Otázka: Diferenciace biosféry
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): marek
Biosféra = živý,přírodní obal země
– vyskytují se v ní živé organismy – rostliny a živočichové
- biologie = věda zabývající se studiem živé přírody
- biogeografie = zabývá se prostorovým rozšířením rostlin a živočichů na zemi
– zabývá se prostorovým rozšířením biosféry -> kde leží pásma, jací živočichové a rostl. v určitých pásmech žijí
dělení -> zoogeografie – rozmístění živočichů
fytogeografie – rozmístění rostlin
- ekologie = zkoumá vztah mezi jednotlivými organismy a jejich prostředím
- nauka o krajině a životním prostředí – navazuje na biogeografii a ekologii
– studuje, kde a jakým způsobem se pečuje o životní prostředí
- biocenóza – společenstvo živočichů a rostlin na určitém území (bažina, les, potok, řeka)
-> ve spojitosti s neživým = biotickým prostředním => geobiocenóza = ekosystém (např.savany, stepi, oceány, ostrovy, korálové útesy…)
X umělá, neživá společenstva – stojí proti ekosystému, jsou vytvořena člověkem
(např. zahrady, parky, lesy, vesnice)
– faktory ovlivňující biosféru a rozmístění Ž a R na Zemi -> vliv klimaticko-geografických činitelů:
› zeměpisná šířka (od rovníků k pólům klesá intenzita slunečního záření )
› nadmořská výška (s výškou klesají teploty)
› cirkulace vzduchu (vzdušné proudy)
› vzdálenost od moře a oceánů (se vzdáleností se zvyšuje kontinentalita)
› zemský povrch (orientace reliéfu, vegetace)
› činnost člověka
Podnebné pásy => tvoří šířkovou pásmovitost
› tropický – ekvatoriální (0° – 10°)
– subekvatoriální (10°- 20°)
– vnější tropický pás (20°- 30°)
› subtropický
› mírný
› polární
TROPICKÝ PODNEBNÝ PÁS
a) ekvatoriální = rovníkový
– od 10° – 10° j.š a s.š.
– nejteplejší – stabilní teploty po celý rok (Ø 28°C)
– JV Asie, Indonésie, oblast Konga, Amazonie, S Austrálie, Papua Nová Guinea
– srážky pravidelně každý den – ve formě lijáku (Ø 2000mm srážek)
– ↑ vlhkost vzduchu
– největší množství Ž a R
– hlavní fce: produkce O2
– tropické deštné pralesy
– patrovitost -> 4 patra -> bylinné (orchideje), keřové, stromové, korunové (50-60m)
– zápoj = souvislá vrstva korun stromů -> téměř žádné sluneční paprsky
– nebezpečím je lidská činnost (kácení, žďáření = vypalování, stavba měst)
– zvířata: malá a dobře pohyblivá
– zásobárna dřevin (Amazonský prales)
b) subekvatoriální
– od 10° – 20° j.š a s.š
– pás tropických monzunů -> sezónní větry se střídají
– výkyvy v množství srážek, nerovnoměrné srážky během roku
– suchý vzduch střídá vlhký vzduch
– střídavé období dešťů a sucha
– čím severněji od 10° -> ubývání srážek
– krajiny: savany, tropické vlhké lesy (oblast monzunů) – JV Asie
c) vnější tropický pás
– od 20°- 30° j.š. a s.š.
– extrémně suchý tropický vzduch -> velké výkyvy teplot – např. den 50°C, noc 5°C -> přes den je zahřátá, nejsou mraky -> rychlejší ochlazení
– Ø teplota 30-40°C
– málo srážek (průměrně 100mm/rok)
– oblasti pouští – Sahara, Mohavská (hranice Mexika a USA), Atacama (J. Am) Kalahari, Namib (jih Afriky), Gobi – nejsevernější poušť (Mongolsko)
polopouští (Stření Asie – Karakum a Kyzylkum)
– oáza – místo v poušti s podzemní vodou (datlovník)
SUBTROPICKÝ PODNEBNÝ PÁS
– pouště a polopouště – štěrkové (serír = reg) × písčité (erg) × kamenité pouště (hamada)
– kaktusy a trávy, plazy, hadi a hmyz
– stepi – na rozhraní subtrop.a mírného pásu
– nízká tráva, ojedinělé stromy a keře
– bizoni (nejtypičtější)
– obilnice světa (pšenice, sladovnický ječmen)
– prérie (S. Amerika), pampa (J. Amerika), pusta (Maďarsko), celina (Rusko)
– savany – málo srážek
– travnaté plochy s roztroušenými stromy
– Středomoří, Afrika, j.Amerika,j.Indie, Austrálie -> „australská bush“
– zvířata: sloni, lvi, zebry, gazely, antilopy, pštrosi, J. Am. a Indie – tygr, slon indický
MÍRNÝ PODNEBNÝ PÁS
– střídání ročních období
– během celého roku nerovnoměrné srážky
– smíšené lesy mírného pásu
– 500-700mm srážek
– tajgy – nejseverněji, nachází se pouze na severní polokouli
– jehličnaté lesy, největší ekosystém na světě
– plošně nejrozsáhlejší -> po celé sev. Asii, Evropě a Americe => rozloha 12mil.km2
-zvířata: los, sob, medvěd, liška, jelen, vlk
POLÁRNÍ PODNEBNÝ PÁS
– 2 roční doby: zima (10 měsíců) a léto (2 měsíce)
– teploty v zimě hluboko pod bodem mrazu (nejnižší naměřená teplota -89°C)
– permafrost = trvale zmrzlá půda
– suroviny zde jsou, ale nelze je těžit
– tundry a lesotundry – kamenité pláně porostlé mechem a lišejníkem
– mrazové pouště – pokryty ledem a sněhem (mimikry = ochranné zbarvení)
– zvířata: sob, polární liška, medvěd, zajíc -> kožešiny
Vegetační stupně => tvoří výškovou stupňovitost
– výšková stupňovitost rozděluje výškové vegetační stupně
– mezi výškovými stupni vysoké intervaly (každých 100m klesá teplota 0,6°C)
– nadmořská výška
– stupně: (Stř.Evropa)
- nížiny (do 200m) – listnaté lesy
- pahorkatiny (200-500m) – dříve byly dubové lesy -> vykácely se -> postavila se města, většinou zde žijí lidé
- vrchoviny (500-900m)- smrky, podhorská oblast po obvodu ČR
- hory (900-1200m) – nízké smrky, kleče, křoviny, mechy, lišejníky (Alpy 1800m)
další:
*subalpinský (1900-2000m)
– pouze kosodřeviny
*alpinský (do 2200m)
– bez stromů, skály, lišejníky
*subnivální = podsněžný (do 2500m)
např.Vysoké Tatry když jsme byli ČSR
*nivální = sněžný (nad 2500m)
– oblast trvalého sněhu
