Otázka: 2. světová válka
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Anonym
PŘÍČINY A ZÁMINKY
Příčiny:
- Boj o nové hospodářské a politické rozdělení světa
- Snaha Německa ovládnout svět
Záminka:
- 31. srpna 1939 údajné přepadení německého vysílače v Gliwici (Polsko) – Němci přepadli německý vysílač převlečeni do polských uniforem a obvinili Polsko z napadení vysílače
PŘEDVÁLEČNÉ OBDOBÍ
Nástup nacismu v Německu (1933–1939)
Rok 1933
- Adolf Hitler se stává předsedou vlády a hlavním představitelem nacistické strany
- Píše knihu Mein Kampf, ve které jsou stanoveny cíle německého národa – vytvoření velkoněmecké říše od Atlantiku po Ural a ovládnutí Evropy
Rok 1938
- března 1938– Anšlus Rakouska: Německo obsazuje Rakousko (porušení Versaillské smlouvy, kde stál zákaz spojení Německa s Rakouskem)
- září 1938– Mnichovská dohoda: Hitler, Mussolini, Chamberlain a Daladier se setkali v Mnichově. Podepsán protokol, který rozhodl, že Československo musí Německu odstoupit Sudety, připojené k Německu.
Rok 1939
- března 1939– Po dohodě Tisa s Hitlerem se Slovensko odtrhlo a stalo se samostatným státem.
- března 1939– Obsazení zbytku Československé republiky: Území Čech a Moravy obsazeny Německem a přeměněny na Protektorát Čechy a Morava. Německo zajímalo české území kvůli rozvinutému strojnímu a vojenskému průmyslu a jeho postavení jako významného vývozce zbraní.
Polsko a Sovětsko-německý pakt
Dalším státem na řadě bylo Polsko. Záminkou bylo postavení hanzovních měst Gdaňsk a Gdynia – Němci chtěli vybudovat dálnici do Gdynie, což Poláci odmítli. Gdaňsk měl být připojen k Německu. Překážkou byla smlouva o neútočení uzavřená roku 1934 na 10 let, kterou Němci nehodlali dodržet, proto se připravovali na konflikt s Polskem.
- srpna 1939– Sovětsko-německý pakt: Uzavřen pakt mezi Německem a SSSR (pakt Ribbentrop-Molotov). Jednalo se o dohodu o neútočení – pokud by některá smluvní strana zahájila válečná opatření, druhá se do toho nebude zasahovat. Německo chtělo garanci, že SSSR proti němu nezahájí operace. Podle tvrzení v rámci smlouvy byly uzavřeny další tajné dohody, kdy se německá a sovětská strana domluvily na rozdělení Polska.
STRANY KONFLIKTU
- A) Osa Berlín-Řím-Tokio:
- Německo, Itálie, Japonsko
- Spojenci: Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko, Slovensko, Finsko, Chorvatsko, Mandžusko
- B) Protihitlerovská koalice (Spojenci):
- Velká Británie (Winston Churchill)
- SSSR (Józef Stalin)
- USA (Franklin D. Roosevelt)
- Svobodná Francie (Charles de Gaulle)
- Československo, Polsko, Norsko, Čína, Kanada, Austrálie
TAKTIKA A TECHNIKA VEDENÍ VÁLKY
Taktika:
- Německo nechtělo vést válku na dvou frontách
- Chtělo zahájit bleskovou válku (Blitzkrieg) – obsadit území co nejrychleji
Technika:
- Velký rozvoj vojenské techniky
- Pušky nahrazeny samopaly
- Nově: granáty, kulomety, plamenomety, pancéřovky
- Tanky: lehké, střední i těžké
- Rakety dlouhého doletu: V-2 (Německo), Kaťuša (SSSR)
- Dělostřelectvo, minomety
- Válka i na moři: ponorky, torpéda, válčící letectvo
DĚLENÍ VÁLKY NA ETAPY
- 1. 9. 1939 – 21. 6. 1941 (do vyhlášení války SSSR)
- 22. 6. 1941 – konec ledna 1943 (1. těžká porážka Německa)
- Konec ledna 1943 – červen 1944 (vylodění v Normandii)
- Léto 1944 – 8. května 1945 (konec války v Evropě)
- 9. května 1945 – 2. září 1945 (definitivní kapitulace Japonska)1. ETAPA VÁLKY (1. 9. 1939 – 21. 6. 1941)
Začátek v Evropě
- září 1939 – Při rozednění Německo zaútočilo na Polsko. Do 14 dnů byla obsazena větší část území Polska.
- září 1939 – Francie a Velká Británie vyhlásily Německu válku (tzv. podivná válka nebo válka v sedě) – malá ofenziva v Sársku, jinak převážně pasivita.
- září 1939 – Vpád SSSR do Polska, které postoupilo na domluvenou linii. 40 tisíc důstojníků bylo později popraveno u Katyně.
- září 1939 – Padla Varšava, následovalo rozdělení Polska (dělení mezi Německo, Rusko a zbytek se stal Generálním gouvernementem, kterým ovládalo Německo bez vlastní správy).
Sovětská politika
Druhá tajná dohoda umožnila, aby Němci nechali Rusům volnost v Litvě. SSSR chtěl zabezpečit Leningrad a v listopadu 1939 požádalo Finsko o území u finského zálivu. Finsko to odmítlo.
Listopad 1939 – březen 1940 – Sovětsko-finská válka (Zimní válka): Sovětská armáda předpokládala válku trvající dny či týdny, ale došlo k těžkým bojům a velkým ztrátám svědčícím o rezervách v sovětské armádě. Finsko nakonec podlehlo a v Moskvě byla podepsána mírová dohoda. SSSR získal finské území a hranice se posunuly na západ. Na tomto území byla vytvořena Karelofinská SSR. Rudá armáda zahájila převyzbrojování.
Listopad 1939 – SSSR donutilo Litvu, Estonsko a Lotyšsko, aby na jejich území přijaly sovětské vojenské základny.
Jaro 1940 – SSSR tyto tři státy obsadilo a připojilo si je.
Červen 1940 – Stalin zabral Rumunům Besarábii a Bukověninu (dnes Moldávie).
Německá ofenzíva na západě
- dubna 1940 – Německo zaútočilo na Dánsko a Norsko. Dánové byli obsazeni za jeden den. V Norsku došlo k těžkým bojům a Norům pomohli Britové, nicméně po dvou měsících byli poraženi díky zradě generála Quislinga.
- května 1940 – Německo zaútočilo na země Beneluxu (Holandsko, Belgii a Lucembursko). Do června 1940 byly tyto země poraženy.
Německo postupovalo směrem na Francii. Francouzská armáda nedokázala zabránit postupu a byla zatlačována na jih.
- června 1940 – Dobyta Paříž.
- června 1940 – Francie kapitulovala u Compiègne. Rozdělena na dvě části: větší část byla okupovaná; menší část se stala tzv. Vichystickou Francií – formálně svobodnou oblastí pod vedením maršála Pétaina. Charles de Gaulle jednak kapitulaci odmítl a nadále vedl odboj z Afriky.
Červen 1940 – Do války vstupila fašistická Itálie.
SSSR rozšiřuje svůj vliv
SSSR se snažil upevňovat své pozice a posouvat hranice:
Červen 1940 – V Pobaltských zemích se uskutečnily „demokratické volby“, kterými byla deklarována „touha“ jejich připojení k SSSR. Estonsko, Lotyšsko a Litva se staly svazovými republikami. Pod nátlakem SSSR získal od Rumunů důležitou oblast Besarábii (později součást Moldavské SSR).
Letecká bitva o Anglii
Léto 1940 – Letecká bitva o Anglii.
Hlavní fáze: srpen–říjen 1940 – Nicméně Velká Británie to ustála za pomocí svého letectva (RAF).
Podzim 1940 – jaro 1941 – Operace Seelöwe (Lvoun) – letecká bitva o Anglii pokračovala nálety a bombardováním za účelem zničit průmyslové podniky a civilní budovy s cílem podlomit morálku. Totální blokáda Anglie – Německo se snažilo bránit Anglii v komunikaci s okolním světem prostřednictvím zahraničního obchodu. Němci začali používat ponorky a snažili se potápět anglické lodě. Obchod se však zastavit nepodařilo.
Září 1940 – V Berlíně byl podepsán Pakt tří velmocí – státy „osy“ (Německo, Itálie, Japonsko). Státy Evropy měly možnost se připojit – připojily se Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Španělsko.
Balkán a Afrika
Září 1940 – Japonci vtrhli do Francouzské Indočíny (Vietnam, Laos).
Září–říjen 1940 – Itálie zahájila válku proti Řecku – neúspěšně; zahájila také válku proti Egyptu. S pomocí Německa a generála Erwin Rommela (přezdívaného „liška pouště“) pokračovala.
Březen–duben 1941 – Německo zaútočilo na Řecko a Jugoslávii – obsadilo je. Probíhaly silné národně-osvobozenecké boje.
V Jugoslávii vzniklo fašistické Chorvatsko v čele s Antem Paveličem a „ustašovci“ (prováděli vyvražďování jiných etnik – Židů, Srbů atd.). V Srbsku probíhal partyzánský odboj vedenýkomunisty v čele s Josipem Broz Titem. „Četníci“ zaujímali rozporuplné postavení.
V Řecku byl silný partyzánský odboj.
USA a izolacionismus
USA – Prezident Roosevelt chtěl válku, ale zbytek politiků s tím nesouhlasil, proto byla uplatňována politika izolacionismu – snaha nezapojovat se do konfliktů ostatních států.
Severní Afrika
Italové zaútočili na Egypt, ale Britové se ubránili. Italové si žádali pomoc Německa, které sem poslalo Afrikakorps vedený maršálem Erwin Rommelem („pouštní liška“).
Dálný východ – Boj v Číně
- ETAPA VÁLKY (22. 6. 1941 – leden 1943)
Operace Barbarossa a Eastern Front
- června 1941 – Operace Barbarossa: Německo bez oficiálního vypovězení války zahájilo útok na SSSR.
Německo útočilo ve třech směrech:
- Na sever – na průmyslové centrum Leningrad
- Na středu – na politické centrum Moskvu
- Na jih – na Stalingrad, přes Kyjev a Kavkaz
Rychlý postup Německa byl způsoben tím, že:
- SSSR nebyl v tu dobu připraven na válku – proces převyzbrojování teprve začínal
- Měli zničená letiště
- Jasná byla převaha Německa ve výzbroji (měli samopaly – Sověti měli pušky; Němci měli střední a těžké tanky – Sověti lehké tanky a méně středních)
Rusové měli špatnou armádu, mizerné velitele, žádnou obranu a špatnou organizaci. Stalin se zhroutil, ale byl donucen vytvořit státní výbor obrany.
Velká vlastenecká válka – Vydán rozkaz k partyzánství. Sovětská ekonomika se přeměnila na vojensky zaměřenou. Továren se přesunuly na Sibiř. Ženy a děti pracovaly v továrnách.
Došlo ke spojenectví SSSR a Velké Británie.
Září 1941 – Obležení Leningradu Německem (pokračovalo až do roku 1944).
Němci byli skoro u Moskvy. Maršál Žukov naplánoval protiofenzívu, která zatlačila Němce zpět o 100 km.
Prosinec 1941 – Sovětská armádě se podařilo připravit u Moskvy protiofenzívu. Němci byli zatlačeni zpět – to byla poprvé během 2. světové války, kdy Německo muselo ustupovat.
Další důležité bitvy:
- Bitva o Sevastopol (dobyta po ¾ roce)
- Bitvy na řece Volze – zejména bitva o Stalingrad
- Německo dobyla Kavkaz
Atlantická charta
Srpen 1941 – USA a Velká Británie (Roosevelt a Churchill) vydaly dokument Atlantická charta – vytvoření „protiosi“. Další země se mohly připojit. Na konci roku 1941 se připojilo 26 států, včetně Čechoslováka.
Přístup USA a Japonska
Prosinec 1941 – Německo a Itálie vyhlásily válku USA.
- prosince 1941 – Japonsko zaútočilo na USA – Pearl Harbor.
- prosince 1941 – USA (i Velká Británie) vyhlásily válku Japonsku.
Tichomoří
1941 – Dohoda o neútočení mezi Japonskem a Ruskem.
Zprvu měli Japonci navrch – ovládli francouzskou Indočínu, Barmu, Singapur, Malajsii, Indonésii a Filipíny.
Japonci prosazovali politiku Asie pro Asiaty – lživé heslo, kdy slibovali osvobození asijských národů od evropského kolonialismu. Ve skutečnosti chtěli získat nové území jako zdroj surovin.
Červen 1942 – Americká výhra u Midway (1. větší vítězství USA v Tichomoří).
Severní Afrika
Italové a Afrikakorps bojovali proti Britům (generál Montgomery) v těžkých bitvách:
- U města Tobruk
- U al-Alamajnu
- Nakonec zvítězili Britové
1943 – Vylodění USA v Alžírsku.
Bitva o Stalingrad
Srpen 1942 – V čele německých sil byl generál Paulus, který pronikal do města Stalingradu – důležitého průmyslového centra s rozvinutým strojírenským průmyslem (zbraně, automobilová technika). Město bylo také důležitým přístavem a strategickým místem (významná říční tepna, odkud se dopravovala ropa a její produkty).
Rusové chtěli ubránit město za každou cenu – došlo k velmi krvavé bitvě.
Listopad 1942 – Maršál Žukov naplánoval ofenzívu se dvěma armádami. Vznikl tzv. stalingradský kotel – obklíčení německých sil.
- února 1943 – Kapitulace Německa. Generál Paulus se vzdal, do ruského zajetí padlo 90 000 vojáků, 24 generálů a sám maršál Paulus. Byl to počátek obratu ve vývoji 2. světové války v Evropě.
- ETAPA VÁLKY (konec ledna 1943 – červen 1944)
Politika totální války
Leden 1943 – červen 1944 – Němci začali prosazovat politiku totální války (vše bylo určeno pro válku). Nechávali za sebou spálené země a zkázu.
Bitva u Kurska
Léto 1943 – Naplánovaná bitva u Kurska – největší tanková bitva 2. světové války v historii. Soustředilo se zde největší množství vojenské techniky. Největší střet se odehrál u vesnice Prochorovka. Ruská armáda zvítězila – jedná se o definitivní zlom 2. světové války. Němci už na východní frontě již pouze ustupují.
Konference v Teheránu
Listopad–prosinec 1943 – Teheránská konference mezinárodní konference tzv. velké trojky:
- USA (Roosevelt)
- Velká Británie (Churchill)
- SSSR (Stalin)
Jednání pokrývala:
- Válka proti Německu do úplného vítězství
- Pomoc USA v Evropě → vznik 2. fronty
- Stalin slíbil pomoc USA proti Japonsku
- Rudá armáda osvobodila své území do léta 1944
Konferenci se pokusil překazit kapitán Skorzenym – neuspěl.
Severní Afrika a Itálie
1943 – Velká Británie a USA ovládly celou severní Afriku.
Léto 1943 – Velká Británie a USA se vylodily na Sicílii a na jihu Itálie.
Následoval státní převrat, uvěznění Mussoliniho. Novým předsedou vlády se stal maršál Badoglio, který spolupracoval se spojenci.
Němci však zasáhli – Mussolini byl Němci vysvobozen a znovu dosazen. Němci dobyli sever Itálie a vytvořili Republiku Salo, do čela níž byl dosazen Mussolini. Ministr zahraničních věcí hrabě Ciano byl odsouzen k trestu smrti.
Na západní frontě a v Africe se Německu také nedařilo a válka se přesunula do Itálie.
září 1943 – Maršál Badoglio podepsal úplnou kapitulaci Itálie.
Západní fronta
- června 1944 – Operace Overlord – krycí název pro otevření 2. fronty v Normandii (vylodění anglo-amerických vojsk). Velitelem byl generál Eisenhower. Odsud pokračoval útok proti Německu. Zahájilo se osvobozování území Francie a Belgie.
Německo začalo ztrácet pozice v západní Evropě. Země obsazované Německem zahájily národně-osvobozenecké boje (Jugoslávie, Řecko, Albánie).
Červenec 1944 – Neúspěšný atentát na Hitlera.
Léto 1944 – Osvobozena Paříž, Belgie a Holandsko.
- září 1944 – Spojenci stáli na původních hranicích Německa.
- ETAPA VÁLKY (léto 1944 – 8. května 1945)
Poslední německé úsilí
Léto 1944 – 8. května 1945 – Německo se snažilo o zvrat – spoléhalo na rakety V1, V2 a pracovalo na atomové bombě.
Prosinec 1944 – Poslední protiofenzíva Německa v Ardénách – frontě se podařilo prolomit.
Leden 1945 – Postup Německa byl zastaven. Protiofenzíva na Němce → Zatlačeni.
Východní fronta (1944–1945)
Rudá armáda zaútočila na Finsko (to bylo poraženo), poté na Norsko. Vpád do Polska proběhl v srpnu 1944.
Srpen 1944 – Povstání židů ve Varšavě – bylo potlačeno Německem.
Balkán – Rumunsko a Bulharsko – státní převrat → přechod na stranu Rudé armády.
Západní fronta – Spojenci na západě požádali Rudou armádu o pomoc.
Leden 1945 – Útok RA od Baltu až po Karpaty.
Jaltská konference
4.–11. února 1945 – Znovu se sešla „velká trojka“ – Jaltská (Krymská) konference:
- VB (Churchill)
- USA (Roosevelt)
- SSSR (Stalin)
Rozhodnutí:
- Bezpodmínečná kapitulace Německa
- Nikdo z „trojky“ neuzavře separátní mír
- Po válce bude Německo okupováno vítěznými mocnostmi (USA, Velká Británie, SSSR – později i Francie)
- Denacifikace – aktivní člen nacistické strany nebude připuštěn do politiky a řízení státu po válce
- Demilitarizace Německa – zbavení armády
- V Německu bude nastolena demokracie, demokratické parlamentní strany
- Po válce bude vytvořena instituce OSN
- SSSR se zavázal vstoupit do války proti Japonsku do 3 měsíců po ukončení války v Evropě
- Poválečné rozdělení Evropy
- Kam až jednotlivé armády dojdou, co osvobodí, které státy budou neutrální
- Váleční zločinci budou postaveni před mezinárodní soud
Závěrečné operace v Evropě
Březen 1945 – Britové překročily řeku Rýn.
Duben 1945 – Rudá armáda uskutečnila tzv. Berlínskou operaci – útok na Berlín a jeho dobytí. Spojenci dobyli severní Itálii.
- dubna 1945 – Mussolini zajat na útěku do Švýcarska. Dav jej i s rodinou pověsil na nejbližší lucernu.
- dubna 1945 – Adolf Hitler spáchal sebevraždu (údajně). Nástupcem se stal admirál Dönitz.
- května 1945 – Rudá armáda dobyla Berlín. Berlín padl.
Kapitulace Německa
Následovaly dvě kapitulace:
- května 1945 – 1. kapitulace v Remeši: Podepsal ji Jode, ale nebyl přítomen žádný významný představitel SSSR → kapitulace nebyla uznána.
- května 1945 – V Berlíně podepsána 2. kapitulace (podepsal ji maršál Keitel) i s reprezentanty SSSR. Válka v Evropě končí.
- ETAPA VÁLKY (8. května – 2. září 1945)
Pokračování v Pacifiku
- května 1945 – 2. září 1945 – Japonci měli pod kontrolou pouze Japonsko a Mandžusko, ale stále nechtěli kapitulovat. Používali tzv. kamikadze taktiku – sebevražedné nálety.
Sovětský vstup a atomové bomby
- srpna 1945 – SSSR vyhlásilo válku Japonsku.
- srpna 1945 – Shození atomové bomby na město Hirošima – až 80 000 mrtvých.
- srpna 1945 – Shození atomové bomby na město Nagasaki – kolem 100 000 mrtvých.
- srpna 1945 – Císař Hirohito vyhlásil kapitulaci, ale politici a generálové ji odmítli.
- září 1945 – Definitivní kapitulace Japonska na palubě bitevní lodi Missouri. 2. světová válka se končí.
Postdamská konference
- června 1945 – V San Francisku podepsána Charta Organizace národů (OSN).
- července – 2. srpna 1945 – 3. konference „velké trojky“ – Postupimská konference (blízko Berlína):
- SSSR (Stalin)
- USA (Harry Truman – Roosevelt zemřel)
- Velká Británie (zpočátku Churchill → po volbách Attlee)
Hlavní předmětem potrestání Německa:
- Okupace a rozdělení Německa: Německo zůstane okupováno; 4 pásma – sovětské, britské, francouzské, americké (totéž pro Berlín)
- Nejvyšším orgánem bude Spojenecká kontrolní rada
Politika 4D (později 5D):
- Denacifikace – potrestání válečných zločinců, vymýcení nacismu
- Demilitarizace – zrušení německé armády, sebrání vojenské výzbroje
- Dekartelizace – zrušení německých monopolů
- Decentralizace – soustředění moci ve více oblastech Německa
- Demokratizace – zavedení demokracie
Reparace – Německo musí platit reparace za válku
Územní změny:
- Zabrána území
- Německo vráceno na hranice z 1. 1. 1938
- Ztratilo Východní Prusko (ve prospěch Ruska a Polska)
- Němci z Československé republiky, Polska atd. odsunuti do Rakouska a Německa
Norimberský proces – Váleční zločinci postaveni před mezinárodní soud (proces trval až do roku 1946)
VÝSLEDKY VÁLKY
- Do války bylo vtaženo 80% obyvatel světa
- Zahynulo více než 50 milionů lidí, 55 milionů lidí mělo trvalé následky
- Umírali vojáci i civilisté
Ztráty podle státu:
- SSSR – 28 milionů mrtvých (největší ztráty)
- Německo – 6,5 milionů mrtvých
- Polsko – 6 milionů mrtvých
- Japonsko – 2,5 milionů mrtvých
- Jugoslávie – 1,7 milionů mrtvých
- Itálie – 1 milion mrtvých
- Francie – 600 000 mrtvých
- Řecko – 600 000 mrtvých
- Velká Británie – 375 000 mrtvých
- USA – 400 000 mrtvých
- ČSR – 360 000 mrtvých
Hospodářské ztráty:
- Ztráty na majetku: 4 biliony dolarů
Dlouhodobé důsledky:
- Obrovský rozvoj vědy a techniky
- Vznik Organizace spojených národů
- Počátek studené války
- Rozdělení Evropy na sféry vlivu
- Dekolonizace Asie a Afriky
