Otázka: Závlaha zeleniny
Předmět: Zelinářství
Přidal(a): Petr Pavel
Vodní režim
Voda je rozpouštědlem látek, složkou struktury buněk, poskytuje rostlinám vodík i kyslík, a je tedy nezbytná pro optimální průběh fotosyntézy a dalších fyziologických pochodů. Aktivita vody v buňkách nezávisí na jejím množství ale na jejím stavu, který je vyjádřený vodním potenciálem buňky. Vyjadřuje se v jednotkách tlaku a udává, o kolik je aktivita v buňce nižší než aktivita čisté vody. Při nadbytku vody v půdě trpí kořenový systém nedostatkem kyslíku. To vede ke snížení rychlosti dýchání kořenů, a tím se zpomalí i pohyb vody z půdy do kořenů.
Vedení vody v rostlinách
Voda v cévách se pohybuje od kořenů vzestupně ve směru poklesu vodního potenciálu. Tento proud vody označujeme jako transpirační proud, neboť je do značné míry působení transpirací, tj. odpařováním vody z povrchu listů. K pohybu vody od kořenové pokožky do trachejí a tracheid v kořenu dochází v důsledku postupného poklesu vodního potenciálu buněk primární kůry kořene. Přitom se uplatňuje i tzv. kořenový vztlak. Jde o tlak, který vytlačuje vodu do výše položených pletiv v rostlině. Je způsobeno bobtnáním a osmotickými silami protoplastů kořenových buněk. Při pohybu vody cévami se uplatňuje i koheze vody, tj. soudržnost jejich molekul a adheze vody, tj. její přilnavost ke stěně cévy. Tyto síly působí, že voda v cévách tvoří „vodní vlákna“ vyplňující cévy dřeva od oblasti kořenů až do listového parenchymu pohybující se vzhůru nasáváním kořenových buněk, kořenovým vztlakem a transpirací vody z listů. Při vedení vody se uplatňují i síly elektroosmotické.
Významný intenzifikační faktor. Musíme zajistit závlahový režim, způsob a množství dodané vody.
Musí zajistit:
- Potřebný přísun vody, ekonomicky využít závlahový zdroj.
- Umožnit ošetřování porostu.
- Uchování úrodnosti půdy.
- Musí zabránit vyplavování živin.
Intenzita závlahy je ovlivněna přírodními faktory, průměrné teploty, srážky, intenzita a směr větru.
Vodní zdroje
a) Dešťová voda:
- Měkká teplá, okysličená, jímáme ji do nádob. Na menší plochy- foliáky, skleníky.
b) Povrchová voda:
- Rybníky, řeky, potoky, vyhýbáme se stojatým vodám a bažinám. Tvrdší, znečištěné, okysličená.
c) Podzemní (studniční): Studená, tvrdá, neokysličená, necháme odstát a okysličit.
d) Odpadní: Pro závlahu lučních porostů, při použití klademe důraz na hygienu a bezpečí.
Způsoby závlahy
1) Spodní:
- Závlahové trubky jsou vedeny záhonem, perforované, děravé a voda z nich vytéká přímo ke kořenům rostlin. na menší plochy, jsou drahé a ucpávají se.
2) Povrchová:
- Závlaha vody stéká po povrchu půdy a postupně se vsakuje. Pozemek musí mít mírný sklon, používáme u rostlin, které nechtějí vodu na listy nebo řadové kultivary (rajčata).
3) Kapková:
- Šetří vodu, práci, živiny se nevyplavují. Jsou nákladnější, ucpávají se.
4) Zadešťování:
- Postřik napodobuje déšť, postřikovač kruhový nebo pásový. Zvyšuje se vzdušná vlhkost, ochlazuje. okysličuje rostliny. pořízení levné, můžeme přidat hnojiva, měřit, rosit, zadešťovat.
Různé nároky na vodu
Vzhledem k tomu, že za poměrně krátké vegetační období zeleninové druhy získají velké množství hmoty, mají samozřejmě i vysoké nároky na vodu. Zavlažujeme však jen do hloubky 30 až 40 cm, protože většina zeleninových druhů koření mělce. Rozdíl v požadavcích na vodu je už při výsevu a vysazování sazenic. Při pěstování ze semen je velmi důležitý obsah vody v půdě před vyséváním, protože porosty z přímého výsevu jsou citlivé na nedostatek vláhy zejména v období klíčení a vzcházení. Druhy, které zasadíme jako sazenice, potřebují více vody než rostlinky, které byly zasety přímo do půdy. Zavlažování má největší význam v první polovině vegetačního období, koncem vegetace už sucho rostliny tolik nepoškozuje.
Košťáloviny
Nejlépe jim vyhovuje vyšší a rovnoměrná vlhkost půdy a vzduchu. Při nedostatku vláhy mají zakrslý vzrůst, dřevnatějí, jejich pletiva ztrácejí potřebnou jemnost a snižuje se úroda.
Listová zelenina
Potřebuje dostatek vláhy.
Salát hlávkový- Dostatek závlahy hlavně při tvorbě hlávek.
Špenát zelný- Nepotřebuje tolik vláhy.
Čekanka salátová- Nenáročná.
Plodová zelenina
Okurka salátová- Vydatná zálivka, ale ne na list, aby nedocházelo k rozmnožování chorob.
Tykev- Potřebuje dostatek vláhy.
Meloun- Nutná závlaha, ale jen ke kořenům, jinak se na listech objeví plíseň.
Lilek baklažán- Nenáročný.
Paprika- Nezavlažujeme studenou vodou.
Rajče- Nezalíváme na list, nenáročný.
Kořenová zelenina
Mrkev obecná- Při nadměrné zálivce praská.
Petržel zahradní- Nenáročná.
Celer bulvový- Nenáročný
Ředkvička- Pravidelná zálivka.
Řepa salátová- Nenáročná.
Cibulová zelenina
Cibule kuchyňská- Dostatek vláhy v počátku růstu.
Česnek setý- Nenáročný.
Pažitka- Nenáročná.
Pór- Nenáročný.
Kořeninová zelenina
Dostatek závlahy.
Lusková zelenina
Hrách setý, zahradní- Nenáročný.
Fazol obecný, zahradní- Nenáročný.
Okopaniny
Lilek brambor- Závlaha ne na list.
Lahůdková zelenina
Reveň, rebarbora- Nenáročná.
Chřest, Špargl- Nenáročný.
Celer řapíkatý- Dostatek vody.
Artyčok- Nenáročný.
Kukuřice cukrová- Nenáročná.