie solidarismu
- stát je nejvýším stupněm mezilidské pomoci
- 8. teorie organická
- připodobňuje vznik státu k růstu a vzniku složitějších organismů
charakteristické vlastnosti státu:
- státní aparát – soustava orgánů vykonávajících státní moc a správu
- ohraničené území ( na které se vztahuje působnost státních orgánů)
- občané
- ozbrojená moc ( policie, armáda)
- právní subjektivita – způsobilost samostatně vystupovat v právních vztazích ( např. uzavírání smluv)
- státní suverenita vnitřní – státní moc je nezávislá na jiném politickém subjektu uvnitř státu
( někdy omezována působením politických stran, nátlakových skupin,….)
vnější – nezávislost státu na jiném státě
( omezována díky závazkům vyplývajících z dobrovolného členství v nadnárodních organizacích)
Þ teorie státní suverenity pochází od francouzského právníka Jeana Bodina ( 16. stol.)
- tvrdí, že suverenita je složena ze 3 bodů:
- 1. neomezená moc vydávat zákony
- 2. tato moc je nezcizitelná a nedělitelná
- 3. tato moc je trvalá a stálá
občanem státu se člověk stává narozením → je podřízen příslušným mocenským orgánům daného státu)
→ musí platit daně a poplatky
→ musí dodržovat zákony
→ občanské povinnosti jsou vyváženy různými výhodami – např. stát se stará o bezpečnost občanů zajišťuje základní zdravotní péči , chrání životní prostředí
funkce státu:
- původně represivní ( = podmaňovací)
- dnes spíše služebné
- 1. vnitřní funkce
- právní ( regulačně normativní) – tvorba Ústavy a zákonů
- soudcovská ( arbiterská) – stát vymáhá a zjednává spravedlnost
- bezpečnostní ( ochranná) – ochrana vnitřního pořádku
- ekonomická ( hospodářská) – stát spravuje státní finance, zajišťuje rozpočet, vybírá daně,…
- sociální – stát se snaží o udržení nízké nezaměstnanosti, zajišťuje dostupnou zdravotní péči, spravuje důchody, podporuje kulturu, řeší krizové situace ( povodně, epidemie,…)
- 2. vnější funkce
- obranná – stát musí být schopen ubránit své území
- zahraniční politika – organizování styků s ostatními státy, snaha o zajištění míru, péče o občany v zahraničí
- ekonomická – regulace zahraničního obchodu, celní politika
formy státu ( vlády):
- podle toho, kdo vykonává státní moc ( z hlediska účasti na vládě):
- demokracie
z řečtiny démos = lid
kratias = vláda
všem plnoprávným občanům je umožněn podíl na vládě
předpokladem je rovnost mezi lidmi
základem jsou svobodné volby
moc se dělí na:
-zákonodárnou
-výkonnou
-soudní
přímá – rozhodování se účastní všichni plnoprávní občané ( např referendum, plebiscit)
nepřímá ( = zastupitelská, reprezentativní) – rozhodnutí a vládu vykonává skupina,
- diktatura
u autokratická nebo totalitní diktatura
u soustředění moci do rukou jednoho vládce nebo malé skupiny lidí
u většina obyv. je vyloučena z účasti na politickém rozhodování
u neexistuje opozice
u vládnoucí strana kontroluje všechny oblasti života občanů
u např. komunistické režimy ( KLDR, Kuba, dříve SSSR ČSSR)
vojenské chunty ( dříve Chile)
absolutní monarchie ( Kuvajt, dříve Japonsko)
jednoduchá – moc je uplatňována tradičními nástroji vlády – policií, armádou, soudy, byrokracií
caesaristická – diktátor usiluje o získání podpory mezi lidmi, aby mohl svůj režim legitimizovat ( veřejně ospravedlnit)
totalitní – zanikají rozdíly mezi státem a společností, mezi veřejným a soukromým, právní stát se mění na policejní, vláda jedné strany
- podle toho, kdo stojí v čele státu:
- republika
u z latiny res publica = věc veřejná
u má většinou demokratický charakter
u nejvyšší představitel je do čela státu volen občany nebo parlamentem
parlamentní – největší váhu má parlament – zástupci jsou voleni občany
poslanecký mandát je slučitelný s funkcí ve vládě, vláda je odpovědná
parlamentu /vyslovení důvěry či nedůvěry/
prezidentská – prezident má větší pravomoce, je odpovědný ze své funkce
– poslanecký mandát není slučitelný s funkcí ve vládě
– prezident volen občany, parlament může vetovat jeho rozhodnutí
- monarchie
u = jedinovláda
u monos = sám, jediný, archein = vládnout
u veškerá moc je soustředěna do rukou jednoho panovníka – dědičný nárok na trůn
absolutní – vláda panovníka není ničím omezena, je nejvyšším zákonodárcem,
soudcem
konstituční – panovník má častou pouze jen reprezentativní funkci
dualistická – moc je rozdělena mezi panovníka a parlament
- teokracie
u theos = bůh, kratias = vláda
u veškerá státní moc je odvozena z boží vůle
u moc má v rukou církev nebo zbožštělý panovník
u většinou se jedná o nedemokratickou formu vlády ( např. Írán, Súdán)
- sofokracie
u vláda filosofa
- aristokracie
u vláda urozených, šlechty
- timokracie
u vláda nejsilnějších
- oligarchie
u vláda několika, nejbohatších
- podle rozvržení výkonu moci:
- centralizované
u stát je řízen z jednoho centra
- decentralizované
u značnou část státní moci a správy mají samosprávné územní celky
- podle struktury ( územního dělení):
- jednotné = unitární
u stát má jednu soustavu nejvyšších orgánů státní moci ( jedna vláda, jeden parlament), jednu ústavu e jeden systém státní správy
u jsou řízeny z jednoho centra
- složené
u tvořeny ze dvou a více celků
federace – svazek států, zemí, kantonů – dobrovolně se vzdaly části státní moci
→ tvoří jeden subjekt mezinárodního práva
– má jednotnou měnu, armádu, zahraniční politiku
– např. USA, Spolková rep. Německo
– může vzniknout rozpadem ( = disociace, např. ČSFR)
sdružením ( = asociace, např. USA, Německo, Indie)
konfederace – volné sdružení členských států
→ každý z nich tvoří samostatný subjekt mezinárodního práva
→ ponechávají si vysokou míru suverenity
personální unie – svazek samostatných států, spojených osobou jednoho panovníka ( např. Rakousko – Uhersko)
struktura státu:
- tři hlavní funkce státu: tvorba zákonů
: prosazování zákonů
: rozhodování ve sporech
Þ moc zákonodárná
výkonná
soudní
Þ navzájem nezávislé
1. moc zákonodárná ( legislativa)
- legislativa = proces tvorby právních norem
- svěřena Parlamentu ČR – jeho úlohy a pravomoci určuje ústava
- přijímá a vydává Ústavu a zákony – předkládá vláda, poslanci, Senát nebo krajské zastupitelstvo
- schvaluje program vlády
- schvaluje státní rozpočet
- volí prezidenta
- rozhoduje o vyhlášení válečného stavu
- má 2 komory
Poslanecká sněmovna
u tvoří ji 200 poslanců – sdružují se ve výborech, komisích a klubech
→ kluby se vytváří na základě stranické příslušnosti
→ v komisích se projednávají odborná témata
→ ve výborech se zpracovávají a upravují návrhy zákonů
Senát
u tvoří ho 81 senátorů
u senátoři jsou obměňováni po dvou letech po třetinách
u je nerozpustitelný
u projednává návrhy zákonů, které schválila Poslanecká sněmovna
u navrhuje Sněmovně zákony
u podílí se na volbě prezidenta
→ ochrana poslance a senátora – imunita → nelze je trestně stíhat, pokud k tomu příslušná komora nedá souhlas
2. moc výkonná ( exekutiva)
- představována vládou
u nejvyšší orgán státní moci a správy
u skládá se z předsedy vlády, místopředsedy a ministrů
u její úlohou je uvádět do života zákony přijaté Parlamentem ČR
u prezident jmenuje předsedu vlády → jmenuje ministry
u ministerstva klíčová ( financí, zahraničních věcí, obrany, vnitra, průmyslu a obchodu, pro místní rozvoj zemědělství, práce a sociálních věcí)
ostatní ( spravedlnosti, školství, zdravotnictví,
dopravy a spojů, životního prostředí,…)
u pokud jí sněmovna nevysloví důvěru, podá předseda a jeho prostřednictvím i ostatní členové vlády demisi do rukou prezidenta
prezidentem
u jmenuje a odvolává členy vlády
u může rozpustit Poslaneckou sněmovnu
u jmenuje soudce
u uděluje amnestii
u vrací parlamentu zákony ( kromě ústavních)
u podepisuje zákony
u zastupuje stát navenek
u velitel ozbrojených sil
u může být stíhán pouze za velezradu → ztráta úřadu
státním zastupitelstvím
u zastupuje stát v trestním řízení
3. moc soudní ( jurisdikce)
- vykonávají nezávislé soudy
Nejvyšší soud
Nejvyšší správní soud
krajské soudy
okresní soudy
→ nejdůležitější je Ústavní soud – tvoří ho 15 soudců – se souhlasem Senátu jmenuje president
– rozhoduje např. o zrušení zákonů a právních předpisů
- samospráva a státní správa
- část moci je přenesena na orgány územní samosprávy
- vyšší územně správní celky – kraje
- v čele hejtman
- orgány kraje
zastupitelstvo
– vydává vyhlášky
– schvaluje krajský rozpočet
– stará se o dopravní obslužnost v kraji, o jeho územní rozvoj
– vykonává státní správu v tzv. přenesené působnosti – např. bojuje s nezaměstnaností
– vykonává rozhodnutí zastupitelstva
– je zodpovědná zastupitelstvu
- nižší územně správní celky – obce
- v čele obecního úřadu stojí starosta – plní úkoly zadané zastupitelstvem a radou
- orgány zastupitelstvo
rada
- vydává obecně závazné vyhlášky
- zřizuje obecní policii
- rozhoduje o místních poplatcích,…
