Otázka: Země jako vesmírné těleso
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Tvrdíková
Vesmír
= obrovský prostor; soubor všech kosmických těles, které na sebe vzájemně působí
- vznik:
- zabývají se tím kosmologické hypotézy (Kosmos = vesmír; logos = slovo)
- nejuznávanější teorie vzniku: VELKÝ TŘESK (asi před 15 miliardami let existovala látka o vysoké teplotě. V látce nastal výbuch tzv.“velký třesk“, začala se rozpínat a tvořit struktury – základy budoucích kosmických těles)
- jednotky:
- Astronomická jednotka = vzdálenost Země od Slunce = 149,6 mil. km
- Světelný rok = vzdálenost, kterou urazí světelný paprsek za 1 rok
- tvořen:
- Galaxie = obrovská seskupení hvězd
- tvar: eliptický x spirální
- rotují
- naše = Mléčná dráha (tvar spirálovitého disku)
- Hvězdy = obrovská plynná tělesa s vysokou teplotou a světlem
- Galaxie = obrovská seskupení hvězd
Sluneční soustava
= planetární systém hvězdy Slunce
- předpokládaný vznik před cca 4,6 mld let
- tvořena:
- Slunce
- tvar koule o Æ 1,4 mil km
- složení: 73% vodík a 25% helium (= plazma)
- stavba:
- koróna
- fotosféra a chromosféra
- zářivá zóna
- jádro
- vykonává 2 základní pohyby
- Rotace kolem vlastní osy
- Rotace okolo středu Galaxie
- Planety = tělesa, která obíhají kolem hvězdy, mají dostatečnou velikost a hmotnost, nezáří, dominantní ve svém prostoru
- členění
- vnitřní (= terestrické, pevné), Merkur, Venuše, Země, Mars
- vnější (=obří, plynné), Jupiter, Saturn, Uran, Neptun
- kolem jsou prstence = útvary tvořené meteorickým prachem a balvany
- pohyby: obíhají kolem osy a kolem Slunce
- členění
- Planetky (asteroidy)
- pás planetek mezi Marsem a Jupiterem (největší Ceres)
- pás Kuiperův (za Neptunem, největší Xena a Pluto)
- Družice = tělesa obíhající kolem planet
- umělé (satelity, vyrobené člověkem)
- přirozené (Měsíc…)
- Slunce
-
- Komety = tělesa obíhající kolem hvězdy po protáhlé dráze
- složení:
- jádro
- koma
- chvost
- krátkoperiodické (Halleyova 76let)
- dlouhoperiodické (Hale Boppova 4000let)
- složení:
- Meteoroidy = malá tělesa obíhající ve vesmíru
- Meteory = záblesk zazáření meteoroidu při průletu zemskou atmosférou
- Meteority = zbytek meteoroidu, který dopadl na Zemi
- v místě dopadu vznikne meteorický kráter
- Měsíc
- Země
- Komety = tělesa obíhající kolem hvězdy po protáhlé dráze
Měsíc
- jediná přirozená družice Země
- rozměry: vzdálenost Z-M Æ 384000 km, Æ 3500 km (4x menší než Z)
- teplota: 100°C -150°C
- povrch:
- krátery
- moře (výlevné horniny)
- souše (pevniny)
- původ: 4,5 mld let
- pohyby:
- kolem osy = 28 dní
- kolem Země = 28 dní
- kolem Slunce = 365 dní
- vázaná rotace -> vidíme převrácenou stranu Měsíce
- Fáze Měsíce
- Zatmění
- = jev, při kterém jedno vesmírné těleso vstoupí do stínu jiného vesmírného tělesa
- Slapové jevy
-
- přírodní procesy, při kterých se projevuje gravitační působení Měsíce (a Slunce) = dmutí
- příliv
- odliv
- střídání P a O po 6 hodinách
- pokud Z, M(nov nebo úplněk) a S v jedné rovině ->síly působení M a S se sčítají a nastává největší příliv – skočný příliv
- pokud Z, M a S svírají pravý úhel, dochází k hluchému přílivu
- velikost dmutí ovlivňuje tvar pobřeží a mořského dna
- největší rozdíl je v zátoce Fundy Bay (až 18m)
- přírodní procesy, při kterých se projevuje gravitační působení Měsíce (a Slunce) = dmutí
-
-
-
- využití: přílivové elektrárny (Francie, Kanada)
-
Země
TVAR
- na pólech zploštělá – elipsoid (má hladký povrch )
- GEOID – skutečný tvar se všemi výškovými a hloubkovými stupni nepravidelné těleso
- s geoidem neumíme počítat
- REFERENČNÍ ELIPSOID = matematicky definované těleso, slouží k výpočtům a zakreslení map
- výškové rozdíly byly dány do jedné polohy
- elipsoid REFERENČNÍ KOULÍ ( má stejný povrch nebo objem)
VELIKOST ZEMĚ
- rovníkový poloměr: 6378 km
- poledníkový průměr: 12 713 km
- obvod rovníku: 40 075 km
- hmotnost Země: 5,97.1024 km3
- vzdálenost od Slunce: 150 mil. Km
- průměrná teplota: 15ºC
POHYBY
- rotace = kolem vlastní osy
- revoluce = kolem Slunce
- precese = kmitání zemské osy
- uvnitř vesmíru
Rotace Země
- rotuje od západu k východu
- důsledek:
- zploštění u pólů
- Coriolisova síla – způsobuje odchylku těles který se pohybují ve směru poledníku; na severní polokouli vpravo a na jižní vlevo ve směru poledníku
- střídání dne a noci
Revoluce
- délka oběhu: 365 dní (1 rok) = kalendářní
- tropický rok = 365 dní 5h 48min 45sek => přestupný rok
- důsledky:
- střídání ročních období
- sklon zemské osy
Časová pásma
- důsledek zemské rotace – Slunce postupně vrcholí nad jednotlivými poledníky, proto má každý poledník jiný místní čas(1o=4minuty)
- 24 časových pásem po 15º zeměpisné délky=>pásmový čas
- u nás Středoevropský pásmový čas=SEČ- o hodinu víc než světový čas
- v Evropě se od jara do podzimu zavádí tzv. letní čas, který má o hodinu více než čas pásmový
- když jdeme ze západu na východ a přejdeme datovou hranici (180º), zvětšíme datum o jeden den, když z východu na západ, tak datum o jeden den zmenšíme
Zeměpisné souřadnice
- určuje se tím poloha bodů na zemském povrchu – pomocí zeměpisné šířky a délky
- póly jsou průsečíky zemského povrchu a rotační osy Země
- rovník je průsečnice zemského povrchu s rovinou procházející středem Země a kolmou k zemské ose, rovnoběžka 0º
- rovnoběžky jsou spojnice všech bodů stejné zeměpisné šířky
- zeměpisná šířka je úhel mezi rovinou rovníku a spojnicí určovaného bodu se středem Země
- poledníky jsou spojnice všech bodů stejné zeměpisné délky
- zeměpisná délka je úhel, který svírá rovina základního poledníku (tj. poledník greenwichský) s rovinou místního poledníku