Téma: Záznam analogový, digitální, kódy, kódování
Předmět: Elektronika
Přidal(a): David Veselík
Před zpracováním dat například v počítači je třeba znaky převést do tvaru, kterému počítač rozumí, tj. Přiřadit jim určité kombinace bitů. Tomuto převodu se říká kódování.
Kód je předpis pro jednoznačné přiřazení určité kombinace bitů příslušnému znaku. Kombinaci bitů zobrazující znak se říká kódové slovo. Z ekonomických důvodů se znaky zobrazují pokud možno, co nejmenším počtem bitů. Počet bitů v kódovém slově je však docela omezen počtem různých znaků, kterých se v praxi používá více než 100. Z toho vyplívá, že kódová slova vyjadřující alfanumerické znaky musejí mít nejméně 7 bitů. Protože 2 na sedmou je 128 bitů. Jen výjimečně, při omezeném souboru znaků nebo při přepínání kódových slov se používá menší počet bitů např. 5.
Kódová slova pro různé kódy se řadí do kódových tabulek. Přihazování kódových slov určitým znakům se říká kódování. Ke kódování se používá generátor kódu, který může obsahovat logické nebo paměťové obvody. Původní znak se získá z kódového slova dekódováním. K dekódování se používá dekodér obsahující opět logické nebo paměťové obvody.
Analogový záznam:
- Analogová zařízení používala pro záznam informací (typicky zvuku nebo obrazu) nějakou křivku, která byla realizována magnetickým polem nebo jiným fyzikálním jevem (elektromagnetické vlnění, zvuk se šíří vlněním, ztrátě kvality) záznamu.
Digitální záznam:
- Digitální (též. Binární, číslicový) záznam využívá tzv. A/D převodník analogového signálu, který je s jeho pomocí převeden a zaznamenán jako binární číslo (skupinu nul a jedniček). Př. DVD nosiče.
