![]()
Dílo: Otec Goriot
Předmět: ČJ – rozbory děl
Přidal(a): TerkaCZ
Rozbor: Otec Goriot
Základní charakteristika
- Literární žánr: společenský román
- Literární druh: epika
- Literární forma: próza
- Rok vydání: 1834
- Literární směr: realismus
Téma
- Rodinné vztahy a otcovská láska vs. společenské ambice.
- Kritika pokrytectví a morálního úpadku ve společnosti.
- Sociální nerovnost a touha po moci.
- Osamělost a zrada v osobních vztazích.
- Člověk vs. společenské tlaky.
Hlavní myšlenka
- Dílo ukazuje tragédii lidských vztahů v době, kdy společenské postavení a majetek převažují nad morálkou a opravdovými city.
- Balzac kritizuje bezcitnost a sobectví, přičemž vyzdvihuje obětavou lásku, která je často přehlížena.
Motivy
- Bezpodmínečná otcovská oběť.
- Zrada a lhostejnost.
- Sociální vzestup a jeho cena.
- Pokrytectví a intriky.
- Smrt a osamělost.
Námět
- Námět románu vychází z autorových pozorování pařížské společnosti 19. století, především z jejího rozkladu, pokrytectví a sociálních nerovností.
- Honoré de Balzac byl inspirován skutečnými sociálními jevy kolem sebe a chtěl realisticky zachytit život lidí napříč společenskými vrstvami v rámci svého rozsáhlého cyklu Lidská komedie.
Kompozice
- Chronologický děj doplněný retrospektivními pasážemi, který sleduje hlavní dějové linie otce Goriota a Eugèna de Rastignaca.
- Román má rámcovou strukturu s paralelními vedlejšími příběhy postav penzionátu. Gradace kulminuje u Goriotovy smrti a Rastignacova rozhodnutí.
Vypravěč
- Vševědoucí objektivní vypravěč v er-formě (3. osoba), který do děje nevstupuje jako postava, ale často komentuje se sarkasmem a ironií
- Poskytuje sociální komentáře a apeluje na čtenářův úsudek.
Jazyk a styl
- Spisovný, precizní jazyk s lyrickými a alegorickými prvky.
- Realistické popisy prostředí i psychiky postav.
- Častý ironický a kritický nadhled.
- Bohatá slovní zásoba odpovídající realistickému stylu.
Charakteristika postav
- Otec Goriot: Bývalý bohatý výrobce nudlí, nyní chudý stařec žijící v penzionátu paní Vauquerové. Je hluboce milující svým dcerám, pro něž obětoval celý svůj majetek. Je dobrosrdečný, naivní, moudrý a poctivý, ale za svého života trpí zklamáním a samotou, protože jeho dcery jej zneužívají a opouštějí. Je symbolem bezmezně obětavé otcovské lásky, která je nakonec zrazená a nepochopená.
- Eugène de Rastignac: Mladý ambiciózní student práv, chudý a cílevědomý, který přijíždí do Paříže bojovat o společenský vzestup. Postupně se seznamuje s tvrdou realitou pařížské smetánky, kde musí čelit intrikám a morálním kompromisům. Je chytrý, bystrý a postupně ztrácí své idealistické iluze.
- Bianchon: Student medicíny, nejlepší přítel Eugèna, pomáhá mu pečovat o otce Goriota a stojí při něm v těžkých chvílích. Ztělesňuje pomocnou oporu a přátelství.
- Delfína de Nucingen: Starší dcera otce Goriota, milenka vlivného bankéře Nucingena. Je rozmazlená, společensky úspěšná, ale chladná vůči svému otci, využívá jeho lásku a peníze.
- Anastázie de Restaud: Mladší dcera otce Goriota, která žije ve volnomyšlenkářském manželství. Stejně jako její sestra je sobectví a lhostejností vůči otci. Je to postava plná rozporů, mezi citlivostí a rozmary.
- Paní Vauquerová: Majitelka penzionátu, kde se většina děje odehrává. Je pragmatická a pečlivá, spravuje svůj penzion s důrazem na zisk.
- Vautrin: Tajemný a temný obyvatel penzionátu, který představuje cynického manipulátora a bezohledného hráče na sociální scéně. Je bývalým trestancem, který dokáže ovlivňovat ostatní, včetně Rastignaca.
- Viktorína Tailleferová: Mladá dívka, kterou se ujímá vdova Couturová, představuje nevinnost a překonání osudu díky pomoci druhých.
Časoprostor
- Čas: začátek 19. století, zejména rok 1819 a následující období
- Prostor: Paříž, především ulice Neuve-Sainte-Geneviève a penzionát paní Vauquerové
Stručný obsah
Román vypráví o otci Goriotovi, který se zcela obětoval svým dcerám, ačkoliv ony ho nakonec opustily a zradily. Současně sledujeme mladého právníka Eugèna de Rastignaca, který přichází do Paříže bojovat o společenský vzestup, ale brzy poznává tvrdou realitu a intriky pařížské smetánky. Po otcově smrti Rastignac čelí realitě vztahů a rozhoduje se vydat cestou moci za každou cenu.
Podrobný děj
Román začíná v pařížském penzionátu paní Vauquerové, kde sídlí různí nájemníci ze středních a nižších vrstev společnosti. Pensionát funguje jako malý mikrokosmos tehdejší pařížské společnosti, který Balzac využívá k preciznímu vykreslení sociálních rozdílů a vztahů. Mezi nájemníky je i starý otec Goriot, kdysi významný továrník a bohatý muž, který však v současnosti žije v chudobě a opuštění. Jeho jedinou radostí je láska ke dvěma dcerám, kterým za jejich štěstí vlastníma rukama obětoval veškerý majetek a veškeré finanční prostředky. Dcery zatím v bohatství žijí v pařížské společnosti, ale ke svému otci chovají jen povrchní vztah založený spíše na zájmu než opravdové péči a lásce.
Vedle otce Goriota se do penzionátu nastěhuje mladý ambiciózní student práv Eugène de Rastignac, který přichází do Paříže s úmyslem prosadit se v tvrdé a sobecké společnosti. Rastignac se rychle učí zákonům a hratelnostem této společnosti, která je plná intrik, nacionalismu, finančních machinací, ale i osamělosti a přehlížení lidských citů. Začíná číst jednotlivé příběhy svých spolunájemníků a poznává hluboký zákulisní svět, ve kterém je třeba balancovat mezi morálkou a pragmatismem.
Detailně je popsána minulost otce Goriota, jeho pád ze společenského vrcholu a jeho bezmezné oddání dětem, které však není bohudík vůbec opětováno. Rastignac je svědkem otcovy lásky a trpělivosti, ale i jeho bolesti a zklamání. Významnou roli hraje i záhadný obyvatel penzionátu Vautrin, manipulátor, který nabízí Rastignacovi neobvyklé, ale temné řešení jeho životních svízelí.
S postupujícím časem, kdy se vztahy v penzionátu vyostřují a starý Goriot slábne, přichází do hry společenské intriky a ekonomické zájmy dcer, které otce zcela opouštějí. Goriot nakonec umírá s vědomím, že jeho láska zůstala nevyslyšena a že zemřel samotný a opuštěný. Rastignac přichází do kontaktu s tvrdou realitou a jeho pohled na život a společnost se zásadně mění, což předznamenává jeho vlastní cestu za společenským vzestupem.
Vlastní zhodnocení
Otec Goriot je vrcholným dílem realistické francouzské literatury, které mistrovsky kombinuje sociální kritiku s detailním psychologickým portrétem postav. Dílo je univerzálním příběhem o lásce, zradě, ambicích a morálním rozhodování, jež zůstává aktuální i dnes.
