Druhá světová válka – maturitní otázka z dějepisu (1)

 

   Otázka: Druhá světová válka

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Krajíc a Aivy Lee

 

Příčiny

– Nespokojenost agresivních států (N, I, Jap.) s uspořádáním světa

– Snaha posílit velmocenské postavení a získat rozhodující vliv na světový vývoj

– Politika appeasementu

– Boj o nové hospodářské a politické rozdělení světa

– Snaha Německa ovládnout svět

Záminka

– Německá provokace

– Němci převlečeni do polských uniforem přepadli německý rozhlasový vysílač v Gliwicích (31. 8. 1939)

– Z útoku obviněno Polsko

– Jako odpověď na tuto „polskou“ provokaci Německo napadlo 1. 9. 1939 Polsko à ZAČÁTEK 2. SVĚTOVÉ VÁLKY

Válečné strany

Válka trvala od 1. září 1939 do 8. května 1945 v Evropě a do 2. září 1945 ve světě.

Osa Berlín-Řím-Tokio

– OSA: N, I, Jap. + Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko, Slovensko, Finsko, Chorvatsko, Mandžusko

  • K OSE navíc tzv. satelitní státy (závislé na Německu)

– Zvláštní postavení: Finsko, Španělsko – podpora hospodářství, diplomacie

  • Španělsko – dobrovolníci, neoficiálně bojovali, přímo se nezapojili

Protihitlerovská koalice (Spojenci/Aliance)

  • Vznik postupně během války
  • VB (Churchill), SSSR (Stalin), USA (Roosevelt) – tzv. Velká trojka
  • Dodatečně: „Svobodná Francie“ (de Gaulle), ČSR, Polsko, Norsko, Řecko, Čína, Kanada, Austrálie
  • Koalice se vytvářela od srpna 1941 (základem Atlantická charta)
  • Dotvořena byla 1. ledna 1942, základní deklaraci podepsalo 27 států (do konce války 50)
  • Většina zemí, které se přidaly, byly poraženy OSOU

Charakter války

Světovost konfliktu – Do války bylo zataženo 70 států, bojovalo se na území 40 států, pouze 6 států neutrálních, 12 států zcela mimo konflikt. Celkově do války zataženo 80% lidstva. Bojovalo se na 3 kontinentech a všech světových mořích.

Totálnost válečného úsilí – Odhodlanost válčit až do úplného vítězství nebo porážky, zapojen veškerý potenciál státu – žádné rezervy.

Uplatnění nejmodernější techniky a vědeckých objevů – Radary, rakety, atomová bomba, nové léky – antibiotika. Rozhodující význam. Velký rozvoj techniky: pušky → samopaly, granáty, kulomety, plamenomety, pancéřovky, lehké, střední i těžké tanky, rakety dlouhého doletu – V-2 (Německo), Kaťuša (SSSR), dělostřelectvo, minomety, válka na moři – ponorky, torpéda.

Ekonomiky – Hospodářská síla státu 1 z rozhodujících předpokladů pro úspěch.

Krutost války – I boj proti civilnímu obyvatelstvu – nálety na civilní cíle.

Tzv. vyhlazovací válka a holocaust – N – snaha vyhladit některá etnika, národy a náboženské skupiny. Nálety na civilní cíle, použití atomových zbraní.

Ideologie – Fašismus, nacismus X liberální demokracie, komunismus.

Taktika – Němci nechtěli 2 fronty, chtěli bleskovou válku (Blitzkrieg) – obsadit co nejrychleji.

Válečné ztráty – Oběti se odhadují na 58–60 milionů, z toho přibližně polovina civilní obyvatelstvo. 6 milionů obětí holocaustu. Obrovské utrpení lidí, hospodářské škody, kulturní ztráty (zničené architektonické památky, rozkradené umělecké sbírky).

Průběh války

Předehra

Květen 1939 – Ocelový pakt (mezi Itálií a Německem)

  1. května– Projev Hitlera na poradě s veliteli wehrmachtu (= ozbrojené síly Třetí říše) – „propagační důvody“

Srpen 1939 – Smlouva o neútočení mezi Německem a SSSR – Pakt Molotov-Ribbentrop (Ďábelský pakt) + tajné protokoly o rozdělení území a zájmových sfér. V tajném protokolu se domluvili, že Polsko bude rozděleno mezi ně, přičemž západní třetina jde Německu a východní dvě třetiny SSSR.

Srpen 1939 – Směrnice č. 1 – Bílý plán (plán útoku na Polsko)

  1. fáze – 1.9.1939 – 22.6.1941 (Útok N na SSSR)

Německý útok na Polsko

  1. září 1939– Německý útok na Polsko při rozednění. Do 14 dní byla většina Polska obsazena. Rychlý projev celkové převahy německé armády – technické i taktické – Blitzkrieg = blesková válka– téměř okamžitě poraženo.
  2. září– SSSR obsadil východní část Polska a postoupil na domluvenou linii. Zdůvodnění: žijí tam Ukrajinci. 40 tisíc důstojníků bylo popraveno u Katyně.
  3. září– Padla Varšava. Došlo k 4. dělení Polska (rozdělení mezi Polsko, Rusko, zbytek – Generální gouvernement okupovaný Němci).
  4. září– Francie a Velká Británie vyhlásily Německu tzv. podivnou válku(válku v sedě) – malá ofenzíva v Sársku, jinak pasivita. Vyhlásily válku N, ale účinně Polsku nepomohly – Sitzkrieg (až do jara 1940).

Září 1939 – Formální vstup Spojenců do války.

Září 1939 – Německo-sovětská smlouva o hranicích a přátelství.

Sovětské územní snahy

Podzim 1939 – Válka Sovětsko-finská – SSSR se snažila vynutit změnu hranic. Sovětská armáda ale byla nedostatečně připravena na válku (r. 1937 v rámci čistek byla zlikvidována velká část důstojníků). Trvání až do jara. Konec mírovou dohodou – Finsko si uchovalo samostatnost.

Politika SSSR – Tajná dohoda se zanechala Rusům volno v Litvě. Chtěli zabezpečit Leningrad.

Německý útok na Sever

Jaro 1940 – N tažení do Skandinávie (9. duben 1940) – Na Dánsko a Norsko. Strategické důvody, pomoc domácím kolaborantům. Dánsko poraženo během 1 dne. Norsko – pomoc VB, ale do května byla většina Norska obsazena.

Německý útok na Západ

Květen 1940 – Západní tažení („Žlutý plán“ – 10. květen 1940) – Útok na Benelux přes Belgii na Francii. Brutální letecké nálety (Rotterdam srovnán se zemí), neúspěšný pokus britského expedičního sboru. Během května byl Benelux poražen a britská armáda obklíčena u Dunkerque. Německo postupuje dále do Francie. Itálie vyhlašuje Francii válku (10. června 1940).

Změny ve vládách F a VB – V VB nový ministerský předseda W. Churchill – byl pro válku, pokračovat v boji. Francie – nový premiér maršál Pétain.

Porážka Francie

  1. června– Německá armáda obsadila Paříž – nabídka příměří za ceny velmi tvrdých podmínek.
  2. června– Pétain přijal příměří à kapitulace Francie.

Důsledky: Francie rozdělena na 2 části:

  • Sever s Paříží přímo okupován N
  • Jih – satelitní proněmecký stát, v čele Pétain – hlavní město Vichy à Vichistická Francie (kolaborantská vláda)

Část francouzských vojáků chtěla pokračovat v boji à přesun do Anglie – vedl je Charles de Gaull. 18. června 1940 vyhlásili odpor proti Německu – Svobodná Francie.

Bitva o Británii

– Příprava N na útok na VB – snaha porazit ji letecky

– Od července do října – letecká válka

– Neúspěch N

Válka v Africe

Září 1940 – Italský útok z Libye směrem na Egypt. Egypt pod britskou správou, strategický význam.

Neúspěch Itálie – Německo se zapojuje do války à Afrikakorps. Pokračování v bojích.

Válka na Balkáně

– Už v r. 1939 Itálie okupuje Albánii

– Podzim 1940 italský útok na Řecko

– Duben 1941 – Německý útok na Řecko a Jugoslávii. Oba státy poraženy. Jugoslávie rozdělena à vzniklo Chorvatsko – nový satelitní stát.

Diplomatická jednání 1. fáze války

Mezi VB a USA:

– Snaha VB získat podporu USA

– Březen 1941: USA schválily zákon o půjče a pronájmu, na dluh pronajímaly a dodávaly válečný materiál a zařízení (lodě, vojenská technika).

Duben 1941 – mezi SSSR a Japonskem – Smlouva o neútočení.

  1. fáze války – 22. 6. 1941 – 2. 2. 1943 (Útok N na SSSR – Stalingrad)

Napadení SSSR

– Expanze na Východ jako jeden z dlouhodobých plánů

– Vojenské plány, krycí název BARBAROSSA

– Příčiny:

  • Ideologické
  • Potřeba nerostných surovin
  • Porážka SSSR = donucení VB k uzavření míru

– 22. 6. 1941 útok bez vyhlášení války

– Nejdříve rychlý postup N

– Obsazena většina evropských částí SSSR. V prosinci byla německá armáda jen pár desítek km před Moskvou.

– Nárůst problémů (zásobování, zima, partyzáni)

– SSSR přesunul sibiřské jednotky k Moskvě à zastaven německý postup

– Jaro 1942 nová ofenzíva

– Změna priorit (útok na jižní části fronty, cíl = ropná pole)

– Střet o město Stalingrad (strategický i symbolický význam, Stalin)

– Město v průběhu bojů zničeno, německá armáda byla obklíčena.

– Boje až do února 1943, pak kapitulace N à významná porážka Německa. Bitva u Stalingardu je první těžkou porážkou Německa (konec ledna 1943).

Válka v Tichomoří

– 7. 12. 1941: Útok Japonska na americkou válečnou flotilu na základně Pearl Harbor (Havajské ostrovy) à USA se vstupují do války proti Německu.

– Japonsko zaútočilo na evropské a americké državy v Jihovýchodní Asii a Tichomoří.

– Rychlý postup Jap., ovládli JV Asii a velkou část Tichomoří.

– Bitva u Midway (červen 1942 – námořní a letecká) – Bitva u Midway se ukázala jako decisivní obrat v Tichomoří – Americká vítězství zničila japonskou prvořadou letadlovou sílu.

– Bitva u Guadalcanalu (pozemní)

– Vytlačování Jap.

Pokračování bojů v Africe

– R. 1941 a 1942 postup N a I jednotek do Egypta

– Postup zastaven v bitvě u El Alamejnu – Iniciativu přebírají Spojenci (vytlačování N a I z Libye)

– Americké a britské jednotky se vyloďují v Maroku a Alžírsku

– N a I armáda obklíčena v Tunisku (porážka do května 1943)

Diplomatická jednání v 2. fázi

Srpen 1941 – Mezi Rooseveltem a Churchillem à Atlantická charta – nevedou dobyvačnou válku, respektovat práva jiných národů, usilovat o spravedlivý mír. USA ještě nebyly ve válce à jen opatrné zásady i dohoda.

Postupně se přidaly i další země – asi 50 států bojujících X Ose.

Konec r. 1941 – Další prohloubení spolupráce, ve válce už i USA – spolu s VB a SSSR – tzv. Velká trojka – Roosevelt, Stalin, Churchill = základ spojenců = Aliance – státy bojující X Ose.

Washingtonská deklarace – Leden 1942 – Původně 26 států X Ose (v Anglii vznikly exilové vlády okupovaných zemí Vs podepsaly za své země) – znovu principy Atlantické charty – závazek mobilizovat všechny státy v boji X nepříteli – vyloučení možnosti uzavření separátního míru se státy Osy.

  1. fáze války – od února 43 – červen 44 (vylodění spojenců v Normandii)

Boje na Východní frontě

– Německá armáda postupně vytlačována z území SSSR

– Léto 1943: Bitva u Kurska – poslední německý velký protiútok, největší tanková bitva v historii

– Další sovětský postup na Západ

– Osvobozena většina SSSR, začátek bojů v Pobaltí, Polsku, na Balkáně

Invaze na Sicílii a do Itálie

– Červenec 1943: Americké a britské jednotky se vyloďují na Sicílii, dále vylodění v jižní Itálii

– V Itálii uskutečněn převrat, Mussolini uvězněn

– Německo obsazuje Sever a střední Itálii, Mussolini osvobozen, vládne s podporou N

– Ustálení situace

Diplomatická jednání

Teheránská konference – 1. společné setkání VELKÉ TROJKY (Churchill, Stalin, Roosevelt):

– Dohoda o otevření druhé fronty ve Francii

– Slib SSSR, že po porážce N vyhlásí válku Japonsku

– Dohoda na koordinaci postupu a závěru války

  1. fáze války – 6.6.1944 – 8.5.1945

Otevření druhé fronty

  1. června 1944:Vylodění Spojenců (VB, USA, Francie exilové armády) v Normandii = operace OVERLORD – Den D (D-Day). Úspěch – dobytí pobřeží a pak postup dále do Francie, Belgie a Nizozemska. Více než dva miliony Spojeneckých vojáků se vylodili v Normandii.

– V Německu pokus o odstranění Hitlera (atentát 20. července) – neúspěšný

– Od září zpomalení spojeneckého postupu

– Prosinec 1944: Německá protiofenzíva v Ardenách zastavena

– Postup spojenců dále do Německa. V březnu 1945 Spojenci přebrodi Rýn a postupují do srdce Německa.

Východní fronta

  1. polovina 1944:Postup do Polska, boje na Balkáně

– Kapitulace Rumunska a přechod na stranu Spojenců

– Řecko a Jugoslávie – silné partyzánské hnutí, s podporou Spojenců se osvobozují

– Přelom roku: boje v Maďarsku

– Leden 1945: Postup do Německa

Konec války v Evropě

– 25. dubna 1945 – Setkání Spojenců na Labi u města Torgau, boje o Berlín

– 30. dubna – Hitler spáchal sebevraždu

– 2. května – Dobytí Berlína

– 7. května – Německo podepisuje kapitulaci v Remeši (platnost od 8. května)

– V noci z 8. na 9. května – Ještě znovu podepsána v Berlíně

Boje v Tichomoří

– Japonsko vytlačeno z Jihovýchodní Asie a většiny Tichomoří

– Únor–duben 1945: boje o ostrovy Iwodžina a Okinawa

– Příprava na závěrečný útok proti samotnému Japonsku

Diplomatická jednání

Brettonwoodská jednání (1944) – Dohodnut vznik MEZINÁRODNÍHO MĚNOVÉHO FONDU a SVĚTOVÉ BANKY.

Jaltská konference (únor 1945) – 2. setkání VELKÉ TROJKY (na Krymu):

– Dojednání závěrečných vojenských operací v Evropě (stanovení linie dotyku spojeneckých armád)

– Rozdělení Německa na okupační pásma (celkem 4, Berlín samostatně také na 4 pásma)

– Dohoda o polských hranicích – Západní Polsko zůstalo SSSR, Polsko jako kompenzaci získalo některá německá území (např. Slezsko)

– Dohoda o vstupu SSSR do války proti Japonsku

– Odsun německého obyvatelstva ze střední a východní Evropy – snaha o homogenitu a posílení národa

Duben 1945 – Umírá Roosevelt, nástup viceprezidenta Trumana.

V dubnu 1945 – Vzniká OSN (Organizace spojených národů) – ustanovující zasedání za účasti 51 států. Schválena Charta OSN (= základní dokument: Organizace slouží k sociálnímu pokroku a blahobytu, je založena na rovnosti všech lidí a národů). Hlavní slovo v OSN vítězné velmoci (USA, VB, SSSR, Francie, Čína) = stálí členové Rady bezpečnosti.

  1. fáze – Tichomoří + Dálný východ – 9.5.1945 – 2.9.1945

Dokončování bojů v Tichomoří

– Červenec 1945: Rozhodnutí USA použít proti Japonsku jaderné zbraně

– V průběhu války amerických a britských vědců pracují na vývoji jaderných zbraní

– 6. srpna – Atomová bomba na Hirošimu

– 9. srpna – Atomová bomba na Nagasaki

– 8. srpna – SSSR vyhlašuje válku Japonsku

– 14. srpna – Císař Hirohito vyhlašuje kapitulaci, ale některé jednotky nevěří à pokračují v boji

– 2. září – Podepsána konečná kapitulace Japonska

Diplomatická jednání

Postupimská konference (červenec–srpen 1945) – Poslední setkání Velké trojky, ale obměněné složení (Roosevelt zemřel – nahrazen Trumanem, Churchill prohrál volby – nahrazen Attleem):

– Jednání o dokončení války X Japonsku

– Jednání o Německu – potvrzeny jaltské dohody

– Program 4D: Demokratizace, Demilitarizace, Denacifikace, Dekartelizace (velké firmy, které se aktivně podílely na válce – rozděleny nebo zrušeny)

– Potvrzena změna hranic Polska

– Dohoda o znovusjednocení Německa

Výsledky války

Válečné ztráty

Obrovské utrpení lidí – 55–60 milionů mrtvých, 35–40 milionů zraněných. Hospodářské škody. Kulturní ztráty (zničené architektonické památky, rozkradené umělecké sbírky).

Změny politické mapy světa

Změny postavení velmocí:

  • Velmoci před válkou: USA, VB, SSSR, Francie, Německo, Japonsko
  • Po válce posílení vlivu USA a SSSR (výjimečné postavení, tzv. supervelmoci)
  • VB, Francie – zůstaly velmocemi, ale oslabeny válkou
  • Německo, Japonsko – jako poražené státy zcela ztratily velmocenské postavení

Zhoršování vztahů mezi USA a SSSR:

  • Počátky konfrontace a soupeření (rozdělení světa)
  • Bipolární svět (USA a SSSR jako opačně póly světové politiky)

Ztráta významu Evropy:

  • Jako celek ztrácí vliv
  • Postupně rozdělena na 2 části (západní a východní)
  • Politicky závislá buď na USA, nebo na SSSR

Rozpad koloniální soustavy (dekolonizace):

  • Konec války přinesl postupný rozklad koloniálních říší
  • Nepokoje v koloniích, místní obyvatelstvo odmítá návrat kolonialistů

Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku

– Potrestání válečných zločinců (osobní zodpovědnost za válečné zločiny)

– Obžaloba z trestných činů proti míru, lidskosti a dále z genocidy a válečných zločinů

– Obžalování 24 hlavních nacistických představitelů, kteří zůstali naživu a byli dopadeni

Závěry Mezinárodního vojenského tribunálu:

– Poprvé v dějinách rozpoutání války označeno za zločin a hlavní viníci za to nesli osobní trestněprávní odpovědnost

– Vinu mají nejen ti, kdo zločinné rozkazy vydávají, ale i ti, kdo je plní

– NSDAP, SS, Gestapo označeny za zločinné organizace

– Z 24 obžalovaných: 12 rozsudků smrti, 3 doživotí, další mnohaleté tresty, 3 zproštěni viny

Holocaust

– Název až v 70. letech 20. století – původní význam: zápalná oběť, úplné zničení

– Dnes = konečné řešení židovské otázky – tzv. Endlösung – masové vyhlazování Židů i dalších etnik během války (sami Židé holocaust označují ŠOA) – nejvíce kromě Židů postihl Romy

– Nejhorší typ genocidy = koordinovaný plán různých akcí, které směřují ke zničení základů života národních Vs náboženských skupin s cílem vyhlazení – úzce souvisí s rasismem a antisemitismem

Rasismus – Soubor názorů založených na předpokladu, že existuje biologicky daná tělesná i duševní nerovnost jednotlivých ras – rasový původ je rozhodující princip společenských jevů

Antisemitismus – Nenávist vůči Židům (na rozdíl od antijudaismu – náboženská nenávist vůči Židům)

Nacistická opatření proti Židům

  • 1933–1934: Židé nesmí pracovat v soudnictví, státní správě a některých dalších povoláních
  • 1935: Přijetí Norimberských zákonů
  • 1935–1941: Snaha dostat Židy z Německa, plány na hromadné vystěhování Židů (např. na Madagaskar)
  • 1938: Křišťálová noc

Realizace holocaustu

– Po útoku na SSSR – nová politika vůči Židům, organizované vyhlazování

Několik fází:

– Zřizována ghetta, umísťování Židů

– Na Východní frontě – pohotovostní jednotky SS postupně zavraždily okolo 900 000 Židů (hromadné popravy odstřelením)

– Od r. 1939 – pokusy s nedobrovolnou eutanázií (100 000 lidí – převážně fyzicky nebo duševně postižení Němci; zkušenosti použity pro likvidaci Židů)

– Velké koncentrační tábory plně funkční od roku 1942

Vyhlazovací tábory – Plánované masové vyvražďování za pomoci technických prostředků (plynové komory). Vznikly na území okupovaného Polska: Majdanek, Osvětim, Belzec, Treblinka.

ČSR za války

– Německem okupované území, německé úřady mají hlavní slovo. Formálně ale není přímou součástí Německa.

– Nejvyšší německý úřad: Úřad říšského protektora (kontrola českých úřadů, správa německých záležitostí, udržování klidu), nejprve K. von Neurath

– České úřady: Vláda a prezident (omezené pravomoci, podřízenost německým orgánům)

– Cíl Protektorátu: Rozvoj zbrojní výroby (zázemí pro N), využití pracovní síly – nucené práce v Německu. Dlouhodobý – germanizace českého prostoru.

Postoje českého obyvatelstva

Obyvatele můžeme rozdělit do 3 skupin:

  • Odbojáři (přímo bojují proti okupaci)
  • Neangažovaní (hlavně snaha bez následku přežít) – nejpočetnější
  • Kolaboranti (dlouhodobě spolupracují s okupanty) a zrádci (např. udavači)

Domácí odboj

Základní rozdělení:

– Zahraniční odboj (veden z ciziny – zpočátku Polsko, ale jen chvíli; Francie, později hlavně VB, SSSR)

– Domácí odboj (přímo v Protektorátu)

  • Komunistický (KSČ)
  • Nekomunistický (řada organizací): ON (Obrana národa), PVVZ (Petiční výbor věrní zůstaneme)

Formy domácích odbojových aktivit

– Odpor proti režimu: Demonstrace už na podzim 1939, hlavně 28. října, dopadla tragicky – německá policie řadu demonstrantů zastřelila. Student Jan Opletal à další demonstrace, pořádaná hlavně studenty 17. listopadu 1939 – studenti zatčeni a uvězněni, zavření českých vysokých škol. Psaní hesel, posměšné nebo výhružné anonymní dopisy německým úřadům či kolaborantům.

– Protiokupační tiskoviny (nebezpečné, přísná cenzura)

– Sbírání informací – Zpravodajská činnost a jejich posílání do zahraničí

– Sabotáže

– Ozbrojené akce malého rozsahu (přepadávání německých hlídek, kolaborantů)

– Ozbrojené akce větší rozsahu – Partyzánské hnutí (až na konci války 2. pol. 1944)

Heydrichiáda

Podzim 1941: Do Prahy přichází Reinhard Heydrich, Neurath umírá. Zhoršení situace v Protektorátu a zároveň zahraniční odboj potřebuje dokázat Spojencům užitečnost odbojových aktivit.

– Rozhodnutí o provedení atentátu na Heydricha – Domácí odboj má výhrady

– Parašutistický výsadek z VB – Krycí název ANTHROPOID, členové: Gabčík, Kubiš

– Květen 1942: Provedení atentátu – Heydrich zraněn, o několik dnů později umírá. Atentát na Reinharda Heydricha byl velkou akcí československého odboje.

– Tvrdá reakce nacistů: Popravy zatčených odbojářů a další zatýkání

– Vrchol represí: Zničení obcí Lidice a Ležáky

– Zrádce prozradil úkryt parašutistů – Zahynuli v boji nebo spáchali sebevraždu

– Heydrichiáda = represe Němců a reakce na jeho atentát

– Domácí odboj přestal na několik měsíců fungovat, byl utlumen. Spíše zahraniční odboj.

Zahraniční odboj

Politická linie:

– Po vypuknutí války Beneš prohlašuje, že Mnichovská dohoda je neplatná (protože N vyvolalo válku) a vše, co se stalo po ní také – ČSR dál formálně existuje a on je dál prezidentem

– Další čeští politici i občané, kteří odešli do emigrace, podporují Beneše

– V Londýně vzniká tzv. exilová vláda (i jinde po Evropě, např. Švédsko)

– Další centrum zahraničního odboje v Moskvě – představitelé KSČ – také uznávají Beneše, ale mají samostatné postavení

– Velmoci postupně odvolávají Mnichovskou dohodu (díky atentátu souhlasily, že po válce bude ČSR obnoveno)

Vojenská linie:

– Ještě před válkou – hlavně bývalí československí vojáci odcházejí do Polska

– Po napadení Polska část do Francie, část do SSSR (složitější, SSSR nejdříve nemělo zájem, část z nich přepravena na Blízký východ, později účast v bojích v severní Africe – Tobruk)

– Ve Francii – zařazení do armády, účast v bojích o Francii. Po porážce Francie odchod do VB

– V Británii – hlavně letci, bitva o Británii, později nálety na Německo

– Po napadení SSSR – formování samostatné československé jednotky (město Buzuluk), velitel Ludvík Svoboda. Od r. 1942 zapojení do bojů, postupné rozšiřování jednotky. Významná místa bojů: Sokolovo, Dukla.

Protektorát na konci války

– Stále pod kontrolou Německa – silná armádní seskupení

– Partyzánské hnutí – jen někde (Beskydy, Vysočina), jinak nepříznivé podmínky

– Květen 1945: Pokus o národní povstání

– Nejvýznamnější Pražské povstání (5.–9. května) – pokus osvobodit Prahu na konci války. Zcela se nezdařilo, všude ještě hodně armádních jednotek. Sami by Německo nevyhnali. 8. května dohoda – Němci mohli volně odejít, ale museli odevzdat část zbraní. Některé německé jednotky ale dohody neuznávaly a odmítly kapitulovat à boje v průběhu 8. a 9. května. Nakonec až pomoc SSSR armády.

Slovensko za války

– Satelitní stát Německa

– Nacionalistický až fašistický režim (někdy klerofašistický – hodně představitelů spjato s církví)

– V čele prezident Tiso (původně katolický kněz)

– Zpočátku příznivá situace – samostatnost a výhodná spolupráce s Německem, většina Slováků spokojena

– Postupně během války zhoršování situace, roste odpor vůči režimu

– Vznik odbojových organizací a později i partyzánského hnutí (mnohem rozvinutější než u nás, díky přírodním podmínkám)

Slovenské národní povstání

– 1944: Rozmach partyzánského hnutí, slovenská vláda nezvládá situaci

– Srpen 1944: Na Slovensko přesunuty německé jednotky (přebírají kontrolu)

– Odbojové organizace se rozhodují vyhlásit celonárodní povstání

– Zapojují se odbojáři, partyzáni, i část slovenské armády

– Povstalci ovládli střední Slovensko (centrum v Bánské Bystrici), ale východní Slovensko pod kontrolou německé armády à nemožnost spojení se sovětskými jednotkami

– Až do konce října těžké boje, nakonec porážka povstalců (ale dále partyzánské hnutí)

Karpatsko-Dukelská operace

– Září–listopad 1944

– Sovětská armáda (včetně československých vojenských jednotek) se snažila projít přes Karpaty na Slovensko

– Těžké boje, hlavně na Dukle, pomalý postup

– Nakonec částečný úspěch – 6. října vstup na Slovenské území

– Další postup na jaře 1945 (postupné osvobozování až do dubna 1945)

Konec války

Podzim 1944 – SSSR už na území Slovenska – na Dukelském průsmyku – poměrně pomalé osvobozování

Protektorát – Partyzánské hnutí ne tak silné, silná kontrola Německa – začátek května – několik samostatných povstání.

 

💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.