Arabsko-izraelské války – maturitní otázka z dějepisu

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

dějiny

 

   Otázka: Arabsko-izraelské války

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): simona

 

 

 

PRVNÍ ARABSKO IZRAELSKÁ VÁLKA

Arabové nesouhlasili s tím, že židé vyhlásili svůj stát o dva dny dřív. Do toho si židé o něco málo zvětšili území a začaly velké nátlaky na Araby. Téměř hned po vyhlášení Izraele vypukla válka. Jaro 1948 až léto 1949, také se tomu říkalo „Válka za nezávislost“. Nebýt pomoci ČSR, nedopadlo by to pro Izrael vůbec dobře. K Arabům se přidaly další arabské státy- Libanon, Sýrie, Egypt, Maroko, Alžírsko, Tunisko, státy Blízkého východu i severní Afriky. Izrael chtěl ještě rozšířit své území, po válce zabral 78% prostoru. Arabové to nikdy nepřijali. Také ale vzniká velký uprchlický problém, Arabové prchají a jsou vytlačováni z Izraele (na 700 000 lidí). Utekli těsně za hranice Izraele do jiných arabských států. Západní břeh Jordánu patřil Jordánku a pásmo Gaza zase Egyptu.  Za hranicemi začínají vznikat uprchlické tábory, lidé dostali status uprchlíka, ale ne občanství daného státu. Státy chtěly, aby měli status uprchlíka co nejdéle, protože se s tím oháněly v OSN. Pouze Jordánsko nakonec umožnilo uprchlíkům získat jejich občanství. Arabové žili v uprchlických táborech po generace a vznikaly zde radikální skupiny. Mladí kluci viděli, že do Palestiny zpět nesmí a státy jim občanství nedají, viděli, že nemají budoucnost a chtěli bojovat.

S Jeruzalémem to ale bylo složité, východní část připadla Jordánsku, ale ve východní části jsou i důležité památky pro židy, například zeď nářku. Židé si tedy za hlavní město zvolili Tel Avivo, protože západní část Jeruzaléma pro ně nebyla tak důležitá.

 

SUEZSKÁ KRIZE- DRUHÁ ARABSKO IZRAELSKÁ VÁLKA

1956, trvala pár týdnů. Začalo to v Egyptě. Suezský průplav patřil Britům a Francouzům, Egyptu z toho šly minimální částky. Na začátku padesátých let, v roce 1952, došlo v Egyptě k převratu. Farúk byl svržen a začala vládnout skupina důstojníků a v roce 1956 se stal prezidentem jeden z nich – Gamal Násir. Chtěl vybudovat modernější stát, ale na to logicky potřeboval peníze. Obrátil se na SSSR, chtěl postavit zejména přehradu na Nilu- Asuánskou. SSSR původně s půjčkou souhlasil, ale slíbené peníze nikdy neměl. Na konci 40. let začal SSSR Araby podporovat, asi proto se Gamal obrátil na ně. USA zase podporuje Izrael. Půjčka mu ale nakonec byla zamítnuta, a tak Gamal v létě 1956 Suezský průplav znárodnil a veškeré peníze šly Egyptu. Asuánská přehrada se začala stavět, ale musel se přesunout chrám Abú Simbel. Britové a Francouzi s jeho rozhodnutím zrovna nesouhlasili, protože do Suezu dali dost peněz. Začali se tedy tajně domlouvat s Izraelem na společném postupu. Izrael měl zaútočit na Sinajský poloostrov u Arabského zálivu, tato část patřila Egyptu. Britové a Francouzi sem také poslali své jednotky, aby urovnaly konflikt mezi Izraelem a Egyptem, ale vše bylo předem naplánované. Port Sait byl Izraelský přístav, který byl docela silně bombardován. Tento konflikt hlídalo USA a SSSR, ale jsme v období Studené války. Ani USA ani SSSR se nezapojily, veřejně prohlásily, že prohlédly kamufláž a žádají, aby VB a Fr  a Izrael pustily Egypt. SSSR řekl, že když se nestáhnou, bude bombardovat Paříž a Londýn, v SSSR je Chruščov. Američané měli na oba státy ekonomickou páku- Marschalův plán. Nezbylo jim tedy nic jiného, než se stáhnout. Gamal tedy znárodnění Suezského průplavu ustýl, ale občas se stávalo, že byl kvůli sporům na několik let uzavřen.

 

Fatah: politická strana, založena v roce 1958, existuje dodnes. Dnes se nepovažuje za teroristickou organizaci, ale dřív to bylo přeci jen jinak. Dnes jsou umírněnější, mají většinu v západním Jordánu. Dřív ale sdružovala Araby a snažila se zničit Izrael. Má mnoho podskupin, mnoho z nich podnikalo teroristické útoky. Nabírali bojovníky v uprchlických táborech. Útočili na Izrael, ale i na izraelské velvyslanectví. Snažili se vyhnat židy. Z Fatahu se v roce 1964 odpojila OOP- organizace pro osvobození Palestiny. Byla velmi významná. K OOP patřil i Jásir Arafat, zemřel v roce 2004 za nejasných okolností, byl otráven, ale neví se kým. V roce 1993 získal Nobelovu cenu míru, ale je to dost nepochopitelné, stál přeci v čele strany, která po celá 70. a 80 léta páchala jednu teroristickou akci za druhou. Sídlo OOP se různě měnilo podle bezpečnostní situace. Chvíli bylo v Egyptě, v Jordánsku, Libanonu, Tunisku atd. V 90 letech se z OOP vyvinula organizace Palestinské autonomie, v roce 2004 nastupuje do čela Mahmúd Abbaás. Fatah s Abbasem se nemají rádi, to, že se strany nedokážou dohodnout, je možná důvod, proč stále neexistuje Palestinský stát.

 

1957 Američané vydávají Heisnerovu doktrínu, je to to samé, jako Trumanova doktrína, ale netýká se Evropy, ale Blízkého východu, nechtěli, aby se tam dostalo SSSR. Využily toho Sýrie a Libanon, ale nějaký velký efekt tato doktrína neměla.

 

TŘETÍ ARABSKO IZRAELSKÁ VÁLKA 1967- ŠESTIDENNÍ VÁLKA

Tento konflikt je dodneška Izraeli vyčítán, 2,5x zvětšil svou rozlohu. Izrael byl neustále atakován arabskými státy, hlavně Egyptem. Izrael se rozhodl, že zaútočí taky, a že si zabere další území. Válka trvala 6 dní, arabské státy se nestihly zorientovat a zabránit jim v útoku. Šestidenní válka ještě více vyhrotila situaci. Bylo to pásmo Gaza a Sinajský poloostrov, to vzali Egyptu, západní část Jordánu a východní Jeruzalém zase Jordánsku a od Sýrie si vzali Golanské výšiny, které dodneška Izrael okupuje. Po této válce docházelo na Izrael k četnějším teroristickým útokům.

 

1972 proběhla olympiáda v Mnichově. Byla to první olympiáda, která od roku 1936 v Německu proběhla. Krom toho v roce 1936 už byl v Německu u moci Hitler, který se na olympiádě snažil prosazovat svoje rasistické myšlenky o tom, že bílá rasa je lepší. Moc mu to nevyšlo, protože v řadě disciplín vyhráli černoši a on jim hrdinsky odmítl předat medaile. Každopádně Německo si chtělo napravit pověst a olympiáda z roku 72 jim k tomu měla dát příležitost. Jenže trochu podcenili bezpečnost. Palestinci se rozhodli, že při olympiádě v Mnichově zajmou Izraelské sportovce. Asi to měla být pomsta za to, že jim nedovolili soutěžit pod palestinskou vlajkou. Tuto akci měla na starost organizace Černé září- pod organizace fatahu. Palestinci normálně prošli a šli si v klidu do sektoru, kde spali Izraelci. Několik z nich stihlo utéct, ale 11 se jim podařilo zadržet. Z toho dva zastřelili už tam. Pak začali vyjednávat, sledoval to vlastně celý svět, protože olympiáda nebyla přerušena. Němci neměli žádnou protiteroristickou jednotku. Do toho v Německu platil zákon, že policie a vojáci z jedné spolkové země nesmí do druhé. Izraelci odmítli podmínky útočníků na propuštění zajatých teroristů a nabídli Německu svou protiteroristickou jednotku, která by zajaté sportovce osvobodila. Německo odmítlo. Souhlasili s teroristy, že je i se zajatci převezou na letiště a dovolí jim odletět. Protože to bylo večer, nasvítili si tam světlomety, ale Palestinci jim je okamžitě rozstříleli. Nikdo z 11 sportovců nepřežil. Zbylých 9 jich bylo i s některými útočníky zabito. Mosad reakcí na to začal útočit na fatah a snažil se najít Araby, co s tím měli něco společného. Operace se jmenovala Boží hněv, ale nedopadlo to nejlépe, bylo zabito i několik civilistů a někteří z nich jim stejně unikli. Útok na Izraelské sportovce byl 5. září 1972.

 

ČTVRTÝ ARABSKO IZRAELSKÝ KONFLIKT- 1973 JOMKIPURSKÁ VÁLKA

Jom-Kipur je židovský svátek, kdy se mají židé ohlédnout za uplynulým rokem a vyřešit si neshody. Právě tento den si Arabové vybrali jako den, kdy zaútočí. Židé totiž na Jom Kipur dodržují podobné tradice jako například na Pesach, někteří vojáci byli dokonce propuštěni domů, aby tento svátek mohli oslavit v klidu. Hlavními aktéry byli Egypťané a Syřané, chtěli zpět svá ztracená území. Přidalo se k nim ale mnohem více států, například Saudská Arábie, Irák (nebo Írán, zeptat se Terky), Africké státy jako je Maroko, Tunis, Súdán a další. V prvních 5-6 dnech byl útok úspěšný, ale pak se situace převrátila. Izraelská armáda na tom přeci jenom byla lépe. Válku pět vyhrál Izrael, bylo to v říjnu a trvalo to asi 3 týdny. Jomkipurská válka je takovým zlomovým okamžikem na obou stranách. Arabské státy měly poprvé šanci porazit Izrael a Izrael si uvědomil, že příště by to pro ně nemuselo dopadnout dobře. Začíná se připravovat půda pro vyjednávání, ale jde to pomalu. Arabské státy odmítají uznat Izrael za doopravdový stát. Do jednání se začínají zapojovat další státy, hlavně Amerika.

 

Po šestidenní válce Izraeli připadla území, kde byli arabští uprchlíci, kteří se museli zase odsouvat pryč. Toho využívali Arabové při vyjednáváních. Status uprchlíka měli i lidé, co se uprchlíkům v těchto zemích narodili a věděli, že je to kvůli Izraeli a nenávist vůči relativně novému státu v nich stále rostla.

Jomkipurská válka to měla změnit, ale to se nepovedlo. Po této válce ale nastává utlumení sporů. Zlom jsou jednání v americkém Camp Davidu v roce 1978, proběhly zde mírové dohody mezi Izraelem a Egyptem. Byl to první arabský stát, který vlastně Izrael diplomaticky uznal. Za Ameriku zde byl tehdejší prezident Carter, za Egypt rovněž prezident Sadat a za Izrael předseda Begin. Podepsali mírovou dohodu, Izrael se musel stáhnout ze Sinajského poloostrova. Stahoval se v průběhu roku 1979. Ostatní arabské státy byly na Egypt naštvaný a vyloučily ho z Ligy arabských států, kam patřila severní Afrika a Blízký východ. Zpět byl zařazen až v roce 1989, což se na něm hospodářsky dost projevilo. Ale Američané mu pomohli a spojitost s Amerikou jim vydržela až do Arbského jara, kdy padl diktátorský režim. Dohody z Camp Davidu ale byly kritizované i ze strany Izraelců, ale ne tolik jako v Egyptě. Na Sadafa byl spáchán atentát a dva roky od mírové dohody ho zabili.

 

PÁTÁ ARABSKO IZRAELSKÁ VÁLKA- VÁLKA O LIBANON 1982-85

V Libanonu v 70 letech byla občanská válka (1976-1991). Organizace Hizballah (strana Allahova) je Libanonská teroristická šíitská organizace. Šíitská většina je dnes v Íránu. Hiballah je tedy sponzorován Íránem, vznikl v roce 1982. Izraelci se rozhodli zaútočit na Libanon, protože tam zrovna mělo sídlo OOP. Zásahu na OOP předcházely útoky ze strany Hizballahu. V roce 1982 začali Izraelci odstřelovat Bejrút. Tato válka ale vzbudila velkou kritiku, Izraeli bylo vyčítáno, že zabíjí prosté obyvatelstvo. V roce 1985 se Izraelci stáhli, ale jižní část Libanonu stále hlídali.

 

1987 Hamáz, teroristická organizace, založili ji palestinští Arabové. Má 2 složky, jednu lidovou a jednu politickou, je to politická strana a od roku 2006 vede palestinské státy. Hamáz podniká teroristické útoky. Na konci roku 2014 byl Hamaz omylem Evropskou unií vyškrtnut ze seznamu teroristických organizací. Hamáz má hlavní slovo v pásmu Gaza, kde má i vojenskou jednotku. V roce 2014 útočili na Izrael, ale ten má protiraketový deštník a rakety ho nezničily, ale když se pak začal bránit, na Gazu dopadlo vše, co shodili.

Intifády- válka kamenů, znamená to povstání palestinských Arabů na Izraelských okupovaných oblastech. Palestinci ale nemají vojenský materiál, a tak se uchylují k sebevražedným útokům. Jedna intifáda začala v roce 1987 a pokračovala do roku 1993 a druhá začala v roce 2000 a pokračovala do roku 2005, ale někdo tvrdí, že trvá dodneška. Spouštěč byl vždy čin nějakého izraelského politiky, který ještě více omezil Araby. Jedná se o stovky útoků ročně, ale větší počet mrtvých je na straně Arabů, díky větší vybavenosti Izraele. V Izraeli ale kvůli atentátům umírají nevinní lidé v autobusech, na náměstích a podobně.

Napsat komentář