Otázka: Aktivační vlastnosti osobnosti
Předmět: Společenské vědy, psychologie
Přidal(a): Luccy333
AKTIVITA (ČINNOSTI)
- Vnější projev aktivace
JEDNÁNÍ
- Vnější, vědomý, volní projev aktivace
AKTIVAČNÍ ČINITELÉ = Vše, co vede člověka k aktivaci
- Vnější – heterogenní (společenské)
- Vnitřní – autogenní (biologické)
Pohnutka, motiv =Uvědomělý impuls (činitel aktivace)
Motivační činnost= Uvědomělé a záměrné vyvolávání pohnutek k aktivitě
MOTIVACE
- MOTIVY = psychologické příčiny reakcí, činností a jednání člověka zaměřené na uspokojování určitých potřeb
- MOTIVACE
- z latinského novel (= hýbám)
- hybné síly našeho chování nebo jeho příčiny
- jsou to vnitřní pohnutky k jednání
Rozdělení motivace:
– vnitřní motivační dispozice – potřeby (impulsy)
– vnější motivační popudy – incentivy (pobídky a cíle)
– emoce, přání, postoje, hodnoty, které vyznáváme
– vzájemnou interakci vzniká motiv jako pohnutka lidského chování
MOTIV = mobilizace sil
– na rozdíl od motivace není procesem
– motivy jsou dispozice
– má cíl, směr, intenzitu a trvalost
– mezi základní motivy patří: potřeby, zájmy, návyky, cíle, přání, hodnoty, postoje, emoce
RŮZNÉ ROZDĚLENÍ MOTIVŮ:
- široké motivy
perspektivní cíle
- dílčí motivy
konkrétnější cíle
vedou k perspektivním
- vyšší motivy
sekundární, sociokulturní
např. potřeba uznání
- nižší motivy
např. odstranění hladu
- návyky = určité zafixované způsoby chování
vznikají na základě motivů
stávají se stereotypní
- zvyky = kulturně podmíněné způsoby chování
Dále rozlišujeme např. tyto motivy:
- ZÁJMY = trvalejší kladný vztah člověka k určité oblasti předmětů nebo činností.
Jsou velmi silným motivem a výrazně člověka aktivizují a tím rozvíjejí jeho schopnosti
– můžeme je rozlišovat podle oblasti zaměření (např. technické, sportovní, …) i podle stálosti, pestrosti, proměnlivosti
– projevují se soustředěnou pozorností v daném směru, poznáváním dané skutečnosti, uspokojením z ní a nelibostí při jejím omezování
- ZÁLIBY = silnější motivace než zájem
vlastnost zaměřená více než kterákoliv jiná na prožívání vztahu k určité činnosti
vyhraněný, dlouhodobý a činorodý zájem, který přináší radost a uspokojení
- IDEÁL = vzorový cíl
např. ideál partnera, ideál způsobu života, …
- ASPIRACE (= ambice) = úroveň vlastního výkonu, kterou jedinec očekává na základě výkonu předchozího
snaha jedince se výrazně uplatnit, snaha o sebeuplatnění a vyniknutí
někdy se označuje jako ctižádost
- ŽIVOTNÍ PLÁNY = mnohé pohnutky našeho jednání a chování jsou závislé na životních cílech a plánech, které si vytvoříme
- PUDY = vrozené biologické potřeby, označení pro energii nebo cílenou činnost až nutkání (např. pud pohlavní, pud mateřský)
- POSTOJE = sklony člověka reagovat ustáleným způsobem na předměty, osoby a situace; odrážejí hodnotící vztah člověka k dané skutečnosti
- CÍL = uvědomělý směr aktivity, kterého chceme dosáhnout
POTŘEBA
- je projevem nedostatku nebo nadbytku něčeho, zcela konkrétního a pro člověka důležitého
- neuspokojená potřeba se projevuje nespokojeností, napětím, nutí jedince k účelovému chování, jehož cílem je uspokojit svou potřebu
DĚLENÍ POTŘEB:
- a/ Primární
– vývojově nižší
– slouží k přežití, jsou vyvinuty u lidí i u zvířat
– biologické potřeby
– potřeby bezpečí
- b/ Sekundární
-vývojově vyšší
– jsou charakteristické pouze pro člověka,
-souvisí s vývojem CNS, slouží člověku, aby se mohl začlenit do společnosti
– psychosociální potřeby
Hierarchické uspořádání dle Maslowa
- Abraham Maslow – americký psycholog, uspořádal potřeby podle jejich vývoje a důležitosti pro člověka
- Potřeba vyšší se objevuje až po uspokojení potřeb nižších
- V nemoci mohou potřeby – měnit své pořadí, či mohou vznikat potřeby nové
Hierarchie potřeb je individuální
- Fyziologické potřeby
– vývojově nejstarší potřeby
– společné pro lidi i zvířata
– v souvislosti s neuspokojenou potřebou můžeme cítit: hlad, žízeň, bolest, horko, zimu, únavu, napětí, či nudu
→ do chování se tyto pocity promítají: podrážděním, neochotou, nepozorností, či agresí
- Potřeby bezpečí a jistoty
– soběstačnosti, nezávislosti, stability, klidu, ochrany, zdraví, informovanosti, řádu
– v souvislosti s neuspokojenou potřebou můžeme cítit: ohrožení, nejistotu, chaos, strach z neznámého, závislost na druhých
→ do chování se tyto pocity promítají: strachem, nejistotou, zmateností, lítostí, nedůvěrou, zlostí, bojácností, stažením do sebe
- Potřeby sounáležitosti a lásky
– někam patřit, být pozitivně přijímán společnosti, komunikace, přátelství, kontaktu s druhými, důvěry, touha dávat a přijímat lásku
– v souvislosti s neuspokojenou potřebou můžeme cítit: osamělost, nejistotu, pocit zbytečnosti
- Potřeby sebeúcty
– uznání, ocenění, respektu, intimity, svobody, soběstačnosti, neztrapnit se, neudělat ostudu, dát souhlas, sám se rozhodnout
– Tyto potřeby vyplývají z touhy člověka být svým okolím kladně přijímán
– v souvislosti s neuspokojenou potřebou můžeme cítit: pocity méněcennosti, nespravedlnosti, křivdy, ponížení, trapnosti, nezájmu, lítosti, beznaděje
→ do chování se tyto pocity promítají: odmítáním vyhovět, nadřazeností, agresivitou, apatii
- Potřeby seberealizace
– vnímat a poznávat, obklopovat se krásou, estetiky, kultury, tvořit, v něčem být dobrý, uznávaný
