Otázka: Metody poznávání klienta
Předmět: Metody sociální práce
Přidal(a): Sagitt
Pozorování
= nejzákladnější metoda, poskytuje poměrně přesný a věrohodný materiál.
Fáze
- 1) Předmět/cíl pozorování (sledujeme motorické jevy, kom., emocionalitu)
- 2) Pozorování = záznamy z pozorování (formulář, časový snímek, nepřetržitý / retrospektivní)
- 3) Zpracování závěrečné zprávy = shrnutí výsledků (info o čase, místu, okolnostech a průběhu)
Dělení:
- Individuální X Skupinové
- Přímé (pozorovatel sám pozorujeme) x Zprostředkované (hodnotíme záznam, někdo situaci nahraje a my to pozorujeme)
- Zjevné (pozorovatel je vidět = někde stojí) x Skryté (varianta lab. podm)
- Zúčastněné (pozorovatel se zúčastňuje dění ve sk) – když práce s jednotlivcem =pracuji s ním + pozoruji) x Nezúčastněné (nejsem členem, pozoruji klienta, který něco řeší s pracovníkem/sleduju sk)
- Krátkodobé (1rázové – v rozmezí 1 týdně) X Dlouhodobé (1r a více)
- Introspekce (=autopozorování → čl. pozoruje sám sebe → navrhnu, aby si klient zapisoval, jak ostatní reagují na jeho chování – deník)
Problémy:
- Nálada a subjektivní pocit pozorovatele, haló efekt, figura v pozadí…
Rozhovor
= nejstarší technika získávání info (založen na bezprostředním kontaktu klienta a socprac)
- Je dobré si zajistit dobré podm. pro rozhovor → prostředí (neměl by být kratší 30 min a delší než 1h)
- Dávat pozor na tón hlasu, jasná formulace ot, neverbální projev (když klienta známe nastudovat co se probíralo minule)
- Provádíme záznamy: zjevná varianta (zapisujeme), skrytá (mikrofon, kamera)
Fáze
- 1) Zahřívací = úvodní formality, představení, uvítání (k navození atmošky)
- 2) Fáze jádra = získáme cílené info
- 3) Závěr = ukončení, zhodnocení, aspekty důvěry
Typy
- a) Standardizovaný (předem formulované otázky)
- b) Nestandardizovaný (předem promyšlené otázky, ale nejsou přesně formulované)
- c) Polo-standardizovaný (část otázek připravena, část není přesně formulována)
- d) Individuální (face2face) x Skupinový (beseda)
- e) Panelový (rozhovor s respondenty s časovým odstupem)
Typy dle účelu
- 1) Výchovný = výchovný cíl
- 2) Diagnostický = 1 z prvních rozhovorů (zjištění info o klientovi, jeho problému)
- 3) Poradenský = kombinuje se s reálným rozhovorem
- 4) Terapeutický = léčení klienta (pouze, pokud máme kompetence v nějakých terapiích)
Chyby:
- nepřipravenost, kladení sugestiv./krátce za sebou uzavřených otázek, chyby spojené s neverbalitou
Dotazník
- = písemný zp získávání info (fin i čas vysoce efektivní technika + mohou být ne/anonymní)
- Za krátký čas získáme info od vel množství respondentů
Konstrukce – jasný cíl (komu určen; věk, vzdělání → dle toho volba jazyka)
- Otázky – cca 15-20, hierarchie (od jednodušších po nejtěžší)
- Typy: otevřené, uzavřené (NA odpovědí), alternativní (2 možnosti, k 1 přikloníme), kafeterie (více možností, vybíráme 1či3), fiktivní dialog (os ot = klient přikloňuje k nejpřijatelnějšímu).
Práce s dokumenty
- = informační konzervy
- a) Soukromé; dopisy, deníky, foto (které klient má), vznikají i na zakázku (psychoterapie – klient vede deník)
→ poskytovány se souhlasem klienta, jsou to jeho osobní dokumenty - b) Veřejné/úřední – zprávy od odborníků, posudky, rozsudky, zprávy, výpisy (řešíme důvěryhodnost)
Obsahová analýza
- Rozbor dok. → popisuje obsah sdělení př obr., pís forma
- Zjišťuje se styl myšlení autora
Anamnéza
- = získávání info → získáme anamnézu klienta (díky těm technikám)
- Autoanamnéza (info od klienta) X Heteroanamnéza (info z jiných zdrojů/posudků/zpráv)
Anamnestický rozhovor
- Uskutečňuje se obvykle v 1. fázi kontaktu s klientem (před šir rozhovorem o vlast problému).
Typy
- Osobní = zahrnuje všechny info o klientovi od narození po současnost
- Rodinná = rodina jako problém – orientační (ve které se narodil) X prokreační (kterou si vytvořil)
- Školní a profesní = přechody dětí do jeslí/školky – jak se s tím dítě vyrovnalo, vztah k dětem, jakou škálu dále volí a proč (vliv rodičů), nástup do zaměstnání
- Zdravotní = prenatální vývoj, průběh porodu, akutní/chronické obtíže
- Sociální = navazování kontaktů, zda jedinec spol/samotář, soc ukotvení (jaké postavení v rodině/spol),
jak se podílí na veřejném životě, co očekává od spol
