Otázka: Druhá polovina 19. století v Českých zemích
Předmět: Dějepis
Přidal(a): fallenik
České země v 50. a v 60 letech
Hospodářství:
- v září 1848 zrušena robota, dochází k uvolnění poddaných, robotníků do průmyslů, postavení některých chudých rolníků se příliš nezměnilo, poddaní se museli vykoupit
- majitelé panství prostředky z náhrad vkládají do modernizace velkostatků a do rozvoje průmyslu
- za Bachova absolutismu zavedena řada reforem na podporu ekonomiky
- v 50. letech vzniká řada továren a nastal rozvoj hospodářství, vrcholem hospodářského rozvoje Čech a Moravy bylo dokončení souvislé železniční sítě v 60. letech, rozvoji českého hospodářství pomáhá Živnobanka od 60 let
- v 60. letech zaveden správní systém obcí, okresů a krajů, který platil ve 20 stol.
- po porážce Bachova absolutismu císař vydal Říjnový diplom(1860), zavázal se v něm, že bude vydávat zákony spolu s parlamentem – Říšská rada, zemské sněmy získaly zákonodárnou moc ve věcech týkajících se jednotlivých zemí v Rakouské monarchii
- 1861 únorová ústava k ustanovení říjnového diplomu přidala další opatření, došlo k uvolnění národního a politického života v Rakousku
- německé armády prosazují svoje zájmy, některé výsady získali Maďaři, Češi byli neúspěšní, proto 1863 odešli z Říšské rady, vyhlásili pasivní rezistenci, odmítli se zúčastnit jednání, v čele František Ladislav Rieger, znemožňovalo jim zasahovat do celonárodní politiky, nejvíce negativně se to projevilo 1867, kdy se jednalo o Rakousko uherském vyrovnání
Oživení politického a národního života v 60. letech:
- 1861 vzniká první politická strana, Národní strana staročeská, založil ji František Palacký, František Ladislav Rieger, František Augusti Braun, sdružovala bohaté české podnikatele, měšťany, českou šlechtu, rozvíjela odkaz revoluce 1848
- vznikají spolky, Sokol (první náčelník Miroslav Tyrš), Hlahol (pěvecký), Umělecká beseda – sdružení českých umělců
Rakousko – uherské vyrovnání
- 1866 prohrálo Rakousko v Prusko – rakouské válce ( rozhodující byla bitva u Sadové poblíž Hradce Králové) oho využili maďarští politici
- 1867 vzniklo Rakousko – uherská monarchie, dualistický stát, společný panovník, finance, armáda, zahraniční politika, Rakouská monarchie rozdělena na Předlitavsko (Rakousko, české země, Halič) a Zalitavsko (historické uherské země)
- roku 1867 v prosinci schválila Říšská rada prosincovou ústavu pro Předlitavsko (pro Uhry platila ústava z roku 1848) potvrzovala rozdělení Rakouska Uherska a označení monarchie
- obsahovala občanská práva, rovnost občanů před zákonem, osobní svobodu, volnost stěhování, svobodu volby povolání, nedotknutelnost vlastnictví, náboženskou svobodu, svobodu spolčování, tisku
České země v 60. a 90. letech
- na protest proti Rakousko uherskému vyrovnání probíhaly akce:
– cesta českých poslanců do Ruska a Francie (hledají bez úspěchu podporu)
– celonárodní manifestace (v souvislosti s převozem korunovačních klenotů z Vídně do Prahy, s položením základního kamene k národnímu divadlu v květnu 1868, tábory lidu na památných místech)
- všechny akce zdůrazňovaly nároky českého národa na státoprávní uspořádání
- roku 1871 vláda jednala s českými politiky o česko-rakouském vyrovnání (fundamentální články), císař slíbil korunování českým králem, proti se postavili Němci v Čechách a uherští politici, k česko-rakouskému vyrovnání nedošlo
- roku 1872 nastala druhá porážka české politiky, ve volbách do zemských sněmů, bohatší Němci využili možnosti volebního práva, skoupili větší množství pozemkového majetku, jejich hlasy měly větší cenu, zvítězili, název chabrusové volby (kšeftovací)
Vstup českých politiků do politického života 1874 a 1878:
- neúspěchy 1871 a 1872 ovlivnily vznik mladočechů uvnitř národní staročeské strany v roce 1874, začali se účastnit zasedání zemského sněmu, ve stejném roce vytvořili samostatnou stranu (v čele bratři Grégrové)
- roku 1878 vstoupili do zemského sněmu i staročeši
Aktivní drobečková politika:
- 1879 vstoupili mladočeši a staročeši do Říšské rady, zasloužil se o to Eduard Taafe, od konce 70. až do počátku 80. let byl ministerským předsedou rakouské vlády, uklidňoval spory, dělal prostředníka, nejúspěšnější rakouský politik
- mladočeši a staročeši zahájili v říšské radě aktivní drobečkovou politiku, rozhodným způsobem podporují vládu, prosazují drobné dílčí cíle, ale věří, že prosazováním těchto cílů povede ve svém souhrnu k uznání celého státního práva
Následky:
- Stremayerova jazyková nařízení: počátkem 60. let podle nich úřady v Čechách a na Moravě odpovídaly na německé podání německy a na české česky
- rozdělení Karlo- Ferdinandovy univerzity na českou a německou v roce 1882
- politická diferenciace českého politického života v 80. a 90 letech
- punktace (body programu)
Diferenciace:
- do 80. let 19. stol. vystupují politici téměř jednotně, od 90. let vznikají různé strany s různými postoji vůči rakouské politice, v Národní straně vzniká třetí směr, realisté, založil ho T.G.M. a Karel Kramář, chtěli přebudovat Rakousko ne státoprávně, ale hospodářsko – sociálně
- 1890-Punktace-Rozdělení země podle jazyka
- Pohraničí nemuseli znát češtinu, jenom německy
- Vnitřní- Na úřadech čeština i Němčina
- v letech 1890 – 1891, došlo k pádu staročeské strany, v souvislosti s uplatněním drobečkové politiky a v souvislosti s punktacemi s dohody a směru mezi Čechy a Němci, kdy správní reformou zvýhodňovali Němce v Čechách
- 1891 ve volbách do říšské rady, zvítězili Mladočeši, Staročeská strana se rozpadla
- od roku 1878 existovala Československá sociálně – demokratická strana, byla součástí celo-rakouské organizace, založil ji Josef Boleslav Pecka a Ladislav Zápotocký, kolem 80. let přijala Marxistický program, zdůrazňovali třídní přístup k politice, nezúčastnila se národních bojů
