Otázka: Angloamerika
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): tereza.hruba
vymezení regionu
– celý severoamerický světadíl (severně od Mexických hranic) – USA, Kanada
– angloamerika – převažujícím jazykem angličtina, pro francouzskou oblast v Kanadě (Quebec) se někdy používá pojem Frankoamerika
povrch a přírodní podmínky
– horizontálně velice členitá, zejména na severu
– díky kanadským ostrovům a četným poloostrovům – nejdelší pobřežní linie ze všech světadílů – přes 75 tisíc km
– reliéf tvořen různorodými a rozsáhlými přírodními celky (jedenáct přírodních regionů):
- pobřežní nížina – východní pobřeží (podél Atlantského oceánu)
- pokrytá usazenými materiály
- část přiléhající k Appalačskému pohoří není příliš úrodná (velký obsah písků v půdě)
- nedostatečné odvodňování říčními toky à množství bažin a močálů
- naopak oblasti podél Mexického zálivu protkány hustou sítí řek (Mississippi a její přítoky, Rio Grande) à úrodné půdy (bavlník, podzemnice, tabák)
- na severovýchodě formování městských aglomerací (nejvýznamnější světová jádrová území = megalopole) a příměstské formy zemědělství (zelenina, mléčný skot)
- vlhké podnebí – na severu mírné, na jihu subtropické
- Appalačské pohoří
- staré, měkce tvarované pásmo
- táhne se od Alabamy až k zálivu sv. Vavřince, jeho pokračováním je ostrov Newfoundland
- převážně smíšené lesy – na podzim všechny barvy – zajímavý cíl turistů
- složitá vrásní struktura
- tvořeno prvohorními usazeninami
- v jižní části se těží černé uhlí, mnoho dolů v poválečném období zavřeno à narušené životní prostředí, nezaměstnanost
- četné hydroelektrárny
- Piedmont
- přechod Appalačského pohoří do pobřežní nížiny
- Velké prérie
- rozsáhlá oblast, severním cípem zasahuje na Aljašku, jižním se dotýká mexické hranice
- severní část pokrýval pevninský ledovec, po jeho ústupu à ledovcový reliéf (jezera, morény)
- byly domovem milionových stát bizonů, dnes z části rozorány – jedna z nejúrodnějších oblastí světa (pšenice, kukuřice, dobytek)
- omezující klimatické podmínky – chladný sever, suchý západ
- Skalnaté hory (Kordillery)
- vyvrásněny v třetihorách na západ od Velkých prérií
- nejdelší severoamerické pohoří
- území přírodních krás a národních parků
- řídké osídlení
- Vnitřní plošiny
- vysoké nadmořské výšky, suché kontinentální klima, rozsáhlé neobydlené prostory
- v jižní části – Coloradská plošina
- mocné vrstvy usazených pískovců – rozbrázděny říčními toky a větrnou erozí à množství kaňonů, svědeckých hor, skalních oken, mostů a jiných bizarních útvarů
- pouštní a polopouštní vegetace
- Velký Kaňon (Grand Canyon) – nejnižší bod kontinentu – Údolí smrti (Death Valley, -86 m)
- Mohavská, Sonorská a Nevadská poušť
- Mezihorské pánve a plošiny
- rozsáhlá území mezi horskými hřebeny
- Tichooceánské pobřeží
- systém hor a údolí začínající na Aljašce (Mt. Mac Kinley, 6 194 km) a končící v jižní Kalifornii
- paralelní horská pásma (Pobřežní pásmo, Sierra Nevada a vulkanické Kaskádové pohoří) zabraňují pronikání vlhkého oceánského vzduchu do vnitrozemí (několikanásobný srážkový stín) à vnik pouští ve Vnitřních plošinách
- pobřežní nížiny – díky klimatu a výhodné poloze à velké koncentrace osídlení a průmyslu
- nejvýhodnější podmínky pro závlahové zemědělství – Centrální údolí v Kalifornii (zelenina, subtropické ovoce)
- Kanadský štít
- ledovcovou činností formované vnitrozemí i ostrovy
- řídce zalidněný
- Arktické nížiny
- řídce zalidněné
- Vnitřní vysočiny
- nevelké
- řídce zalidněné
– různorodost reliéfu, klimatických, vegetačních a půdních podmínek à vysoká proměnlivost přírodního prostředí Severní Ameriky
– východní část: převážně rovinatá, hustěji zalidněná, intenzivně zemědělsky využívaná
– západ: hornatý, s výjimkou pobřeží řídce osídlený, většina ze 70 národních parků a mnoha chráněných území USA a Kanady (např. Yellowstone, Olympic, Yosemite, Sequoia)
historie
– Amerika osídlována ze SV Asie, odkud přišli první lidé asi před 40 000 lety
– před příchodem Evropanů – osídlení velice řídké
– proces kolonizace či proces osvojování území člověkem – zprvu velice opatrný a váhavý
– jako první začali Angloameriku kolonizovat Španělé, kteří od poloviny 16. stol. pronikali na Floridu, z Mexika do nynějšího Texasu a Kalifornie
– ve stejné době se Francouzi dostali do ústí řeky Svatého Vavřince (St. Lawrence River) à oblast zvaná Francouzská Kanada
– první anglickou osadou byl Jamestown, založen roku 1607 ve Virginii
– osady na pobřeží Atlantiku měli i Švédové (dnešní Delaware) a Nizozemci – v roce 1624 založili Nový Amsterdam (nynější New York)
– postupně zjednodušení situace – v kolonizaci pokračovali pouze Angličané a Španělé
– 18. stol. – 13 britských kolonií spěje k nezávislosti – stvrzena Deklarací o nezávislosti a vznikem Spojených států amerických (1776) à nové, dosud nevyzkoušené demokratické principy, odmítli evropskou feudální tradici a přijali republikánskou ústavu, založenou na ochraně jednotlivce před státní byrokracií
– od začátku 19. stol. se území USA rozšířilo a zesílil jejich politický vliv
– v roce 1867 koupili USA od Ruska Aljašku a postupně se celá Amerika dostávala pod jejich vliv
– velmocenské postavení USA – hl. po první světové válce
SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ (USA)
– plošně 4. největším státem světa (9,5 mil. km2), podle počtu obyvatel 3. místo, podle ekonomického potenciálu a politické síly vedoucí světovou velmocí
obyvatelstvo
– neobyčejná pestrost „amerického národa“ – výsledkem neustálého přílivu přistěhovalců z celého světa; USA nazývány „tavicím kotlem“ národů a kultur
– přes 305 mil. obyvatel, tj. asi 5% světové populace, růst přirozenou měnou umocňovaly imigrační vlny (odhady: od r. 1820 se do USA přistěhovalo přes 60 mil. obyvatel – hl. z Německa, Británie a Itálie)
– přesídleni z Evropy dali zemi převážně anglosaský ráz
– v současné době zde každoročně „hledá štěstí“ a lepší životní podmínky milion přistěhovalců, z toho 400 000 legálních, dnes převažují Asiaté a Hispánci
– původní obyvatelé USA – indiáni (příslušníci jednotlivých indiánských kmenů – Siouxové, Apačové, Dakotové, Navajové aj.) – byli téměř vyhubeni (současný počet asi 2 miliony, původně 10) – v Novém Mexiku 10% populace, na Aljašce 15%
– černoši – byli přiváženi z Afriky na práci na plantáže otrokářského Jihu, jejich potomci 13% populace; černošská populace: nižší příjmy, méně kvalitní vzdělání, vyšší kriminalita (pro korektnost: pojmenování Afroameričané)
– Hispánii (hispanos, latinos) – 10% populace – jih a jihozápad USA, pocházejí hl. z Mexika a Karibiku (často nelegální přistěhovalci), mnozí z nich hovoří pouze Španělsky, jejich počet a význam v americké populaci stále roste
– náboženství: dominují křesťané – hlásí se k různým církvím (k nezávislým, k protestantské a katolické), muslimové a 2% židů
– příznivé demografické charakteristiky – nízká mortalita (8 promile), vyšší natalita (15 promile) a vysoká střední délka života (75 let u mužů, 80 letu žen) à tyto údaje se často liší podle kulturních tradic a sociální úrovně
– vysoká míra urbanizace – téměř 80%, typické megalopole – pásy souvislého městského osídlení (město přichází plynule v druhé)
– Boswash – megalopole, od Bostonu přes New York a Filadelfii do Washingtonu, 40 mil. obyvatel
– Chipitts – druhá nejvýznamnější megalopole, od Chicaga do Pittsburghu, 30 mil. obyvatel
– SanSan – megalopole, pacifické pobřeží, mezi městy San Francisco, Los Angeles a San Diego, více než 20 mil. obyvatel
– New York – americké velkoměsto, hranice neurčité à 13-25 mil. obyvatel – ostrovy Manhattan, Long Island a State Island, převládají stavby z betonu a železa na šachovnicovém půdorysu
– Washington – budovaný od začátku jako hlavní město federace, pevnější struktura, nehroz výstavba mrakodrapů (žádná budova nesmí být vyšší než Kapitol – sídlo Amerického kongresu, tj. parlamentu); městské třídy se paprskovitě sbíhají u Kapitolu a Bílého domu (sídla prezidenta); velké plochy zaujímají parky a zahrady
– americká společnost a její mentalita se od evropské výrazně liší à Američané o evropské hovoří jako o „tired societies“, tedy unavené společnosti
– většina Američanů věří v sílu své země a cítí se v ní velmi bezpečně – veliké rozčarování 11. září 2001 – zničení teroristy newyorských mrakodrapů Světového obchodního centra a napadení dalších objektů
– problém: prohlubující se sociální rozdíly (10% nejbohatších domácností získává polovinu příjmů), izolovaný způsob života některých etnických skupin obyvatelstva
– ghetta – v amerických velkoměstech: čínské, portorické, italské či japonské čtvrti
– „gate communities“ – uzavřené části měst, kam smějí pouze bydlící a jejich návštěvy – na atlantickém pobřeží, na Floridě a často na přilehlých ostrovech
– snaha po odstraňování diskriminace – mnohdy opačný účinek à pozitivní diskriminace à zvýhodňovány sociálně slabé nebělošské skupiny
hospodářství
– USA – ekonomicky daleko nejvyspělejší stát planety (objem HDP 2,5x vyšší než Čína a Japonsko, 5x vyšší než Německo)
– vyspělé všechny sféry hospodářství – tradici má většina průmyslových odvětví, zemědělství vykazuje velké přebytky, služby mají špičkovou úroveň, rozvinuty všechny druhy dopravy à výborně fungující systém
– prosazování supermoderních oborů, opírajících se o výzkum a inovace à v USA vznikly i první technopole = výrobní areály propojující výzkum a výrobu
– vedoucí postavení má terciární sektor (služby) – zaměstnává 72% ekonomicky aktivního obyvatelstva
– sekundární sektor (25% ekonomicky aktivního obyv.), primér (3%)
– spotřebou energie jsou USA na prvním místě na světě – přes 40% se získává z ropy; snaží se využívat domácí černé uhlí à snaha omezit závislost na ropě
– největším spotřebitelem a producentem elektrické energie (25% světové výroby) – vyrábění v tepelných elektrárnách (75% celkové produkce)
– přes sto jaderných elektráren (lokalizované z důvodu bezpečnosti do oblasti Skalnatých hor) – asi 15% celkové produkce
– vodní elektrárny – 10% celkové produkce (hydropotenciál prakticky vyčerpán) – nejznámější na řekách Columbia a Tennessee
– Kalifornie usiluje o využití alternativní energie (geotermální, větrné či sluneční)
– rozhodující jádrovou oblastí USA – „průmyslový pás“ („Industrial Belt“) – dnes průmyslová výroba ustupuje, stoupá význam terciéru – pás se rozkládá na území dvou největších megalopolí (BOSWASH a CHIPITTS) a vytváří přes polovinu HDP celých USA
- New York – světovým ekonomickým jádrem à sídlo OSN, největší finanční centrum světa (Wall Street), prestižní univerzity, cestovní ruch, místo konání kongresů a sjezdů
- Filadelfie (Philadelphia, 6 mil. obyvatel) – první hlavní město USA (1790-1800) – obchodní, finanční a vědecké centrum, velké rafinerie ropy
- Chicago (10. mil. obyvatel) – dopravní uzel (po Atlantě největší letiště na světě) při Michiganském jezeře – středisko obchodu s obilím a masem; největší americký mrakodrap (Sears tower, 443 m vysoký) – ekonomický rozvoj oblasti à vodní cesta po řece Hudson – propojena kanály s Velkými jezery
– druhou jádrovou oblastí – SanSan à v současné době dynamický rozvoj, Kalifornie à soustřeďování neprogresivnějších průmyslových oborů a technoparků; významné je zemědělství a rozvoj cestovního ruchu
- Los Angeles (12. mil. obyvatel) – největším jádrem oblasti, průmysl – petrochemie, výroba aut, Hollywood – světové centrum filmového průmyslu
- San Francisco (8. mil. obyvatel) – finanční a obchodní centrum, pro svou scenérii bývá označováno za nejkrásnější město světa, v Barkeley sídlí prestižní univerzita
- Silicon Valley (Křemíkové údolí) – název as 19 sídel, roztroušených v údolí San José, odvozeno od společnosti zabývající se křemíkovými (silikonovými) mikročipy a počítači, sídlí tu světoznámé firmy (Hewlett-Packard, Google – aktuálně nejdražší firemní značka na světě, či Apple Computer. Inc.) à Google je jeden z nejpopulárnějších internetových vyhledavačů s areálem zvaným Googleplex; firma Apple zase výrazně pomohla nástupu osobních počítačů v 70. letech; dnes je údolí světovým centrem počítačového a technologického průmyslu a zdejší pozemky patří k nejdražším v USA
– SanSan – součástí tzv. „slunečného pásu“ – od Kalifornie po Floridu; dynamický populační a ekonomický růst většiny velkých měst v kontrastu s průmyslovým pásmem, kde města stagnují; Američané v postproduktivním věku nyní cestují „za sluncem“, proto jižní státy (Kalifornie, Florida) významně populačně rostou – na růstu se podílejí hl. penzisté
– USA jako celek – výrazná jádrová oblast současného světa,
– rozsáhlé přechodné, a hlavně periferní oblasti – především rozsáhlé, málo zalidněné oblasti Aljašky, Skalnatých hor, kulturní stepi a prérie na jejich východním úpatí, menší oblasti i jinde à zde životní úroveň většiny obyvatelstva podstatně nižší než v oblastech jádrových, ale mnohonásobně vyšší ve srovnání s většinou obyvatel chudých makroregionů současného světa
těžba surovin
– téměř kompletní sortiment, podílí se na 25% na celkové světové těžbě
– paliva: ropa, zemní plyn, černé uhlí
– obrovská spotřeba à vlastní ropa (10% světové těžby) nestačí à musí se dovážet
– hlavní oblasti těžby ropy: Mexický záliv (50%), Aljaška (25%) a Kalifornie (15%) – zhruba ve stejných lokalitách se těží i zemní plyn (20% světové těžby)
– rozsáhlé zásoby kvalitního černého uhlí (třetina světových zásob) – Appalačská pánev, Illionois, Severní Dakota, Wyoming
– železná ruda – nedaleko Hořejšího jezera (80% celostátní těžby)
– ostatní suroviny – Skalnaté hory
– USA první na světě v těžbě fosfátů (Florida), síry a molybdenu (50% světové těžby)
– gigantické koncerny (korporace) – průmyslové subjekty – patří k největším na světě, mnohé nadnárodní charakter – hl. strojírenství (automobilové koncerny), petrochemii a elektronice
průmysl
– hutnictví a strojírenství – vysoká kvalita
– miniaturizace, používání plastů – snižování výroby oceli
– výrobky barevné metalurgie: elektronika, letecká a jaderná technika
– největší výrobce hliníku na světě – bauxit se dováží
– největší producent letadel (Los Angeles, San Diego, St. Louis, Seattle „Boeing“), zbraní, elektrotechniky
– automobily- výrobu ovládá tzv. „velká trojka“: General Motors, Ford a Chrystler
– elektronika, elektrotechnika – světová úroveň – počítačová velmoc se opírá o firmy jako např. IBM, General Eletric, UNISYS, Microsoft, Motorola, Apple
– špičková telekomunikační technika a fytotechnika – firmy Kodak, Polaroid
– největší výrobce chladniček, druhé místo ve výrobě ledniček a praček
– provoz automobilů závislý na petrochemii (koncerny Exxon, Mobil, Texaco)
– největší rafinérie ropy – Mexický záliv, velké přístavy při Atlantiku (40% světové výroby benzínu)
– gumárenský průmysl – značka Goodyear v Ohiu
– světovou velmocí ve výrobě umělých hnojiv, plastů a kosmetiky
– potravinářský průmysl – zpracovává produkci výkonného amerického zemědělství
– výroba mléka (1. na světě), masa (2. na světě) a másla (3. na světě)
– populární nápoje firem Coca-Cola a Pepsi-Cola
– vyrobí se nejvíce whisky a piva
zemědělství
– značně přebytkové, vysoká úroveň
– velká produktivita a specializace (umožňuje to pestrost přírodních podmínek)
– nejvýznamnější pás zemědělské specializace – kukuřičný pás (Corn Belt) – jižně od Velkých jezer à dodává 40% americké kukuřice, vyniká intenzivním chovem vepřů a skotu na mléko
– nově se rozšiřující plochy na pěstování sóji
– tradiční bavlníkové plantáže přemístěny více na západ (hl. do Texasu)
– prérie – extenzivní chov skotu na maso
– Kalifornie – produkce ovoce, zeleniny, vína
zahraniční obchod
– silně záporná bilance (obrovský dovoz ropy a čínského spotřebního zboží)
– export kvalitních strojírenských výrobků, chemických produktů, zemědělského zboží
– export zbraní, letadel, PC, masa, kukuřice, pšenice
doprava
– efektivní dopravní systém
– „automobilová doba“
– podle Američanů je svobodný ten, kdo se dokáže odpoutat a vyrazit – kdo sedí za volantem
– dlouhé nekonečné dálnice („highways“) vedoucí pustou krajinou
– síť dálnic spojuje 90% všech měst s více než 50 tisíci obyvateli
– po silnici se přepravuje 20% nákladní dopravy, 85% osobní dopravy
– hustá i vnitrostátní letecká síť – největšími letišti na světě jsou Atlanta, Chicago a New York
– vysoký podíl na přepravě nákladů – železniční (40%) a říční doprava (15%)
– Velká jezera – nejdůležitějším dopravním spojem světa
KANADA
vymezení regionu a obecné informace
– zaujímá severní polovinu severoamerické pevniny s přilehlými ostrovy
– plocha 10 mil. km2 – po Rusku druhý největší stát světa
– kromě USA nemá hranice s žádnou jinou zemí – právě s tímto sousedem má nadstandardní vztahy – propojenou ekonomickou výrobu – a je turistickým zázemím pro jeho obyvatele
– federativní stát, nejvyšším představitelem zůstává formálně britská královna
obyvatelstvo
– tvrdé životní podmínky na severu země à 90% obyvatel žije v 300 km širokém pásu podél hranice s USA
– původní obyvatelé (indiáni, Inuité – Eskymáci) žijí roztroušeně po celém území Kanady (hl. na severu) a tvoří necelé 2% populace
– dva úřední jazyky – angličtina, francouzština
– převažuje anglicky mluvící obyvatelstvo, frankofonní (francouzsky mluvící) – zejména Québec (25% obyvatel Kanady)
– mírně převažují katolíci nad protestanty
– omezení pro imigraci, přesto se ročně přistěhuje okolo 100 000 osob, hl. z Asie a Karibiku
hospodářství
– druhou největší ekonomickou velmocí západní polokoule
– moderní průmyslový stát s vyspělým zemědělstvím
– HDP – 8. pořadí na světě
– velmi pestré a přírodní bohatství – lesy, ryby, nerostné suroviny
– Kanada patří k největším exportérům na světě, má tradičně kladné obchodní saldo
– hlavní exportní komodity: strojírenské výrobky (auta, strojní zařízení), paliva, rudy (zemní plyn, zinek, nikl, uran), papír, dřevo
– turisticky jedna z nejnavštěvovanějších zemí (ročně 40. mil. obyvatel) – přírodní atraktivity (divoká panenská příroda)
– jádrová oblast: tzv. „zlatá podkova“ (Main street) – území mezi Torontem a Montrealem: koncentrována polovina, obyvatel a produkuje se 75% HDP celé Kanady – dopravní strojírenství, hutnický, chemický a dřevozpracující průmysl, hl. centra: Toronto, Montreal
– Toronto (v aglomeraci asi 4. mil. obyvatel) – středisko finančnictví, výroba osobních automobilů, telekomunikačních a informačních technologií
– Montreal (přes 3. mil. obyvatel) – největší frankofonní město západní polokoule, vyniká výrobou léčiv a elektroniky, softwarovým inženýrstvím a kosmickým průmyslem
– druhá jádrová oblast: jih Britské Kolumbie s jádrovou aglomerací Vancouver-Victoria (a Seattle v USA)
těžba a průmysl
– první místo v těžbě niklu, zinku a uranu, přední pozice v těžbě rud mědi, olova, zlata, platiny a stříbra
– těžba zemního plynu a ropy (Alberta, povodí Mackenzie a šelf Severního ledového oceánu)
– tradiční těžba železné rudy na poloostrově Labrador, černého uhlí v Albertě
– dopravní strojírenství, petrochemie, barevná metalurgie a dřevozpracující průmysl
– téměř 60% elektřiny připadá na vodní elektrárny (La Grande a Churchill na Labradoru), 15% na jaderné elektrárny
– výroba automobilů – americké koncerny (Windsor, Toronto)
– vyrábění speciálních letadel (aerotaxi, letadla pro zemědělství a lesnictví) a strojních zařízení pro papírenský a ropný průmysl
– petrochemie – Calgary, Edmonton, Vancouver
– surovinové bohatství à rozvoj barevné metalurgie
– druhý největší výrobce hliníku na světě (1. Rusko)
– předpoklady pro rozvoj má dřevozpracující průmysl – výroba papíru (4. místo na světě), celulózy, nábytku a řeziva
– největší světový exportér dřeva
– potravinářský průmysl – zpracování masa, mléka, ryb
zemědělství
– pouze 5% orné půdy z rozlohy Kanady, v zemědělství zaměstnány pouze 3% ekonomicky aktivního obyvatelstva à ale je soběstačné a řada produktů jde na export
– farmářská, vysoce produktivní velkovýroba
– prérie – nejúrodnější oblasti
– tradiční rybolov v Atlantském oceáně na mělčinách u ostrova Labrador à nadměrný výlov – těmto lovištím hrozí devastace
doprava
– důležitou roli vzhledem k obrovským přepravním vzdálenostem při převozu surovin
– nejdůležitější je železniční doprava
– neobyčejný význam – lodní doprava na řece Sv. Vavřince a na Velkých jezerech
