Zrakové ustrojí

 

   Otázka: Zrakové ustrojí

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Cllaire

 

 

 

 

Je citlivé na elektromagnetické vlnění

Umožňuje vnímání světla, barev, velikosti, tvaru a vzdálenosti předmětu

Nejdůležitější čidlo pro orientaci v prostoru u člověka

Orgánem zraku je oko

 Složeno z oční koule a přídatných orgánů

 Vzniká v embryonálním vývoji

Oční koule (bulbus oculi)

 Uložena v očnici (orbita) v tukové tkáni (ochrana oka před poškozením)

 V hrotu očnice otvory : tam vstupuje zrakový nerv a žíly, a vystupuje tepna a nervy pro okohybné svaly a další drobné svaly oka

 Má přibližně kulovitý tvar

 

Stěna oční koule

 Třívrstevná

 Vnější vrstvu tvoří bělima a rohovka

 Střední vrstva je cévnatka

 Vnitřní vrstva sítnice

 

Bělima (sclera)

 Tuhá bíla vazivová blána (u malých dětí namodralá, ve stáří nažloutlá od usazených kapének tuku)

 Tloušťka 0,4-2 mm

 Do bělimy se upínají okohybné svaly, vzadu ji prostupuje zrakový nerv

 Vpředu přechází v průhlednou rohovku

 Udržuje tvar oční koule

Rohovka (cornea)

 Ve středu oka je silná pouze 0,5 mm, u bělimy má sílu 1 mm

 Na povrchu má epitelovou vrstvu, na ní je jemný slzný povlak

 Není prostoupena cévami, je inervovaná hodně

 Pod rohovkou je přední oční komora

 Z profilu více vyklenutá než bělima

 Nepravidelní zakřivení rohovky způsobuje, že je předmět rozmazaný (astigmatismus)

Cévnatka (chorioidea)

 Ve střední vrstvě oka

 Vpředu přechází v řasnaté tělísko a duhovku

 Velké množství cév, a hnědých pigmentových buněk

 Pigmentová vrstva pohlcuje světelné paprsky a zabraňuje jejich zpětnému odrazu (zamezuje rozmazanost obrazů)

Řasnaté tělísko (corpus ciliare)

 Val z hladkého svalstva, svými stahy způsobuje akomodaci čočky

 Na povrchu má výběžky na nich je zavěšena čočka

 

Duhovka (iris)

 Uprostřed je kruhovitý otvor – zornice (pupilla)

 Způsobuje zúžení nebo rozšíření zornic

 Jsou v ní pigmentové buňky (jejich množství a hloubka určují barvu)

Sítnice (retina)

 Vlastní světločivý systém oka

 Obraz na sítnice se zobrazuje ostrý, zmenšený, obrácený

 V místě kde se spojují vlákna zrakového nervu je bělavá slepá skvrna (chybí světločivé buňky = nevzniká obraz)

 Asi 4mm od ní je žlutá skvrna (místo nejostřejšího vidění, největší koncentrace čípků

 Pod pigmentovou vrstvou smyslové buňky sítnice (tyčinky a čípky) = vlastní receptorové buňky pro vnímání světla – fotoreceptory

 Tyčinky:

• Umožňují vidění za šera a za tmy

• Je jich asi 130 000 000

• Mnohem citlivější na světlo než čípky, ale nerozlišují barvu

• Uloženy na okrajových částech sítnice, nejsou vůbec ve žluté skvrně

• Činnost tyčinek umožňuje zraková červeň (rodopsin), která je v nich uložena

• Citlivost očí závisí na množství rodopsinu

• Rodopsin vzniká kombinací vitamínu A a bílkoviny opsinu

• Tyčinky reagují jen na světlo

 Čípky:

• Umožnují rozlišování barev (barevné vidění)

• Jsou soustředěny ve žluté skvrně

• Slouží pro vidění za dne, protože ke svému podražení potřebují značné osvětlení

• Je jich 7 000 000

• Schopnost rozeznávat barvy = barvocit

• Někteří lidé, zejména muži trpí dědičnou poruchou barevného vidění – barvoslepost (daltonismus)

Oční komory:

 Přední oční komora (mezi rohovkou a duhovkou) a zadní oční komora (mezi duhovkou a čočkou)

 Poměrně malé prostory vyplněné komorovým mokem

 Mezi čočkou a sítnicí poměrně velká dutina, která obsahuje průhledný rosolovitý sklivec (corpus vitreum)- zajišťuje pevnost a pružnost oka, zachovává kulovitý tvar oční koule

Optická soustava oka:

 Tvoří ji rohovka, komorová voda, čočka, sklivec

 Umožnují ostré zobrazení předmětů

 Největší význam má čočka

 

Čočka (lens)

 Průhledná elastická jemný dvojvypuklá (bikonvexní) spojka

 Tahem závěsných vláken řasnatého tělíska je zplošťována

 Optická schopnost čočky se udává v dioptriích

 Funkcí čočky je lámat paprsky tak aby se sbíhaly na sítnici

 Svým základním tvarem je čočka přizpůsobena ostrému zobrazování předmětů se čočka zakřivuje = akomodace

 Porucha vidění se nazývá stařecká dalekozrakost (presbyopie)

 

Vady refrakční:

MYOPIE (krátkozrakost) – porucha, při niž člověk blízké předměty vidí ostřeji, než vzdálené, náprava čočky rozptylky

HYPERMETROPYE (dalekozrakost) – porucha, při niž vzdálené předměty se zobrazují ostřeji než blízké, náprava čočky spojky

ASTIGMATISMUS – rohovka není souměrně vyklenutá, bývá nepravidelného tvaru

PRESBYOPIE – stařecká

Zorné pole a binokulární vidění:

• část okolního prostředí, kterou vidíme, aniž bychom museli pohnout hlavou nebo očima = zorné pole

• okohybné svaly nastavují oční koule vždycky tak, že nejdůležitější část zorného pole se zobrazuje ve žluté skvrně

• i když se na předmět díváme oběma očima, vidíme ho jen jako jeden předmět; je to tím, že vnitřní části zorných polí obou očí se překrývají, a proto obrazy v této části zorného pole splynou v obraz jediný (binokulární vidění), který vidíme prostorově

 

Přídatné orgány oka:

 

Okohybné svaly

• příčně pruhované

• rozeznávají se 4 přímé svaly (horní, dolní, zevní a vnitřní) a dva šikmé (horní a dolní)

• pohybují oční koulí tak, aby obraz pozorovaného předmětu se promítal na sítnici ve žluté skvrně

• obě oči sledují stejný směr

• při poruše jejich koordinace se objevuje šilhání (strabismus)

 

Víčka

• zpředu chrání oko horní a dolní víčko

• podkladem víček je kruhový sval oční, který přibližuje víčka a uzavírá štěrbinu oka

• volné okraje víček opatřeny řasami, do jejichž pochvy ústí mazové žlázy

• jejich zánět je bolestivý a nazývá se ječné zrno (hordeolum)

 

Spojivka (tunica conjunctiva)

• tenká vazivová blána, vystýlá vnitřní plochu víček a přechází na přední část bělimy; končí na okraji rohovky

• pokrývá vnitřní plochu víček a kryje přední část bělimy až k rohovce

• sytě růžové barvy

• infekce, prudké ozáření nebo prach mohou vyvolat její překrvení

 

Slzné žlázy

• jsou umístěny nad vnějším koutkem

• ústí více vývody do spojivkového vaku

• slouží ke zvlhčování přední stěny oka a k ochraně před infekcí

• slzy jsou sekretem slzné žlázy (glandula lacrimalis), která je uložena při horním zevním okraji očnice

• zvýšenou produkci slz vyvolává cizí těleso v oku, radost, smutek

• pohyby víček jsou slzy roztírány a přebytek se dostává k vnitřnímu očnímu koutku; odtud odvodnými slznými cestami odtékají slzy do dutiny nosní

• funkce slz – baktericidní (lyzozym), zvlhčují oční kouli, odstraňují nečistoty

💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Content is protected !!