Antika – maturitní otázka z dějepisu

dějiny

 

   Otázka: Antika

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Andrea

 

 

 = Jak a proč se v Athénách 5. st. př. n. l. vytvořila demokracie?

V 5. století př. n. l. provedl Efialtés rozsáhlou reformu athénské ústavy, v níž byla omezena pravomoc výkonného orgánu a nejvyššího soudu. Tyto funkce nadále vykonávala rada pěti set a lidové shromáždění.

 

= Co to jsou a kdy probíhaly punské války. Jaké jsou důsledky punských válek?

Punské války je označení tří konfliktů mezi Římskou Republikou a Kartágem. Po ovládnutí Apeninského poloostrova chtěl Řím také ostrovy ve Středozemním moři, ty ale ovládlo právě Kartágo.

1. punská válka (264 – 241 př. n. l.) – spor o Sicílii, Kartago mělo převahu na moři, ale Římané velmi rychle vybudovalo silné loďstvo a zvítězili (loď havran). Získali Sicílii, Sardinii a Korsiku a získali první římské provincie (území spravované Římem, obyvatelé však nebyli Římané).
2. punská válka (218 – 201 př. n. l.) – Kartágo začalo obsazovat Hispánii (dnešní Španělsko). Odtud provedli vojenské tažení proti Římu – v čele vojevůdce Hanibal. Za cenu válečných slonů a více než poloviny mužů přešel Alpy. Římané zaskočeni a Hanibal vítězí.

3. punská válka (149 – 146 př. n. l.) – Řím chtěl Kartágo úplně zničit – záminka k napadení, Kartágo se bránilo útokům afrických kmenů. Nakonec ale dobyto, rozbořeno a vypáleno, obyvatelé prodáni do otroctví.

 

V důsledku Punských válek Řím  získává rozsáhle provincie (mimoitalská území) a stává se největší středomořskou velmocí. Příliv obrovského bohatství. Je položen základ římského impéria.

 

= Co pro dějiny znamená osobnost Caesara (její význam ilustrujte na konkrétních příkladech – povaha jeho moci, nástup k moci, jeho odkaz)?
Gaius Iulius Caesar byl římským vojevůdcem a politikem a jedním z nejmocnějších mužů antické historie. Sehrál klíčovou roli v procesu zániku římské republiky a její transformace v monarchii. Rozpad triumvirátu přivedl Caesara do konfliktu s Pompeiem podporovaným římským senátem. Překročením řeky Rubikonu zahájil Caesar občanskou válku, na jejímž konci se stal jediným a nesporným vládcem celého římského státu.
Po uchopení moci zahájil rozsáhle reformy. Rovněž byl zvolen doživotním diktátorem – to podnítilo Bruta a řadu dalších ř. senátorů, aby ho zavraždili. Strůjci doufali v obnovení republiky, jejich akce však vedla pouze k rozpoutání nového kola občanských válek, z nichž vyšel jako vítěz Caesarův adoptivní syn Octavianus.

 

Caesarova smrt vnitřně rozdělila římskou společnost na jeho přívržence a odpůrce. Dochází k rozporům mezi Antoniem a 18ti letým Octavianem, na kterého Caesar ve své závěti přenesl moc a vliv. Antonius se s Octavianem nechtěl o moc dělit, proto dochází k bojům.  Na rozdíl od prvního triumvirátu byl druhý triumvirát oficiálně vyhlášen a definitivně odsoudil republikánské zřízení k zániku. Během trvání triumvirátu bylo zavražděno množství jeho odpůrců. (=Caesarův odkaz)

Napsat komentář

💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Content is protected !!