Otázka: Architektura 20. století
Předmět: Dějiny umění
Přidal(a): Terezienovic
3 období:
1) Přelom 19. – 20. století
- v polovině 90 let vzniká secese na několika místech současně
- Je charakterizovaná měkkého téměř biologického charakteru
- Usilovala o jednotu architektonického díla a životního stylu, zahrnovala umělecké řemeslo i umělecké výrobky
- Nastupující moderna opouští organické formy secese, oprošťuje se od přebujelé dekorace a má celou řadu odstínů
- Romantické ideje ustoupili novému filozofickému nazírání a formám, které si vynutil technický pokrok
- Je to období neobyčejně vyhrocených protikladů mezi vžitými tradicemi a zcela novým cítěním a kvalitou vědění
- Je vidět snaha o funkčnost architektury
Adolf Loos
- Pracoval na počátku století, je nazýván klasikem moderní architektury
- Narodil se v Brně, které v té době bylo považováno za předměstí Vídně
- „ornament je zločin“ jeho citát
- Společným znakem bylo, že dekorace již není možná, formu stavby určuje její konstrukce
- Jeho stavby jsou ve stylu funkcionalismu – viz.dále
- STAVBY: MULLEROVA VILA V PRAZE – podle majitele; může být i pod názvem Loosova
DŮM TRISTANA TZARY V PAŘÍŽI – dochází k nesouladu mezi architekturou a jejím vybavením, protože dům je postaven podle moderních trendů a je vybaven antickým a starofrancouzským nábytkem, umožňuje aby si majitel zabydlel dům podle svého
LOOS HAUS VE VÍDNI
- Modernu můžeme rozdělit na klasicizující směr, který upřednostňuje symetrii a puristický směr, který popírá pravidelnost a upřednostňuje asymetrii
- Moderna si oblíbila tzv. REŽNÉ ZDIVO = na stavbách není žádná omítka
- Cihly často střídá ocelový skelet nebo dekorativní keramický obklad
- Železo u balkonů, říms, zábradlí a zasklených střech
- Poprvé se v tomto období používá železo beton
2) Období meziválečné (mezi 1. a 2. sv. válkou)
- Technika doznává stále většího pokroku
- Ve druhém desetiletí 20. Století došlo ve vývoji architektury k neobyčejnému zmnožení uměleckých idejí, teoretický programů a utopických vizí
- V meziválečné době dochází k velkému rozšíření použití železobetonových konstrukcí
- Dále se rozšiřuje použití skla a některých nových hmot
Architektonické koncepce – organická, funkcionalistická
a) Organická architektura
- Nejvýraznějším představitel je Frank Lloyd Write /frank lojd vrajt/
- Arch. Usiluje o jednotu stavby s prostředím
- Vznikají unikátní domy
- Domy rostou z potřeb lidí a charakteru země
- Jsou inspirované přírodou a živými organismy
- zdůrazňoval význam vhodného stavebního materiálu
- U malých staveb používal kámen dřevo a cihly
- Tvrdil, že dům má se stářím krásnět
- Co se týká vzhledu, poučoval se z rostlinných organismů
- Ve 30. Letech založil architektonickou školu v Arizoně
- STAVBY: KAUFFMANOVA VILA V PENSYLVÁNII – známá pod Vila vodopád
ROBERTSOVA VILA U CHICAGA
SPRÁVNÍ BUDOVA JOHNSON WAX COMPANY VE VISKONSINU – interiér
b) Funkcionalismus
- v evropské architektuře sjednotil v polovině 20. Let všechny progresivní síly evropské avantgardy
- Pro funkcionalistické stavby jsou charakteristické účelové budovy jednoduchých tvarů
- Funkce je na prvním místě
- Mnohé zásady a požadavky této architektury jsou dodnes platné
- K meziválečnému funkcionalismu patřila i racionální větev v Německu tzv, BAUHHAUS (vznikl v roce 1919 ve Výmaru)
- Walter Gropius, Ludwig Mies Van der Rohe /van der rouhe/ => Tito pánové považovali za cíl kolektivní stavby
Walter Gropius
- byl první ředitel školy, která se jmenovala BAUHAUS
- sloučil vysokou školu výtvarných umění a umělecko-průmyslovou školu
- každý posluchač musel zvládnout určité řemeslo (keramika, sklo, práce s kovem, tkaní)
- v laboratořích Bauhausu se zkoumali vlastnosti materiálu
- Bauhaus byl přestěhován do Dessavy a v roce 1933 zrušen nacisty
Le Corbusier
- nejzávažnějším přínosem byla definice základních znaků funkc. Architektury
- tyto znaky v roce 1927 shrnul do pěti bodů nové architektury:
1) dům je třeba zvednout nad terén a postavit ho na pilíře
2) to co se zemi vezme, je třeba vrátit zahradou na střeše
3) volný půdorys
4) závěsná nebo zavěšená fasáda – nosná je konstrukce
5) pásová okna, která můžeme otevřít v celé šíři - Dodával impulsy architektuře po celých 40 let
- Města podle něj měla být hygienická s dostatkem zeleně
- vzhledem k hustotě osídlení považoval za nutnost realizovat výškové budovy
- STAVBA: VILA SAVOY V PAŘÍŽI
Ludvig Mies Van der rohe
- Je architektem VILI TUGENDHAT – v Brně, památkou Unesco
- Charakteristický je volný vnitřní prostor, jednoduchost obrysů a obliba drahých materiálů
- Cena Onyxové stěny je cena jednoho domu
- V době kdy tato vila vznikla tak to Karel Taige označil za „vrchol moderního snobismu“
- ve vile je uplatněný RAUMPLÁN = opak bezbariérového bydlení, podlahy mohou být v různé úrovni
Funkcionalistické stavby v Čechách
- VELETRŽNÍ PALÁC V PRAZE – výstavní prostory, autor Oldřich Tyl a Josef Fuchs
- V BRNĚ HOTEL AVION – Josef Fuchs
- V Praze: OBCHODNÍ DŮM BÍLÁ LABUŤ – Josef Hrubý
- KOLONIE BABA – Pavel Janák, Evžen Lindhart, Ladislav Žák
3) období po 2. světové válce
- Ve 40. Letech se rozšiřují zásady a poznatky funk.architektury na další kontinenty, převážně na severní a jižní Ameriku a Japonsko
- Velikému pokroku dosahují inženýrské teorie
- Uplatňují se stále více konstrukce, které jsou ovlivňovány novými fyzikálními a chemicko – technologickými objevy
- Některé konstrukce se prověřují na modelech
- Konstruktér řeší úlohy pomocí vyšší matematiky a později pomocí počítačů
- Vznikají montované stavby, využívá se kov pro nové konstrukce, ocel a hliník a využívají se plastické hmoty
- Vznikají geodetické kopule – obrázek na internetu; střechy zavěšené na lanech, různé stanové a pneumatické konstrukce
- Po válce je snaha rozšířit funkcionalismus o respektování výtvarných a psychických zřetelů
- Nejvíce impulsů přicházelo ze spojených států, kam v důsledku druhé světové války emigrovali čelní tvůrci evropské moderny
- V čele architektů stál Waltr Gropius, který po válce založil na Harvardské univerzitě v Bostnu tvůrčí skupinu amerických architektů
- Ludvig Mis van der rohe se podílel na výškových stavbách v Chicago a v New Yorku
- Jeho koncepce uplatňuje na venek ocelové konstrukce s výplní ze skla a režného zdiva – (ve 30.letech se staví mrakodrapy jako je např. 19 budov v Rockefellerově centru- obchodní centrum)
Le Curbisier
- působil ve Francii a vzhledem k nedostatku bytů, byl propagátorem kolektivních domů – takové malé město
- Tyto domy, které byly ve městě Marseille 1946 – 52 se neosvědčili
- V takovém domě bylo kolem 340 bytů různé velikosti, jesle, mateřská škola, bazén, restaurace, kino, obchodní domy, tělocvična, střecha sloužila jako náměstí
Oscar Niemeyer /nimié/
- Brazilský architekt, vyšel z curbisierovi školy
- Vytvořil osobitý styl charakteristický imaginací a lehkostí a je to hlavní architekt nového města Brazília
- V Japonsku se mísí prvky funkcionalismu s místními tradicemi
Organická architektura
Frank Loyd Write – GUGGHENHEIMOVO MUZEUM V NEW YORKU; velmi bohatá rodina průmyslníků, zálibou sbírat výtvarné umění
Renzo Pian – KNIHOVNA V NOVÉ KALEDONII, tuto stavbu zadala francouzská vláda a on vytvořil jakoby dřevěné chaty s nastavitelnými světlíky na střechách, které umožňovali přirozenou klimatizaci
Jorn Utzon – OPERA V SYDNEY
Jasper Jaegers – URBAN KAKTUS V ROTTERDAMU, je to práce několika architektů, je to obytný komplex který má 98 bytů, má 19 pater a balkony si vůbec vzájemně nestíní
Alvar Alto – DŮM BUŇKA, tímto domem prý ukazuje harmonii své architektury s přírodou4
