Východní a jihovýchodní Evropa ve středověku a novověku

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

dějepis

 

Otázka: Východní a jihovýchodní Evropa ve středověku a novověku

Předmět: Dějepis

Přidal(a): kaja.hodovska

 

Obsah

  • státní útvary na území Ruska do 19. století, Byzanc, Osmanská říše

 

Rusko

  • Území dnešního Ruska.
  • Rusové patřili do oblasti Východních Slovanů společně s Bělorusy a Ukrajinci.
  • Od 5. století pronikali do východní Evropy.
  • V 7. – 8. století zakládají Hradiště (bylo to středisko řemesel a obchodu; je to předchůdce středověkých měst; v ranám středověku je to výraz pro opevněné sídlo). Nejznámější byly Kyjev a Novgorod.
  • Dochází ke sjednocování východoslovanských kmenů, kde vedoucí roli hraje kmen Rusů.
  • Jejich tehdejší náboženství bylo polyteistické (Perun = bůh hromů; Radegast; Velén = bůh stád a hospodářství). Měli velmi vyvinuté hospodářství (chov = prasat, drůbeže), orná pole, řemesla (kovářství, tkalcovství, hrnčířství).
  • 1. polovina 9. století => vznik Kyjevské Rusy (území Ruska, Ukrajiny a Běloruska)
  • Vznik mocenských center (Hradiště) na obchodních cestách mezi Baltským a Černým mořem= Kyjev a Novgorod.
  • Ze severu sem začínají pronikat po řekách Vikingové (rusky Varjagové).
  • Varjagové v čele s náčelníkem Rurikem nejdříve ovládni v roce 862 n. l. Novgorod a stal se knížetem novgorodským.
  • Rurik se stal zakladatelem dynastie Rurikovců, která na tomto území vládla až do 16. století.
  • (v roce 1598 dynastie vymřeli po meči; posledním Rurikovcem byl car Fjodor I.)
  • V roce 882 n. l. Jeho nástupce kníže Oleg dobyl i Kyjev. Násilím pak sjednotil všechny kmeny a stal se tak zakladatelem Kyjevské Rusy (hl. město Novgorod).
  • Na konci 10. století nástup knížete Vladimíra I.
  • V roce 988 přijal jako první Kyjevský velkokníže křesťanství z Byzance (pravoslavná víra) + stalo se tak státním náboženstvím. Posílil tak mezinárodní prestiž státu. Bohoslužby se konaly ve slovanském jazyce + písmo cyrilice. V kultuře začal být patrný vliv Byzance.
  • Po Vladimírově smrti boje o trůn => nastupuje Jaroslav Moudrý (11. století)
  • Za jeho vlády vrcholný rozkvět a upevnění hranic státu. Na jeho dobu velmi vzdělaný.
  • Vydání nejstaršího ruského zákoníku = Ruská pravda. Výstavba Kyjeva. Rozvoj slovanské literatury.
  • 12. století postupný rozpad Kyjevské Rusi na samostatná knížectví pod vládou Rurikovců: Velkorusové (Moskva); Malorusové (Jih); Bělorusové (Západ).
  • 13. století boje proti Tatarům (Mongolům) pod vedením Čingischána
    • => rok 1223 bitva na řece Kalce – porážka Rusů = posun Tatarů
    • => rok 1240 Kyjev vypleněn Tatary => ovládnutí Kyjevské Rusy => založen tatarský stát Zlatá horda, kde jsou slovanská knížectví podřízena = Zánik Kyjevské Rusi.
    • Pouze Novgorod zůstává svobodným knížectvím.
    • Tatarská nadvláda je v Rusku až do roku 1480 (15. století).
  • Společenské uspořádání:
    • Velkokníže = nejvýše postavený (vládce)
    • Bojaři = šlechta; nejvýznamnější po velkoknížeti (půda a vlastní vojsko); dost často ovlivňovali knížata
    • Rolníci = obdělávání půdy; závislost na bojarech
  • Koncem 13. století vzestup Moskevského knížectví, jelikož zde není tatarská moc tak silná jako na jiných územích Ruska. ….
  • V roce 1480 (15. století)  nastává definitivní zlom na vlády moskevského knížete Ivana III., který odmítl platit Tatarům daň a roku 1480 je tvrdě porazil. Později k sobě připojuje i sousední knížectví.
  • 16. století nástup Ivana IV. Hrozného (1547-1584)
    • Byl to moskevský velkokníže, který byl prohlášen prvním carem vší Rusi (v roce 1537).
    • Změnil název země na Ruské carství.
    • Klady na jeho vládě => reformy:
      • Reformoval a modernizoval armádu, v níž založil elitní jednotky Střelců.
      • Vypracoval legislativní kodex (zákoník) Sudebnik platný pro celé Rusko
      • V kodexu Stoglav reformoval církev.
      • Omezil korupci a moc bojarů.
      • Podařilo se mu rozšířit vliv Ruska na východ
      • V roce 1552 dobyl kazaňský chanát, v roce 1556 astrachaňský chanát.
    • Zápory:
      • Těžce prožité dětství. Na trůn usedl ve 3 letech. Jeho matka se stala regentkou, ale byla otrávena. Z jeho dětství chorobný strach ze zrady (celý život nikomu nedůvěřoval; tím se vysvětluje Ivanovo kruté a sadistické chování).
      • V hluboké krizi v v roce 1564 abdikuje, bojaré ho ale přemluví, aby se vrátil, a tak se 1565 vrací zpět do Moskvy. Za svůj návrat má požadavky:
      • => chce sám soudit ty, které považuje za zrádce
      • => vyčlení si své území jako vlastní majetek tzv. opričnina
      • To vedlo ke vzniku jakéhosi státu ve státě. Země se rozdělila na výlučně carovu opričninu a společnou půdu, takzvanou zemštinu. 
    • Opričnina (zajímavost)(Ke své ochraně na opričnině zřídil Ivan IV. elitu několika tisíc policistů, opričniků, kteří poslouchali jenom jeho. Nosili černé oděvy a jezdili na černých koních. Ve znaku měli psí hlavu a košťata. Psí hlavy znamenaly absolutní věrnost carovy a jejich povinnost pronásledovat carovi nepřátele. Košťata symbolizovala úkol vymést zradu ze země. Pořádali bohoslužby a po mši pak následovaly sexuální a sadistické orgie, kterých se car pravidelně účastnil. Během vlády opričniků bylo proti bojarům krutě zasahováno. Neexistoval prý jediný rod, který by Ivana IV. přežil bez ztráty na životě svých členů.)
    • Zkáza Novgorodu (Zajímavost) Ivan IV. zasahoval krutě nejen proti bojarům, ale i proti městům. Car dal v roce 1570 obklíčit Novgorod, které prý chtělo přejít na stranu Polska. Podle tehdejších letopisů bylo 60 tisíc Novgorodců umučeno, utopeno v řece Něvě, popraveno nebo veřejně upáleno. Děti a ženy přivázat k saním a zavést do ledové řeky. Podle tehdejších kronikářů v ní bylo tolik mrtvých těl, že se voda vylila z břehů. Novgoroského arcibiskupa dal zašít do medvědí kůže a uštvat psy.
    • Podobný osud potkalo o něco později město Pskov.
    • Vražda vlastního syna (zajímavost) V roce 1581 Ivan IV. Hrozný zabil svého syna- následníka trůnu- Ivana. Vždy s ním vycházel velmi dobře. Ivan IV. prý začal nadávat a bít svou těhotnou snachu, protože se mu nelíbili její šaty. Ta na místě potratila. Došlo k prudké hádce se synem, který ženu bránil. V záchvatu zběsilosti mu car rozbil hlavu okovanou holí, kterou měl vždy po ruce a ztloukl a zabil už mnoho lidí. Syn zranění po několika dnech v kómatu podlehl.
    • Když Ivan IV. Hrozný v roce 1584 zemřel, nezůstal po něm žádný schopný nástupce. Fjodor I., který trůn zdědil, byl mentálně postižený => vymření Rurikovců.
    • Vlády se místo něj ujal Ivanův oblíbenec Boris Godunov.
  • 17. století nástup Romanovců (1613 – 1917)
  • přelom 17. a 18. století Petr I. Veliký (1689 – 1725)
    • jeho vláda znamenala průlomové období => Rusko proniká do Evropy, pomalu se stává industrializovanou zemí => Cílem jeho vlády bylo, aby se Rusko přiblížilo západu => chtěl, aby se stalo vyspělou západní zemí.
    • Jako car inkognito cestoval po západu Evropy, snažil se do Ruska uvádět některé západní vymoženosti.
    • Nový název země RUSKÉ IMPÉRIUM.
    • Od roku 1703 začal stavět nové hlavní město PETROHRAD (přístav u Baltského moře) → „okno do Evropy“  (tzv. „Benátky severu“) nové hlavní město. Území Petrohradu bylo na území Švédska.
    • Petr Veliký toto území dobyl => tím se Rusko začalo stávat velmocí.
    • Požadoval, aby se Rusové oblékali a žili jako západní lidé, chtěl zlomit ruskou zvyklost neholit si vousy (kdo se neholil musel zaplatit pokutu)
    • Rusko se sice na jedné straně stalo velmocí, na straně druhé se prostým lidem dařilo velice špatně.
  • 18. století Kateřina II. Veliká (1762-1796)
    • Energická, schopná, ctižádostivá. Byla Němka. Vdala se za cara Petra III.
    • vnitřní politika:
      • posílila armádu, upevnila byrokratický aparát, rozdělila zemi na 50 guvernií, kontrolovala církev (zabavila část majetku)
      • zakládala manufaktury – zvyšovala povinnosti rolníků => vzpoury v jihovýchodním Rusku 1773 – 1775 v čele kozák Pugačev (údajně se vydával za jejího zesnulého manžela Petra III.) => zajat a popraven => upevnění Kateřiny vlády
    • zahraniční politika:
      • boj proti Turkům (získala přístup k Černému moři) získala Krym kde později vznikli takzvané potěmkinské vesnice => milenec Kateřiny Grigorij Potěmkin dostal za úkol zvelebit Krym
      • vybudována pevnost Oděssa, Sevastopol, vytvořila Černomořskou flotilu
      • získává území při dělení Polska
      • kolonizace – násilné vysidlování kozáků na Kamčatka, Čukotka, Sachalin
  • 1. polovina 19. století
    • Napoleonovo tažení do Ruska (1812):
      • Vládl car Alexandr I. ; bitva u Slavkova = prohra
      • Ruská strategie spálené země (generál Kutuzov), nerozhodná bitva u Borodina, Napoleon vstupuje do Moskvy, ale ta je vylidněná a hoří, ústup Napoleona, pronásledován Kutusovem, silné mrazy (oslabení francouzského vojska)
      • Napoleon je poražen u řeky Bereziny (40 000 vojáků se vrátilo do Francie)
    • Děkabristé = byli důstojníci a mladí šlechtici petrohradských pluků usilující o změnu režimu v Rusku z despotismu na konstituční formu vlády. Neuspěli.
  • 2. polovina 19. století Alexandr II. (1855-1881)
    • Roku 1861 zrušeno nevolnictví (osvobodil přes 20 miliónů rolníků); nevolníci = mužici
    • Učinil mnoho reforem – vojenské i soudní.
  • Mikuláš II. (1894 – 1917)
    • Poslední ruský car, zastřelen 1918
    • 1898 vzniká sociálně demokratická strana v Minsku (připravuje revoluci). V roce 1903 je strana rozdělena na menševiky a bolševiky (Lenin).
    • Na počátku 20. století Rusko postiženo hospodářskou krizí (stávky, nepokoje)
    • Napětí mezi Ruskem a Japonskem:
    • 1904 Japonsko napadá Ruské loďstvo u Port Arturu (11 měsíců obléhání)
    • 1905 pozemní armáda porazila ruskou u Mukdenu a u Cusimy
    • Rusko kapituluje (špatná výzbroj, neschopné velení)
  • ruská revoluce (1905 – 1907)
    • 22. 1. 1905 procesí carovi – víra v pomoc od cara
      „krvavá neděle“ – do lidí přicházejících k  Zimnímu paláci byla zahájena střelba
    • červen 1905 povstání na křižníku Potěmkin na Černém moři, došlo palivo, plují do Rumunska, vydáni carské vládě
    • 1905 – 1907 další boje – poraženy -> revoluce
  • Únorová revoluce (1917) konec Ruského impéria a nástup Sovětského svazu.

 

Osmanská říše

  • Území Arabského poloostrova; kmeny = kočovný způsob života + kmeny v čele s náčelníkem (šajchy), řada náboženských kultů (kult černého kamene v městě Mekka)
  • Turecké kmeny původně sídlily ve střední Asii u hranic Číny.
  • V 8. století Čína Turky odrazila a Turci začali prchat na východ.
  • Byly to malé houfy, které se přihnaly na Blízký Východ a zpočátku byli podřízeni muslimům (Arabům) a Peršanům.
  • Přijali islám a stali se fanatičtí šiřitelé islámu jako předtím Arabové.
  • *Islám
    • Před Islámem kmeny = kočovný způsob života + kmeny v čele s náčelníkem (šajchy), řada náboženských kultů (kult černého kamene v městě Mekka).
    • => Mohamed (asi 570- 632)=> prorok a tvůrce islámské věrouky.
    • Vyznavač islámu = muslim
    • posvátné písmo = korán
  • V 11. -12. století se vůdcem Turků stal SELDŽÚK (odtud Seldžučtí Turci), pod jeho vedením začali v 11. století útočit na Byzantskou říši.
    • Podařilo se jim získat různá území např. Jeruzalém (čím byly rozpoutány křížové války). Nejvýznamnějším vojevůdcem v křížových výpravách byl SALADIN => bojoval s Richardem Lví srdce.
    • Po smrti Seldžúka Turci oslabeni, říše a kmeny se rozpadly (Evropané se předčasně radovali).
  • Kolem roku 1290 se do čela Turků postavil nový válečník Osman
    • => ten sjednotil všechny turecké kmeny a od jeho jména vzniká pojem osmanští Turci a Osmanská říše.
  • Osman se prohlásil SULTÁNEM (= pán) a přijal titul CHALÍF (duchovní hlava muslimů) => Turci se stal vůdci muslimů a v jejich čele udělali velkou expanzi, podrobili si Araby a okolní říše. Hlavní směr jejich expanze byla Byzanc => od 14. století postupně moc byzantské říše oslabovali.
  • Sultán Mehmed II. (15. století 1451-1481)
    • Dobyvatel Konstantinopole (Istanbulu) roku 1453.
    • Za jeho vlády konec Byzantské říše. Tím Osmané ovládli Balkán a východní Středomoří.
    • Zajímavost: Turci se nemohli dostat přes přístav a tak přes hory přenesli lodě a zabrali kus Zlatého Rohu, pak se probily do města a byl konec (ve městě jsou kostely přeměněny na mešity, ale kostely ve vesnicích, které se vzdaly, jsou křesťanské).
  • 16. století Sultán Suleyman I. (1520-1566)
    • Jeho vládnutí trvalo 46 let a říše dosáhla největšího rozkvětu.
    • V Evropě ho nazývali Nádherný, ale pro Osmany byl Zákonodárce.
    • Vojenské úspěchy:
    • Suleyman dobyl Bělehrad (1521).
    • Pak ostrov Rhodos, který obléhal celý půlrok (1522).
    • K rozhodující výpravě proti Uhrám došlo v roce 1526. V bitvě u Moháče Osmané porazili po necelých dvou hodinách uherskou armádu krále Ludvíka II. Jagellonského, jenž se utopil při útěku. Pak obsadil Budín a celé Uhry.

 

Byzantská říše

  • Původně východořímská říše, v průběhu staletí se pořečťuje, způsob života je řecký => navazují na Řeky.
  • Název Byzanc pochází od názvu původně řecké osady Byzancion.
  • V raném středověku je nejkulturnější stát Evropy
  • Konstantinopol = hlavní město říše je zároveň nejlidnatějším městem světa (500 000)
  • úředním jazykem byla řečtina
  • Justinián I. Veliký (527 – 565)
    • chtěl obnovit slávu římské říše, částečně se mu povedlo podrobit si část západu, k říši patřila tato území:
      a) Řecko => bylo jádrem říše, řecká kultura postupně převládla a Evropané v Byzantincích viděli Řeky
      b) Konstantinopol (Cařihrad) – hlavní město
      c) Malá Asie → dnešní Turecko, Libanon, Sýrie, Izrael, Jordánsko
      d) Afrika => severní Afrika, Egypt, Justinián vyvrátil říši Vandalů
      e) Evropa => jih Španělska, Itálii (v Benátkách je spoustu památek z byzantského období), ale hlavně Balkán
    • stát je vojenský silný; Byzanc prospívá také kulturně
    • roku 532 propuklo lidové povstání Níké (Zvítězíš!) – nespokojené obyvatelstvo, protože vysocí úředníci a obchodníci obývali přepychové paláce a na druhou stranu chudina žila z milodarů a řemeslníci byli bezprávní → povstání však bylo krvavě potlačeno
    • spojil ve své osobě nejvyšší hodnosti => představitele státu a nejvyššího církevního hodnostáře (představitele pravoslavné církve) => spojení těchto dvou funkcí = caesaropapizmus
    • sepsal Justiniánův zákoník = kodex = Corpus iuris civilis
    • nechal postavit chrám Hagia Sofia
  • Po smrti Justinina se říše ocitá v nesnázích => začínají útočit:
    • Bulhaři => Byzantinci však bulharskou říši několikrát porazili, např. byzantský císař zajal vojsko, a aby Bulhary postrašil, dal oslepit tisíce vojáků, jen každému 10 nechal 1 oko, když teda šli Bulhaři zpátky domů, pochytali se za ruce a ti jednoocí je vedli → když to viděl bulharský panovník, zešílel. Bulharům se i přes svou krutost ubránili jen tak tak.
    • v 7.st. na ně zaútočili Avaři (málem zničili Konstantinopol)
    • Peršané z východu
    • Arabové => začali útočit v 8. století, napadali dokonce samotný Cařihrad (Konstantinopol), Byzantinci si jej uchránili jen díky zbrani tzv. řecký oheň => chrlili ho na lodě, byla to nafta smíšená se sírou, což nešlo uhasit (jakýsi primitivní plamenomet)
    • Turci => od 10. století říše ustanula ve vývoji, přestala se dále vyvíjet (mysleli si, že jsou nejlepší a už se nepotřebují vyvíjet dál), a tak je západní Evropa předehnala, vyvíjela se víc a víc, byla ovlivněna renesancí, která byzantskou říši nezasáhla
    • => na východě se tak objevil nový nepřítel = Turci, kteří krok za krokem dosahovali čím dál větších úspěchů => byzantská říše byla čím dál menší => nakonec se udrželo jen opevněn, hlavní město => ale i to roku 1453 padlo a Cařihrad (Instanbul) je dnes typicky muslimské město.
  • v 11. – 12. století – Křížové výpravy
    • po roztržce s Římem byla Byzanc poražena seldžuckými Turky a ztratila obchodní cesty s Orientem a Jeruzalém
    • papež vyslechnul prosby Byzance a vyzval křesťanské panovníky k boji proti pohanům –Křížové výpravy (1095-1281) – dobytá území však Byzanci nevraceli
  •  Rozdělení křesťanství           
    • Velké schizma 1054 => definitivní rozchod křesťanství na římskokatolickou a pravoslavnou církev => Konstantinopol se stává druhým Římem
    • po pádu Konstantinopol se centrum pravoslavné církve přeneslo do Moskvy – Ivan III. Sňatkem se Sofií – prohlásil se carem a z Moskvy se měl stát třetí Řím
  • Kultura
    • Hagia Sofia = Chrám Matky Boží Moudrosti, největší chrám té doby, dlouho nebyl překonán, později ho Turci přeměnili na mešitu se 4 minarety
    • V byzantské říši se rozvíjela věda i kultura, na vysoké úrovni byla matematika, pěstovala se literatura a dějepisectví.
    • Ve stavitelství vznikaly chrámy zastřešené kupolí a bohaté zdobené mozaikami, sochami a obrazy (= ikony, zachycovaly náboženské výjevy).
    • Tato kultura ovlivnila Balkán i Rusko, dodnes je v těchto zemích pravoslavné náboženství