Antická filosofie

Otázka: Antická filosofie

Předmět: Společenské vědy, Filosofie

Přidal(a): Griff

předpoklady antické filosofie
kosmologická filosofie (míléťané, pýthagorovci, Hérakleitos, eleaté, atomisté)
vrcholné období (sofisté, Sókratés, Platón, Aristotelés)
helénismus (stoikové, epikúrejci, skeptici, eklektici, novoplatónikové)

VZNIK:

7. – 5. století př. n. l. v Iónii v Malé Asii → významná řecká kolonie, střet mnoha kultur
z řeckého slova filein = láska a sofia = moudrost

PŘEDPOKLADY:

snaží se odkrýt pravdu na základní otázky, ale většinou nedává odpověď nebo řešení
základním předpokladem pro vznik filosofie byl MÝTUS
- někdo něco začal zpochybňovat → vznik filosofie
- Starověký Řek řešil jen věci kolem sebe, co nedokázal vyřešit, byla vůle bohů
- vynalezli mýty, ty vysvětlovaly, proč se určité věci dějí
- lidé ale začali mýty zpochybňovat
- Mýtus → Logos (=rozumové pojetí světa, racionální vysvětlení, začali řešit věci kolem sebe)

KOSMOLOGICKÁ FILOSOFIE (PŘEDSOKRATOVSKÁ)

7.-5. století př. n. l. v Iónii v Malé Asii → významná řecká kolonie, střet mnoha kultur
zpochybnění mýtů – logos, hledali „pralátku“ – základ všeho = Arché – základní princip
nedochovalo se mnoho z děl myslitelů, jen zlomky – ZLOMKY PŘEDSOKRATICKÝCH MYSLITELŮ
spíše příroda, vše začalo v Milétu:
a) Milétská škola – západ dnešního Turecka, město Milétos – perla Iónie – střet mnoha kultur
- Tháles
  - pralátkou je voda = arché
  - věnoval se meteorologii, předpovídal úrodu
  - svět je plný bohů
  - zachovaly se pouze citace – ZLOMKY PŘEDSOKRATICKÝCH MYSLITELŮ
- Anaximandros
  - apeiron – nekonečné, neviditelné, neomezené arché, to co nemá hranice, ale řídí nás to (ale my to nevidíme) → vznikají z něj 4 živly
  - člověk pochází z ryby a ti z vody, vynalezl sluneční hodiny
  - byl to i kartograf Středozemí – nakreslil mapu tehdejšího světa
  - spis O přírodě
- Anaximenés
  - pralátkou je vzduch –,apeiron aer, je všude a potřebujeme ho k životu
  - zkoumal duhu, zemětřesení
  - “ Vzduch se ukazuje chladem, teplem, vlhkem a pohybem „
  - “ je-li vzduch zřeďován, stává se ohněm – zhušťován větrem, více oblakem a více pak vodou a dále zemí a kameny, vše je ze vzduchu „

b) Pythagorovci – pokračovali v Pythagorově filosofii
- zkoumali svět na základě čísla, které je principem jsoucího → společnou vlastností všech jevů je počitatelnost
- učení o převtělování duší – museli ale dodržovat přísné zásady, uzavřený život, fungující sekta, přednášky v noci, mlčenlivost

- Pythagoras ze Samu
  - vše se dá číselně vyjádřit = základem je číslo
  - zkoumá KOSMOS, harmonie sfér – číselné vyjádření
  - harmonii sfér neslyšíme uchem, musíme se jí přizpůsobit, abychom ji pochopili
  - božské číslo 10
  - nekonečný koloběh, převtělování duše
- Hérakleitos z Efesu
  - temný filosof – obtížně pochopitelný myšlenkový systém
  - pralátkou je oheň
  - nic netrvá věčně, nic není stále, vše se mění („Pantha rhei-dvakrát nevstoupíš do stejné řeky“) – ale ne náhodně, podle daných pravidel – podstatou světa je věčný pohyb
  - na základě protikladů – noc, den, léto, zima – („kdybych nebyl nikdy nemocen, nepochopil bych, jaké je to býti zdravý“)
  - míra,která řídí koloběh věcí,neměnným a určujícím prvkem světa je zákon – LOGOS
  - nesnášel demokracii – život na okraji společnosti
  - kvalita věcí je relativní – “ Moře voda nejčistší i nejšpinavější: pro ryby pitná a užitečná, pro lidi však nepoživatelná a škodlivá „
c) Elejská škola – upřednostňovali rozumové poznání spíše než smyslovou zkušenost, zpochybňovali zajeté pravdy – – Elea – řecká kolonie v jižní Itálii
- výrazně nesouhlasili s Herakleitovo dialektikou, zejména s tím, že svět je v pohybu
- jako první se začali důsledně zabývat gnozeologií, důležitý je rozum a logika
- jsou to ještě materialisté, ale navazovaly na ně oba směry, např. i Platón
- svět řecké filosofie se díky eleatům ocitl na křižovatce

- Xenofnés – zpochybňoval, že bohové vypadají jako lidé, nic nevzniká, nehýbe se, nehyne
- Parmenidés
  - Hérakleitos nemá pravdu, nic nemůže vzniknout z ničeho a zároveň se žádná věc nemůže změnit v nic – neexistuje věčný pohyb
  - to, co podléhá změně – neexistuje
  - rozumové poznání má přednost před smyslovou zkušeností
- Zenón z Eleje
  - Podporuje Parmenidasovu myšlenku bytí a neexistujícím pohybem
  - dokazuje to aporiemi (aporie = paradox)
  - paradox cesty: Má-li běžec doběhnout na konec dráhy, musí nejdřív doběhnout do poloviny, pak do poloviny zbytku a tak dále do nekonečna; jenže konečný člověk nemůže udělat nekonečně mnoho pohybů.
  - paradox Achilles × želva: Nejrychlejší běžec – Achilles – nemůže nikdy předhonit želvu, která leze před ním. Neboť v okamžiku, kdy doběhne do bodu, kde byla předtím želva, želva je už malý kousek před ním, a to se stále opakuje.
  - letící šíp: Letící šíp v každém okamžiku zaujímá určitý prostor; to však znamená, že se nepohybuje.
d) Atomisté – základem světa jsou malé částečky (→atomy)
- reakce na spor: bytí x nebytí, pohyb x nepohyb
- všechno se skládá z malých nedělitelných částic – atomy – ty se shlukují a zase rozkládají (např. mám hrneček, spadne mi, atomy se pohnou po jiné dráze a hrnek se rozbije)
- Leukippos
  - „nic se neděje nadarmo, vše je podmíněno nutností“ – kauzalita
  - Učitel Démokrita
- Démokritos
  - označuje svět jako jednotu jsoucna (atomů) a nejsoucna (prázdna)
  - vzájemným spojením atomů vznikají věci i lidské duše
  - atom dále nedělitelný
  - „Kdo dostane dobrého zetě, nalezne syna, kdo nedostane, ztratí i dceru“
  - “ Je rozumný, kdo se nermoutí tím, co nemá, ale raduje z toho, co má „
Pluralisté

- Empedoklés
  - základní látky jsou celkem 4 – oheň, vzduch, země, voda (4 rhizomata)
  - člověk vzniká vývojem, nejdříve rostliny, pak zvěř a nakonec lidé – přežívá ten, kdo se lépe přizpůsobí
- Anaxagorás
  - každá věc má všechna semena všech věcí – slučují se a rozlučují se

VRCHOLNÉ OBDOBÍ FILOSOFIE (KLASICKÁ)

orientace na člověka
Sofisté
- logika
- sofismata = paradoxy, slovní hříčky (co jsi neztratil, to máš. Neztratil-li jsi rohy, máš tedy rohy)
- učitelé moudrosti
- Protaghoras z Abdéry – člověk je měrou všech věcí (jsoucí že jsou a nejsoucí že nejsou)
  - Člověk je základem a od něj se vše odvíjí
  - Fyzicky-antroppologické
Sokratés
- chodil po Athénách a jen rozmlouval s občany, pokládal záludné otázky
- podle legendy ve věštírně v Delfách mu řekli, že je nejchytřejší na světě
- „největší moudrost je to, že si uvědomíme, že nejsme nejmoudřejší“, „vím, že nic nevím.“
- „poznej sám sebe“, „pečuj o svou duši“
- Obviněn, že káže nepravdy a odmítl prozradit jména odpůrců státu → buď to odvolá, nebo bude popraven, on radši vypil jed
- jeho žákem Platón, jen díky němu máme nějaké záznamy o Sokratovi, protože ten si nic nepsal
- manželka Xantipa – ostrá, dominantní žena, zanedbával ji kvůli filosofii
- musíme se starat o klid duše
- cesta vzdělání je srovnatelná s porodem
Platón
- žákem Sokrata
- duše je nesmrtelná – anamnésis = vše známe, jen duše si musí rozpomenout – filosofováním
- politika
- Akademie (900 let vyučováni nejvýznamnější filosofové) – pohanský způsob života, zavřel ji Justinián, protože neuznávala křesťanství
- v dílech pracuje s pojmem IDEA = praobraz skutečností, nehmotná, neměnná substance → mýtus o jeskyni – o ideách
- vidíme pouze stíny / obrazy (svět idejí je stín na tomto světě)
- osvobození 1 vězně ® ozářen světlem světa – dívá se na svět idejí
- návrat – vězni mu nevěří ® filozof to má složité, aby lidi přesvědčil
- svět idejí – po smrti se tam naše duše dostane
- Ústava – stát by měli vést filosofové – utopický stát
Aristoteles
- vyučoval na Akademii
- vychovával Alexandra Velikého
- sbíral všechny data a učení světa a da to dohromady do spisů
- kniha: Etika Nikomachova – vždy bychom měli zvolit zlatou střední cestu a potom dosáhneme úspěchu (etické dílo)
- Politika – spis – všichni jsme političtí tvorové (zoon politikon) – všichni máme od přírody přirozený zájem o politiku
- Nauka o formě a látce – kdyby nemělo jedno druhé, tak to neexistuje – stůl: dřevo – látka, stůl – forma
- žena je neúplný muž

HELÉNISTICKÁ FILOSOFIE

Kynikové
- narušovali řád světa
- Diogenés – žil v sudu, nic neměl a šokoval okolí, nic nepotřeboval – a byl šťastný
- →měli bychom žít na stejné úrovni jako zvířata – jít proti proudu

Epikurejci
- Epikuros – cíle: abychom pociťovali „hedoné“ (slast, pocit štěstí)
- vyhýbat se bolesti
- stát je pramenem štěstí
Stoikové
- řeší štěstí, máme nalézt vnitřní klid – musíme se vyvarovat vášním, nepouštět si je k sobě
- „stoický klid“ – naučit se žít s tím, co máme
- Epikleitos
- Markus Aurelius
Novoplatonismus – rozvíjel Platónovy teorie , „božské jedno“, božský duch, který nás obklopuje a řídí