Závlaha zeleniny – zelinářství

 

   Otázka: Závlaha zeleniny

   Předmět: Zelinářství

   Přidal(a): Petr Pavel

 

 

Vodní režim

Voda je rozpouštědlem látek, složkou struktury buněk, poskytuje rostlinám vodík i kyslík, a je tedy nezbytná pro optimální průběh fotosyntézy a dalších fyziologických pochodů. Aktivita vody v buňkách nezávisí na jejím množství ale na jejím stavu, který je vyjádřený vodním potenciálem buňky. Vyjadřuje se v jednotkách tlaku a udává, o kolik je aktivita v buňce nižší než aktivita čisté vody. Při nadbytku vody v půdě trpí kořenový systém nedostatkem kyslíku. To vede ke snížení rychlosti dýchání kořenů, a tím se zpomalí i pohyb vody z půdy do kořenů.

 

Vedení vody v rostlinách

Voda v cévách se pohybuje od kořenů vzestupně ve směru poklesu vodního potenciálu. Tento proud vody označujeme jako transpirační proud, neboť je do značné míry působení transpirací, tj. odpařováním vody z povrchu listů. K pohybu vody od kořenové pokožky do trachejí a tracheid v kořenu dochází v důsledku postupného poklesu vodního potenciálu buněk primární kůry kořene. Přitom se uplatňuje i tzv. kořenový vztlak. Jde o tlak, který vytlačuje vodu do výše položených pletiv v rostlině. Je způsobeno bobtnáním a osmotickými silami protoplastů kořenových buněk. Při pohybu vody cévami se uplatňuje i koheze vody, tj. soudržnost jejich molekul a adheze vody, tj. její přilnavost ke stěně cévy. Tyto síly působí, že voda v cévách tvoří „vodní vlákna“ vyplňující cévy dřeva od oblasti kořenů až do listového parenchymu pohybující se vzhůru nasáváním kořenových buněk, kořenovým vztlakem a transpirací vody z listů. Při vedení vody se uplatňují i síly elektroosmotické.

 

Významný intenzifikační faktor. Musíme zajistit závlahový režim, způsob a množství dodané vody.

 

Musí zajistit:

  • Potřebný přísun vody, ekonomicky využít závlahový zdroj.
  • Umožnit ošetřování porostu.
  • Uchování úrodnosti půdy.
  • Musí zabránit vyplavování živin.

Intenzita závlahy je ovlivněna přírodními faktory, průměrné teploty, srážky, intenzita a směr větru.

 

Vodní zdroje

a) Dešťová voda:

  • Měkká teplá, okysličená, jímáme ji do nádob. Na menší plochy- foliáky, skleníky.

b) Povrchová voda:

  • Rybníky, řeky, potoky, vyhýbáme se stojatým vodám a bažinám. Tvrdší, znečištěné, okysličená.

c) Podzemní (studniční): Studená, tvrdá, neokysličená, necháme odstát a okysličit.

d) Odpadní: Pro závlahu lučních porostů, při použití klademe důraz na hygienu a bezpečí.

 

Způsoby závlahy

1) Spodní:

  • Závlahové trubky jsou vedeny záhonem, perforované, děravé a voda z nich vytéká přímo ke kořenům rostlin. na menší plochy, jsou drahé a ucpávají se.

2) Povrchová:

  • Závlaha vody stéká po povrchu půdy a postupně se vsakuje. Pozemek musí mít mírný sklon, používáme u rostlin, které nechtějí vodu na listy nebo řadové kultivary (rajčata).

3) Kapková:

  • Šetří vodu, práci, živiny se nevyplavují. Jsou nákladnější, ucpávají se.

4) Zadešťování:

  • Postřik napodobuje déšť, postřikovač kruhový nebo pásový. Zvyšuje se vzdušná vlhkost, ochlazuje. okysličuje rostliny. pořízení levné, můžeme přidat hnojiva, měřit, rosit, zadešťovat.

 

Různé nároky na vodu

Vzhledem k tomu, že za poměrně krátké vegetační období zeleninové druhy získají velké množství hmoty, mají samozřejmě i vysoké nároky na vodu. Zavlažujeme však jen do hloubky 30 až 40 cm, protože většina zeleninových druhů koření mělce. Rozdíl v požadavcích na vodu je už při výsevu a vysazování sazenic. Při pěstování ze semen je velmi důležitý obsah vody v půdě před vyséváním, protože porosty z přímého výsevu jsou citlivé na nedostatek vláhy zejména v období klíčení a vzcházení. Druhy, které zasadíme jako sazenice, potřebují více vody než rostlinky, které byly zasety přímo do půdy. Zavlažování má největší význam v první polovině vegetačního období, koncem vegetace už sucho rostliny tolik nepoškozuje.

 

Košťáloviny

Nejlépe jim vyhovuje vyšší a rovnoměrná vlhkost půdy a vzduchu. Při nedostatku vláhy mají zakrslý vzrůst, dřevnatějí, jejich pletiva ztrácejí potřebnou jemnost a snižuje se úroda.

 

Listová zelenina

Potřebuje dostatek vláhy.

Salát hlávkový- Dostatek závlahy hlavně při tvorbě hlávek.

Špenát zelný- Nepotřebuje tolik vláhy.

Čekanka salátová- Nenáročná.

 

Plodová zelenina

Okurka salátová- Vydatná zálivka, ale ne na list, aby nedocházelo k rozmnožování chorob.

Tykev- Potřebuje dostatek vláhy.

Meloun- Nutná závlaha, ale jen ke kořenům, jinak se na listech objeví plíseň.

Lilek baklažán- Nenáročný.

Paprika- Nezavlažujeme studenou vodou.

Rajče- Nezalíváme na list, nenáročný.

 

Kořenová zelenina

Mrkev obecná- Při nadměrné zálivce praská.

Petržel zahradní- Nenáročná.

Celer bulvový- Nenáročný

Ředkvička- Pravidelná zálivka.

Řepa salátová- Nenáročná.

 

Cibulová zelenina

Cibule kuchyňská- Dostatek vláhy v počátku růstu.

Česnek setý- Nenáročný.

Pažitka- Nenáročná.

Pór- Nenáročný.

 

Kořeninová zelenina

Dostatek závlahy.

 

Lusková zelenina

Hrách setý, zahradní- Nenáročný.

Fazol obecný, zahradní- Nenáročný.

 

Okopaniny

Lilek brambor- Závlaha ne na list.

 

Lahůdková zelenina

Reveň, rebarbora- Nenáročná.

Chřest, Špargl- Nenáročný.

Celer řapíkatý- Dostatek vody.

Artyčok- Nenáročný.

Kukuřice cukrová- Nenáročná.

💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.