Otázka: Zemský povrch
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Kateřina5
Členění map
- Mapa je rovinné zobrazení zemského povrchu zmenšené podle určitého měřítka
- prostřednictvím smluvených značek vyjadřuje mapa rozmístění a vlastnosti objektů a jevů na Zemi
- tělesem lépe odpovídajícím skutečnému tvaru naší planety je glóbus
- jde o zmenšený kulový model Země, který znázorňuje planetu bez zkreslení
- glóbus lze však vyrábět pouze v malých měřítkách (např. 1: 40 000 000 apod.), nemůže tedy podrobně znázorňovat vybranou oblast
- z toho důvodu se v geografii i běžné praxi používají zejména mapy
Mapy rozdělujeme:
1) Podle měřítka
- mapy velkého měřítka – do 1 : 200 000 (katastrální mapy, plány, topografické mapy, turistické mapy, autoatlasy)
- mapy středního měřítka – od 1 : 200 000 do 1 : 1 000 000 (podrobnější obecně zeměpisné mapy, nástěnné mapy menších území, autoatlasy)
- mapy malého měřítka – nad 1 : 1 000 000 (školní atlasy světa, kapesní atlasy, glóbus)
2) Podle obsahu
- mapy katastrální
- mapy největších měřítek
- obsahují pouze polohopis
- zachycuj pozemková vlastnictví
- nejčastější měřítka – 1 : 1 000, 1 : 2 000
- mapy topografické
- mapy velkých a středních měřítek
- nejčastější měřítka – 1 : 10 000, 1 : 25 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000, 1 : 200 000
- obsahují výškopis, polohopis i popis objektů a jevů
- výškopis je znázorňován velmi podrobně pomocí vrstevnic a kót
- obsahové složky jsou barevně odlišeny (metoda barevných vrstev)
- jsou vhodné i k měření na mapách
- mapy tematické
- nejpočetnější skupina map
- zobrazují pouze speciální vlastnosti objektů a jevů
- jsou podrobné, ale jen v určitém tématu
- např. mapy geologické, klimatické, hydrologické, politické, administrativní, mapy průmyslu, zemědělství, dopravy, obyvatelstva, turistické, dějepisné atd.
3) Podle účelu
- mapy pro hospodářskou výstavbu
- mapy vědecké
- mapy vojenské
- školní mapy
- atlasy
Kartografická zobrazení
- názvem kartografická zobrazení označujeme soubor různých matematických metod, převádějících zemský povrch do roviny mapy
- jde o způsoby, kterými je možno sestrojit zeměpisnou síť v rovině mapy
- kartografické zobrazení určuje vztah polohy bodu na zeměkouli k poloze odpovídajícího bodu na mapě
1) Podle vlastností kartografických zkreslení
- plochojevná zobrazení – na mapě zachovávají nezkreslené plochy; zkreslují úhly a délky
- úhlojevná zobrazení – úhly jsou zachovány; plochy a délky jsou zkresleny
- délkojevná zobrazení – zachovávají nezkreslené délky, ne však na celé mapě, ale jen podél poledníků nebo podél rovnoběžek
- vyrovnávací zobrazení – plochy i úhly jsou zkresleny jen do určité míry (zkreslení ploch a úhlů je v rovnováze)
2) Podle plochy konstrukční osy
- zobrazení v poloze normální – konstrukční osa roviny, válce nebo kužele se shoduje s osou glóbu
- zobrazení v poloze příčné – konstrukční osa leží v rovině rovníku
- zobrazení v poloze obecné – konstrukční osa prochází středem glóbu v libovolném svěru, který je jiný než u předchozích poloh
3) Podle druhu zobrazovací plochy
- azimutální zobrazení
- zobrazovací plochou je rovina
- kulová plocha glóbu se převádí do roviny mapy
- v poloze normální se poledníky zobrazí jako svazek paprsků vycházejících ze středu mapy; rovnoběžky mají tvar soustředných kružnic se středem v pólu
- využívá se zejména pro mapování polárních oblastí
- válcová zobrazení
- zobrazovací plochou je plášť válce
- kulová plocha glóbu se převádí do pláště válce, který se rozvine do roviny mapy
- v normální poloze znázorňuje poledníky i rovnoběžky jako rovnoběžné přímky na sebe kolmé
- využívají se nejčastěji pro zobrazení časových pásem
- kuželová zobrazení
- zobrazují glóbus na plášť kužele, který se rozvine do roviny
- v poloze normální znázorňují poledníky jako svazek paprsků vycházejících z obrazu vrcholu kužele; rovnoběžky mají tvar kruhových oblouků
- využívá se pro tvorbu map kontinentů a jejich částí (např. mapa Evropy, Asie aj.)
- obecná zobrazení
- obrazy poledníků a rovnoběžek se získávají matematickým odvozením
- využívá se pro tvorbu map celého světa
- často používaným zobrazením je tzv. mnohokuželové, neboli polykónické zobrazení
Kartografické vyjadřovací prostředky
- vyjadřuje se pomocí nich obsah mapy
- kresby nebo symboly se nazývají mapové značky
- jsou uvedeny u geografických map ve vysvětlivkách (legendě mapy) a u topografických map jsou shrnuty v klíči značek
- 3 základní kategorie obsahu mapy jsou výškopis, polohopis a popis
Výškopis
- zobrazuje výškovou členitost mapované krajiny
- praxi se používají 3 způsoby znázorňování vertikální členitosti – vrstevnice, kóty a barevná hypsometrie
- Vrstevnice (izohypsy) jsou izolinie spojující místa o stejné nadmořské výšce; využívají se zejména pro znázornění výškové členitosti u map velkého měřítka (např. topografické mapy)
- Kóty (výškové body) udávají přesnou nadmořskou výšku konkrétního bodu v terénu (např. nejvyšší hora, významný vrchol apod.)
- Barevná hypsometrie znázorňuje nejčastěji vertikální členitost u map středního a malého měřítka (atlasy, nástěnné mapy aj.); pro nadmořské výšky se užívají barevné stupnice od zelené po hnědou, pro rozlišení hloubek moře od světlomodré po tmavomodrou
Polohopis
- zachycuje v horizontálním směru vzájemnou polohu objektů a jevů v krajině
- znázorňuje se pomocí smluvených značek a barev, které musí být vysvětleny v legendě mapy
- značky se dělí na bodové, čárové a plošné
- bodové značky = geometrické obrazce a symboly, znázornění objektů (výškové body, budovy, továrny, pomníky, myslivny,…)
- čárové značky = souvislé čáry, přerušované čáry a uspořádané řady obrazců; znázornění dlouhých objektů, vodní toky, komunikace, hranice; také se jimi značí izolinie= spojnice míst o stejné hodnotě (tlak vzduchu, teplota, …)
- plošné značky = na mapě vymezené plochy odlišené barvou nebo rastre; znázorňují objekty rozložené na ploše (lesy, pastviny, močály,…)
- k plošným metodám vyjadřovacích prostředků se řadí také kartogram a kartodiagram
Kartogram = obrysová kartografická kresba územní jednotky, na které jsou plošnými značkami nebo barevnou škálou znázorněny statistické údaje týkající se různých geografických jevů (národnostní složení obyvatelstva, zalidnění, zalesnění,…)
- anamorfóza– plocha odpovídá počtu
- lokalizované diagramy– průběh teplot,…
- stuhová metoda– vyjadřuje velikost dopravy
- tečková metoda
Kartodiagram= kartograficky znázorněný územní celek (administrativní jednotka), v jehož centru je umístěn diagram, vyjadřující kvantitu nebo kvalitu určitého jevu (zaměstnanost, věkové složení obyvatelstva)
Popis
- vhodně doplňuje výškopis a polohopis
- jednotlivé názvy zeměpisných objektů a jevů jsou v mapě uvedeny smluveným písmem, které se odlišuje velikostí, druhem, barvou, sklonem a tvarem
Práce spojené se sestrojením původní mapy
- v současnosti se tvorba map neobejde bez využití výpočetní techniky a speciálních informačních technologií
1) Práce astronomické
- mají za úkol určit pro celé mapované území přesnou zeměpisnou polohu několika základních bodů pomocí astronomického měření
2) Práce geodetické
- zajišťují důležité podklady pro výškopis a polohopis mapy
trigonometrická síť
- základní geodetickou metodou je trigonometrie
- na mapovaném území se vytvoří hustá síť bodů, z nichž nejdůležitější jsou v terénu vyznačeny měřičskými věžemi
- všechny body mají určenou přesnou polohu
- měří se teodolitem
- hlavní body se v přírodě značí žulovým kamenem, nad ním je žulový památník a nad významnými je dřevěná věž
- trojúhelníky nejsou všechny stejné, jsou nerovnoměrně rozmístěny
- v ČR 40 000 bodů, základní je vrch Pecný
- 4 řády
nivelační síť
- metodou pro měření nadmořských výšek je nivelace
- v bodech je přesně zaměřena nadmořská výška
- základní bod – Lišov (hraniční část mezi Třeboňskou a Českobudějovickou pánví)
- Staré mapy – od hladiny Jaderského moře (Terst)
- Nové mapy – od hladiny Baltského moře (pevnost Kronštadt u Petrohradu)
- hladiny se liší o 40 cm
- měří se nivelačním přístrojem – měří vertikální úhel
- 4 řády nivelačních bodů
- kromě Lišova v ČR ještě 9 bodů, nejstabilnější je Kozí hůrka u Hrušovan
3) Práce topografické
- týkají se podrobného polohopisného a výškopisného měření v terénu, případně vyhodnocování leteckých a družicových snímků
- topografové dávají mapě podrobný obsah, který zanášejí do mapových listů
4) Práce kartografické
- zpracovávají výsledky topografických měření do formy kartografického díla
- topografický obsah je nutné zjednodušit, upravit a zvolit vhodné vyjadřovací prostředky neboli znakový klíč
- výsledkem práce kartografů je čistokresba výsledné mapy tzv. autorský originál
- důležitou součástí vzniku mapy je kartografická generalizace
- jde o proces výběru, zjednodušení a zevšeobecnění obsahu mapy
- do mapy se zakreslují pouze objekty důležité a nezbytné pro konkrétní mapu, méně důležité a nepodstatné prvky se do mapy nezakreslují
5) Práce reprodukční
- jsou závěrečnou fází procesu tvorby map
- zabývají se reprodukcí a tiskem map
- reprodukčními pracemi se zabývá obor kartografická polygrafie
Družicové a letecké snímkování
Letecké snímkování
- provádí se ze speciálně upravených letadel
- mají relativně malou rychlost (250-300 km/h)
- v podlaze mají zabudovaný zvláštní citlivý fotografický přístroj
- ve svislém směru fotí terén
- fotí se v pásech, aby se fotky překrývaly ze 2/3
- funguje zhruba 100 let (od první světové války – pohyby vojsk)
- při pozorování snímků stereoskopem se vytváří trojrozměrný prostorový model zobrazované krajiny
- mohou být podkladem pro vyhotovení topografické mapy
- Výhody:
- rychlost – během krátké doby velké území
- přesnost
- lze vyčíst vývoj
Družicové snímkování
- z různě vysoko letících družic
1) meteorologické a pro výzkum přírodních zdrojů
- obíhají po subpolárních oběžných drahách
- výška letu 500 – 1 000 km
- 1 oblet Země = 100 minut
- Meteosat, NOAA, LANDSAT
2) stacionární
- uvedou se do takové rychlosti aby „visely“ nad jedním územím
- obíhají v rovině rovníku ve výši 36 000 km
- snímky jsou globální – na jediném snímku je zobrazena téměř celé polokoule
- tyto snímky se dálkově posílají na Zemi
- rozlišovací schopnost nepřesahuje 1 – 5 km
3) kosmické laboratoře s lidskou posádkou
- používají šikmé oběžné dráhy
- výška letu bývá 200 – 400 km
- snímkuje se většinou fotografickými kamerami a snímky se přivážejí na Zemi
- mají vysokou rozlišovací schopnost (10 – 14 m)
- Skylab (USA), Soljut (Rusko)
Výhody:
- velké území naráz
- rychlost
- i nedostupné oblasti (polární oblasti, pouště)
Nevýhody:
- zkreslení
- atmosférické jevy překáží
