Matka (Karel Čapek) – rozbor díla

 

Dílo: Matka (Karel Čapek)

Předmět: ČJ – rozbory děl

Přidal(a):  romca, TerkaCZ

 

Karel Čapek (1890 – 1938)

• Byl český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a amatérský fotograf.
• Představitel demokratického proudu 1. poloviny 20. století v ČR.
• Spisovatel českého demokratického proudu, ze začátku tvořil společně se svým bratrem Josefem, který byl malířem.
• Byl ovlivněn pragmatismem a expresionismem, vědeckotechnickou revolucí (vyjadřoval obavu, že stroje ovládnou člověka), první a druhou blížící se SV.
• Sedmkrát byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu.
• Narodil se v Malých Svatoňovicích a studoval na gymnáziu v Hradci Králové, odkud musel přestoupit do Brna.
• Působil jako redaktor v Národních listech.
• Byl dramaturgem i režisérem Vinohradského divadla.

 

Díla:

• Továrna na absolutno
• Krakatit
• Válka s mloky
• Bílá nemoc
• R. U.R.

 

Rozbor díla: Matka

Základní charakteristika

• Literární forma: próza
• Literární druh: drama (hra o třech dějstvích)
• Literární žánr: protifašistické drama, tragédie
• Rok premiéry/vydání: 1938 (Čapkovo poslední dílo)
• Určení čtenářům: čtenář a divák moderního dramatického textu se zájmem o etiku války, rodinu a občanskou odpovědnost

 

Téma

• Fiktivní rozhovory matky s mrtvými milovanými.
• Střet mateřství a „světa mužských povinností“ (čest, věda, technika, národ) v prostoru rodinného pokoje, kde se z intimní scény stává obraz občanské války a invaze.
• Postupné přibližování „velkých ideálů“ – každá smrt syna odkrývá cenu heroismu, až matka přes proklamované „nedám zbraň“ ji nakonec předá synovi ve chvíli, kdy válka vraždí děti.
• Demytizace „krásné smrti“ – velká slova blednou tváří v tvář strachu a bolesti; existuje okamžik, kdy obrana nevinných převáží absolutní pacifismus.

 

Hlavní myšlenka

• Hlavní myšlenkou je varování před riziky vědeckého pokroku.
• Varování před fašismem -> totální nesmyslnost válek, války berou děti matkám, je hloupost snažit se být hrdina -> válka má smysl pouze tehdy, když bráníme nevinné lidi.
• Stupidita občanských válek, kdy bratr vraždí bratra (dvojčata Kornel a Petr – zastánci opačných politických stran).
• Nejsilnější a nejhlubší cit na světě je mateřská láska.

 

Námět

• Bezprostřední inspirací je obraz vdovy klečící na bojišti a podněty doby, kterou prožíváme (občanské střety, hrozba války)
• Myšlenka autorovy ženy (Olgy Scheinpflugové – vnukla mu tento nápad), jež směruje úhel pohledu k mateřství a domácnosti -> konfrontace matky se „světem mužských povinností“ a zbraní v rodinném prostoru.

 

Motivy

• Mateřství a oběť: „já jsem matka“ vs. „vlast‑matka“, závěrečné „Jdi!“ po zprávě o zavražděných dětech.
• Smrt a demytizace: různé druhy smrti (fronta, poprava, pád letadla, vědecký pokus, mučení) zbavené nánosu patosu konkrétním popisem prožitku.
• Rozhlas a apel: stupňovaná mobilizace, „Gorgona“ a hymna, masakr dětí u školy; kontrapunkt soukromého hlasu matky.
• Domov a zbraně: pokoj jako muzeum militarity, odklízení zbraní, jejich návrat ve chvíli rozhodnutí.
• Šachová úloha: tradice vs. revoluce, dvojí řešení a gesto násilí (rozmetání figur).

 

Kompozice a struktura

• Tři dějství v jednotě místa (otcův pokoj) s proměnlivou scénickou situací (světlo, zbraně, mapy, gramofon, amplión); lineární gradace od rodinných podmínek k národní katastrofě.
• Polyfonie hlasů: matka jako centrum, „mrtví“ jako svědomí a protinázor, rozhlas jako „chór doby“.

 

Vypravěč a úhel pohledu

• Er-forma
• Význam nese dialog a scénické poznámky
• Perspektivu určuje matčin vnitřní svět a jeho prostupování hlasy mrtvých a rozhlasem.
• Ohnisko střídá intimní etiku a kolektivní apel; autor ponechává etické napětí otevřené, bez doslovné teze.

 

Jazyk a styl

• Spisovný, jednoduché věty
• Bohatá slovní zásoba (u Čapka typické) s technickými detaily (letectví, balistika, tropická medicína)
• V přímé řeči německé výrazy
• Časté dialogy, fiktivní rozhovory matky s mrtvými
• Symbolické rekvizity a situační ironie; rytmus zhušťuje katarzi v závěru.

 

Použité prostředky

• Kontrast: soukromé vs. veřejné, mateřství vs. vlast, idealizace vs. tělesnost smrti.
• Metaforika prostoru: pokoj jako muzeum militarity i oltář rodinné paměti.
• Symboly: puška, šachy, mapa, gramofon, amplión; „Gorgona“ jako emblém obětovaného mládí.
• Opakování‑refrén: „Tomu ty nerozumíš, maminko“; „Jdi!“ jako bod obratu.

 

Krátké citace/parafráze

• „Já jsem matka“ — protipól „vlast je matka“.
• „Tomu ty nerozumíš, maminko“ — mantrický odstup „velkých věcí“ od intimního.
• „Jdi!“ — tragické překročení sebe sama ve prospěch obrany dětí.

 

Charakteristika postav

Hlavní postavy:

• Matka (Dolores)
  • silná, citlivá, starostlivá, obětavá, plná bolesti
  • milující žena, která se musela poprat se smrtí manžela a postarat se o rodinu, její děti jsou pro ni vše, nenávidí válku a boj
• Otec (Richard)
  • zahynul ve válce v Africe
  • je mu líto, že předčasně zemřel a nemůže žít, přesto považuje za povinnost, aby jeho syn šel chránit vlast
• Ondra
  • nejstarší syn, lékař, badatel
  • zemřel na žlutou zimnici v Africe, kterou se nechal dobrovolně nakazit, aby zjistil její příčiny
• Jiří
  • druhý nejstarší syn
  • pilot, zemřel při výškovém rekordu se zatížením, kdy se mu rozbil motor, ulomilo křídlo, při pádu se rozbil výškoměr, takže rekord nebyl uznán
• Kornel a Petr
  • dvojčata, neustále spolu soupeří
  • zemřou každý na jiné straně v občanské válce
  • zajímají se o politiku a rychle se rozhodují
• Toni
  • nejmladší syn, matka ho chrání a strachuje se o něj, citlivý, jemný, vnímavý
  • na konci jde do války, když je vlast ohrožena
• Starý pán
  • otec matky, staromódní, z jiné doby, jde mu o rod

 

Vedlejší prvky

• Amplión (mužský/ženský hlas): dramaturgický chór, který graduje od varování k národnímu volání a k soukromé bolesti (matka‑hlasatelka „má syna“).
• Rekvizity: šachy (volba a násilí), mapy (strategická imaginace), gramofon (paměť a soukromí), zbraně (připravené, skryté, vrácené).

 

Časoprostor

• Místo: otcův pokoj, blíže neurčeno
• Čas: hra se odehrává ve 20. století za období války

 

Stručný obsah

V otcově pokoji se matka střetává s ideály a smrtmi svých synů, kteří se k ní vracejí jako „živé svědomí“. Domácnost prostupuje hlas rozhlasu a války, která odhaluje cenu heroismu v konkrétnosti těla a lásky. Po zprávě o postřílených dětech matka zvedá pušku a s tragickým „Jdi!“ posílá posledního syna bránit nevinné.

 

Podrobný děj

Španělsko, občanská válka (pravděpodobně v polovině 30. let).
Matka Dolores postupně přichází o manžela a svých 5 synů. Manžel Richard zemřel jako voják ve válce. Nejstarší syn Ondra byl lékařem, který studoval léčbu žluté zimnice, později se sám nakazil a zemřel. Matka je s nimi stále v kontaktu (v otcově místnosti), ale ostatní živí je nevidí. Často si s nimi vykládá a vyčítá jim, že se pustili do něčeho tak nebezpečného a ji tu nechali samotnou. Oni jsou ovšem rádi, že zemřeli jako hrdinové. Jednou, když Matka opět rozmlouvá s manželem a Ondrou, objeví se zničehonic druhý syn Jiří a všechny je pozdraví. Matka si to nejprve neuvědomí, ale později se Jiřího zeptá, jak to, že vidí otce s bratrem. Jiří matce šetrně sdělí, že při jeho pokusu překonat výškový rekord v letadle, se mu utrhlo jedno křídlo a on se zřítil a zemřel.

O něco později jsou ostatní chlapci už starší a v zemi začíná občanská válka. Dvojčata Kornel a Petr stojí oba na opačných stranách. Petr padne do zajetí. Nejmladší Toni nechápe válku a vyčítá staršímu bratrovi Kornelovi, že byl Petr zajat. Mezitím přijde matka, vyžene Toniho a říká Kornelovi, že by chtěla Petrovi zanést nějaké jídlo a pití a že má o něj strach. Kornel se snaží matku uklidnit, ale v dálce zazní několik výstřelů. Kornel matku zapřísahá, aby nevycházela ven kvůli zákazu, bere si zbraň a sám odchází. Ve dveřích se pak najednou zjeví Petr a matka s hrůzou zjišťuje, že je mrtev a omdlívá. Zjeví se také otec s Jiřím a Ondrou, který se jako lékař stará o matku, ostatní rozmlouvají o válce. Poté, co se matka probudí, jsou všichni pryč, ptá se Toniho, kde je Kornel, ale ten se ještě nevrátil – šel bojovat a matce je jasné, že už ho živého neuvidí.

Toni je už o něco starší, ale stále mu ještě není 18 let. Prosí matku, aby ho pustila do války. Ona odmítá, naléhá na něj, aby nechodil, a nakonec ho zamkne v pokoji, kde se ho snaží udržet v bezpečí, daleko od války. Toni byl vždy citlivější a jiní než ostatní chlapci, a tak si matka už od jeho narození slibuje, že ho nikdy nikam nepustí, protože je pro boj příliš slabý. Je to poslední syn a ona o něj nechce přijít jako o ostatní. Po jejím boku se objeví otec, manžel a mrtví synové, kteří ji říkají, že ji chtějí přijít podpořit v těžkých časech. Ona ovšem pozná, že ji přišli přemluvit, aby Toniho pustila do války. Razantně vzdoruje a pošle je pryč. Zapne staré rádio, v kterém uslyší ženský hlas, který muže vyzývá do války. Napadne ji, že žena v rádiu nemá žádné děti, když ostatní volá do války. Poté se dozvídá, že žena v rádiu je také matka syna, který je ve válce a jehož loď byla potopena. Také se dozvídá, že ve válce umírají i nevinné malé děti a že jsou bombardovány školy. Zasáhne ji to jako matku a sama dává Tonimu do rukou zbraň a říká mu „Jdi!“

 

Vlastní zhodnocení

Čtení Matky byla pro mě velmi příjemná záležitost. Kniha není nijak dlouhá, proto se četla velmi rychle a zabrala mi asi 2 hodiny. Nutno říct, že pointa je hezky vysvětlena a každý trochu empatický člověk, který se dokáže vžít do hlavní hrdinky, ji dokáže s přehledem popsat. Osobně nemám ráda protiválečnou ani válečnou tématiku, ale Matka na mě působila zcela jinak. Je zde krásně vyobrazen svět muže a svět ženy a možná i proto, že jsem sama žena, ve mě kniha zanechala silný dojem. Rozhodně doporučuji i jako nematuritní četbu. Pokud vás knihy alespoň trochu zajímají, tak ji zkuste (opravdu zabere minimum času a stojí za to). Námět mi vyhovuje a s výběrem jsem spokojená.