Otázka: Základy veřejné správy
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Andrea Robotková
- správa = historický pojem, který se odvozuje od slova „PRÁVO“
– vykonává činnosti spojené s právem
– v praxi se především jedná o:
a)spravování
b) starání se
c) obhospodařování
d) řízení
e) udržování
f) organizování
- Správa = cílevědomá společenská činnost, která smiřuje k naplnění a dosažení cíle, který má charakter veřejný či soukromý
– obsah a charakter správy určuje správní právní odvětví
– rámec působení správy a rozsah činnosti správy určuje SPRÁVNÍ ŘÁD
– realizace správy se určuje pomocí účelových právních norem, které vymezují činnost VS
SPRÁVNÍ SUBJEKT A SPRAVOVANÝ OBJEKT
- SS = instituce (orgán, organizace, úřad), který spravuje spravovaný objekt
- SO = skutečná instituce, která na základě svých pravomocí provádí a realizuje činnosti
a)výkonné (např. zajištění správy dopravy)
b)regulační (např. správní činnosti kontrolní, řídící, regulační)
c) obstaravatelské (např. sociální zabezpečení občanů)
- Spravující subjekt je charakterizován tím, že:
– má právní subjektivitu
– má způsobilost k právům a povinnostem
– má způsobilost k státní správě nebo samosprávě
– má pravomoc k řešení otázek a problémů na území a v dané oblasti
– má organizační strukturu
– má výkonné orgány, které vykonávají správní činnost
- SS využívá ke svému rozhodování tyto principy:
– kolegiální = rozhoduje se hlasováním
– monokratický = uplatňuje se vůle jedné osoby
– územní = uplatňuje se na určitém území
– centrální = uplatňuje se z jednoho místa, např. rozhodnutí vlády ČR
– volební = funkční místo se obsadí podle výsledků voleb
– jmenování = funkční místo se obsadí jmenováním pracovníka
- SS vyvíjí cílevědomou činnost tak, aby SO byl:
a) funkční
b) životaschopný
c) rozvijící se v daném prostředí
- SS působí na SO, kterým je:
a)lidská společnost
b) společenský systém
c) území
d) záležitosti občanů
SPRÁVNÍ VĚDA
– správa vychází ze správní vědy, kterou se řídí
– správa je společensko-vědní disciplína, má svůj předmět zkoumání, svůj vývoj a své činnosti
- Soustředí se na:
a)systém
b) uspořádání
c) strukturu
d) metody činnosti SI v mezích platného práva
VEŘEJNÉ A SPRÁVNÍ PRÁVO
– správní věda úzce souvisí s VP, které je tvořeno právem:
a)ústavním
b) soudním
c) finančním
d) trestním
e) správním
- Veřejné právo = základ VS, vychází z norem SP, která určuje obsah veřejných činností, které spravují veřejné záležitosti občanů, obyvatel, obcí, krajů, států
- Správní právo se člení na:
1) hmotné
2) procesní
3) organizační
4) trestní
1) Správní právo hmotné
– upravuje působnost VS včetně jejího hospodářství
– upravuje konkrétní práva a povinnosti FO a PO v jednotlivých oblastech VS
– působení VS, její správních institucí a správních orgánů států, kraje, obcí, ve správě zdravotnictví, školství, sociálních záležitostí, v celní správě, v ŽP…….
2) Správní právo procesní
– zákon č. 500/2005 Sb. Správní řád
– upravuje postupy a jednání, které musí správní orgány dodržovat při rozhodování o právech a povinnostech FO a PO
– součástí zákona se správní řízení, které upravuje činnosti a stanovuje postup, jak mají správní orgány postupovat, rozhodovat a jednat o právech a povinnostech účastníků řízení
3) Správní právo organizační
–upravuje postavení institucí ve vzájemných vztazích:
a) hiearchie
b) organizační struktury
c) nadřízenost a podřízenost institucí, organizací a orgánů
– určuje soustavu správních orgánů a jejich kompetencí, ukládá úlohy a pravomoci, práva a povinnosti veřejnoprávních úřadů a institucí
4) Správní právo trestní
– upravuje činnost VS, práva a povinnosti FO a PO v oblasti méně závažných deliktů = v systému přestupků včetně udělování sankcí a trestů
ČLENĚNÍ SPRÁVY
– při členění se používá řada kritérií
– členění správy dle vlastnictví k SO:
a) veřejná
b) soukromá
– správa je realizována a uskutečňována:
a)institucí veřejnou (státní a samosprávní instituce, úřad VS)
b)institucí soukromou (FO nebo PO, soukromá org. a její státní zástupci)
A) VEŘEJNÁ SPRÁVA
- VS = správa lidské společnosti zorganizována ve státě se státním zřízením
- VS rozumíme:a)správu území (stát, kraje, obce)
b)správu věci (movité, nemovité)
c)správu záležitosti
d)správu financí
e)správu objektu
- VS charakterizují tyto funkce:
1.mocenská
2. ochranná
3. organizační
4. regulační
5. služby veřejnosti
1. Mocenská funkce
– VS donucuje, přikazuje a zakazuje
– svou moc ve společnosti realizuje prostřednictvím právního řádu a působením státního zřízení
Veřejná moc = schopnost ovlivnit chování společnosti žádoucím směrem
– základem je autorita
- veřejnou moc dělíme na:
a)centrální – moc výkonná, zákonodárná, soudní
b)necentrální – státem svěřena územní samosprávě
2. Ochranná funkce
– VS zajišťuje: a)vnitřní ochranu, veřejný pořádek a bezpečnost
b) vnější ochranu a bezpečnost
-zaměřuje se na služby a ochranu veřejných záležitostí, ochranu bezpečnosti občanů a obranu bezpečnosti státu
3. Organizační funkce
–VS organizuje záležitosti: a)státní (členění území na menší celky)
b)institucí (organizační strukturu….)
c)občanů (vzdělání, zdravotnictví….)
4. Regulační funkce
– v demokratické společnosti se vytvoří systém řízení společnost založený na politickém pluralismu, na vzájemné komunikaci, solidaritě a toleranci
– umožňuje shromažďování a sdružování občanů
5. Funkce služeb veřejnosti
– VS slouží k racionálnímu rozvoji společnosti, k jejímu financování, hospodaření, řešení společ. problémů
– jedná se především o služby ekonomické, sociální, finanční, pečovatelské apod.
Systém veřejné správy
– jedná se o uspořádání činností podle stanovených kritérií a podmínek
– VS je složitý dynamický celek
– VS má prostředí:a)vnější (tvořeno zahraničními a mezinárodními službami, které jsou podloženy jednotlivými smlouvami)
b)vnitřní (činnosti systémů uvnitř státu)
Systém institucí
Instituce = spravující subjekt – úřad, organizace se člení na jednotlivé odbory nebo referáty či oddělení
– dbá na dodržování právních norem a má vztahy: a) vzájemné
b) hiearchické
c) vnitřní
d) vnější
– instituce VS vytvářejí síť – jsou umístěny na území státu, v jednotlivých krajích, obcích
– výkonem VS jsou pověřeny tyto instituce a orgány: ústřední, regionální a místní
– VS je tvořena uspořádaným systémem institucí:
a)mocenská (s mocí výkonnou, zákonodárnou a soudní)
b)územní (krajské, okresní, obecní)
c)výkonných (ministerstva)
d)samosprávních (profesní a zájmové komory)
e) korporativní (korporace = sdružení osob; PO, která má postavení samostatného právního subjektu realizujícího společný zájem; korporace se člení na korporativní územní orgány a korporativní zájmové orgány)
- Příklady institucí: zastupitelstvo obce, magistrát statutárního města, rada krajského úřadu, stavební úřad……
Systém personální
– služební poměr např. armáda, policie, vězeňská služba, justiční stráž, celní správa
- Pracovní poměr: smlouvou, jmenováním, volbou, dohodou o pracovní činnosti
Systém správních činností
– činnost ve VS se neustále opakuje a vyvíjí, tím se vytváří tzv. obecný algoritmus, který zahrnuje: plánování, organizování, rozhodování a řízení, kontrolu
Výsledkem správních činností je dobře fungující systém jednotlivých institucí, který je vždy posuzován podle své výkonosti, efektivity a hospodárnosti.
Systém nástrojů VS
– akta a dokumenty (právní normy, vyhlášky, věstníky)
– materiální a technické prostředky (dopravní, rozhlasové)
– informace verbální i neverbální (projev, petice)
– finanční prostředky (peníze, akcie, směnky, dluhopisy)
B) SOUKROMÁ PRÁVA
- je vykonávána subjekty v soukromém zájmu dosahují vlastního soukromého cíle a řídí se vlastní vůlí
- výkon veřejné správy můžou soukromé organizace provádět tehdy, pokud VS není schopna plnit výkon správy sama, pokud je postavení veřejnoprávního subjektu zastupitelné a pokud to nevylučuje povaha věci
- vždy nutno splnit podmínku veřejné soutěže
REFORMA VS
– souvisí se vznikem ČR 1. ledna 1993
– jedná se o změnu celého systému
– obsahuje reformy:a) území veřejné správy
b) výkonu veřejné správy
c) veřejných financí
Reforma území správy
– počátek v roce 1990, dochází ke zrušení národních výborů a k obnově samospráv
– vytvoření tzv. vyšších územních správních celků
– celkem 13+ správa hlavního města Praha
– po zrušení okresních úřadů byla jejich působnost převedena na obecní úřady územní samosprávy
– celkem 388 úřadů s výkonem státní správy v přenesené působnosti ve svém obvodu vykonávají státní správu
– 205 samosprávných obecných úřadů s výkonem s rozšířenou působností ve svém územním obvodu vykonávají činnosti státní správy pro obce a města
Reforma vnitřní správy
– týká se:účinnosti, modernizace prostředků, efektivity
Reforma veřejných financí
– týká se: – veřejných rozpočtů
– obsahu jednotlivých příjmových a výdajových položek rozpočtu ministerstev a samospráv
– správy veřejných financí
– zkvalitňování sociálního zabezpečení
– snižování daní a daňové úlevy
