Renesanční sloh - dějiny umění k maturitě (2)

dějiny

Otázka: Renesanční sloh

Předmět: Dějiny umění

Přidal(a): kledis

Úvod:

Od konce 15.stol. z Itálie nejprve v architektuře a sochařství.
Zprvu renesanční prvky na architektuře gotické.
Do severní a střední Evropy se stěhovali italští kameníci, zedníci a malíři.
Severští umělci cestovali do Itálie, aby se naučili novému umění.
Evropské země potřebovali na osvojení renesančního slohu půl století, potom vytvářeli vlastní národně specifické renesanční umění.
Mimoitalské renesanční umění vychází z manýrismu.
Periodizace v Itálii:
Raná renesance 15.stol. -> Florencie
Vrcholná nebo klasická renesance 1500 – 1520 -> Řím, Florenci, Benátky
Pozdní renesance nebo manýrismus 1520 – 1590 -> Řím, Florencie, Benátky, Parma, Vicenza aj.
Periodizace v Evropě: OD: Konec 15.stol a začátek 16.stol DO: začátku 17.stol.
Vznik počátek 15.stol. ve Florencii
Florencie byla městskou republikou
Kvetl obchod, řemesla, umění
Rozvoj raného kapitalismu (vznik bank, manufaktur)
Tíhly k antice à středem zájmu člověk a jeho život.
Pěstoval se ,,humanismus‘‘ jeho střediskem ,,Platonská akademie‘‘
Pojem renesance s francouzského ,,Renaissance‘‘ = znovuzrození (italsky: Rinascimento)
Pokus o politické sjednocení Itálie (nepodařilo se)
Na konci 15.stol. začaly války o Itálii které nakonec vyhrály Španělé od r. 1544 Itálie pod nadvládou Španělska
Buržoazní společnost
Podnítila rozvoj přírodních věd (astronomie, matematika, fyzika, optika, perspektiva, anatomie, mechanika)
Humanismus:
Základem Hum. Víra ve schopnosti člověka poznávat a ovládat svět.
Hum. Byl proti středověké scholastické filozofii a teologii.
Střediska Hum. Florencie, Řím, Neapol, Ferrara, Benátky, Padov.
Renes. díla :
Realistická (měla lidské měřítko a vyjadřovala vůli svých lidských tvůrců)
Rozvinul se renesanční ,,individualismus a hédonismus‘‘ + sílila touha po požitcích
Hlavní znaky:
Realismus (studie anatomie a perspektivy)
Racionalismus (využívá matematiky k dobytí objemu a prostoru)
Úsilí o harmonii, vnitřní klid, úměrnost
Literární díla:
Zuřivý Roland (Lodovic Ariosta)
Vladař (Niccolo Machiavelli)
Dvořan (Baldassar Castiglion)

Architektura:
Francie:

Užívali renesanční prvky v rámci pozdně gotického slohu.
Raný dekorativní styl na zámcích:
Ambois – věž mimů
Chambord
Blois
Fontainebleau – pracovali na něm italští umělci
Vrcholná díla za krále Jindřicha II.

Pierre Lescot:

Přestavba pařížského Louvru
P. de l’Orme:
Zámek Anet – navrhl ho
Tuilerie v Paříži

Španělsko:

Vládl zde platereskní sloh, kombinující gotickou konstrukci s výzdobnými prvky italské renesance
Italský vliv se nejsilněji projevil za vlády Filipa II.
J. B. de Toledo: – Escorial – obrovská stavba bez dekorace, 4500 místností
J. de Herrera: – Escorial – obrovská stavba bez dekorace, 4500

Nizozemí:

Zde v 2.pol. 16.stol.
C. van Vriendt: – radnice v Antverpách – vzorem radnice v Haagu

Anglie:

Nejdříve jen dekorace staveb.
Renesanční díla až v 2.pol. 16.stol.
Robert Smythson – Longleat House

Německo:

Ještě na začátku 17.stol. se stavěli některé kostely z části v gotickém slohu.
Nejranější památkou: kaple Fuggerů v kostele Sv. Anny v Augsburgu

Uhry:

Renesance za vlády Matyáše Korvína – renesanční zámky většinou později zničené Turky.

Polsko:

Za krále Zikmunda I.
Zámek Wawelu v Krakově
Zikmundova kaple ve wawelské katedrále

Slovensko:

Nejdéle působil renesanční sloh na východním Slovensku.
1.projevy na počátku 16.stol. – většinou přestavby
Přestavba hradu v Markušovicích
Přestavba radnice v Bardejově a Bánské Bystrici
Po dobytí Budína Turky se opevňovaly hrady, města, přestavovaly se hrady a stavěly se i nové.
Opevnění hradu Trenčín, Bratislava, Komárno, Zvolen
Opevnění měst Bánská Štiavnica, Bánská Bystrica
přestavba hradu Orava
hrad Červený Kameň u Bratislavy
V 2.pol. 16.stol. vznik umělecky náročnějších staveb zdobené atikami, štíty, sgrafity
Charakteristický druh architektury ,,Kaštiel‘‘ = šlechtické sídlo
Zámek v Betlanovcích, Velké Bytči, Fričovcích
Renesanční radnice: Přešov, Košice, Levoča
Renesanční domy:
Thurzův dům v Prešově
Rákocziho palác v Prešově

Sochařství:
Francie:

Sloh sem přinesly italští sochaři ve službách krále Ludvíka XII.
A. a G. Giustové: Náhrobek Krále Ludvíka XII. v katedrále v Saint-Denis
Za vlády Františka I. – italští umělci vyzdobili zámek Fontainebleau (malby i štukové dekorace)
Za vlády Jindřicha II. se střediskem stala Paříž – francouzští sochaři vystřídali italské sochaře

Germain Pilon: Náhrobek Kateřiny a Jindřicha II. v katedrále Saint-Denis

Španělsko:

Na počátku 16.stol. s florentskými sochaři.
Největší katalánský sochař Alonso Berruguete – učil se ve Florencii a Římě. Jeho tvorba rysy španělského umění.

Nizozemí:

Středisko v Mecheln na dvoře Markéty Rakouské.
V Antverpách rozvíjel manýristické sochařství Cornelis Floris – výzdoba Antverpské radnice – jeho styl pronikl do Německa a Skandinávie.

Anglie:

Rozvoj renesančního sochařství brzdilo rušení klášterů – tvorba pouze dekorace krbů a náhrobky.

Německo:

Vládl zde pozdně gotický sloh
Prvními představiteli: Adolf Daucher v Augsburgu, Peter Fisher v Norimbergu
Fisherova dílna se specializovala na bronzové náhrobky – náhrobek císaře Maxmiliána v Innsbrucku
Vlámský manýrismus uplatnil Alexander Colin v Heidelbergu

Polsko:

Výzdoba zámku Wawelu
Náhrobky polských králů v Zikmundově kapli Wawelské katedrály

Slovensko:

Sochařské práce už v 1. desetiletí 16.stol. – arkýř radnice v Bardejově
Dílna mistra Pavla z Levoče – renesanční sloh v 2. desetiletí 16.stol.
Oltář Sv. Jana v kostele Sv. Jakuba v Levoči
Řada sochařských děl pro Slovensko byla vytvořena ve Vídni:
Reliéf Sv. Jiří ve Svatém Juru
Kazatelna v Pezinku
Náhrobky:
- Alexandra Thurza v Levoči
- Arcibiskupa Oláha v Trnavě
- Anny Erdodyové v bratislavském dómu
Křtitelnice: v Prešově, Bánské Bystrici, Spišském Štvrtku

Andreas Luttringer : Ronaldova kašna v Bratislavě

Malířství:
Francie:

První italští malíři, kteří vyzdobili zámek Fontainebleau
Později domácí malíři, kteří se umělecky nelišili od svých předchůdců
Vyvíjela se portrétní malba, předním portrétistou byl Francois Clouet

Španělsko:

Od poslední čtvrtiny 15.stol. od italských malířů
V 1.pol. 16.stol. italské malířství + vliv nizozemského malířství
Pro Španělský dvůr pracoval nizozemský portrétista Anthonis Mor, na něj navázal A. S. Coello – zakladatel madridské školy.

El Greco:

Nejvýznamnější španělský malíř období manýrismu
Byl Tizianovým žákem a silně na něj zapůsobil i Tintoreto
Od roku 1577 žil a působil v Toledu
Ve svém díle spojil byzantskou uměleckou tradici s benátským kolorismem
Tvořil v duchu Francouzského manýrismu (štíhlé, dlouhé postavy s dlouhými hlavami, sladkým pohledem, nervózníma rukama)
Teprve ve Španělsku si vytvořil osobitý styl (nepřirozené protáhlé postavy a expresivní barevnost)
Obsahem jeho obrazů niterná meditace nebo citové vytížení.
Pro své pojetí náboženského obrazu se dostal do sporu s církví (neslušnost, nevhodný kolorit…)
V jeho podobiznách je tělesný zjev pouze odrazem niterných stavů a hnutí.
Byl činný i jako sochař a architekt
Dílo: Pohřeb hraběte Orgaze – dole probíhá pohřební obřad, nahoře uvítání hraběte v nebi
Pohled na Toledo

Nizozemí:

Zde od počátku 16. století
Střediskem Antverpy, hlavní představitel Massys
Přední představitelé: Joos van Cleve, Lucas van Leyden…
V 2.pol. 16.stol. začaly používat manýrismus na dvorech německých a českých panovníků.
Nizozemské malířství 16.stol se specializovalo na krajinomalbu – zakladatel J. Patinier

Pieter Brueghel starší:

Největším nizozemským malířem 16.stol.
Kreslil pro nakladatelství krajiny a satirické výjevy jako předlohu pro lepty
Působil i v Itálii kde jeho kreslířský styl ovlivnil Tizian
Věnoval se především žánrové malbě – dostal přezdívku ,,selský Brueghel‘‘
Malířské dílo tvořil v krátkém období 12ti let.
Měl dva syny:
a) Pieter Brueghel mladší – kreslil květinové zátiší
b) Jan Brueghel starší – zvaný ,,květinový brueghel‘‘
Dílo: Cyklus měsíců – známe 5 obrazů : Lovci ve sněhu, senoseč, pochmurný den, žně, návrat stáda
Selská svatba, Selský tanec – Velké figurální kompozice, mají alegorický význam –

Anglie:

Vedoucí postavení zaujaly portrétisté
V Londýně působil německý malíř Holbein mladší – miniaturní podobizny manželek Jindřicha VIII.
Z vlámských portrétistů nejvíce proslul Anthonis Mor

Německo:

16.stol. představuje vrcholné období německého malířství a grafiky
Rozpor mezi německou náboženskou reformací a renesančním humanismem
nejznámější představitelé: Albrecht Dürer, Hans Holbein ml., Lucas Cranach st.

Albrecht Dürer:

Norimberský rodák
Odjel do Itálie, během cesty vytvořil své první samostatné krajinomalby
Po návratu si v Norimberku založil svou dílnu kde kromě malby (dřevořez, grafika, mědirytina)
Vynikal jako malíř realistických podobizen, zejména autoportrétů a oltářních obrazů, ale především jako grafik
Základem jeho umění byla kresba
Napsal knihy o perspektivě a proporcích lidského těla + je doplnil dřevořezbové ilustrace

Dílo: Apokalypsa, Pašije, Život P. Marie – dřevořezy
Velké Štěstí – představuje bohyni Nemesis
Růžencová Slavnost – kompozice rovnostranného trojúhelníku

Grünewald:

Byl dvorním malířem kardinála Albrechta Braniborského
Po vyhoštění z kardinálova dvora se jako stavitel vodních mlýnů uchýlil do Frankfurtu a Halle
Dílo: Isenheimský oltář

Hans Holbein ml.:

Malíř a grafik, přední světový portrétista
Působil v Basileji a Londýně
Vytvořil ilustrační renesanční sloh
Dílo: Podobizny Erasma Rotterdamského, Thomase Mora…
Fresky v Basilejské radnici
Tanec smrti – cyklus dřevořezů

Lucas Cranach st.:

Zakladatelem saské malířské školy
Hlavou největší dílny východního a severního Německa
Byl povýšen do šlechtického stavu
Dělal obrazy madon, podobizny knížat a reformátorů, Martina Luthera…
Nejčastější náměty: ,,první hřích‘‘ a ,,Paridův soud‘‘

Rakousko:

Zde vznik tzv. ,,Podunajské školy‘‘
přínos krajiny s hustou listnatou a jehličnatou vegetací
přední představitel Albrecht Altdorfer

Albrecht Altdorfer:

Působil v Řezně, kde se stal radním a městským stavitelem.
Dílo: Pašijový oltář ve Sv. Floriánu u Lince

Slovensko:

Nepříznivé podmínky kvůli probíhajícím tureckým válkám
V nástěnné malbě převládá ornamentální dekorace, figurální kompozice jen zřídka (Bratislavský Hrad)
Zámky, městské stavby, radnice, brány, zdobili „Sgrafita‘‘
Dílo: Figurální sgrafita na zámku ve Velké Bytči
Alegorie občanských ctností na radnici v Levoči
Šlechtické portrétní galerie Bijanovec, Betlanovec

Užité umění:
Zlatnictví:

Bohatě zdobené liturgické předměty, zlaté a stříbrné artefakty pro bohaté vrstvy (poháry, zbroj) – dekorované „smaltem“ (emailová technika užívající roztavenou sklovinnou pastu)
Technikou malovaného smaltu prosluli francouzští zlatníci např. (Léonard Limousin)

Majolika:

Rozšířena do celé Evropy, v Německu např. kachlová kamna

Tapiserie:

Nejvýznamnější středisko v Bruselu, kde tvořili nizozemští malíři (B. van Orley)

Nábytek:

Italský nábytek ovlivnil tvorbu francouzských truhlářů
Ve Španělsku dostaly nohy stolů a židlí zaoblený tvar – ocenili to v Nizozemí
V Anglii napodobovali nizozemský nábytek

Sklomalba:

Hlavní střediska v Kolíně nad Rýnem a ve Štrasburku
Okna zdobena malovanými erby

Grafika:

Rozšířena především v Německu (Dürer, Cranach)