Téma: Ludwig Mies van der Rohe
Předmět: Dějiny designu, Dějiny umění
Přidal(a): Ann
Ludvig Mies, byl německý architekt narozený 27. března roku 1886 v Cáchách. Ve své tvorbě využíval mnohých prvků funkcionalismu a modernismu. Byl velmi ovlivněn nizozemským hnutím De Stijl, stejně jako školou Bauhaus, s níž byly svázány dlouhá léta jeho působení během Výmarské republiky. Od hnutí De Stijl si vzal hlavně specifický styl vrstvení dílčích funkčních částí uvnitř celkového prostoru. Také se u něj projevuje snaha nahradit užité ornamenty vizuálními vlastnosti použitého materiálu. Nejspíše ho také ovlivnila koncepce tzv. prérijních domů. Je autorem dvou okřídlených výroků „méně je více” a „bůh je v detailech.”
Narodil se do rodiny kameníka, v jehož dílně měl skvělou příležitost nabýt základy znalostí, které se mu pak hodily po celý život. Po dokončení střední průmyslové školy se přestěhoval do Berlína, kde byl přijat do ateliéru designéra Bruna Paula, známého stavitele a mimo jiné i autora mnoha karikatur. Následně pracoval jako učeň u Petera Behrense, který je považován za prvního industriálního designéra na světě. Zde tak měl Mies možnost seznámit se s nejnovějšími uměleckými proudy své doby.
Brzy již začal přijímat své samostatné zakázky, přičemž jeho klientelou byla spíše vyšší měšťanská vrstva. V této době využíval ve své tvorbě v podstatě neoklasicistní styl, občas spojený s prvky kubismu. To se ale změnilo po první světové válce, která pro mnohé znamenala jakýsi pomyslný předěl mezi starým světem a jeho uspořádáním a novou moderní érou, které bylo záhodno přizpůsobit i architekturu.
Mies tak sice ještě chvilku tvořil v neoklasicistním stylu, nicméně stejně jako mnoho jeho současníků cítil potřebu nějakého nového univerzálního stylu, který by této době, stejně jako potenciálu nových technologií a technických postupů, lépe odpovídal.
Postupně tak začal tvořit návrhy staveb, které měly být oproštěny od jakékoliv zbytečné zdobnosti, ale za to být co nejvíce funkční a pokud možno co nejodvážnějších tvarů a zpracování. Navrhl tedy třeba mrakodrap Glass Skyscraper pro berlínskou Friedrichstrasse, který byl v podstatě rohovou konstrukcí oceli a skla, a množství podobných staveb, z nichž většina sice nedošla realizace (tak jako tento Glass Skyscraper), ale přesto mu zajistila značnou proslulost. Jedním z vrcholů tohoto jeho období byla stavba dočasného německého (Barcelonského) pavilonu pro Mezinárodní výstavu (EXPO) v Barceloně. Tato stavba měla sloužit jako jeden z výstavních salonů, nicméně jejím obsahem nebyla vlastně žádná expozice, proto byla vystaveným exponátem samotná budova. Ta byla postavena tak, aby stála v cestě průchodu k dalším částem výstavy, takže návštěvníci ji museli projít a mohli si v ní odpočinout a nabrat síly před dalšími částmi výstavy. Tato budova měla za cíl reprezentovat Německo jako stát moderní, hledící kupředu, naprosto pacifistický a prosperující. Tento pavilon byl po ukončení výstavy zase rozebrán. Následně byl rekonstruován až během osmdesátých let. Mies ve stejné době stavěl ještě vilu Tugendhat v Brně.
Od roku 1930 do roku 1933 byl posledním ředitelem slavné školy Bauhaus, která byla nakonec vzhledem k nástupu nacismu uzavřena. V roce 1937 opustil Německo a odešel do USA, kde následně zůstal až do své smrti v roce 1969. V USA se stal vedoucím oddělení architektury na Illinoiském technologickém institutu v Chicagu a dostal zde možnost postavit několik budov, které se řadí mezi jeho nejvýznamější díla (např. Crown Hall, Alumni Hall, atd…). Jeho styl byl jakýmsi zakládajícím duchem tzv. Druhé chicagské školy, která byla charakteristická mimo jiné využíváním skeletové konstrukce a množství skla. Stavby inspirované nebo postavené touto školou dosáhly velkého rozšíření po celém USA, ať už jako bytové domy, budovy bank, vzdělávací instituce a další.
Mezi Miesovy nejvýznamnější stavby v USA patří:
- 860–880 Lake Shore Drive Apartments
- Edith Farnsworth House
- Crown Hall, Illinois Institute of Technology
- Seagram Building
- Chicago Federal Complex (Kluczynski Federal Building)
- IBM Plaza
Crown Hall
Budova Crown Hall je součástí Illioniského technologického institutu. Je to jedno z nejvýznamnějších Miesových děl a bylo koncipováno jako sídlo oddělení architektury.
Jedná se o dvoupatrovou stavbu mající tvar obdélníku o rozměrech zhruba 67 x 37 x 5,5 metru (220 stop x 120 stop x 18 stop). Je postavena na železobetonových základech, ze kterých vyrůstá vzdušná kovová konstrukce, která stojí pouze díky osmi sloupům, ke kterým jsou přivařeny čtyři ocelové nosníky, na nichž je zavěšená celá konstrukce. Volný prostor ve stěnách mezi kovovými částmi je vyplněn sklem. Vnitřní prostor nevyužívá dalších sloupů, což bylo v té době poměrně neobvyklé. Spodní patro má vícero oddělených místností, zato horní patro se sestává jen z jedné otevřené prostory. Do budovy se lze dostat po schodech z travertinového mramoru.
